📌40 % patnáctiletých dětí u nás trpí depresemi. 💔

Není to strašidelné číslo? Data Národního ústavu duševního zdraví mluví jasně.
Otázka ale zní: Kde se to v dnešních dětech bere?

V rozhovoru jsme se na to zeptali Jana Mühlfeita, mentora, globální kouče a stratéga, který v tom má jasno a říká: V neustálém srovnávání.

📱 Dnešní děti žijí na sociálních sítích, kde na ně nepřetržitě útočí dokonalé obrázky cizích životů. Vzniká v nich pocit: „Nejsem dost dobrý/á.“ A aby toho nebylo málo, často je srovnáváme i my dospělí doma nebo ve škole – „Sleduj, jak to jde Pepíčkovi...“

🧠 Proč to děláváme? A co se děje v mozku?
Náš mozek má přirozenou negativní předpojatost. Naše „opice“ (amygdala – centrum emocí a strachu) je 10× rychlejší než náš „profesor“ (racionální logika). Jakmile dítě ucítí tlak nebo kritiku, opice zpanikaří.

👉 Jak z toho ven podle Jana Mühlfeita?
Srovnávání nebo zpětná vazba nejsou samy o sobě špatné, ale záleží na pořadí:

1️⃣ Nejdřív dítěti řekněte, v čem JE dobré. ❤️ (Tím uklidníte jeho opici).
2️⃣ Až potom otevřete prostor pro to, v čem se může zlepšit. 💡 (Tím předáte velení v mozku profesorovi).

Až budete mít příště chuť dítě na něco upozornit, zkuste to otočit. Nejdřív podpořte jeho silné stránky.

💬 Jak to máte doma vy? Daří se vám vyvažovat pochvalu a kritiku, nebo se přihodí, že „opice“ uteče z klece? Napište nám do komentářů! 👇

🎧 Chcete slyšet celý rozhovor? Najdete ho na našem kanálu!
Přidejte se ke komunitě/kanálu @laskavavychova. Přinášíme vám rozhovory s experty, kteří vám dodají jistotu ve výchově, a prostory, kde najdete pochopení a oporu ostatních rodičů. Nejsme v tom sami! ✨ ...

Mysleli si, že je to špatná babička... Pravda ale ležela mnohem hlouběji. 💔

V dnešním Reelu Helena sdílí velmi silný příběh. Dcera měla pocit, že babička nechce hlídat svá vnoučata, že si od nich drží odstup a nemá k nim vztah. Skutečný důvod ale odhalily až rodinné konstelace.

Ukázalo se, že babička si v sobě nesla obrovské, nezpracované trauma ze ztráty vlastního dítěte z minulosti. Podvědomě si od vnoučat držela odstup, protože přes něnovu prožívala starou bolest a bála se další ztráty. Když se toto tajemství otevřelo a vyčistilo, babiččin přístup k dětem se změnil.

Tento příběh nám jasně ukazuje, jak snadno lidi odsoudíme jen podle chování na povrchu, aniž bychom znali jejich skrytá zranění a životní souvislosti.

Nástrojem k tomuto odhalení byly rodinné konstelace. Tato metoda odkrývání rodinných traumat budí spoustu emocí – někdo na ni nedá dopustit, jiný se jí vyhýbá obloukem.

👇 A nás by zajímalo, jak to máte vy!
Máte s rodinnými konstelacemi osobní zkušenost a pomohly vám pochopit vaše rodinné vazby? Nebo to celé vnímáte spíš jako ezoteriku a šarlatánství?

Dejte nám vědět dolů do komentářů, těšíme se na vaše názory! 💬

🎧 Celou epizodu našeho podcastu o tom, proč žít „v souvislostech“ a nevynášet okamžité soudy, najdete v odkazu v biu! ...

Jak je možné, že nás v rozpočtu a školství pokaždé zaskočí demografická vlna, o které víme patnáct let dopředu? 🧠

Už při narození dětí víme s přesností na rok, kdy dorazí do školek, kdy zaplní základní školy a kdy budou skládat přijímací zkoušky na střední. Scénář se přesto opakuje. Nejprve chyběla místa pro předškoláky, pak na prvním stupni a teď sledujeme obrovský přetlak na středních školách. Další na řadě budou univerzity.

Učitel a pedagog Daniel Pražák v našem podcastu upozorňuje na to, jak zvláštně jako společnost na tyto výkyvy reagujeme. Problémy s kapacity se totiž naplno otevřely až ve chvíli, kdy zasáhly rodiny ze střední třídy v Praze. Dokud se týkaly jen některých regionů, systémový tlak na změnu chyběl.

Stát přitom všechna data vlastní dlouhé roky. Místo plánování na základě čísel ale neustále jen doháníme resty a divíme se situaci, která byla zcela předvídatelná.

🎧 Celý rozhovor s Mgr. Danielem Pražákem, Ph.D. najdete na našem kanálu a sestřih nejzajímavějšího na našem YT kanálu. 👇
💬 Zažili jste vy nebo vaše děti stres spojený s nedostatkem míst na školách? Co podle vás selhalo nejvíce? ...

🤯 „Slovo schizofrenik vnímám jako urážku a nadávku.“

V novém díle podcastu jsme otevřeli téma, před kterým společnost často zavírá oči. Peer terapeut Kamil Rain si prošel pětadvacetiletým bojem s paranoidní schizofrenií a dnes využívá svou vlastní zkušenost, aby pomohl lidem, kteří se ocitli na úplném duševním dně.

V tomto Reelu sdílíme ty nejsilnější momenty z našeho rozhovoru. Zjistíte:
👉 Proč nevyžádané rady typu „běž si zaběhat“ nefungují, když máte pocit, že vaše tělo váží tunu.
👉 Jak vypadá pád do králičí nory a jaké to je, když vás vlastní mozek přesvědčí, že si právě povídáte s vévodkyní Kate.
👉 Proč vás může těžká duševní nemoc paradoxně změnit k lepšímu a probudit ve vás obrovskou laskavost a soucit.

Nejsme vrazi z televize, říká Kamil a boří nejhorší mediální mýty o lidech s duševním onemocněním.

Tohle vyprávění vám změní pohled na lidskou psychiku! 🧠✨

🎧 Celou epizodu najdete na na firstclass

💬 Zažili jste někdy vy nebo vaši blízcí nevyžádané „hraběcí rady“ ve chvílích, kdy vám bylo nejhůř? Napište nám do komentářů, jak jste na ně reagovali! 👇 ...