





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Jak máme připravit naše děti na svět, o kterém sami nevíme, jak bude za 10 nebo 20 let vypadat? 🚀
Nástup technologií, robotizace, AI a sociálních sítí mění svět nevídaným tempem. Pro rodiče i učitele se to může zdát jako neřešitelný úkol: Jak vybavit děti do budoucnosti, jejíž podobu dnes nikdo nedokáže předpovědět?
Pedagožka a ředitelka ZŠ v Trmicích Mgr. Marie Gottfriedová v našem rozhovoru připomíná, že řešení nemusí být složité. Místo bezduchého memorování vzorců, pouček a principu „vypočítej, vyjmenuj, napiš“, které nikoho v budoucím životě nezachrání, stačí děti naučit 3 základní životní dovednosti:
💡 1. Samostatně přemýšlet
Dovést děti k tomu, aby nepřebíraly věci slepě, ale dokázaly kriticky uvažovat, klást otázky a hledat vlastní řešení.
🗣️ 2. Dobře komunikovat
Naučit je srozumitelně vyjadřovat své myšlenky, pocity i potřeby a dokázat naslouchat druhým.
🤝 3. Spolupracovat s ostatními
Posílit v nich schopnost fungovat v týmu, spojit síly a vzájemně se doplňovat.
Zatímco poučky z učebnic z hlavy dříve či později vyšumí, tyto tři kompetence dají dětem pevnou půdu pod nohama za všech okolností a v jakékoliv době.
❤️ Odkaz pro rodiče, učitele i žáky:
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Tlak na známky z biflování definic děti na budoucnost nepřípraví. Dejme jim prostor dělat chyby, diskutovat a pracovat společně.
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Nelekejte se, pokud vám nejde nazpaměť vyjmenovat každá poučka. To, co z vás udělá úspěšného člověka, je schopnost myslet vlastní hlavou, domluvit se a táhnout s druhými za jeden provaz.
💬 Otázka do komentářů (napište nám svůj názor):
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Která z těchto 3 dovedností (přemýšlet, komunikovat, spolupracovat) podle vás dnešním dětem ve školách chybí nejvíce a kde vidíte prostor pro zlepšení?
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Máte ve škole dostatek prostoru zkoušet si věci v týmu a říkat své vlastní názory, nebo pořád převládá tradiční „vyjmenuj a napiš“?
Těšíme se na vaši diskusi v komentářích! 👇
🎧 Celý rozhovor s Marií Gottfriedovou o smyslu vzdělávání, vizi škol a podporujícím prostředí najdete na našem kanálu Laskavá výchova. (Odkaz najdete v prvním komentáři)
Jak máme připravit naše děti na svět, o kterém sami nevíme, jak bude za 10 nebo 20 let vypadat? 🚀
Nástup technologií, robotizace, AI a sociálních sítí mění svět nevídaným tempem. Pro rodiče i učitele se to může zdát jako neřešitelný úkol: Jak vybavit děti do budoucnosti, jejíž podobu dnes nikdo nedokáže předpovědět?
Pedagožka a ředitelka ZŠ v Trmicích Mgr. Marie Gottfriedová v našem rozhovoru připomíná, že řešení nemusí být složité. Místo bezduchého memorování vzorců, pouček a principu „vypočítej, vyjmenuj, napiš“, které nikoho v budoucím životě nezachrání, stačí děti naučit 3 základní životní dovednosti:
💡 1. Samostatně přemýšlet
Dovést děti k tomu, aby nepřebíraly věci slepě, ale dokázaly kriticky uvažovat, klást otázky a hledat vlastní řešení.
🗣️ 2. Dobře komunikovat
Naučit je srozumitelně vyjadřovat své myšlenky, pocity i potřeby a dokázat naslouchat druhým.
🤝 3. Spolupracovat s ostatními
Posílit v nich schopnost fungovat v týmu, spojit síly a vzájemně se doplňovat.
Zatímco poučky z učebnic z hlavy dříve či později vyšumí, tyto tři kompetence dají dětem pevnou půdu pod nohama za všech okolností a v jakékoliv době.
❤️ Odkaz pro rodiče, učitele i žáky:
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Tlak na známky z biflování definic děti na budoucnost nepřípraví. Dejme jim prostor dělat chyby, diskutovat a pracovat společně.
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Nelekejte se, pokud vám nejde nazpaměť vyjmenovat každá poučka. To, co z vás udělá úspěšného člověka, je schopnost myslet vlastní hlavou, domluvit se a táhnout s druhými za jeden provaz.
💬 Otázka do komentářů (napište nám svůj názor):
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Která z těchto 3 dovedností (přemýšlet, komunikovat, spolupracovat) podle vás dnešním dětem ve školách chybí nejvíce a kde vidíte prostor pro zlepšení?
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Máte ve škole dostatek prostoru zkoušet si věci v týmu a říkat své vlastní názory, nebo pořád převládá tradiční „vyjmenuj a napiš“?
Těšíme se na vaši diskusi v komentářích! 👇
🎧 Celý rozhovor s Marií Gottfriedovou o smyslu vzdělávání, vizi škol a podporujícím prostředí najdete na našem kanálu Laskavá výchova. (Odkaz najdete v prvním komentáři)
...
Viděli jste někdy 80letého člověka, jak s úsměvem na tváři udělá sérii shybů na hrazdě nebo vystřihne provaz? 🤸♂️
Zatímco v naší společnosti od čtyřicítky dál často slýcháme věty typu: „Počkej, až budeš starší, to už tě bude jen všechno bolet a na cvičení nebudeš mít energii...“, na druhém konci světa vypadá realita úplně jinak.
Psycholog a trenér Mgr. Petr Mutinský v našem novém rozhovoru sdílel zážitek z Asie, který mu zcela přenastavil vnímání lidského potenciálu.
Každé ráno mezi 6. a 9. hodinou se v čínských parcích scházejí stovky seniorů ve věku 70 až 80+ let. Nepotřebují drahé permanentky ani luxusní stroje. Protahují se o zábradlí, cvičí na hrazdách, tancují nebo praktikují Qi Gong. A co je nejvýznamnější? Vyzařuje z nich obrovská psychická pohoda, síla a životní elán.
Jaké je jejich tajemství, které můžeme okamžitě aplikovat do svého života?
💡 1. Pohyb pro život, ne pro výkon
Ti lidé necvičí proto, aby spálili kalorie nebo vypadali dobře na fotce. Cvičí proto, aby byli funkční pro běžný život – aby si mohli hrát s vnoučaty, vyjít schody bez bolesti a udrželi si soběstačnost.
💡 2. Síla komunity a vztahů
Trénink pro ně není samotářské utrpení. Je to sociální událost. Během cvičení si povídají o rodině, hecují se a vzájemně se podporují. Právě sounáležitost a dobré vztahy jsou podle výzkumů rozhodujícím faktorem pro dlouhý a šťastný život.
💡 3. Nastavení mysli: Nikdy není pozdě
Stáří neznamená, že už je vše dané a definované. Dokud žijeme, náš mozek i tělo mají schopnost učit se nové věci, regenerovat a posouvat se.
Změna nezačíná za dvacet let. Začíná tím, jak se ke svému tělu a mysli chováme právě dnes.
💬 Jak vypadá Vaše vize pro starší věk? Chcete být pasivní, nebo plní síly a mobility?
🎧 Chcete vědět více o biologickém mládí, zdravém stárnutí a fungování těla? Sledujte celý rozhovor na našem kanálu (odkaz na rozhovor máte v komentáři)!
Viděli jste někdy 80letého člověka, jak s úsměvem na tváři udělá sérii shybů na hrazdě nebo vystřihne provaz? 🤸♂️
Zatímco v naší společnosti od čtyřicítky dál často slýcháme věty typu: „Počkej, až budeš starší, to už tě bude jen všechno bolet a na cvičení nebudeš mít energii...“, na druhém konci světa vypadá realita úplně jinak.
Psycholog a trenér Mgr. Petr Mutinský v našem novém rozhovoru sdílel zážitek z Asie, který mu zcela přenastavil vnímání lidského potenciálu.
Každé ráno mezi 6. a 9. hodinou se v čínských parcích scházejí stovky seniorů ve věku 70 až 80+ let. Nepotřebují drahé permanentky ani luxusní stroje. Protahují se o zábradlí, cvičí na hrazdách, tancují nebo praktikují Qi Gong. A co je nejvýznamnější? Vyzařuje z nich obrovská psychická pohoda, síla a životní elán.
Jaké je jejich tajemství, které můžeme okamžitě aplikovat do svého života?
💡 1. Pohyb pro život, ne pro výkon
Ti lidé necvičí proto, aby spálili kalorie nebo vypadali dobře na fotce. Cvičí proto, aby byli funkční pro běžný život – aby si mohli hrát s vnoučaty, vyjít schody bez bolesti a udrželi si soběstačnost.
💡 2. Síla komunity a vztahů
Trénink pro ně není samotářské utrpení. Je to sociální událost. Během cvičení si povídají o rodině, hecují se a vzájemně se podporují. Právě sounáležitost a dobré vztahy jsou podle výzkumů rozhodujícím faktorem pro dlouhý a šťastný život.
💡 3. Nastavení mysli: Nikdy není pozdě
Stáří neznamená, že už je vše dané a definované. Dokud žijeme, náš mozek i tělo mají schopnost učit se nové věci, regenerovat a posouvat se.
Změna nezačíná za dvacet let. Začíná tím, jak se ke svému tělu a mysli chováme právě dnes.
💬 Jak vypadá Vaše vize pro starší věk? Chcete být pasivní, nebo plní síly a mobility?
🎧 Chcete vědět více o biologickém mládí, zdravém stárnutí a fungování těla? Sledujte celý rozhovor na našem kanálu (odkaz na rozhovor máte v komentáři)!
...
🏃♀️Projektujeme do vlastních dětí své osobní ambice? Snaha vidět v dítěti novou hvězdu reprezentace nebo budoucího olympijského vítěze se na první pohled může zdát jako podpora. Jenže nezdravý tlak dospělých bývá nejčastějším důvodem, proč děti k pohybu ztratí jakýkoliv vztah.
Podle prof. Martina Musálka z Univerzity Karlovy přichází dítě na svět s čistým motivačním štítem a přirozenou chutí objevovat svět skrze pohyb. Pokud ho však příliš brzy natlačíme do jednostranného drilu a rané specializace jen proto, abychom uspokojili vlastní ego, vystavujeme ho riziku vyhoření i fyzického přetížení.
Místo tvoření „mistrů světa v deseti letech“ by naší rolí mělo být něco úplně jiného: být pro dítě bezpečným průvodcem, nabízet mu pestrou paletu pohybových výzev a nechat ho tvořit si k aktivitě vnitřní lásku.
💬Soustředíte se u svých dětí spíše na všestrannou radost z pohybu, nebo je vedete k výsledkům a konkrétnímu sportu? Kde je podle vás ta správná hranice?
🏃♀️Projektujeme do vlastních dětí své osobní ambice? Snaha vidět v dítěti novou hvězdu reprezentace nebo budoucího olympijského vítěze se na první pohled může zdát jako podpora. Jenže nezdravý tlak dospělých bývá nejčastějším důvodem, proč děti k pohybu ztratí jakýkoliv vztah.
Podle prof. Martina Musálka z Univerzity Karlovy přichází dítě na svět s čistým motivačním štítem a přirozenou chutí objevovat svět skrze pohyb. Pokud ho však příliš brzy natlačíme do jednostranného drilu a rané specializace jen proto, abychom uspokojili vlastní ego, vystavujeme ho riziku vyhoření i fyzického přetížení.
Místo tvoření „mistrů světa v deseti letech“ by naší rolí mělo být něco úplně jiného: být pro dítě bezpečným průvodcem, nabízet mu pestrou paletu pohybových výzev a nechat ho tvořit si k aktivitě vnitřní lásku.
💬Soustředíte se u svých dětí spíše na všestrannou radost z pohybu, nebo je vedete k výsledkům a konkrétnímu sportu? Kde je podle vás ta správná hranice?
...
💊Tři ze čtyř Čechů dnes pravidelně polykají doplňky stravy v domnění, že dělají to nejlepší pro své zdraví.
Jenže realita může být jiná. Pokud se cítíte dobře a jíte běžnou stravu, tělo si z tobolek nevezme prakticky nic navíc.
Až 70 % lidí u nás má ale v zimě prokazatelný deficit jediného klíčového prvku – vitamínu D.
💊Tři ze čtyř Čechů dnes pravidelně polykají doplňky stravy v domnění, že dělají to nejlepší pro své zdraví.
Jenže realita může být jiná. Pokud se cítíte dobře a jíte běžnou stravu, tělo si z tobolek nevezme prakticky nic navíc.
Až 70 % lidí u nás má ale v zimě prokazatelný deficit jediného klíčového prvku – vitamínu D.
...
„Vyléčte mi ho.“ Věta, kterou dětský psychiatr slyší čím dál častěji.
Přineseme dítě k odborníkovi jako pokažený stroj do servisu. Jenže dětská duše často nevolá po diagnóze, ale po tátovi a mámě. Po večeru bez e-mailů, po společném smíchu, po pocitu bezpečí.
O tom, jak moc se dnešní společnost psychiatrizuje a jak propastně nám chybí základní rodinné rituály, mluvil přední český psychiatr prof. Ján Praško v novém díle podcastu First Class.
🎧 Pusťte si celý rozhovor o spánku, duševním zdraví i výchově – odkaz najdete v biu
„Vyléčte mi ho.“ Věta, kterou dětský psychiatr slyší čím dál častěji.
Přineseme dítě k odborníkovi jako pokažený stroj do servisu. Jenže dětská duše často nevolá po diagnóze, ale po tátovi a mámě. Po večeru bez e-mailů, po společném smíchu, po pocitu bezpečí.
O tom, jak moc se dnešní společnost psychiatrizuje a jak propastně nám chybí základní rodinné rituály, mluvil přední český psychiatr prof. Ján Praško v novém díle podcastu First Class.
🎧 Pusťte si celý rozhovor o spánku, duševním zdraví i výchově – odkaz najdete v biu
...
Úzké boty vyřazují postupně vaši nohu z provozu – a to se jako dominový efekt přenáší od kolen až k pánevnímu dnu.
Většina z nás řeší bolest zad nebo kolen až tam, kde to bolí. Jenže lidské tělo funguje jako spojená nádoba.
Až příliš často vězníme svá chodidla v úzkých botách, kde prsty nemají prostor.
🔹 Palec se nemůže zapojit do odrazu: Když palec nefunguje, chybí síla v celé spodní části chodidla.
🔹 Kolena se vtáčí dovnitř: Tělo musí chybějící oporu dole kompenzovat, což ničí kyčle i kolena.
🔹 Pánevní dno ztrácí stimul: Práce chodidla a odraz z prstů posílají signály přes celé tělo nahoru až do pánve.
Co s tím? Vraťte chodidlům citlivost a sílu. Choďte občas naboso, věnujte pozornost prstům a dopřejte svým nohám prostor, který k přirozenému pohybu potřebují.
🎧 Chcete vědět, jak jednoduše rozhýbat chodidla a vrátit tělo do rovnováhy? Celý rozhovor s pohybovou specialistkou Eliškou Lechnerovou si poslechněte na našem kanálu.
💬 Dáváte přednost pohodlným botám s širokou špičkou, nebo ještě stále občas raději trpíte pro parádu?👇
Úzké boty vyřazují postupně vaši nohu z provozu – a to se jako dominový efekt přenáší od kolen až k pánevnímu dnu.
Většina z nás řeší bolest zad nebo kolen až tam, kde to bolí. Jenže lidské tělo funguje jako spojená nádoba.
Až příliš často vězníme svá chodidla v úzkých botách, kde prsty nemají prostor.
🔹 Palec se nemůže zapojit do odrazu: Když palec nefunguje, chybí síla v celé spodní části chodidla.
🔹 Kolena se vtáčí dovnitř: Tělo musí chybějící oporu dole kompenzovat, což ničí kyčle i kolena.
🔹 Pánevní dno ztrácí stimul: Práce chodidla a odraz z prstů posílají signály přes celé tělo nahoru až do pánve.
Co s tím? Vraťte chodidlům citlivost a sílu. Choďte občas naboso, věnujte pozornost prstům a dopřejte svým nohám prostor, který k přirozenému pohybu potřebují.
🎧 Chcete vědět, jak jednoduše rozhýbat chodidla a vrátit tělo do rovnováhy? Celý rozhovor s pohybovou specialistkou Eliškou Lechnerovou si poslechněte na našem kanálu.
💬 Dáváte přednost pohodlným botám s širokou špičkou, nebo ještě stále občas raději trpíte pro parádu?👇
...
„Pokud chcete na základní škole ty své žáky něco naučit, oni vás musí mít rádi. Jinak jste skončili.“
Tato slova dětského psychiatra Radka Ptáčka by pedagožka a ředitelka ZŠ v Trmicích Mgr. Marie Gottfriedová nejraději tesala na průčelí všech škol. A my s tím v redakci FirstClass plně souhlasíme.
Proč je vztah a pozitivní emoce základním předpokladem k tomu, aby se dítě vůbec dokázalo cokoliv naučit? Odpověď leží v samotné evoluci našeho mozku:
🧠 Plazí mozek: Zodpovídá za naše bezpečí, přežití a základní instinkty.
🐶 Savčí mozek: Má na starosti emoce, vztahy a potřebu příslušnosti ke „smečce“.
💡 Lidský mozek: Řídí kreativitu, sebeuvědomění a seberegulaci.
U dětí ve věku od 5 do 15 let zcela převládá právě savčí mozek. Bytostně potřebují blízkost, společenství a pocit, že jsou přijímané.
Můžete být sebelepším didaktikem matematiky nebo jakéhokoliv jiného předmětu, ale pokud při vstupu do třídy chybí vztah a pozitivní emoce, vaše snaha nebude padat na úrodnou půdu. Vztah je totiž nosný.
❤️ Odkaz pro rodiče, učitele i samotné žáky:
🟢 Pro učitele a rodiče: Vztah není třešnička na dortu, ale základní stavební kámen. Bez pocitu bezpečí a přijetí mozek dítěte informace jednoduše nepřijme.
🟡 Pro žáky a studenty: Pokud se vám v nějakém předmětu nedaří jen proto, že se vedle učitele necítíte dobře, není to vaše selhání. Vaše potřeba lidského přístupu a bezpečí je zcela přirozená.
💬 Otázka pro vás (napište nám do komentářů):
🟢 Pro rodiče a učitele: Vnímáte u dětí, že jejich výsledky a chuť k učení přímo závisí na tom, jaký mají vztah k člověku, který je učí?
🟡 Pro žáky a studenty: Vzpomínáte si na učitele, kterého jste měli doopravdy rádi? V čem byl jiný a jak se to odrazilo na tom, jak vás předmět bavil?
Těšíme se na vaše příběhy a názory v komentářích! 👇
🎧 Celý hluboký rozhovor s Marií Gottfriedovou o fungování škol, lidském přístupu i budování odolnosti u dětí si poslechněte na našem kanálu Laskavá výchova. (Odkaz najdete v prvním komentáři)
#laskavavychova #radekptacek #mariegottfriedova #skolstvi #vychovadeti #rodicovstvi #vztahy #mozek #savcimozek #skola #pedagogika #firstclass
„Pokud chcete na základní škole ty své žáky něco naučit, oni vás musí mít rádi. Jinak jste skončili.“
Tato slova dětského psychiatra Radka Ptáčka by pedagožka a ředitelka ZŠ v Trmicích Mgr. Marie Gottfriedová nejraději tesala na průčelí všech škol. A my s tím v redakci FirstClass plně souhlasíme.
Proč je vztah a pozitivní emoce základním předpokladem k tomu, aby se dítě vůbec dokázalo cokoliv naučit? Odpověď leží v samotné evoluci našeho mozku:
🧠 Plazí mozek: Zodpovídá za naše bezpečí, přežití a základní instinkty.
🐶 Savčí mozek: Má na starosti emoce, vztahy a potřebu příslušnosti ke „smečce“.
💡 Lidský mozek: Řídí kreativitu, sebeuvědomění a seberegulaci.
U dětí ve věku od 5 do 15 let zcela převládá právě savčí mozek. Bytostně potřebují blízkost, společenství a pocit, že jsou přijímané.
Můžete být sebelepším didaktikem matematiky nebo jakéhokoliv jiného předmětu, ale pokud při vstupu do třídy chybí vztah a pozitivní emoce, vaše snaha nebude padat na úrodnou půdu. Vztah je totiž nosný.
❤️ Odkaz pro rodiče, učitele i samotné žáky:
🟢 Pro učitele a rodiče: Vztah není třešnička na dortu, ale základní stavební kámen. Bez pocitu bezpečí a přijetí mozek dítěte informace jednoduše nepřijme.
🟡 Pro žáky a studenty: Pokud se vám v nějakém předmětu nedaří jen proto, že se vedle učitele necítíte dobře, není to vaše selhání. Vaše potřeba lidského přístupu a bezpečí je zcela přirozená.
💬 Otázka pro vás (napište nám do komentářů):
🟢 Pro rodiče a učitele: Vnímáte u dětí, že jejich výsledky a chuť k učení přímo závisí na tom, jaký mají vztah k člověku, který je učí?
🟡 Pro žáky a studenty: Vzpomínáte si na učitele, kterého jste měli doopravdy rádi? V čem byl jiný a jak se to odrazilo na tom, jak vás předmět bavil?
Těšíme se na vaše příběhy a názory v komentářích! 👇
🎧 Celý hluboký rozhovor s Marií Gottfriedovou o fungování škol, lidském přístupu i budování odolnosti u dětí si poslechněte na našem kanálu Laskavá výchova. (Odkaz najdete v prvním komentáři)
#laskavavychova #radekptacek #mariegottfriedova #skolstvi #vychovadeti #rodicovstvi #vztahy #mozek #savcimozek #skola #pedagogika #firstclass
...
Většinu života fungujeme v módu: dokud nic nebolí, nic neřešíme. Až když přijde vysoký tlak, nadváha nebo zvýšený krevní cukr, běžíme k lékaři. Jenže takhle jen neustále hasíme požáry, které vůbec nemusely vzniknout.
Přední český diabetolog a internista prof. Jan Škrha v dnešním videu připomíná zásadní pravdu: nejmodernější medicína a nejdražší léky na světě nikdy nenahradí to, jak se k vlastnímu tělu chováme každý den.
Prevence přitom nezačíná v ordinaci v padesáti letech. Začíná už u těch nejmenších v mateřské škole – v rodině, u stolu a při každodenním pohybu. Místo čekání na diagnózu máme obrovskou moc změnit svůj osud i osud svých dětí ještě dřív, než se tělo přihlásí o slovo.
👉 Jak jste na tom s prevencí vy? Chodíte na pravidelné prohlídky a řešíte životní styl včas, nebo až když si tělo samo řekne?
Většinu života fungujeme v módu: dokud nic nebolí, nic neřešíme. Až když přijde vysoký tlak, nadváha nebo zvýšený krevní cukr, běžíme k lékaři. Jenže takhle jen neustále hasíme požáry, které vůbec nemusely vzniknout.
Přední český diabetolog a internista prof. Jan Škrha v dnešním videu připomíná zásadní pravdu: nejmodernější medicína a nejdražší léky na světě nikdy nenahradí to, jak se k vlastnímu tělu chováme každý den.
Prevence přitom nezačíná v ordinaci v padesáti letech. Začíná už u těch nejmenších v mateřské škole – v rodině, u stolu a při každodenním pohybu. Místo čekání na diagnózu máme obrovskou moc změnit svůj osud i osud svých dětí ještě dřív, než se tělo přihlásí o slovo.
👉 Jak jste na tom s prevencí vy? Chodíte na pravidelné prohlídky a řešíte životní styl včas, nebo až když si tělo samo řekne?
...




Truchlení se nedá přeskočit. A dát si na smutek prášek? To je to nejhorší, co můžete udělat.
V dnešní době chceme mít neustále pohodu. Jakmile přijde ztráta, bolest nebo těžký smutek, máme tendenci od emocí utéct, potlačit je nebo je „vypnout“ pomocí léků na uklidnění.
Jenže přední český psychiatr prof. MUDr. Ján Praško, CSc. v tomto výstřižku z podcastu upozorňuje na zásadní věc:
👉 Když truchlení potlačíte prášky, neodchází. Jen ho oddálíte a nakonec truchlíte mnohem déle.
Truchlení je přirozená práce duše. Potřebujeme ho odplakat, odžít a vnitřně se se ztrátou rozloučit – stejně jako to dělaly generace před námi skrz staré rituály.
Dovolíte si v těžkých chvílích prožít smutek naplno, nebo zkoušíte fungovat „na sílu“? Napište nám do komentářů ⬇️
🎧 Celý rozhovor o spánku, emocích a duševním zdraví najdete na našem YouTube kanálu First Class! ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Jak máme připravit naše děti na svět, o kterém sami nevíme, jak bude za 10 nebo 20 let vypadat? 🚀
Nástup technologií, robotizace, AI a sociálních sítí mění svět nevídaným tempem. Pro rodiče i učitele se to může zdát jako neřešitelný úkol: Jak vybavit děti do budoucnosti, jejíž podobu dnes nikdo nedokáže předpovědět?
Pedagožka a ředitelka ZŠ v Trmicích Mgr. Marie Gottfriedová v našem rozhovoru připomíná, že řešení nemusí být složité. Místo bezduchého memorování vzorců, pouček a principu „vypočítej, vyjmenuj, napiš“, které nikoho v budoucím životě nezachrání, stačí děti naučit 3 základní životní dovednosti:
💡 1. Samostatně přemýšlet
Dovést děti k tomu, aby nepřebíraly věci slepě, ale dokázaly kriticky uvažovat, klást otázky a hledat vlastní řešení.
🗣️ 2. Dobře komunikovat
Naučit je srozumitelně vyjadřovat své myšlenky, pocity i potřeby a dokázat naslouchat druhým.
🤝 3. Spolupracovat s ostatními
Posílit v nich schopnost fungovat v týmu, spojit síly a vzájemně se doplňovat.
Zatímco poučky z učebnic z hlavy dříve či později vyšumí, tyto tři kompetence dají dětem pevnou půdu pod nohama za všech okolností a v jakékoliv době.
❤️ Odkaz pro rodiče, učitele i žáky:
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Tlak na známky z biflování definic děti na budoucnost nepřípraví. Dejme jim prostor dělat chyby, diskutovat a pracovat společně.
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Nelekejte se, pokud vám nejde nazpaměť vyjmenovat každá poučka. To, co z vás udělá úspěšného člověka, je schopnost myslet vlastní hlavou, domluvit se a táhnout s druhými za jeden provaz.
💬 Otázka do komentářů (napište nám svůj názor):
👩🏫 Pro rodiče a učitele: Která z těchto 3 dovedností (přemýšlet, komunikovat, spolupracovat) podle vás dnešním dětem ve školách chybí nejvíce a kde vidíte prostor pro zlepšení?
🙎♀️🙎 Pro žáky a studenty: Máte ve škole dostatek prostoru zkoušet si věci v týmu a říkat své vlastní názory, nebo pořád převládá tradiční „vyjmenuj a napiš“?
Těšíme se na vaši diskusi v komentářích! 👇
🎧 Celý rozhovor s Marií Gottfriedovou o smyslu vzdělávání, vizi škol a podporujícím prostředí najdete na našem kanálu Laskavá výchova. (Odkaz najdete v prvním komentáři) ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
Viděli jste někdy 80letého člověka, jak s úsměvem na tváři udělá sérii shybů na hrazdě nebo vystřihne provaz? 🤸♂️
Zatímco v naší společnosti od čtyřicítky dál často slýcháme věty typu: „Počkej, až budeš starší, to už tě bude jen všechno bolet a na cvičení nebudeš mít energii...“, na druhém konci světa vypadá realita úplně jinak.
Psycholog a trenér Mgr. Petr Mutinský v našem novém rozhovoru sdílel zážitek z Asie, který mu zcela přenastavil vnímání lidského potenciálu.
Každé ráno mezi 6. a 9. hodinou se v čínských parcích scházejí stovky seniorů ve věku 70 až 80+ let. Nepotřebují drahé permanentky ani luxusní stroje. Protahují se o zábradlí, cvičí na hrazdách, tancují nebo praktikují Qi Gong. A co je nejvýznamnější? Vyzařuje z nich obrovská psychická pohoda, síla a životní elán.
Jaké je jejich tajemství, které můžeme okamžitě aplikovat do svého života?
💡 1. Pohyb pro život, ne pro výkon
Ti lidé necvičí proto, aby spálili kalorie nebo vypadali dobře na fotce. Cvičí proto, aby byli funkční pro běžný život – aby si mohli hrát s vnoučaty, vyjít schody bez bolesti a udrželi si soběstačnost.
💡 2. Síla komunity a vztahů
Trénink pro ně není samotářské utrpení. Je to sociální událost. Během cvičení si povídají o rodině, hecují se a vzájemně se podporují. Právě sounáležitost a dobré vztahy jsou podle výzkumů rozhodujícím faktorem pro dlouhý a šťastný život.
💡 3. Nastavení mysli: Nikdy není pozdě
Stáří neznamená, že už je vše dané a definované. Dokud žijeme, náš mozek i tělo mají schopnost učit se nové věci, regenerovat a posouvat se.
Změna nezačíná za dvacet let. Začíná tím, jak se ke svému tělu a mysli chováme právě dnes.
💬 Jak vypadá Vaše vize pro starší věk? Chcete být pasivní, nebo plní síly a mobility?
🎧 Chcete vědět více o biologickém mládí, zdravém stárnutí a fungování těla? Sledujte celý rozhovor na našem kanálu (odkaz na rozhovor máte v komentáři)! ... See MoreSee Less
13 CommentsComment on Facebook
🏃♀️Projektujeme do vlastních dětí své osobní ambice? Snaha vidět v dítěti novou hvězdu reprezentace nebo budoucího olympijského vítěze se na první pohled může zdát jako podpora. Jenže nezdravý tlak dospělých bývá nejčastějším důvodem, proč děti k pohybu ztratí jakýkoliv vztah.
Podle prof. Martina Musálka z Univerzity Karlovy přichází dítě na svět s čistým motivačním štítem a přirozenou chutí objevovat svět skrze pohyb. Pokud ho však příliš brzy natlačíme do jednostranného drilu a rané specializace jen proto, abychom uspokojili vlastní ego, vystavujeme ho riziku vyhoření i fyzického přetížení.
Místo tvoření „mistrů světa v deseti letech“ by naší rolí mělo být něco úplně jiného: být pro dítě bezpečným průvodcem, nabízet mu pestrou paletu pohybových výzev a nechat ho tvořit si k aktivitě vnitřní lásku.
💬Soustředíte se u svých dětí spíše na všestrannou radost z pohybu, nebo je vedete k výsledkům a konkrétnímu sportu? Kde je podle vás ta správná hranice? ... See MoreSee Less
11 CommentsComment on Facebook
💊Tři ze čtyř Čechů dnes pravidelně polykají doplňky stravy v domnění, že dělají to nejlepší pro své zdraví.
Jenže realita může být jiná. Pokud se cítíte dobře a jíte běžnou stravu, tělo si z tobolek nevezme prakticky nic navíc.
Až 70 % lidí u nás má ale v zimě prokazatelný deficit jediného klíčového prvku – vitamínu D. ... See MoreSee Less
13 CommentsComment on Facebook
„Vyléčte mi ho.“ Věta, kterou dětský psychiatr slyší čím dál častěji.
Přineseme dítě k odborníkovi jako pokažený stroj do servisu. Jenže dětská duše často nevolá po diagnóze, ale po tátovi a mámě. Po večeru bez e-mailů, po společném smíchu, po pocitu bezpečí.
O tom, jak moc se dnešní společnost psychiatrizuje a jak propastně nám chybí základní rodinné rituály, mluvil přední český psychiatr prof. Ján Praško v novém díle podcastu First Class.
🎧 Pusťte si celý rozhovor o spánku, duševním zdraví i výchově – odkaz najdete v biu ... See MoreSee Less
75 CommentsComment on Facebook