





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Trávíte hodiny nad učebnicemi, ale v hlave stejně nic nezůstane? 🧠 Většina z nás dělá při učení zásadní chyby jen proto, že jde proti přirozenému nastavení lidského mozku.
Zvýrazňovače, učení do čtyř do rána nebo telefon vedle sešitu vám sice dají pocit odpracovaného času, ale z biologického hlediska paměti spíš škodí.
Co zkusit změnit ještě dnes?
Zbytečně si nebarvěte učebnice – raději text zavřete a testujte se na čistý papír.
Vypněte notifikace, ať se nedostanete do stavu zvaného brain rot.
Před zkouškou se pořádně vyspěte a běžte na dlouhou procházku.
V novém rozhovoru s neurobiologem prof. Alešem Stuchlíkem jsme rozebrali nejen praktické hacky na učení, ale i největší neuromýty: Používáme mozek jen na 10 %? Existuje fotografická paměť? A lze špatné vzpomínky úplně vymazat?
Který z 5 tipů v carouselu vyzkoušíte jako první? Napište nám do komentářů! 👇
Trávíte hodiny nad učebnicemi, ale v hlave stejně nic nezůstane? 🧠 Většina z nás dělá při učení zásadní chyby jen proto, že jde proti přirozenému nastavení lidského mozku.
Zvýrazňovače, učení do čtyř do rána nebo telefon vedle sešitu vám sice dají pocit odpracovaného času, ale z biologického hlediska paměti spíš škodí.
Co zkusit změnit ještě dnes?
Zbytečně si nebarvěte učebnice – raději text zavřete a testujte se na čistý papír.
Vypněte notifikace, ať se nedostanete do stavu zvaného brain rot.
Před zkouškou se pořádně vyspěte a běžte na dlouhou procházku.
V novém rozhovoru s neurobiologem prof. Alešem Stuchlíkem jsme rozebrali nejen praktické hacky na učení, ale i největší neuromýty: Používáme mozek jen na 10 %? Existuje fotografická paměť? A lze špatné vzpomínky úplně vymazat?
Který z 5 tipů v carouselu vyzkoušíte jako první? Napište nám do komentářů! 👇
...
Co kdyby zdraví nebylo o tom NAJÍT tu správnou pilulku... ale o tom POCHOPIT, proč tělo křičí o pomoc?
MUDr. Jan Vojáček v tomto rozhovoru odhaluje provokativní pravdu: „Lakmusový papírek jsou kvalitní vztahy. Pokud lidé budou mít kvalitní vztahy, budou žít dlouho."
A tohle není žádné ezo. Je to výsledek nejdelší harvardské studie o štěstí – faktor číslo jedna pro dlouhý a zdravý život jsou VZTAHY.
Proč? Protože kvalitní vztahy znamenají, že jste si zpracovali svůj vnitřní svět. Že nejste v neustálém napětí. Že nemusíte to napětí zajídat, přechlastávat nebo přesociálnísíťovat.
Často obviňujeme druhé: „On mi ubližuje. Ona mě stresuje." Ale ve skutečnosti každý toxický vztah je zrcadlo – ukazuje něco nezpracovaného uvnitř nás.
A druhý pilíř dlouhověkosti? Soulad s přírodními zákony. Ne zázračné technologie. Ne biohacking za miliony. Prostě porozumění tomu, jak fungujeme jako součást přírody.
Doktor Vojáček to říká naprosto upřímně: „Všechno, co dělám, dělám kvůli sobě. Chci tady být co nejdéle pro své blízké – ve zdraví."
A vy? Máte kvalitní vztahy? Žijete v souladu s tím, co vaše tělo skutečně potřebuje?
Celý rozhovor odkrývá, proč západní medicína jen hasí požáry, proč ajťák nemůže zdraví zachránit doplňky stravy, a proč Slunce může být váš hlavní nástroj dlouhověkosti.
Odkaz na celý podcast v komentářích. 👇
Co kdyby zdraví nebylo o tom NAJÍT tu správnou pilulku... ale o tom POCHOPIT, proč tělo křičí o pomoc?
MUDr. Jan Vojáček v tomto rozhovoru odhaluje provokativní pravdu: „Lakmusový papírek jsou kvalitní vztahy. Pokud lidé budou mít kvalitní vztahy, budou žít dlouho."
A tohle není žádné ezo. Je to výsledek nejdelší harvardské studie o štěstí – faktor číslo jedna pro dlouhý a zdravý život jsou VZTAHY.
Proč? Protože kvalitní vztahy znamenají, že jste si zpracovali svůj vnitřní svět. Že nejste v neustálém napětí. Že nemusíte to napětí zajídat, přechlastávat nebo přesociálnísíťovat.
Často obviňujeme druhé: „On mi ubližuje. Ona mě stresuje." Ale ve skutečnosti každý toxický vztah je zrcadlo – ukazuje něco nezpracovaného uvnitř nás.
A druhý pilíř dlouhověkosti? Soulad s přírodními zákony. Ne zázračné technologie. Ne biohacking za miliony. Prostě porozumění tomu, jak fungujeme jako součást přírody.
Doktor Vojáček to říká naprosto upřímně: „Všechno, co dělám, dělám kvůli sobě. Chci tady být co nejdéle pro své blízké – ve zdraví."
A vy? Máte kvalitní vztahy? Žijete v souladu s tím, co vaše tělo skutečně potřebuje?
Celý rozhovor odkrývá, proč západní medicína jen hasí požáry, proč ajťák nemůže zdraví zachránit doplňky stravy, a proč Slunce může být váš hlavní nástroj dlouhověkosti.
Odkaz na celý podcast v komentářích. 👇
...
Žijeme v době, kdy nás sociální sítě učí uctívat povrchní vzory. Sledujeme influencery, streamery nebo sportovce a máme pocit, že právě oni reprezentují úspěšný a plnohodnotný život.
Jenže hrdinství málokdy vypadá tak, jak nám servírují algoritmy. Skuteční hrdinové dneška často nemají tisíce lajků ani miliony sledujících. Jsou to lidé, kteří nezištně pomáhají druhým, lidé, kteří každodenně odvádějí poctivou a tichou práci, nebo ti, kteří se dokážou postavit za správnou věc bez ohledu na vlastní pohodlí.
Právě tohle všednodenní, neviditelné hrdinství je tím pravým tmelem, který drží naši společnost pohromadě.
Až se příště budeme s dětmi či blízkými bavit o tom, ke komu vzhlížet, zkusme se podívat mimo obrazovky telefonů. Ukazujme mladé generaci vzory z reálného života – lidi, od kterých se mohou naučit lidskosti, empatii a skutečné odvaze.
Kdo je tím neviditelným hrdinou ve vašem životě? Člověk, který nemá statisíce sledujících, ale moc si ho vážíte?
Žijeme v době, kdy nás sociální sítě učí uctívat povrchní vzory. Sledujeme influencery, streamery nebo sportovce a máme pocit, že právě oni reprezentují úspěšný a plnohodnotný život.
Jenže hrdinství málokdy vypadá tak, jak nám servírují algoritmy. Skuteční hrdinové dneška často nemají tisíce lajků ani miliony sledujících. Jsou to lidé, kteří nezištně pomáhají druhým, lidé, kteří každodenně odvádějí poctivou a tichou práci, nebo ti, kteří se dokážou postavit za správnou věc bez ohledu na vlastní pohodlí.
Právě tohle všednodenní, neviditelné hrdinství je tím pravým tmelem, který drží naši společnost pohromadě.
Až se příště budeme s dětmi či blízkými bavit o tom, ke komu vzhlížet, zkusme se podívat mimo obrazovky telefonů. Ukazujme mladé generaci vzory z reálného života – lidi, od kterých se mohou naučit lidskosti, empatii a skutečné odvaze.
Kdo je tím neviditelným hrdinou ve vašem životě? Člověk, který nemá statisíce sledujících, ale moc si ho vážíte?
...
Jak myslíš, tak tvoříš svůj svět.
Zní to jako klišé? Možná. Ale co když to není jen fráze?
Helena Skořepové v tomhle klipu vysvětluje, proč nemůžeš mít dobrý život, když do něj nedáš dobré myšlenky. Proč ty myšlenky fungují jako suroviny na polévku – když dáš dovnitř zkažené ingredience, polévka bude špatná. A stejně tak tvůj život.
Nejde o pozitivní myšlení ve stylu "usmívej se a bude dobře". Jde o zodpovědnost. O uvědomění si, že ty jsi ten, kdo si svůj svět programuje.
Myšlenky → Emoce → Tělo → Život.
Takhle to funguje. A takhle to můžeš začít měnit.
Když do sebe pořád sypeš negativní myšlenky, kritiku, pochybnosti – tak přesně to ti život vrátí zpátky.
Ale když začneš pracovat s tím, co si myslíš, co si říkáš, jak vnímáš sebe a svět kolem sebe – otevřeš dveře k úplně jinému životu.
Není to magie. Je to práce. Ale práce, která funguje.
Co ty si myslíš? Tvoříš svůj svět vědomě, nebo žiješ na autopilota?
Jak myslíš, tak tvoříš svůj svět.
Zní to jako klišé? Možná. Ale co když to není jen fráze?
Helena Skořepové v tomhle klipu vysvětluje, proč nemůžeš mít dobrý život, když do něj nedáš dobré myšlenky. Proč ty myšlenky fungují jako suroviny na polévku – když dáš dovnitř zkažené ingredience, polévka bude špatná. A stejně tak tvůj život.
Nejde o pozitivní myšlení ve stylu "usmívej se a bude dobře". Jde o zodpovědnost. O uvědomění si, že ty jsi ten, kdo si svůj svět programuje.
Myšlenky → Emoce → Tělo → Život.
Takhle to funguje. A takhle to můžeš začít měnit.
Když do sebe pořád sypeš negativní myšlenky, kritiku, pochybnosti – tak přesně to ti život vrátí zpátky.
Ale když začneš pracovat s tím, co si myslíš, co si říkáš, jak vnímáš sebe a svět kolem sebe – otevřeš dveře k úplně jinému životu.
Není to magie. Je to práce. Ale práce, která funguje.
Co ty si myslíš? Tvoříš svůj svět vědomě, nebo žiješ na autopilota?
...
Vaginální porod není jen o příchodu na svět. Je to první a nejzásadnější „očkování“ přírodní cestou. 🧬👶
Věděli jste, že na mikrobiom se dnes v medicíně nahlíží jako na samostatný orgán s obrovskou imunitní funkcí?
Když miminko prochází porodními cestami, osídlí se unikátním mixem mateřských bakterií. Tento moment pokládá základní kámen jeho obranyschopnosti na celý život.
Při plánovaném císařském řezu bez zdravotní indikace však dítě o toto přirozené prvotní osídlení přichází. Dnešní vědecké studie jasně ukazují, že děti narozené sekcí čelí v budoucnu vyššímu riziku:
🔹 Astmatu a alergií
🔹 Dětské obezity
🔹 Cukrovky (diabetu)
🔹 Poruch celkové imunity
„Císařský řez bez zjevné indikace nepřináší žádné benefity. Bolest nešetří, jen ji odsouvá na dobu po porodu a pro miminko je dlouhodobě nevýhodný,“ varuje v rozhovoru doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, přednosta ostravské kliniky a senátor.
Ať už jde o plánování porodu, nebo pochopení toho, jak naše telo funguje, informace jsou základ. Prolistujte si carousel nahoru a zjistěte více! 📲
🎧 Celý rozhovor s docentem Šimetkou o trendech v českém porodnictví, císařských řezech, domácích porodech i zážitcích z misí Východního Timoru najdete v novém díle podcastu na:
👉 FirstClass.cz/residlo
💬 A jak to vnímáte vy? Měly by být nastávající maminky o vlivu způsobu porodu na mikrobiom více informovány přímo v ordinacích, nebo považujete císařský řez na přání za osobní věc bez ohledu na vědecká data? Dejte nám vědět v komentářích! 👇
Vaginální porod není jen o příchodu na svět. Je to první a nejzásadnější „očkování“ přírodní cestou. 🧬👶
Věděli jste, že na mikrobiom se dnes v medicíně nahlíží jako na samostatný orgán s obrovskou imunitní funkcí?
Když miminko prochází porodními cestami, osídlí se unikátním mixem mateřských bakterií. Tento moment pokládá základní kámen jeho obranyschopnosti na celý život.
Při plánovaném císařském řezu bez zdravotní indikace však dítě o toto přirozené prvotní osídlení přichází. Dnešní vědecké studie jasně ukazují, že děti narozené sekcí čelí v budoucnu vyššímu riziku:
🔹 Astmatu a alergií
🔹 Dětské obezity
🔹 Cukrovky (diabetu)
🔹 Poruch celkové imunity
„Císařský řez bez zjevné indikace nepřináší žádné benefity. Bolest nešetří, jen ji odsouvá na dobu po porodu a pro miminko je dlouhodobě nevýhodný,“ varuje v rozhovoru doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, přednosta ostravské kliniky a senátor.
Ať už jde o plánování porodu, nebo pochopení toho, jak naše telo funguje, informace jsou základ. Prolistujte si carousel nahoru a zjistěte více! 📲
🎧 Celý rozhovor s docentem Šimetkou o trendech v českém porodnictví, císařských řezech, domácích porodech i zážitcích z misí Východního Timoru najdete v novém díle podcastu na:
👉 FirstClass.cz/residlo
💬 A jak to vnímáte vy? Měly by být nastávající maminky o vlivu způsobu porodu na mikrobiom více informovány přímo v ordinacích, nebo považujete císařský řez na přání za osobní věc bez ohledu na vědecká data? Dejte nám vědět v komentářích! 👇
...
Slova profesora neurobiologie Aleše Stuchlíka tnou do živého. V době, kdy je neustálá dostupnost považována za normu, poukazuje věda na čistý fakt: lidský mozek jednoduše neumí multitasking. Každé pípnutí notifikace nebo rozsvícení displeje tříští naši pozornost a vrací nás v soustředění zpátky na nulu.
Tento fenomén dnes neřeší jen dospělí v kancelářích, ale stal se i jedním z nejvýraznějších společenských témat ve školství — zákaz mobilních telefonů na základních a středních školách.
Zatímco jedna strana argumentuje tím, že neustálé vyrušování dětem ničí schopnost hlubokého soustředění a učení, druhá upozorňuje, že samotný zákaz nic nevyřeší, pokud děti nenaučíme digitální gramotnosti a práci s vlastní pozorností.
🧠 V nové epizodě podcastu jsme s prof. Alešem Stuchlíkem probrali:
Jak neustálé přepínání pozornosti vyčerpává náš mozek
Zda digitální technologie opravdu způsobují tzv. brain rot
Jaké jednoduché hacky nastavit v každodenním životě, aby nám technologie sloužily, a ne vládly
Omezují vás notifikace při práci nebo studiu, nebo je máte pevně pod kontrolou? A jaký je váš názor na plošný zákaz mobilů ve školách — jste PRO, nebo PROTI? Napište nám do komentářů! 👇
Slova profesora neurobiologie Aleše Stuchlíka tnou do živého. V době, kdy je neustálá dostupnost považována za normu, poukazuje věda na čistý fakt: lidský mozek jednoduše neumí multitasking. Každé pípnutí notifikace nebo rozsvícení displeje tříští naši pozornost a vrací nás v soustředění zpátky na nulu.
Tento fenomén dnes neřeší jen dospělí v kancelářích, ale stal se i jedním z nejvýraznějších společenských témat ve školství — zákaz mobilních telefonů na základních a středních školách.
Zatímco jedna strana argumentuje tím, že neustálé vyrušování dětem ničí schopnost hlubokého soustředění a učení, druhá upozorňuje, že samotný zákaz nic nevyřeší, pokud děti nenaučíme digitální gramotnosti a práci s vlastní pozorností.
🧠 V nové epizodě podcastu jsme s prof. Alešem Stuchlíkem probrali:
Jak neustálé přepínání pozornosti vyčerpává náš mozek
Zda digitální technologie opravdu způsobují tzv. brain rot
Jaké jednoduché hacky nastavit v každodenním životě, aby nám technologie sloužily, a ne vládly
Omezují vás notifikace při práci nebo studiu, nebo je máte pevně pod kontrolou? A jaký je váš názor na plošný zákaz mobilů ve školách — jste PRO, nebo PROTI? Napište nám do komentářů! 👇
...
‼️ „Slovo schizofrenik je urážka a nadávka. Tečka.“
Proč toto označení peer terapeut Kamil Rain tak výrazně odmítá?
Protože slova mají obrovskou sílu a formují to, jak o sobě i o druhých přemýšlíme. V běžné společnosti, v médiích a filmech se ze slova „schizofrenik“ stala nálepka spojená se strachem, agresi a nevyzpytalelností. Pokaždé, když toto slovo někdo použije, oživuje nebezpečný mýtus, že lidé s touto diagnózou jsou vrazi nebo nebezpeční blázni.
Realita je přitom úplně jiná:
❌ 90–95 % lidí s tímto onemocněním NENÍ agresivních.
❌ Nemají „dvě osobnosti“, jak si lidé často myslí.
✔️ Naopak se sami velmi často stávají oběťmi týrání, zneužívání a kriminálních činů ze strany svého okolí.
V projektu a v rámci destigmatizace proto měníme jazyk. Říkáme: „člověk se zkušeností se schizofrenií“. Zní to úplně jinak, že? Odděluje to totiž nemoc od lidské bytosti. Člověk není svou diagnózou.
🧠 V Reelu Kamil vysvětluje, proč je pro něj tento rozdíl tak zásadní a jak nám nesprávný jazyk brání v pochopení druhých.
💬 Jak vnímáte slovo „schizofrenik“ vy? Používáte ho někdy v běžné mluvě, aniž byste nad tím přemýšleli? Dejte nám vědět do komentářů! 👇
‼️ „Slovo schizofrenik je urážka a nadávka. Tečka.“
Proč toto označení peer terapeut Kamil Rain tak výrazně odmítá?
Protože slova mají obrovskou sílu a formují to, jak o sobě i o druhých přemýšlíme. V běžné společnosti, v médiích a filmech se ze slova „schizofrenik“ stala nálepka spojená se strachem, agresi a nevyzpytalelností. Pokaždé, když toto slovo někdo použije, oživuje nebezpečný mýtus, že lidé s touto diagnózou jsou vrazi nebo nebezpeční blázni.
Realita je přitom úplně jiná:
❌ 90–95 % lidí s tímto onemocněním NENÍ agresivních.
❌ Nemají „dvě osobnosti“, jak si lidé často myslí.
✔️ Naopak se sami velmi často stávají oběťmi týrání, zneužívání a kriminálních činů ze strany svého okolí.
V projektu a v rámci destigmatizace proto měníme jazyk. Říkáme: „člověk se zkušeností se schizofrenií“. Zní to úplně jinak, že? Odděluje to totiž nemoc od lidské bytosti. Člověk není svou diagnózou.
🧠 V Reelu Kamil vysvětluje, proč je pro něj tento rozdíl tak zásadní a jak nám nesprávný jazyk brání v pochopení druhých.
💬 Jak vnímáte slovo „schizofrenik“ vy? Používáte ho někdy v běžné mluvě, aniž byste nad tím přemýšleli? Dejte nám vědět do komentářů! 👇
...
Císařský řez je bezpochyby zázrak moderní medicíny, který zachraňuje životy matkám i dětem, pokud je k němu jasný zdravotní důvod. Jenže z chirurgického zákroku se stává masový trend a tzv. „defenzivní medicína“.
V zemích jako Turecko, Brazílie nebo Anglie už podíl císařských řezů raketově vzrostl a přesahuje 50–80 %. Proč je to problém?
Oslabená imunita dítěte: Při přirozeném porodu získává miminko klíčový mateřský mikrobiom. Děti narozené císařským řezem mají prokazatelně vyšší riziko rozvoje astmatu, obezity či diabetu.
Zdravotní daň pro matku: Operace nešetří bolest, jen ji odsouvá na období po porodu. Zvyšuje také riziko komplikací u dalších těhotenství a může ztížit opakováné otěhotnění.
Krize porodnosti: Ve společnostech s vysokým podílem císařských řezů se dlouhodobě rodí výrazně méně dětí.
Podle docenta Šimetky je vaginální porod přirozený proces, ze kterého bychom neměli dělat automatickou diagnózu.
🎧 Celý rozhovor s primářem ostravské kliniky a senátorem Ondřejem Šimetkou o trendech v českém porodnictví, zákulisí misí Východního Timoru i poporodní péči najdete v novém díle podcastu na FirstClass.cz/residlo.
💬 A co si o tom myslíte vy? Je podle vás císařský řez na přání legitimní volbou každé ženy, nebo by měl zůstat výhradně lékařskou indikací v nouzi? Napište nám svůj názor do komentářů! 👇
Císařský řez je bezpochyby zázrak moderní medicíny, který zachraňuje životy matkám i dětem, pokud je k němu jasný zdravotní důvod. Jenže z chirurgického zákroku se stává masový trend a tzv. „defenzivní medicína“.
V zemích jako Turecko, Brazílie nebo Anglie už podíl císařských řezů raketově vzrostl a přesahuje 50–80 %. Proč je to problém?
Oslabená imunita dítěte: Při přirozeném porodu získává miminko klíčový mateřský mikrobiom. Děti narozené císařským řezem mají prokazatelně vyšší riziko rozvoje astmatu, obezity či diabetu.
Zdravotní daň pro matku: Operace nešetří bolest, jen ji odsouvá na období po porodu. Zvyšuje také riziko komplikací u dalších těhotenství a může ztížit opakováné otěhotnění.
Krize porodnosti: Ve společnostech s vysokým podílem císařských řezů se dlouhodobě rodí výrazně méně dětí.
Podle docenta Šimetky je vaginální porod přirozený proces, ze kterého bychom neměli dělat automatickou diagnózu.
🎧 Celý rozhovor s primářem ostravské kliniky a senátorem Ondřejem Šimetkou o trendech v českém porodnictví, zákulisí misí Východního Timoru i poporodní péči najdete v novém díle podcastu na FirstClass.cz/residlo.
💬 A co si o tom myslíte vy? Je podle vás císařský řez na přání legitimní volbou každé ženy, nebo by měl zůstat výhradně lékařskou indikací v nouzi? Napište nám svůj názor do komentářů! 👇
...




Kolik minut denně věnujete jídlu bez toho, aniž byste u toho sledovali obrazovku nebo vyřizovali e-maily?
Když stolování smrsknete na chvilkový multitasking v běhu a rychlé polykání soust, tělo ztrácí šanci dostat se do přirozeného souladu. Jídlo se v takovém shonu mění jen na palivovou hmotu, kterou je potřeba z povinnosti odškrtnout ze seznamu úkolů.
Klinická nutriční terapeutka Markéta Gajdošová v našem rozhovoru připomíná, že kvalita jídelníčku spoléhá i na atmosféru a čas, který stolování věnujete. Vysoce hodnotné suroviny a pestrá strava potřebují klid, vnímaný požitek i sociální rozměr. Teprve vědomé zastavení dělá ze stravy skutečnou podporu zdraví.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu a ukázku už teď na našem YT kanále.
💬 Kolik času vám průměrně zabere jeden oběd? ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Co kdyby zdraví nebylo o tom NAJÍT tu správnou pilulku... ale o tom POCHOPIT, proč tělo křičí o pomoc?
MUDr. Jan Vojáček v tomto rozhovoru odhaluje provokativní pravdu: „Lakmusový papírek jsou kvalitní vztahy. Pokud lidé budou mít kvalitní vztahy, budou žít dlouho."
A tohle není žádné ezo. Je to výsledek nejdelší harvardské studie o štěstí – faktor číslo jedna pro dlouhý a zdravý život jsou VZTAHY.
Proč? Protože kvalitní vztahy znamenají, že jste si zpracovali svůj vnitřní svět. Že nejste v neustálém napětí. Že nemusíte to napětí zajídat, přechlastávat nebo přesociálnísíťovat.
Často obviňujeme druhé: „On mi ubližuje. Ona mě stresuje." Ale ve skutečnosti každý toxický vztah je zrcadlo – ukazuje něco nezpracovaného uvnitř nás.
A druhý pilíř dlouhověkosti? Soulad s přírodními zákony. Ne zázračné technologie. Ne biohacking za miliony. Prostě porozumění tomu, jak fungujeme jako součást přírody.
Doktor Vojáček to říká naprosto upřímně: „Všechno, co dělám, dělám kvůli sobě. Chci tady být co nejdéle pro své blízké – ve zdraví."
A vy? Máte kvalitní vztahy? Žijete v souladu s tím, co vaše tělo skutečně potřebuje?
Celý rozhovor odkrývá, proč západní medicína jen hasí požáry, proč ajťák nemůže zdraví zachránit doplňky stravy, a proč Slunce může být váš hlavní nástroj dlouhověkosti.
Odkaz na celý podcast v komentářích. 👇 ... See MoreSee Less
2 CommentsComment on Facebook
Žijeme v době, kdy nás sociální sítě učí uctívat povrchní vzory. Sledujeme influencery, streamery nebo sportovce a máme pocit, že právě oni reprezentují úspěšný a plnohodnotný život.
Jenže hrdinství málokdy vypadá tak, jak nám servírují algoritmy. Skuteční hrdinové dneška často nemají tisíce lajků ani miliony sledujících. Jsou to lidé, kteří nezištně pomáhají druhým, lidé, kteří každodenně odvádějí poctivou a tichou práci, nebo ti, kteří se dokážou postavit za správnou věc bez ohledu na vlastní pohodlí.
Právě tohle všednodenní, neviditelné hrdinství je tím pravým tmelem, který drží naši společnost pohromadě.
Až se příště budeme s dětmi či blízkými bavit o tom, ke komu vzhlížet, zkusme se podívat mimo obrazovky telefonů. Ukazujme mladé generaci vzory z reálného života – lidi, od kterých se mohou naučit lidskosti, empatii a skutečné odvaze.
Kdo je tím neviditelným hrdinou ve vašem životě? Člověk, který nemá statisíce sledujících, ale moc si ho vážíte? ... See MoreSee Less
77 CommentsComment on Facebook
Jak myslíš, tak tvoříš svůj svět.
Zní to jako klišé? Možná. Ale co když to není jen fráze?
Helena Skořepové v tomhle klipu vysvětluje, proč nemůžeš mít dobrý život, když do něj nedáš dobré myšlenky. Proč ty myšlenky fungují jako suroviny na polévku – když dáš dovnitř zkažené ingredience, polévka bude špatná. A stejně tak tvůj život.
Nejde o pozitivní myšlení ve stylu "usmívej se a bude dobře". Jde o zodpovědnost. O uvědomění si, že ty jsi ten, kdo si svůj svět programuje.
Myšlenky → Emoce → Tělo → Život.
Takhle to funguje. A takhle to můžeš začít měnit.
Když do sebe pořád sypeš negativní myšlenky, kritiku, pochybnosti – tak přesně to ti život vrátí zpátky.
Ale když začneš pracovat s tím, co si myslíš, co si říkáš, jak vnímáš sebe a svět kolem sebe – otevřeš dveře k úplně jinému životu.
Není to magie. Je to práce. Ale práce, která funguje.
Co ty si myslíš? Tvoříš svůj svět vědomě, nebo žiješ na autopilota? ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook
Slova profesora neurobiologie Aleše Stuchlíka tnou do živého. V době, kdy je neustálá dostupnost považována za normu, poukazuje věda na čistý fakt: lidský mozek jednoduše neumí multitasking. Každé pípnutí notifikace nebo rozsvícení displeje tříští naši pozornost a vrací nás v soustředění zpátky na nulu.
Tento fenomén dnes neřeší jen dospělí v kancelářích, ale stal se i jedním z nejvýraznějších společenských témat ve školství — zákaz mobilních telefonů na základních a středních školách.
Zatímco jedna strana argumentuje tím, že neustálé vyrušování dětem ničí schopnost hlubokého soustředění a učení, druhá upozorňuje, že samotný zákaz nic nevyřeší, pokud děti nenaučíme digitální gramotnosti a práci s vlastní pozorností.
🧠 V nové epizodě podcastu jsme s prof. Alešem Stuchlíkem probrali:
Jak neustálé přepínání pozornosti vyčerpává náš mozek
Zda digitální technologie opravdu způsobují tzv. brain rot
Jaké jednoduché hacky nastavit v každodenním životě, aby nám technologie sloužily, a ne vládly
Omezují vás notifikace při práci nebo studiu, nebo je máte pevně pod kontrolou? A jaký je váš názor na plošný zákaz mobilů ve školách — jste PRO, nebo PROTI? Napište nám do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
55 CommentsComment on Facebook
‼️ „Slovo schizofrenik je urážka a nadávka. Tečka.“
Proč toto označení peer terapeut Kamil Rain tak výrazně odmítá?
Protože slova mají obrovskou sílu a formují to, jak o sobě i o druhých přemýšlíme. V běžné společnosti, v médiích a filmech se ze slova „schizofrenik“ stala nálepka spojená se strachem, agresi a nevyzpytalelností. Pokaždé, když toto slovo někdo použije, oživuje nebezpečný mýtus, že lidé s touto diagnózou jsou vrazi nebo nebezpeční blázni.
Realita je přitom úplně jiná:
❌ 90–95 % lidí s tímto onemocněním NENÍ agresivních.
❌ Nemají „dvě osobnosti“, jak si lidé často myslí.
✔️ Naopak se sami velmi často stávají oběťmi týrání, zneužívání a kriminálních činů ze strany svého okolí.
V projektu a v rámci destigmatizace proto měníme jazyk. Říkáme: „člověk se zkušeností se schizofrenií“. Zní to úplně jinak, že? Odděluje to totiž nemoc od lidské bytosti. Člověk není svou diagnózou.
🧠 V Reelu Kamil vysvětluje, proč je pro něj tento rozdíl tak zásadní a jak nám nesprávný jazyk brání v pochopení druhých.
💬 Jak vnímáte slovo „schizofrenik“ vy? Používáte ho někdy v běžné mluvě, aniž byste nad tím přemýšleli? Dejte nám vědět do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook