





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
👗 Zkoušíte si oblečení v obchodě: „Jakto, že mi Mko nesedí? Vždyť jsem vždycky měla maximálně emko." Znáte ten vnitřní panický hlas?
Lucie Vondrýsková, mentorka, která provází ženy tématem emočního jedení, říká, že u ní doma vypadá šatník, jako by v něm bydlelo deset lidí. Vedle sebe visí různé velikosti, prostě podle toho, jak se tělo přirozeně mění. A ona to bere jako naprosto normální.
Sama říká, že se nemusí cpát do menšího čísla jen kvůli pocitu, že "je hubenější". Hlavní je, aby jí v tom oblečení bylo dobře.
Navíc je to hodně ošidné. Skoro každá značka měří jinak, takže v jednom obchodě si v klidu vezmete Mko a ve vedlejším se do stejné velikosti nevejdete. Nemá proto cenu si kvůli jedné velikosti kazit den.
Když si oblečení vybíráme podle toho, jak se v něm cítíme, a ne podle čísla, hned máme lepší náladu. A o to přece jde, ať máme jakoukoliv velikost.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Velikosti na cedulkách jsou občas šok. Jednou nám sedí S, podruhé sotva XL.
Jaké největší velikostní úlety máte ve skříni vy? Napište nám do komentářů!
👗 Zkoušíte si oblečení v obchodě: „Jakto, že mi Mko nesedí? Vždyť jsem vždycky měla maximálně emko." Znáte ten vnitřní panický hlas?
Lucie Vondrýsková, mentorka, která provází ženy tématem emočního jedení, říká, že u ní doma vypadá šatník, jako by v něm bydlelo deset lidí. Vedle sebe visí různé velikosti, prostě podle toho, jak se tělo přirozeně mění. A ona to bere jako naprosto normální.
Sama říká, že se nemusí cpát do menšího čísla jen kvůli pocitu, že "je hubenější". Hlavní je, aby jí v tom oblečení bylo dobře.
Navíc je to hodně ošidné. Skoro každá značka měří jinak, takže v jednom obchodě si v klidu vezmete Mko a ve vedlejším se do stejné velikosti nevejdete. Nemá proto cenu si kvůli jedné velikosti kazit den.
Když si oblečení vybíráme podle toho, jak se v něm cítíme, a ne podle čísla, hned máme lepší náladu. A o to přece jde, ať máme jakoukoliv velikost.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Velikosti na cedulkách jsou občas šok. Jednou nám sedí S, podruhé sotva XL.
Jaké největší velikostní úlety máte ve skříni vy? Napište nám do komentářů!
...
„Jsem tak hrozný, že už ani neumím spát." 🌙
Tuhle větu slýchá klinická psycholožka a psychoterapeutka Veronika Dostálová od pacientů často. Ostatní přece spí normálně, tak co je se mnou špatně? To už jsem takový neschopný?
Podle psychoterapeutky Veroniky Dostálové nejste. Nespavost je naučená smyčka. Nějakou dobu jsme se ji učili a stejně tak se z ní dá zase odnaučit.
Zafixoval se jen zlozvyk, jako spousta jiných. A právě proto se s ním dá pracovat.
Pomáhá s tím kognitivně-behaviorální terapie, u nespavosti metoda první volby s prokázaným účinkem. Oproti práškům na spaní přitom nevytváří závislost, ale učí tělo usínat znovu samo. 🌿
Máte problémy se spaním? Sáhněte po knize Ovládni svůj spánek od profesora Jána Praška, kterou jsme letos vydali. Provede vás krok za krokem k lepšímu spánku. Ojednat si ji můžete tady: https://firstclass.cz/produkt/ovladni-svuj-spanek/
🎧 Celý rozhovor s Veronikou Dostálovou najdete na našem kanálu.
💬 Přistihli jste se někdy, že se za to, že nemůžete usnout, obviňujete?
„Jsem tak hrozný, že už ani neumím spát." 🌙
Tuhle větu slýchá klinická psycholožka a psychoterapeutka Veronika Dostálová od pacientů často. Ostatní přece spí normálně, tak co je se mnou špatně? To už jsem takový neschopný?
Podle psychoterapeutky Veroniky Dostálové nejste. Nespavost je naučená smyčka. Nějakou dobu jsme se ji učili a stejně tak se z ní dá zase odnaučit.
Zafixoval se jen zlozvyk, jako spousta jiných. A právě proto se s ním dá pracovat.
Pomáhá s tím kognitivně-behaviorální terapie, u nespavosti metoda první volby s prokázaným účinkem. Oproti práškům na spaní přitom nevytváří závislost, ale učí tělo usínat znovu samo. 🌿
Máte problémy se spaním? Sáhněte po knize Ovládni svůj spánek od profesora Jána Praška, kterou jsme letos vydali. Provede vás krok za krokem k lepšímu spánku. Ojednat si ji můžete tady: https://firstclass.cz/produkt/ovladni-svuj-spanek/
🎧 Celý rozhovor s Veronikou Dostálovou najdete na našem kanálu.
💬 Přistihli jste se někdy, že se za to, že nemůžete usnout, obviňujete?
...
Sacharidy po šesté večer? 🍞
V našem podcastu o tom mluví nutriční terapeutka Šárka Knížková. Nic zlého se v těle po šesté neděje. Rozhoduje dlouhodobá kalorická bilance, ne tak moc čas, kdy jíte.
Zajímavější je, co ty zákazy dělají s hlavou. Když si něco tvrdě zakážeme, touha po tom roste. Druhý den to pak dost lidí dožene a snědí toho mnohem víc, než kdyby si dali večeři normálně.
Šárka proto stojí za pravidlem osmdesát na dvacet. Většina jídelníčku ať je vyvážená a pestrá. A ve zbytku ať je prostor na to, co má člověk rád. Jak sama říká, oběd jde do žaludku a dezertík do srdíčka. 🍫
Problém nastává, když se z toho stane padesát na padesát a člověk si každý večer dopřává s tím, že „prý to nevadí". Rozumné rozvržení přes celý den je pořád základ.
Jíst bez zákazů zkrátka dlouhodobě vydrží víc lidí než tvrdé režimy. 😌
🎧 Celý rozhovor se Šárkou Knížkovou najdete na našem kanálu.
💬 Jaká další pravidla (nebo spíš mýty) o jídle znáte nebo dodržujete?
Sacharidy po šesté večer? 🍞
V našem podcastu o tom mluví nutriční terapeutka Šárka Knížková. Nic zlého se v těle po šesté neděje. Rozhoduje dlouhodobá kalorická bilance, ne tak moc čas, kdy jíte.
Zajímavější je, co ty zákazy dělají s hlavou. Když si něco tvrdě zakážeme, touha po tom roste. Druhý den to pak dost lidí dožene a snědí toho mnohem víc, než kdyby si dali večeři normálně.
Šárka proto stojí za pravidlem osmdesát na dvacet. Většina jídelníčku ať je vyvážená a pestrá. A ve zbytku ať je prostor na to, co má člověk rád. Jak sama říká, oběd jde do žaludku a dezertík do srdíčka. 🍫
Problém nastává, když se z toho stane padesát na padesát a člověk si každý večer dopřává s tím, že „prý to nevadí". Rozumné rozvržení přes celý den je pořád základ.
Jíst bez zákazů zkrátka dlouhodobě vydrží víc lidí než tvrdé režimy. 😌
🎧 Celý rozhovor se Šárkou Knížkovou najdete na našem kanálu.
💬 Jaká další pravidla (nebo spíš mýty) o jídle znáte nebo dodržujete?
...
Znáte ten pocit bezmoci, když vidíte, že se vaše dítě vnitřně trápí, ale vy jako rodič nevíte, jak mu pomoci? 💔
Výchova v dnešní době je neuvěřitelně náročná disciplína. Naše děti čelí neviditelnému tlaku na výkon a bezchybnost, který naše generace vůbec nezažila. Skrze obrazovky telefonů jsou navíc 24 hodin denně vystaveny neúprosnému srovnávání s iluzí dokonalosti celého světa.
Není divu, že každé malé selhání, školní neúspěch nebo odmítnutí v kolektivu v nich spustí vnitřní alarm, který dokáže úplně zablokovat jejich dětskou radost a zdravé sebevědomí.
Dobrá zpráva ale je, že mentální odolnost není vrozený talent. Je to dovednost, kterou můžeme u svých dětí trpělivě a s láskou pěstovat – a tím největším štítem jsme pro ně my sami a naše bezpodmínečné přijetí.
Pamatujte – na výchovu v tom dnešním zrychleném světě nemusíte být sami. 👇
POJĎME SDÍLET SVÉ ZKUŠENOSTI 👇
Co Vás jako rodiče v dnešní době nejvíc trápí, když vidíte, čím vším si Vaše děti musí procházet? Daří se Vám s nimi o jejich pocitech otevřeně mluvit? Napište nám do komentářů, Vaše příběhy mohou pomoci ostatním rodičům.
✨ Chcete získat víc klidu, jasnější směr a konkrétní návody, jak v dětech vybudovat zdravé sebevědomí bez nátlaku? Přidejte se k našemu kanálu Laskavá výchova a odemkněte si celý inspirativní rozhovor s Janem Mühlfeitem a dalšími odborníky. Odkaz najdete v komentáři.
Znáte ten pocit bezmoci, když vidíte, že se vaše dítě vnitřně trápí, ale vy jako rodič nevíte, jak mu pomoci? 💔
Výchova v dnešní době je neuvěřitelně náročná disciplína. Naše děti čelí neviditelnému tlaku na výkon a bezchybnost, který naše generace vůbec nezažila. Skrze obrazovky telefonů jsou navíc 24 hodin denně vystaveny neúprosnému srovnávání s iluzí dokonalosti celého světa.
Není divu, že každé malé selhání, školní neúspěch nebo odmítnutí v kolektivu v nich spustí vnitřní alarm, který dokáže úplně zablokovat jejich dětskou radost a zdravé sebevědomí.
Dobrá zpráva ale je, že mentální odolnost není vrozený talent. Je to dovednost, kterou můžeme u svých dětí trpělivě a s láskou pěstovat – a tím největším štítem jsme pro ně my sami a naše bezpodmínečné přijetí.
Pamatujte – na výchovu v tom dnešním zrychleném světě nemusíte být sami. 👇
POJĎME SDÍLET SVÉ ZKUŠENOSTI 👇
Co Vás jako rodiče v dnešní době nejvíc trápí, když vidíte, čím vším si Vaše děti musí procházet? Daří se Vám s nimi o jejich pocitech otevřeně mluvit? Napište nám do komentářů, Vaše příběhy mohou pomoci ostatním rodičům.
✨ Chcete získat víc klidu, jasnější směr a konkrétní návody, jak v dětech vybudovat zdravé sebevědomí bez nátlaku? Přidejte se k našemu kanálu Laskavá výchova a odemkněte si celý inspirativní rozhovor s Janem Mühlfeitem a dalšími odborníky. Odkaz najdete v komentáři.
...
„Dvacetiletí toho dnes vědí výrazně víc než my ve dvaceti. A my je pořád podceňujeme.“
Slova, která v podání generální ředitelky SAP ČR Hany Součkové znějí jako pořádný budíček pro celou generaci zkušených manažerů.
Jak často si v práci říkáme: „Co mě tenhle mladý kluk nebo holka můžou učit? Vždyť nemají žádné zkušenosti!“
Jenže zapomínáme na jednu klíčovou věc. Dnešní dvacetiletí vyrůstali v úplně jiném světě. Informace, ke kterým jsme se my v jejich věku prokousávali roky, mají oni na dosah ruky od dětství.
Hana Součková v našem rozhovoru vystihla prapodstatu skvělé lídryně: Skutečný lídr nediktuje z pozice seniority, ale umí naslouchat a ptát se.
„Místo toho, abychom jim říkali, že jsou `sněhové vločky`, ptejme se jich: Proč si myslíš, že to jde udělat jinak? Jaký na to máš pohled se svým backgroundem?“ připomíná.
Nejde o to zahodit naše zkušenosti. Jde o to spojit moudrost praxe s odvahou a nezatíženým pohledem mladé generace. Protože oni jsou ti, kteří zítra povedou náš svět.
💬 Dáváme mladým lidem ve svých týmech skutečnou šanci ukázat, co v nich je – nebo z nich dál děláme jen „jelita“, kterými jsme v osmnácti bývali my sami?
Napište nám do komentářů, jak pracujete s mezigeneračním dialogem u vás ve firmě! 👇
🎧 Chcete slyšet celý rozhovor o umělé inteligenci, odvaze v byznysu i o tom, jak nevyhořet v době neustálých změn?
👉 Pusťte si celý díl podcastu na našem YT kanále! (Odkaz najdete v prvním komentáři pod příspěvkem)
„Dvacetiletí toho dnes vědí výrazně víc než my ve dvaceti. A my je pořád podceňujeme.“
Slova, která v podání generální ředitelky SAP ČR Hany Součkové znějí jako pořádný budíček pro celou generaci zkušených manažerů.
Jak často si v práci říkáme: „Co mě tenhle mladý kluk nebo holka můžou učit? Vždyť nemají žádné zkušenosti!“
Jenže zapomínáme na jednu klíčovou věc. Dnešní dvacetiletí vyrůstali v úplně jiném světě. Informace, ke kterým jsme se my v jejich věku prokousávali roky, mají oni na dosah ruky od dětství.
Hana Součková v našem rozhovoru vystihla prapodstatu skvělé lídryně: Skutečný lídr nediktuje z pozice seniority, ale umí naslouchat a ptát se.
„Místo toho, abychom jim říkali, že jsou `sněhové vločky`, ptejme se jich: Proč si myslíš, že to jde udělat jinak? Jaký na to máš pohled se svým backgroundem?“ připomíná.
Nejde o to zahodit naše zkušenosti. Jde o to spojit moudrost praxe s odvahou a nezatíženým pohledem mladé generace. Protože oni jsou ti, kteří zítra povedou náš svět.
💬 Dáváme mladým lidem ve svých týmech skutečnou šanci ukázat, co v nich je – nebo z nich dál děláme jen „jelita“, kterými jsme v osmnácti bývali my sami?
Napište nám do komentářů, jak pracujete s mezigeneračním dialogem u vás ve firmě! 👇
🎧 Chcete slyšet celý rozhovor o umělé inteligenci, odvaze v byznysu i o tom, jak nevyhořet v době neustálých změn?
👉 Pusťte si celý díl podcastu na našem YT kanále! (Odkaz najdete v prvním komentáři pod příspěvkem)
...
💥 „Maminky učí své syny vytěsnit agresi. A z toho pak vzniká dospělý muž, který nemůže být mužem.“
Tuhle hlubokou myšlenku vyslovil v našem novém rozhovoru psychoanalytik PhDr. Slavoj Titl. Nechtěl tím nikoho soudit ani obviňovat, ale spíše poukázat na citlivé téma, které dnes tiše ovlivňuje řadu vztahů.
Vychovávat syna je jedna z nejtěžších věcí na světě. Každá máma chce ze svého kluka vychovat slušného, citlivého a hodného člověka, který nikomu neublíží. Pod vlivem tohoto upřímného přání a moderní doby se však občas stává, že jakýkoliv projev dětského vzteku, dravosti nebo divokosti raději hned mírníme a tlumíme.
Jenže dravost a určitá síla jsou přirozené energie. Pokud se chlapec nenaučí se svým vztekem a dravostí zdravě pracovat, v dospělosti se to může projevit v nečekaných oblastech:
▶ Hledání vlastního hlasu: Z kluka může vyrůst muž, pro kterého je těžké postavit se sám za sebe, jasně si nastavit hranice nebo ustát běžný partnerský konflikt.
▶ Potlačení energie: Abychom mohli se svou vnitřní silou (ať už v životě, nebo v intimitě) zdravě zacházet, musíme ji nejdřív přijmout. Když ji v sobě potlačíme, ztratíme k ní přístup.
▶ Tichý ústup ze vztahu: Potlačená energie nikam nezmizí. Navenek se pak může projevovat jako ticho, uzavření se do sebe, nebo plíživá ztráta zájmu o partnerku.
Cílem není zakázat klukům být citliví, ale spíše jim pomoci jejich vnitřní sílu a dravost pochopit a správně nasměrovat – aby z nich vyrostli muži, kteří dokážou být pevným, ale zároveň laskavým partnerem.
💬 Jak to vnímáte vy?
Daří se vám ve výchově nebo ve vztazích hledat rovnováhu mezi jemností a zdravou dravostí? Jak učíte své děti (nebo sami sebe) pracovat se vztekem, aby nikomu neubližoval, ale zároveň nebyl potlačovaný?
🎧 Chcete vědět, jak hluboce naše dětství a nevědomí ovlivňují to, jak dnes fungujeme v partnerství? V našem exkluzivním audio rozhovoru (z technických důvodů máme k dispozici pouze audio verzi) rozebíráme s panem doktorem vzorce, které si nevědomky neseme z původních rodin.
💥 „Maminky učí své syny vytěsnit agresi. A z toho pak vzniká dospělý muž, který nemůže být mužem.“
Tuhle hlubokou myšlenku vyslovil v našem novém rozhovoru psychoanalytik PhDr. Slavoj Titl. Nechtěl tím nikoho soudit ani obviňovat, ale spíše poukázat na citlivé téma, které dnes tiše ovlivňuje řadu vztahů.
Vychovávat syna je jedna z nejtěžších věcí na světě. Každá máma chce ze svého kluka vychovat slušného, citlivého a hodného člověka, který nikomu neublíží. Pod vlivem tohoto upřímného přání a moderní doby se však občas stává, že jakýkoliv projev dětského vzteku, dravosti nebo divokosti raději hned mírníme a tlumíme.
Jenže dravost a určitá síla jsou přirozené energie. Pokud se chlapec nenaučí se svým vztekem a dravostí zdravě pracovat, v dospělosti se to může projevit v nečekaných oblastech:
▶ Hledání vlastního hlasu: Z kluka může vyrůst muž, pro kterého je těžké postavit se sám za sebe, jasně si nastavit hranice nebo ustát běžný partnerský konflikt.
▶ Potlačení energie: Abychom mohli se svou vnitřní silou (ať už v životě, nebo v intimitě) zdravě zacházet, musíme ji nejdřív přijmout. Když ji v sobě potlačíme, ztratíme k ní přístup.
▶ Tichý ústup ze vztahu: Potlačená energie nikam nezmizí. Navenek se pak může projevovat jako ticho, uzavření se do sebe, nebo plíživá ztráta zájmu o partnerku.
Cílem není zakázat klukům být citliví, ale spíše jim pomoci jejich vnitřní sílu a dravost pochopit a správně nasměrovat – aby z nich vyrostli muži, kteří dokážou být pevným, ale zároveň laskavým partnerem.
💬 Jak to vnímáte vy?
Daří se vám ve výchově nebo ve vztazích hledat rovnováhu mezi jemností a zdravou dravostí? Jak učíte své děti (nebo sami sebe) pracovat se vztekem, aby nikomu neubližoval, ale zároveň nebyl potlačovaný?
🎧 Chcete vědět, jak hluboce naše dětství a nevědomí ovlivňují to, jak dnes fungujeme v partnerství? V našem exkluzivním audio rozhovoru (z technických důvodů máme k dispozici pouze audio verzi) rozebíráme s panem doktorem vzorce, které si nevědomky neseme z původních rodin.
...
Máte občas pocit, že se světem kolem prostě nesouzníte? 🌍
V našem podcastu o tom mluví dokumentarista Viliam Poltikovič. Prý nejsme jen uspěchaní. Celá doba se podle něj někam vychýlila a hodnoty se pokřivily.
Ztratili jsme totiž pocit, že k sobě navzájem patříme. Kdysi lidé žili víc pospolu, ve vědomí, že jsou součástí něčeho většího. Dneska táhne každý spíš sám za sebe, ve své bublině. Téhle odpojenosti se říká atomizace. Rozpadli jsme se na jednotlivce, co žijou vedle sebe, ale míjejí se. A z toho pak roste velká část dnešního neklidu a bídy. Nejvíc nám prý chybí obyčejné vědomí, že jsme propojení a že nás přesahuje něco většího. Když tohle člověku schází, cítí se ztracený, i když navenek má všechno.
Proto je fajn se na moment zastavit a zeptat se sami sebe, jestli takhle žít je vlastně normální. 🌿
🎧 Poslechněte si celý rozhovor s Viliamem Poltikovičem na našem YT kanálu.
💬 Kdy naposledy jste měli pocit, že někam opravdu patříte?
Máte občas pocit, že se světem kolem prostě nesouzníte? 🌍
V našem podcastu o tom mluví dokumentarista Viliam Poltikovič. Prý nejsme jen uspěchaní. Celá doba se podle něj někam vychýlila a hodnoty se pokřivily.
Ztratili jsme totiž pocit, že k sobě navzájem patříme. Kdysi lidé žili víc pospolu, ve vědomí, že jsou součástí něčeho většího. Dneska táhne každý spíš sám za sebe, ve své bublině. Téhle odpojenosti se říká atomizace. Rozpadli jsme se na jednotlivce, co žijou vedle sebe, ale míjejí se. A z toho pak roste velká část dnešního neklidu a bídy. Nejvíc nám prý chybí obyčejné vědomí, že jsme propojení a že nás přesahuje něco většího. Když tohle člověku schází, cítí se ztracený, i když navenek má všechno.
Proto je fajn se na moment zastavit a zeptat se sami sebe, jestli takhle žít je vlastně normální. 🌿
🎧 Poslechněte si celý rozhovor s Viliamem Poltikovičem na našem YT kanálu.
💬 Kdy naposledy jste měli pocit, že někam opravdu patříte?
...
Proč nám vypovídání se uleví často jen na chvíli? 🌬️
Sednout si a mluvit o tom, co nás bolí, pomůže. Rozbrečet se u toho taky. Jenže než vyjdeme ze dveří, úleva se často rozplyne.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek to v našem podcastu vysvětluje jednoduše: trauma nesedí jen v hlavě. Je uložené v těle, podle něj doslova v každé buňce. A když s tělem nezačneme pracovat, potíž se vrací. Člověk pak znovu padá do úzkosti a beznaděje.
Proto podle něj u léčení psychiky nestačí zapojit jen rozum a emoce. Musí se přidat i tělo. Jako nástroj, který spojuje hlavu, srdce i tělo, popisuje Grofovo dýchání, se kterým pracuje přes třicet let, i s lidmi po těžkých traumatech nebo s vojáky s PTSD.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Jak to máte vy? Pomáhá Vám se, jak se lidově říká, vykecat?
Proč nám vypovídání se uleví často jen na chvíli? 🌬️
Sednout si a mluvit o tom, co nás bolí, pomůže. Rozbrečet se u toho taky. Jenže než vyjdeme ze dveří, úleva se často rozplyne.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek to v našem podcastu vysvětluje jednoduše: trauma nesedí jen v hlavě. Je uložené v těle, podle něj doslova v každé buňce. A když s tělem nezačneme pracovat, potíž se vrací. Člověk pak znovu padá do úzkosti a beznaděje.
Proto podle něj u léčení psychiky nestačí zapojit jen rozum a emoce. Musí se přidat i tělo. Jako nástroj, který spojuje hlavu, srdce i tělo, popisuje Grofovo dýchání, se kterým pracuje přes třicet let, i s lidmi po těžkých traumatech nebo s vojáky s PTSD.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Jak to máte vy? Pomáhá Vám se, jak se lidově říká, vykecat?
...





„Je na mě zlý, ale mám ho ráda. Co mám dělat?" 💛
MUDr. Kateřina Cajthamlová v našem podcastu mluví o tom, co spoustu žen drží ve špatném vztahu. Je to ústupnost a víra, že se ten druhý polepší.
Tahle schopnost věřit v dobro je podle ní obrovská ženská síla. Patří ale dětem, k provázení prvními krůčky a k bezpodmínečné lásce, kterou od nás potřebují.
Problém nastává, když stejný mateřský instinkt žena obrátí na dospělého partnera. Snaží se ho vychovat, omlouvá jeho chování a čeká, že se změní. To se ale podle doktorky Cajthamlové nesmí. Je to stejně mimo jako cokoli, co překračuje zdravou hranici.
A doplácí na to hlavně ta žena. Ta co partnera "maminkuje". Psycholožka Lucie Kolaříková k tomu dodává otázku, kterou by si ženy měly v takovém vztahu položit: kolik utrpení ještě potřebujete zažít, abyste se rozhodla odejít?
Láska přece neznamená donekonečna snášet, co bolí. Někdy je největší silou umět říct dost a postavit se za sebe. 🤍
🎧 Celý rozhovor s paní doktorkou Cajthamlovou najdete na našem kanálu.
💬 Prožili jste něco takového nebo někdo váš blízký? Jak to dopadlo? Rádi uslyšíme vaše osobní příběhy. ... See MoreSee Less
6 CommentsComment on Facebook
👗 Zkoušíte si oblečení v obchodě: „Jakto, že mi Mko nesedí? Vždyť jsem vždycky měla maximálně emko." Znáte ten vnitřní panický hlas?
Lucie Vondrýsková, mentorka, která provází ženy tématem emočního jedení, říká, že u ní doma vypadá šatník, jako by v něm bydlelo deset lidí. Vedle sebe visí různé velikosti, prostě podle toho, jak se tělo přirozeně mění. A ona to bere jako naprosto normální.
Sama říká, že se nemusí cpát do menšího čísla jen kvůli pocitu, že "je hubenější". Hlavní je, aby jí v tom oblečení bylo dobře.
Navíc je to hodně ošidné. Skoro každá značka měří jinak, takže v jednom obchodě si v klidu vezmete Mko a ve vedlejším se do stejné velikosti nevejdete. Nemá proto cenu si kvůli jedné velikosti kazit den.
Když si oblečení vybíráme podle toho, jak se v něm cítíme, a ne podle čísla, hned máme lepší náladu. A o to přece jde, ať máme jakoukoliv velikost.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Velikosti na cedulkách jsou občas šok. Jednou nám sedí S, podruhé sotva XL.
Jaké největší velikostní úlety máte ve skříni vy? Napište nám do komentářů! ... See MoreSee Less
15 CommentsComment on Facebook
„Jsem tak hrozný, že už ani neumím spát." 🌙
Tuhle větu slýchá klinická psycholožka a psychoterapeutka Veronika Dostálová od pacientů často. Ostatní přece spí normálně, tak co je se mnou špatně? To už jsem takový neschopný?
Podle psychoterapeutky Veroniky Dostálové nejste. Nespavost je naučená smyčka. Nějakou dobu jsme se ji učili a stejně tak se z ní dá zase odnaučit.
Zafixoval se jen zlozvyk, jako spousta jiných. A právě proto se s ním dá pracovat.
Pomáhá s tím kognitivně-behaviorální terapie, u nespavosti metoda první volby s prokázaným účinkem. Oproti práškům na spaní přitom nevytváří závislost, ale učí tělo usínat znovu samo. 🌿
Máte problémy se spaním? Sáhněte po knize Ovládni svůj spánek od profesora Jána Praška, kterou jsme letos vydali. Provede vás krok za krokem k lepšímu spánku. Ojednat si ji můžete tady: firstclass.cz/produkt/ovladni-svuj-spanek/
🎧 Celý rozhovor s Veronikou Dostálovou najdete na našem kanálu.
💬 Přistihli jste se někdy, že se za to, že nemůžete usnout, obviňujete? ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook
Sacharidy po šesté večer? 🍞
V našem podcastu o tom mluví nutriční terapeutka Šárka Knížková. Nic zlého se v těle po šesté neděje. Rozhoduje dlouhodobá kalorická bilance, ne tak moc čas, kdy jíte.
Zajímavější je, co ty zákazy dělají s hlavou. Když si něco tvrdě zakážeme, touha po tom roste. Druhý den to pak dost lidí dožene a snědí toho mnohem víc, než kdyby si dali večeři normálně.
Šárka proto stojí za pravidlem osmdesát na dvacet. Většina jídelníčku ať je vyvážená a pestrá. A ve zbytku ať je prostor na to, co má člověk rád. Jak sama říká, oběd jde do žaludku a dezertík do srdíčka. 🍫
Problém nastává, když se z toho stane padesát na padesát a člověk si každý večer dopřává s tím, že „prý to nevadí". Rozumné rozvržení přes celý den je pořád základ.
Jíst bez zákazů zkrátka dlouhodobě vydrží víc lidí než tvrdé režimy. 😌
🎧 Celý rozhovor se Šárkou Knížkovou najdete na našem kanálu.
💬 Jaká další pravidla (nebo spíš mýty) o jídle znáte nebo dodržujete? ... See MoreSee Less
20 CommentsComment on Facebook
Znáte ten pocit bezmoci, když vidíte, že se vaše dítě vnitřně trápí, ale vy jako rodič nevíte, jak mu pomoci? 💔
Výchova v dnešní době je neuvěřitelně náročná disciplína. Naše děti čelí neviditelnému tlaku na výkon a bezchybnost, který naše generace vůbec nezažila. Skrze obrazovky telefonů jsou navíc 24 hodin denně vystaveny neúprosnému srovnávání s iluzí dokonalosti celého světa.
Není divu, že každé malé selhání, školní neúspěch nebo odmítnutí v kolektivu v nich spustí vnitřní alarm, který dokáže úplně zablokovat jejich dětskou radost a zdravé sebevědomí.
Dobrá zpráva ale je, že mentální odolnost není vrozený talent. Je to dovednost, kterou můžeme u svých dětí trpělivě a s láskou pěstovat – a tím největším štítem jsme pro ně my sami a naše bezpodmínečné přijetí.
Pamatujte – na výchovu v tom dnešním zrychleném světě nemusíte být sami. 👇
POJĎME SDÍLET SVÉ ZKUŠENOSTI 👇
Co Vás jako rodiče v dnešní době nejvíc trápí, když vidíte, čím vším si Vaše děti musí procházet? Daří se Vám s nimi o jejich pocitech otevřeně mluvit? Napište nám do komentářů, Vaše příběhy mohou pomoci ostatním rodičům.
✨ Chcete získat víc klidu, jasnější směr a konkrétní návody, jak v dětech vybudovat zdravé sebevědomí bez nátlaku? Přidejte se k našemu kanálu Laskavá výchova a odemkněte si celý inspirativní rozhovor s Janem Mühlfeitem a dalšími odborníky. Odkaz najdete v komentáři. ... See MoreSee Less
2 CommentsComment on Facebook
„Dvacetiletí toho dnes vědí výrazně víc než my ve dvaceti. A my je pořád podceňujeme.“
Slova, která v podání generální ředitelky SAP ČR Hany Součkové znějí jako pořádný budíček pro celou generaci zkušených manažerů.
Jak často si v práci říkáme: „Co mě tenhle mladý kluk nebo holka můžou učit? Vždyť nemají žádné zkušenosti!“
Jenže zapomínáme na jednu klíčovou věc. Dnešní dvacetiletí vyrůstali v úplně jiném světě. Informace, ke kterým jsme se my v jejich věku prokousávali roky, mají oni na dosah ruky od dětství.
Hana Součková v našem rozhovoru vystihla prapodstatu skvělé lídryně: Skutečný lídr nediktuje z pozice seniority, ale umí naslouchat a ptát se.
„Místo toho, abychom jim říkali, že jsou 'sněhové vločky', ptejme se jich: Proč si myslíš, že to jde udělat jinak? Jaký na to máš pohled se svým backgroundem?“ připomíná.
Nejde o to zahodit naše zkušenosti. Jde o to spojit moudrost praxe s odvahou a nezatíženým pohledem mladé generace. Protože oni jsou ti, kteří zítra povedou náš svět.
💬 Dáváme mladým lidem ve svých týmech skutečnou šanci ukázat, co v nich je – nebo z nich dál děláme jen „jelita“, kterými jsme v osmnácti bývali my sami?
Napište nám do komentářů, jak pracujete s mezigeneračním dialogem u vás ve firmě! 👇
🎧 Chcete slyšet celý rozhovor o umělé inteligenci, odvaze v byznysu i o tom, jak nevyhořet v době neustálých změn?
👉 Pusťte si celý díl podcastu na našem YT kanále! (Odkaz najdete v prvním komentáři pod příspěvkem) ... See MoreSee Less
363 CommentsComment on Facebook