





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Píšete do AI stejným způsobem jako do vyhledavače? 🔎
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits. Říká, že stačí jediná věc — naučit se popsat celý problém. Místo „hospoda Praha 1" napsat AI něco jako — chci uspořádat narozeniny na P1, bude tam padesát lidí, někdo z nich má alergie, mám rozpočet do tří tisíc na osobu. Najednou dostanete úplně jiné odpovědi.
Podle Štěpánka je dnes umění detailně popsat svůj problém jednou z nejcennějších dovedností, kterou na trhu práce máte. Říká, že lidem tahle schopnost masivně chybí. Dokonce i firmy, které k němu chodí pro pomoc s implementací AI, často nedokážou ten skutečný problém vystihnout. A bez toho jim nepomůže ani nejmodernější model
:headphones: Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a co se naučit, abyste z ní reálně něco měli, najdete na našem kanálu.
💬Jak píšete AI vy? Krátké otázky jako do vyhledávače, nebo popisujete problém detailněji?
Píšete do AI stejným způsobem jako do vyhledavače? 🔎
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits. Říká, že stačí jediná věc — naučit se popsat celý problém. Místo „hospoda Praha 1" napsat AI něco jako — chci uspořádat narozeniny na P1, bude tam padesát lidí, někdo z nich má alergie, mám rozpočet do tří tisíc na osobu. Najednou dostanete úplně jiné odpovědi.
Podle Štěpánka je dnes umění detailně popsat svůj problém jednou z nejcennějších dovedností, kterou na trhu práce máte. Říká, že lidem tahle schopnost masivně chybí. Dokonce i firmy, které k němu chodí pro pomoc s implementací AI, často nedokážou ten skutečný problém vystihnout. A bez toho jim nepomůže ani nejmodernější model
:headphones: Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a co se naučit, abyste z ní reálně něco měli, najdete na našem kanálu.
💬Jak píšete AI vy? Krátké otázky jako do vyhledávače, nebo popisujete problém detailněji?
...
🌿 Jak vlastně funguje vědomí? Možná se mu všichni vzdalujeme.
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. Podle něj funguje vědomí přesně opačně, než byste čekali. Čím víc o něm přemýšlíte, tím dál od něj jste. A nejblíž jste mu ve chvíli, kdy o něm nemyslíte vůbec. Když si jen tak v tichu všímáte, co se kolem vás děje.
Vyzkoušejte si to. Sedíte teď a čtete. Slyšíte nějaký zvuk. Cítíte, jak se opíráte zády o židli. A v hlavě vám probíhají myšlenky. Charvát říká, že to celé jsou stejné věci. Zvuk, opřená záda, myšlenka. Žádná z nich nejste vy. Všechny tu jen jsou.
Když se tomu podvolíte, možná na chvíli přestanete být tím, kdo sedí uvnitř svojí hlavy a všechno řídí. Stanete se prostorem, ve kterém se tohle všechno odehrává.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, „já" a o tom, co Charváta dovedlo k tomuhle pohledu, najdete na našem kanálu.
💬 Zkoušeli jste někdy jen tak sedět a všímat si toho, co se ve vás děje? Bylo vám líp, nebo to bylo nepříjemné? Napište nám do komentářů
🌿 Jak vlastně funguje vědomí? Možná se mu všichni vzdalujeme.
V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. Podle něj funguje vědomí přesně opačně, než byste čekali. Čím víc o něm přemýšlíte, tím dál od něj jste. A nejblíž jste mu ve chvíli, kdy o něm nemyslíte vůbec. Když si jen tak v tichu všímáte, co se kolem vás děje.
Vyzkoušejte si to. Sedíte teď a čtete. Slyšíte nějaký zvuk. Cítíte, jak se opíráte zády o židli. A v hlavě vám probíhají myšlenky. Charvát říká, že to celé jsou stejné věci. Zvuk, opřená záda, myšlenka. Žádná z nich nejste vy. Všechny tu jen jsou.
Když se tomu podvolíte, možná na chvíli přestanete být tím, kdo sedí uvnitř svojí hlavy a všechno řídí. Stanete se prostorem, ve kterém se tohle všechno odehrává.
🎧 Celý rozhovor o vědomí, „já" a o tom, co Charváta dovedlo k tomuhle pohledu, najdete na našem kanálu.
💬 Zkoušeli jste někdy jen tak sedět a všímat si toho, co se ve vás děje? Bylo vám líp, nebo to bylo nepříjemné? Napište nám do komentářů
...
„Raději na žádné vyšetření nejdu. Co kdyby mi tam něco našli? To radši nechci vědět. Budu žít šťastně a nebudu se stresovat.“ 🧠🕳️
Ruku na srdce – kolikrát už vás tahle myšlenka napadla? Ať už jde o preventivní prohlídku u lékaře, pohled na bankovní účet po divokém víkendu, nebo ignorování kontrolky v autě.
V psychologii se tomu říká Efekt pštrosa (Ostrich effect). Strčit hlavu do písku, zavřít oči a namlouvat si, že když problém nevidím, tak neexistuje. Jenže zatímco máte hlavu v písku, realita nemizí. Naopak – potichu roste.
Přední český plicní lékař doc. MUDr. Jiří Votruba v našem novém podcastu na FirstClass.cz tento fenomén popisuje na kuřácích. Spousta lidí ignoruje bezplatný screening plic čistě ze strachu z diagnózy. Jenže plíce mají jednu obrovskou nevýhodu: nefunkční tkáň ani nádory neumějí bolet. Takže ve chvíli, kdy začnete kašlat krev, už bývá na řešení pozdě.
MUDr. Votruba pokládá brutálně upřímnou otázku: „Je opravdu lepší to radši nevědět a za tři roky zbytečně zemřít, nebo to vědět včas a žít dalších čtyřicet let?“ V tom je přece obrovský rozdíl.
Pokud se rakovina plic zachytí včas v raném stadiu, šance na vyléčení a přežití je 75 %! Když se kvůli pštrosímu efektu zanedbá, padá naděje na pouhých 20 %.
Přestaňte schovávat hlavu v písku před věcmi, které máte moci změnit. Strach je špatný rádce, ale včasná informace vám doslova zachrání život.
🎧 Odkaz na celý rozhovor o lidském zdraví, překonávání vnitřních strachů a přesném návodu, jak se zbavit závislostí, najdete v našem biu na FirstClass.cz! (Naše online knihovna exkluzivních rozhovorů s lékařskými kapacitami vás měsíčně vyjde levněji než jedna krabička cigaret.)
💬 POJDME DISKUTOVAT: V jaké oblasti života u sebe nejčastěji pozorujete „efekt pštrosa“? Jsou to finance, vztahy, nebo právě zdraví a odkládání lékařů? Napište mi svou upřímnou odpověď do komentářů, pojďme tyhle vnitřní strachy probrat společně! 👇
„Raději na žádné vyšetření nejdu. Co kdyby mi tam něco našli? To radši nechci vědět. Budu žít šťastně a nebudu se stresovat.“ 🧠🕳️
Ruku na srdce – kolikrát už vás tahle myšlenka napadla? Ať už jde o preventivní prohlídku u lékaře, pohled na bankovní účet po divokém víkendu, nebo ignorování kontrolky v autě.
V psychologii se tomu říká Efekt pštrosa (Ostrich effect). Strčit hlavu do písku, zavřít oči a namlouvat si, že když problém nevidím, tak neexistuje. Jenže zatímco máte hlavu v písku, realita nemizí. Naopak – potichu roste.
Přední český plicní lékař doc. MUDr. Jiří Votruba v našem novém podcastu na FirstClass.cz tento fenomén popisuje na kuřácích. Spousta lidí ignoruje bezplatný screening plic čistě ze strachu z diagnózy. Jenže plíce mají jednu obrovskou nevýhodu: nefunkční tkáň ani nádory neumějí bolet. Takže ve chvíli, kdy začnete kašlat krev, už bývá na řešení pozdě.
MUDr. Votruba pokládá brutálně upřímnou otázku: „Je opravdu lepší to radši nevědět a za tři roky zbytečně zemřít, nebo to vědět včas a žít dalších čtyřicet let?“ V tom je přece obrovský rozdíl.
Pokud se rakovina plic zachytí včas v raném stadiu, šance na vyléčení a přežití je 75 %! Když se kvůli pštrosímu efektu zanedbá, padá naděje na pouhých 20 %.
Přestaňte schovávat hlavu v písku před věcmi, které máte moci změnit. Strach je špatný rádce, ale včasná informace vám doslova zachrání život.
🎧 Odkaz na celý rozhovor o lidském zdraví, překonávání vnitřních strachů a přesném návodu, jak se zbavit závislostí, najdete v našem biu na FirstClass.cz! (Naše online knihovna exkluzivních rozhovorů s lékařskými kapacitami vás měsíčně vyjde levněji než jedna krabička cigaret.)
💬 POJDME DISKUTOVAT: V jaké oblasti života u sebe nejčastěji pozorujete „efekt pštrosa“? Jsou to finance, vztahy, nebo právě zdraví a odkládání lékařů? Napište mi svou upřímnou odpověď do komentářů, pojďme tyhle vnitřní strachy probrat společně! 👇
...
Když se ocitneme v těžkém období, ať už prožíváme krizi v partnerství, trápíme se kvůli dětem v pubertě, nebo na nás padají stíny z naší vlastní minulosti, máme tendenci ztrácet pevnou půdu pod nohama. Často pak propadáme pocitu, že věci už se nikdy nezmění.
Jenže lidská psychika má neuvěřitelnou schopnost hojení, pokud jí k tomu dáme ty správné podmínky.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek v rozhovoru připomíná, co je tou největší medicínou na každou bolest:
„Každá bolest potřebuje trochu jinou medicínu. Někdy je to doprožití věcí v bezpečném vztahu, někdy nová, léčivá zkušenost v psychoterapii, kde člověk konečně dostane plné přijetí a pozornost. Ale to, co vedle toho nesmírně potřebujeme všichni, je mít naději, že bude dobře.“
Tato naděje není jen prázdnou frází. Je to motor, který nám dává sílu neodcházet z boje, zkoušet nové cesty, učit se naslouchat jeden druhému a stavět v rodině zdravé hranice a respekt.
Ať už dnes procházíte čímkoliv, nezapomínejte, že žádná bouře netrvá věčně.
Co vám osobně dává největší naději, když v životě procházíte náročným obdobím?
Když se ocitneme v těžkém období, ať už prožíváme krizi v partnerství, trápíme se kvůli dětem v pubertě, nebo na nás padají stíny z naší vlastní minulosti, máme tendenci ztrácet pevnou půdu pod nohama. Často pak propadáme pocitu, že věci už se nikdy nezmění.
Jenže lidská psychika má neuvěřitelnou schopnost hojení, pokud jí k tomu dáme ty správné podmínky.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek v rozhovoru připomíná, co je tou největší medicínou na každou bolest:
„Každá bolest potřebuje trochu jinou medicínu. Někdy je to doprožití věcí v bezpečném vztahu, někdy nová, léčivá zkušenost v psychoterapii, kde člověk konečně dostane plné přijetí a pozornost. Ale to, co vedle toho nesmírně potřebujeme všichni, je mít naději, že bude dobře.“
Tato naděje není jen prázdnou frází. Je to motor, který nám dává sílu neodcházet z boje, zkoušet nové cesty, učit se naslouchat jeden druhému a stavět v rodině zdravé hranice a respekt.
Ať už dnes procházíte čímkoliv, nezapomínejte, že žádná bouře netrvá věčně.
Co vám osobně dává největší naději, když v životě procházíte náročným obdobím?
...
Všichni mluví o tom, jak moc cukru dnes spotřebujeme a jak je potřeba ho škrtat z jídelníčku. Jenže přední český diabetolog prof. Jan Škrha upozorňuje, že skutečný viník epidemie cukrovky leží v něčem úplně jiném: v našem pohodlí.
Drtivá většina případů diabetu totiž nevzniká kvůli poruše zpracování cukrů, ale kvůli tukům a celkové přemíře energie, kterou do sebe dostáváme, aniž bychom ji jakkoliv spálili. Vyměnili jsme chůzi za sezení u obrazovek a tabletů.
Největší záludností této situace je, že tělo dlouho nevysílá žádné varovné signály. Člověk může mít prediabetes celé roky, cítit se skvěle, a přitom si zadělávat na vážný problém.
Změna přitom nemusí tolik bolet – často stačí vrátit do života obyčejné kilometry chůze a zmenšit porce jídla na talíři.
Kolik kilometrů průměrně za den nachodíte? Hlídáte si kroky, nebo máte spíše sedavé zaměstnání?
Všichni mluví o tom, jak moc cukru dnes spotřebujeme a jak je potřeba ho škrtat z jídelníčku. Jenže přední český diabetolog prof. Jan Škrha upozorňuje, že skutečný viník epidemie cukrovky leží v něčem úplně jiném: v našem pohodlí.
Drtivá většina případů diabetu totiž nevzniká kvůli poruše zpracování cukrů, ale kvůli tukům a celkové přemíře energie, kterou do sebe dostáváme, aniž bychom ji jakkoliv spálili. Vyměnili jsme chůzi za sezení u obrazovek a tabletů.
Největší záludností této situace je, že tělo dlouho nevysílá žádné varovné signály. Člověk může mít prediabetes celé roky, cítit se skvěle, a přitom si zadělávat na vážný problém.
Změna přitom nemusí tolik bolet – často stačí vrátit do života obyčejné kilometry chůze a zmenšit porce jídla na talíři.
Kolik kilometrů průměrně za den nachodíte? Hlídáte si kroky, nebo máte spíše sedavé zaměstnání?
...
Kdy vám naposledy někdo řekl "to nejde"?
David Vencl, světový rekordman ve freedivingu pod ledem, tohle slovo v hlavě skoro nezná. A vysvětluje proč.
Většina z nás se zastaví na 30-50 procentech svých možností. Ne proto, že bychom nemohli dál. Ale proto, že si to nedovolíme.
Limit není v těle. Je v hlavě.
Ve chvíli, kdy řekneme "to nejde", se to zastavuje. Ale co když místo toho řekneme "jak by to šlo?"
David to zkouší celý život. Když vidí dno, které nevidí, ptá se "kde je?". Když někdo řekne "nedá se", hledá cestu.
A co vy? Kde máte svůj limit?
Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Venclem v novém podcastu. Odkaz v komentáři. 👇
Kdy vám naposledy někdo řekl "to nejde"?
David Vencl, světový rekordman ve freedivingu pod ledem, tohle slovo v hlavě skoro nezná. A vysvětluje proč.
Většina z nás se zastaví na 30-50 procentech svých možností. Ne proto, že bychom nemohli dál. Ale proto, že si to nedovolíme.
Limit není v těle. Je v hlavě.
Ve chvíli, kdy řekneme "to nejde", se to zastavuje. Ale co když místo toho řekneme "jak by to šlo?"
David to zkouší celý život. Když vidí dno, které nevidí, ptá se "kde je?". Když někdo řekne "nedá se", hledá cestu.
A co vy? Kde máte svůj limit?
Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Venclem v novém podcastu. Odkaz v komentáři. 👇
...
Cokoliv máte v životě rádi — jednou o to přijdete.
V našem podcastu o tom otevřeně mluví psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. Nikoho a nic na tomhle světě nemáme nastálo. Všechno máme jen na půjčku. Partnera, děti, rodiče, kamarády, zdraví, kariéru. Jednou to skončí — a ve většině případů to nebude tak, jak bychom si představovali. 🕯️
Není to podle něj černé vidění světa. Je to prostě fakt, kterému se vyhýbáme, dokud nás nedožene. 😶
A pak zůstane jediná otázka, která má smysl klást — co je v životě tou hodnotou, která vám zůstane i ve chvíli, kdy přijdete úplně o všechno?
🎧 O smyslu, naději a o tom, co nás drží nad vodou i ve chvílích, kdy se zdá, že už nic nedává smysl, mluví docent Bob v celém dílu na našem kanálu.
💬 Tak co — co je tou hodnotou pro vás?
Cokoliv máte v životě rádi — jednou o to přijdete.
V našem podcastu o tom otevřeně mluví psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. Nikoho a nic na tomhle světě nemáme nastálo. Všechno máme jen na půjčku. Partnera, děti, rodiče, kamarády, zdraví, kariéru. Jednou to skončí — a ve většině případů to nebude tak, jak bychom si představovali. 🕯️
Není to podle něj černé vidění světa. Je to prostě fakt, kterému se vyhýbáme, dokud nás nedožene. 😶
A pak zůstane jediná otázka, která má smysl klást — co je v životě tou hodnotou, která vám zůstane i ve chvíli, kdy přijdete úplně o všechno?
🎧 O smyslu, naději a o tom, co nás drží nad vodou i ve chvílích, kdy se zdá, že už nic nedává smysl, mluví docent Bob v celém dílu na našem kanálu.
💬 Tak co — co je tou hodnotou pro vás?
...
Tenhle moment vám ukáže, proč muži potřebují bezpečný prostor k otevření se.
Johnny mluví o situaci, kterou zná každý chlap: máš v sobě zraněné dítě z osmi let, celý život jsi musel být silný, starat se o sourozence, makala jsi jako vůl... a nikdy jsi neměl čas se podívat na tu vnitřní bolest.
Pak přijde moment, kdy to konečně pustíš. Ale kde? Před ženou? Riskuješ, že v ní najednou na podvědomé úrovni spustíš pocit ohrožení. Najednou vidí slabost tam, kde potřebovala vidět sílu.
Ale před partou chlapů, kteří prošli něčím podobným?
Tam je to úplně jinak. Tam nevzbuzuješ nedůvěru. Tam ukazuješ, že jsi bojovník. Že o tom mluvíš. Že jdeš skrz to.
Johnny organizuje čtyřdenní kempy pro muže, kde nastavuje prostor přesně pro tohle. První den: testosteron, stimulace, vnitřní muž. Druhý den: dýchací techniky, parasympatikus, vnitřní žena. A pak přijde moment, kdy se ti chlapi po dvaceti letech konečně dovolí pustit to, co drželi uvnitř.
Tenhle reel není o tom, že ženy by to neměly chápat. Je o tom, že muži potřebují jiný prostor pro jiný typ sdílení. A že to není slabost. Je to síla.
Co myslíte vy? Máte ve svém životě takový prostor?
Tenhle moment vám ukáže, proč muži potřebují bezpečný prostor k otevření se.
Johnny mluví o situaci, kterou zná každý chlap: máš v sobě zraněné dítě z osmi let, celý život jsi musel být silný, starat se o sourozence, makala jsi jako vůl... a nikdy jsi neměl čas se podívat na tu vnitřní bolest.
Pak přijde moment, kdy to konečně pustíš. Ale kde? Před ženou? Riskuješ, že v ní najednou na podvědomé úrovni spustíš pocit ohrožení. Najednou vidí slabost tam, kde potřebovala vidět sílu.
Ale před partou chlapů, kteří prošli něčím podobným?
Tam je to úplně jinak. Tam nevzbuzuješ nedůvěru. Tam ukazuješ, že jsi bojovník. Že o tom mluvíš. Že jdeš skrz to.
Johnny organizuje čtyřdenní kempy pro muže, kde nastavuje prostor přesně pro tohle. První den: testosteron, stimulace, vnitřní muž. Druhý den: dýchací techniky, parasympatikus, vnitřní žena. A pak přijde moment, kdy se ti chlapi po dvaceti letech konečně dovolí pustit to, co drželi uvnitř.
Tenhle reel není o tom, že ženy by to neměly chápat. Je o tom, že muži potřebují jiný prostor pro jiný typ sdílení. A že to není slabost. Je to síla.
Co myslíte vy? Máte ve svém životě takový prostor?
...




💪Hezký zadek, vyrýsované břišáky, ploché bříško — a v hlavě prázdno.
V našem podcastu s Tomášem Bartkovským o tom mluví mentální kouč Marian Jelínek. Říká jasně, že člověk je daleko víc než jeho postava. Když lidé celý svůj život staví na tom, jak vypadají, něco jiného jim z něj uniká. Třeba kdy naposledy si přečetli pořádnou knížku.
Jelínek říká, že je to vlastně zaměňování hodnot. Tělo je důležité — ale není to to jediné, co z vás dělá vás. A kdo to tak vnímá, podle něj na své skutečné síle naopak ztrácí.
🎧Celý rozhovor s Marianem Jelínkem o tom, jak pečovat o tělo i mysl, najdete na našem kanálu.
💬A co je důležité pro vás? Napište nám do komentářů. ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
🧐Sotva stíháme tempo změn, technologie se na nás valí ze všech stran a my potřebujeme fungovat na 100 %. Jenže čím větší tlak a stres zažíváme, tím méně nám toho mozek dovolí.
Jakmile nás totiž ovládne strach z nejistoty, stane se biologický paradox – mozek nám jednoduše přestane dávat energii na hluboké přemýšlení. Místo toho, abychom v éře AI přicházeli s inovativními řešeními, ve stresu jen reaktivně vytahujeme staré vzorce z minulosti.
Naše schopnost adaptace zkrátka prudce klesá zrovna ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebujeme.
Jak v tomto prostředí plném tlaku neztratit hlavu, jak si udržet zdravý odstup a nespadnout do pasti reaktivního rozhodování?
Certifikovaný neuroleadership kouč Dr. Vladimír Tuka, MCC v našem novém článku na webu rozebírá, proč v dnešní době potřebujeme víc než kdy jindy rozvíjet tzv. neurointeligenci a metakognici – tedy schopnost přemýšlet o vlastním myšlení.
Zastavte se, dokud je čas. Celý rozhovor si můžete poslechnout právě teď. ... See MoreSee Less
6 CommentsComment on Facebook
Píšete do AI stejným způsobem jako do vyhledavače? 🔎
V našem podcastu o tom mluví Jiří Štěpánek z firmy Bandits. Říká, že stačí jediná věc — naučit se popsat celý problém. Místo „hospoda Praha 1" napsat AI něco jako — chci uspořádat narozeniny na P1, bude tam padesát lidí, někdo z nich má alergie, mám rozpočet do tří tisíc na osobu. Najednou dostanete úplně jiné odpovědi.
Podle Štěpánka je dnes umění detailně popsat svůj problém jednou z nejcennějších dovedností, kterou na trhu práce máte. Říká, že lidem tahle schopnost masivně chybí. Dokonce i firmy, které k němu chodí pro pomoc s implementací AI, často nedokážou ten skutečný problém vystihnout. A bez toho jim nepomůže ani nejmodernější model
:headphones: Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a co se naučit, abyste z ní reálně něco měli, najdete na našem kanálu.
💬Jak píšete AI vy? Krátké otázky jako do vyhledávače, nebo popisujete problém detailněji? ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
„Raději na žádné vyšetření nejdu. Co kdyby mi tam něco našli? To radši nechci vědět. Budu žít šťastně a nebudu se stresovat.“ 🧠🕳️
Ruku na srdce – kolikrát už vás tahle myšlenka napadla? Ať už jde o preventivní prohlídku u lékaře, pohled na bankovní účet po divokém víkendu, nebo ignorování kontrolky v autě.
V psychologii se tomu říká Efekt pštrosa (Ostrich effect). Strčit hlavu do písku, zavřít oči a namlouvat si, že když problém nevidím, tak neexistuje. Jenže zatímco máte hlavu v písku, realita nemizí. Naopak – potichu roste.
Přední český plicní lékař doc. MUDr. Jiří Votruba v našem novém podcastu na FirstClass.cz tento fenomén popisuje na kuřácích. Spousta lidí ignoruje bezplatný screening plic čistě ze strachu z diagnózy. Jenže plíce mají jednu obrovskou nevýhodu: nefunkční tkáň ani nádory neumějí bolet. Takže ve chvíli, kdy začnete kašlat krev, už bývá na řešení pozdě.
MUDr. Votruba pokládá brutálně upřímnou otázku: „Je opravdu lepší to radši nevědět a za tři roky zbytečně zemřít, nebo to vědět včas a žít dalších čtyřicet let?“ V tom je přece obrovský rozdíl.
Pokud se rakovina plic zachytí včas v raném stadiu, šance na vyléčení a přežití je 75 %! Když se kvůli pštrosímu efektu zanedbá, padá naděje na pouhých 20 %.
Přestaňte schovávat hlavu v písku před věcmi, které máte moci změnit. Strach je špatný rádce, ale včasná informace vám doslova zachrání život.
🎧 Odkaz na celý rozhovor o lidském zdraví, překonávání vnitřních strachů a přesném návodu, jak se zbavit závislostí, najdete v našem biu na FirstClass.cz! (Naše online knihovna exkluzivních rozhovorů s lékařskými kapacitami vás měsíčně vyjde levněji než jedna krabička cigaret.)
💬 POJDME DISKUTOVAT: V jaké oblasti života u sebe nejčastěji pozorujete „efekt pštrosa“? Jsou to finance, vztahy, nebo právě zdraví a odkládání lékařů? Napište mi svou upřímnou odpověď do komentářů, pojďme tyhle vnitřní strachy probrat společně! 👇 ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook
Když se ocitneme v těžkém období, ať už prožíváme krizi v partnerství, trápíme se kvůli dětem v pubertě, nebo na nás padají stíny z naší vlastní minulosti, máme tendenci ztrácet pevnou půdu pod nohama. Často pak propadáme pocitu, že věci už se nikdy nezmění.
Jenže lidská psychika má neuvěřitelnou schopnost hojení, pokud jí k tomu dáme ty správné podmínky.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek v rozhovoru připomíná, co je tou největší medicínou na každou bolest:
„Každá bolest potřebuje trochu jinou medicínu. Někdy je to doprožití věcí v bezpečném vztahu, někdy nová, léčivá zkušenost v psychoterapii, kde člověk konečně dostane plné přijetí a pozornost. Ale to, co vedle toho nesmírně potřebujeme všichni, je mít naději, že bude dobře.“
Tato naděje není jen prázdnou frází. Je to motor, který nám dává sílu neodcházet z boje, zkoušet nové cesty, učit se naslouchat jeden druhému a stavět v rodině zdravé hranice a respekt.
Ať už dnes procházíte čímkoliv, nezapomínejte, že žádná bouře netrvá věčně.
Co vám osobně dává největší naději, když v životě procházíte náročným obdobím? ... See MoreSee Less
11 CommentsComment on Facebook
Všichni mluví o tom, jak moc cukru dnes spotřebujeme a jak je potřeba ho škrtat z jídelníčku. Jenže přední český diabetolog prof. Jan Škrha upozorňuje, že skutečný viník epidemie cukrovky leží v něčem úplně jiném: v našem pohodlí.
Drtivá většina případů diabetu totiž nevzniká kvůli poruše zpracování cukrů, ale kvůli tukům a celkové přemíře energie, kterou do sebe dostáváme, aniž bychom ji jakkoliv spálili. Vyměnili jsme chůzi za sezení u obrazovek a tabletů.
Největší záludností této situace je, že tělo dlouho nevysílá žádné varovné signály. Člověk může mít prediabetes celé roky, cítit se skvěle, a přitom si zadělávat na vážný problém.
Změna přitom nemusí tolik bolet – často stačí vrátit do života obyčejné kilometry chůze a zmenšit porce jídla na talíři.
Kolik kilometrů průměrně za den nachodíte? Hlídáte si kroky, nebo máte spíše sedavé zaměstnání? ... See MoreSee Less
14 CommentsComment on Facebook