





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Znáte to asi všichni... Když se dostaneme do stresu, nejde vám usnout, nebo se vám věci sypou pod rukama a už se z toho hroutíte, ze všech stran slyšíme poučky typu: „Musíš myslet pozitivně!“ 🧘♂️✨
Upřímně? Nám osobně to v těžkých chvílích přijde spíš k vzteku než k užitku. A klinická psycholožka Veronika Dostálová v našem rozhovoru potvrdila, že v tom nejsme sami.
Při práci s lidmi se snaží vyhýbat tzv. toxické pozitivitě. Místo toho razí mnohem realističtější přístup:
„Cílem není pozitivní myšlení. Stačí přestat s katastrofickými scénáři.“
O co jde? Když nás přepadnou úzkosti – ať už v noci v posteli, nebo během náročného dne v práci – náš mozek má tendenci okamžitě skákat k těm nejhorším možným událostem. „Když teď neusnu, zítra zkazím prezentaci, vyhodí mě a nebudu mít na hypotéku.“
Není potřeba si namlouvat, že je vše zalité sluncem a nic se neděje. Cílem KBT (kognitivně-behaviorální terapie) je dostat se z té katastrofy na přirozený, neutrální střed.
Říct si prostě: „Jo, možná budu zítra trochu unavený/á, bude to nepříjemné, ale svět se nezhroutí a nějak to zvládnu.“
To není o růžových brýlích. To je o tom sundat si ty černé.
💬 A jak to máte vy? Co vám funguje? 👇
🎧 Poslechněte si celý rozhovor s psycholožkou Veronikou Dostálovou o spánku, únavě a o tom, jak se nezbláznit z vlastních myšlenek. Najdete ho u nás na kanálu.
Znáte to asi všichni... Když se dostaneme do stresu, nejde vám usnout, nebo se vám věci sypou pod rukama a už se z toho hroutíte, ze všech stran slyšíme poučky typu: „Musíš myslet pozitivně!“ 🧘♂️✨
Upřímně? Nám osobně to v těžkých chvílích přijde spíš k vzteku než k užitku. A klinická psycholožka Veronika Dostálová v našem rozhovoru potvrdila, že v tom nejsme sami.
Při práci s lidmi se snaží vyhýbat tzv. toxické pozitivitě. Místo toho razí mnohem realističtější přístup:
„Cílem není pozitivní myšlení. Stačí přestat s katastrofickými scénáři.“
O co jde? Když nás přepadnou úzkosti – ať už v noci v posteli, nebo během náročného dne v práci – náš mozek má tendenci okamžitě skákat k těm nejhorším možným událostem. „Když teď neusnu, zítra zkazím prezentaci, vyhodí mě a nebudu mít na hypotéku.“
Není potřeba si namlouvat, že je vše zalité sluncem a nic se neděje. Cílem KBT (kognitivně-behaviorální terapie) je dostat se z té katastrofy na přirozený, neutrální střed.
Říct si prostě: „Jo, možná budu zítra trochu unavený/á, bude to nepříjemné, ale svět se nezhroutí a nějak to zvládnu.“
To není o růžových brýlích. To je o tom sundat si ty černé.
💬 A jak to máte vy? Co vám funguje? 👇
🎧 Poslechněte si celý rozhovor s psycholožkou Veronikou Dostálovou o spánku, únavě a o tom, jak se nezbláznit z vlastních myšlenek. Najdete ho u nás na kanálu.
...
„Jsem úplnej debil. Tohle jsem fakt podělal. Už to nikdy nebude dobrý.“ 🧠⚡
Upřímně… jak často si v duchu říkáte přesně tohle?
Stačí jedna chyba v práci, nepovedený rozhovor nebo to, že se nám něco nepodaří podle představ, a v hlavě okamžitě naskočí ten nejtvrdší kritik. Začne katastrofizovat, shazovat nás a brát nám veškerou energii.
Většina z nás má pak tendenci tyto myšlenky zatlačit, bojovat s nimi nebo si nadávat za to, že takhle vůbec přemýšlí. Jenže potlačování nefunguje.
Psychoterapeut Ing. Jan Burian, Ph.D. v našem rozhovoru vysvětluje, že i ten nejsilnější vnitřní kritik má pod sebou reálný základ. Není tu proto, aby nás zničil – je to jen extrémně hlasitý signál, že nám právě teď něco velmi důležitého chybí.
💡 Co udělat, když vás příště přepadne vnitřní kritik?
Místo toho, abyste se hned začali bičovat, zkuste se na vteřinu zastavit a položit si jednu otázku:
👉 „Co mi v tuhle chvíli skutečně chybí?“
Chybí mi teď sebedůvěra? Zajděte za kamarádem, u kterého víte, že vás přijímá takové, jací jste.
Cítím se neschopně? Pusťte se do něčeho úplně malého – ukliďte stůl, dodělejte drobný úkol. Udělejte cokoliv, co dotáhnete do konce, abyste si dokázali, že to zvládnete.
Každá negativní myšlenka je ve skutečnosti jen převlečené volání o pomoc. Jakmile zjistíte, co pod ní doopravdy leží, přestanete s sebou bojovat a můžete si konečně dát to, co v tu chvíli potřebujete.
💬 Otázka pro vás:
Jaká věta u vás v hlavě naskakuje nejčastěji, když se vám něco nepovede? A co vám v tu chvíli většinou chybí nejvíce – klid, podpora, nebo prostě jen čas si odpočinout?
Napište nám do komentářů, pojďme si ukázat, že v tom nejsme sami. 👇
🎧 Celý rozhovor s psychoterapeutem Janem Burianem si můžete pustit na našem kanálu.
#sebeprijeti #sebekritika #psychologie #dusevnizdravi #mindfulness #janburian #vnitrnikritik #osobnirozvoj #firstclass
„Jsem úplnej debil. Tohle jsem fakt podělal. Už to nikdy nebude dobrý.“ 🧠⚡
Upřímně… jak často si v duchu říkáte přesně tohle?
Stačí jedna chyba v práci, nepovedený rozhovor nebo to, že se nám něco nepodaří podle představ, a v hlavě okamžitě naskočí ten nejtvrdší kritik. Začne katastrofizovat, shazovat nás a brát nám veškerou energii.
Většina z nás má pak tendenci tyto myšlenky zatlačit, bojovat s nimi nebo si nadávat za to, že takhle vůbec přemýšlí. Jenže potlačování nefunguje.
Psychoterapeut Ing. Jan Burian, Ph.D. v našem rozhovoru vysvětluje, že i ten nejsilnější vnitřní kritik má pod sebou reálný základ. Není tu proto, aby nás zničil – je to jen extrémně hlasitý signál, že nám právě teď něco velmi důležitého chybí.
💡 Co udělat, když vás příště přepadne vnitřní kritik?
Místo toho, abyste se hned začali bičovat, zkuste se na vteřinu zastavit a položit si jednu otázku:
👉 „Co mi v tuhle chvíli skutečně chybí?“
Chybí mi teď sebedůvěra? Zajděte za kamarádem, u kterého víte, že vás přijímá takové, jací jste.
Cítím se neschopně? Pusťte se do něčeho úplně malého – ukliďte stůl, dodělejte drobný úkol. Udělejte cokoliv, co dotáhnete do konce, abyste si dokázali, že to zvládnete.
Každá negativní myšlenka je ve skutečnosti jen převlečené volání o pomoc. Jakmile zjistíte, co pod ní doopravdy leží, přestanete s sebou bojovat a můžete si konečně dát to, co v tu chvíli potřebujete.
💬 Otázka pro vás:
Jaká věta u vás v hlavě naskakuje nejčastěji, když se vám něco nepovede? A co vám v tu chvíli většinou chybí nejvíce – klid, podpora, nebo prostě jen čas si odpočinout?
Napište nám do komentářů, pojďme si ukázat, že v tom nejsme sami. 👇
🎧 Celý rozhovor s psychoterapeutem Janem Burianem si můžete pustit na našem kanálu.
#sebeprijeti #sebekritika #psychologie #dusevnizdravi #mindfulness #janburian #vnitrnikritik #osobnirozvoj #firstclass
...
Bílé pečivo je zlo! Opravdu? 🥖
Nutriční terapeutka Šárka Knížková v našem podcastu boří rozšířené dělení jídla na hodné a zlé. Celozrnné a žitné pečivo je nutričně bohatší, má víc vlákniny, vitaminů i nižší glykemický index. To sedí.
Když vám ale celozrnné nechutná, klidně si dejte bílý rohlík. Chce to jen nejíst ho úplně samotný a vlákninu i vitaminy během dne doplnit jinde.
A u sportovců se to celé obrací. Před tréninkem bývá bílý toust lepší volba než celozrnný chleba. Má totiž málo vlákniny, takže nezatíží trávení ve chvíli, kdy jde tělo do zátěže. 🏃
Sportovní výživa je vůbec jiný svět než běžná zdravá strava. To, co dává smysl sportovci před výkonem, by u někoho jiného vypadalo skoro nezdravě. Vždycky záleží na kontextu a cíli.
Takže i bílé pečivo má v jídelníčku svoje místo. Jen je fajn vědět, kdy a s čím.
🎧 Celý hodnotný rozhovor s Šárkou Knížkovou najdete na našem kanálu.
💬 Zaškatulkovali jste si někdy nějaké jídlo jako zlé nebo zakázané? Jaké?
Bílé pečivo je zlo! Opravdu? 🥖
Nutriční terapeutka Šárka Knížková v našem podcastu boří rozšířené dělení jídla na hodné a zlé. Celozrnné a žitné pečivo je nutričně bohatší, má víc vlákniny, vitaminů i nižší glykemický index. To sedí.
Když vám ale celozrnné nechutná, klidně si dejte bílý rohlík. Chce to jen nejíst ho úplně samotný a vlákninu i vitaminy během dne doplnit jinde.
A u sportovců se to celé obrací. Před tréninkem bývá bílý toust lepší volba než celozrnný chleba. Má totiž málo vlákniny, takže nezatíží trávení ve chvíli, kdy jde tělo do zátěže. 🏃
Sportovní výživa je vůbec jiný svět než běžná zdravá strava. To, co dává smysl sportovci před výkonem, by u někoho jiného vypadalo skoro nezdravě. Vždycky záleží na kontextu a cíli.
Takže i bílé pečivo má v jídelníčku svoje místo. Jen je fajn vědět, kdy a s čím.
🎧 Celý hodnotný rozhovor s Šárkou Knížkovou najdete na našem kanálu.
💬 Zaškatulkovali jste si někdy nějaké jídlo jako zlé nebo zakázané? Jaké?
...
Co mají dnes společného církve a politické strany? 🏛️
V našem podcastu to říká dokumentarista Viliam Poltikovič. Podle něj obojí dávno ztratilo to podstatné a začalo spíš brát než dávat.
Spiritualitu samotnou má přitom za něco přirozeného a cenného. Vadí mu spíš instituce, která se mezi člověka a to hlubší vloží a začne si žít vlastním životem.
To přirovnání k politickým stranám je trefné v jednom. Nálepka zůstává, jen původní smysl se kamsi vytratil.
🎧 Celý poutavý rozhovor najdete na našem YT kanálu.
💬 Souhlasíte s tím přirovnáním, nebo vám přijde nefér?
Co mají dnes společného církve a politické strany? 🏛️
V našem podcastu to říká dokumentarista Viliam Poltikovič. Podle něj obojí dávno ztratilo to podstatné a začalo spíš brát než dávat.
Spiritualitu samotnou má přitom za něco přirozeného a cenného. Vadí mu spíš instituce, která se mezi člověka a to hlubší vloží a začne si žít vlastním životem.
To přirovnání k politickým stranám je trefné v jednom. Nálepka zůstává, jen původní smysl se kamsi vytratil.
🎧 Celý poutavý rozhovor najdete na našem YT kanálu.
💬 Souhlasíte s tím přirovnáním, nebo vám přijde nefér?
...
Muži prý pocházejí z opice. My ženy máme blíž k velrybám. 🐋
MUDr. Kateřina Cajthamlová v našem podcastu cituje neurovědkyni Lisu Mosconi. Menopauzu totiž v celé přírodě sdílíme jen s hrstkou tvorů, a podle ní je to dar.
Většina zvířat rodí až do konce života. U žen i třeba u kosatek plodnost skončí zhruba v půlce života. A má to svůj smysl.
Uvolní nám to ruce. Energii a nasbírané zkušenosti pak už nemusíme dávat jen vlastním miminkům, ale celému svému okolí. Celému kmeni. 🌿
Právě tahle role ženy, která vede a předává moudrost dál, je podle neurovědkyně Mosconi to nejcennější, co s přechodem přichází.
Knihu Mozek v menopauze od Lisy Mosconi jsme přivedli na český trh tento rok. Jestli tímhle obdobím procházíte nebo vás teprve čeká, najdete ji tady 👉 https://firstclass.cz/produkt/mozek-v-menopauze/
💬 Co byste dnes poradila svému mladšímu já?
Muži prý pocházejí z opice. My ženy máme blíž k velrybám. 🐋
MUDr. Kateřina Cajthamlová v našem podcastu cituje neurovědkyni Lisu Mosconi. Menopauzu totiž v celé přírodě sdílíme jen s hrstkou tvorů, a podle ní je to dar.
Většina zvířat rodí až do konce života. U žen i třeba u kosatek plodnost skončí zhruba v půlce života. A má to svůj smysl.
Uvolní nám to ruce. Energii a nasbírané zkušenosti pak už nemusíme dávat jen vlastním miminkům, ale celému svému okolí. Celému kmeni. 🌿
Právě tahle role ženy, která vede a předává moudrost dál, je podle neurovědkyně Mosconi to nejcennější, co s přechodem přichází.
Knihu Mozek v menopauze od Lisy Mosconi jsme přivedli na český trh tento rok. Jestli tímhle obdobím procházíte nebo vás teprve čeká, najdete ji tady 👉 https://firstclass.cz/produkt/mozek-v-menopauze/
💬 Co byste dnes poradila svému mladšímu já?
...
„Je na mě zlý, ale mám ho ráda. Co mám dělat?" 💛
MUDr. Kateřina Cajthamlová v našem podcastu mluví o tom, co spoustu žen drží ve špatném vztahu. Je to ústupnost a víra, že se ten druhý polepší.
Tahle schopnost věřit v dobro je podle ní obrovská ženská síla. Patří ale dětem, k provázení prvními krůčky a k bezpodmínečné lásce, kterou od nás potřebují.
Problém nastává, když stejný mateřský instinkt žena obrátí na dospělého partnera. Snaží se ho vychovat, omlouvá jeho chování a čeká, že se změní. To se ale podle doktorky Cajthamlové nesmí. Je to stejně mimo jako cokoli, co překračuje zdravou hranici.
A doplácí na to hlavně ta žena. Ta co partnera "maminkuje". Psycholožka Lucie Kolaříková k tomu dodává otázku, kterou by si ženy měly v takovém vztahu položit: kolik utrpení ještě potřebujete zažít, abyste se rozhodla odejít?
Láska přece neznamená donekonečna snášet, co bolí. Někdy je největší silou umět říct dost a postavit se za sebe. 🤍
🎧 Celý rozhovor s paní doktorkou Cajthamlovou najdete na našem kanálu.
💬 Prožili jste něco takového nebo někdo váš blízký? Jak to dopadlo? Rádi uslyšíme vaše osobní příběhy.
„Je na mě zlý, ale mám ho ráda. Co mám dělat?" 💛
MUDr. Kateřina Cajthamlová v našem podcastu mluví o tom, co spoustu žen drží ve špatném vztahu. Je to ústupnost a víra, že se ten druhý polepší.
Tahle schopnost věřit v dobro je podle ní obrovská ženská síla. Patří ale dětem, k provázení prvními krůčky a k bezpodmínečné lásce, kterou od nás potřebují.
Problém nastává, když stejný mateřský instinkt žena obrátí na dospělého partnera. Snaží se ho vychovat, omlouvá jeho chování a čeká, že se změní. To se ale podle doktorky Cajthamlové nesmí. Je to stejně mimo jako cokoli, co překračuje zdravou hranici.
A doplácí na to hlavně ta žena. Ta co partnera "maminkuje". Psycholožka Lucie Kolaříková k tomu dodává otázku, kterou by si ženy měly v takovém vztahu položit: kolik utrpení ještě potřebujete zažít, abyste se rozhodla odejít?
Láska přece neznamená donekonečna snášet, co bolí. Někdy je největší silou umět říct dost a postavit se za sebe. 🤍
🎧 Celý rozhovor s paní doktorkou Cajthamlovou najdete na našem kanálu.
💬 Prožili jste něco takového nebo někdo váš blízký? Jak to dopadlo? Rádi uslyšíme vaše osobní příběhy.
...
Ruku na srdce – kdo z nás někdy nechrlil logické argumenty na vztekající se batole, nebo se jako první neptal na známky, když dítě přišlo ze školy? 🤷♀️Výchova je občas pěkná dřina a chyby děláme úplně všichni. Důležité ale je umět se z nich poučit. V novém díle podcastu Laskavá výchova jsme se s psychologem PhDr. Janem Svobodou podívali na ty nejčastější rodičovské přešlapy. Ne proto, abychom ve vás vyvolali pocity viny, ale abychom vám ukázali cestu ven. 👉 V carouselu jsme pro vás shrnuli 5 naprosto běžných situací.Zjistíte v něm například:
❌ Proč vaše racionální vysvětlování rozčílené dítě vůbec nevnímá.
❌ Proč je okamžitá náhrada ztracené hračky velkou chybou.
❌ A proč je výchova čistě na výkon cestou do pekel. Pan doktor Svoboda nabízí úlevný a velmi praktický pohled na dětskou psychiku, který vám ušetří spoustu nervů i každodenních konfliktů. 💙 💬 Prolistujte si fotky a upřímně se nám svěřte do komentářů: Kterou z těchto 5 chyb děláte (nebo jste v minulosti dělali) nejčastěji?
Ruku na srdce – kdo z nás někdy nechrlil logické argumenty na vztekající se batole, nebo se jako první neptal na známky, když dítě přišlo ze školy? 🤷♀️Výchova je občas pěkná dřina a chyby děláme úplně všichni. Důležité ale je umět se z nich poučit. V novém díle podcastu Laskavá výchova jsme se s psychologem PhDr. Janem Svobodou podívali na ty nejčastější rodičovské přešlapy. Ne proto, abychom ve vás vyvolali pocity viny, ale abychom vám ukázali cestu ven. 👉 V carouselu jsme pro vás shrnuli 5 naprosto běžných situací.Zjistíte v něm například:
❌ Proč vaše racionální vysvětlování rozčílené dítě vůbec nevnímá.
❌ Proč je okamžitá náhrada ztracené hračky velkou chybou.
❌ A proč je výchova čistě na výkon cestou do pekel. Pan doktor Svoboda nabízí úlevný a velmi praktický pohled na dětskou psychiku, který vám ušetří spoustu nervů i každodenních konfliktů. 💙 💬 Prolistujte si fotky a upřímně se nám svěřte do komentářů: Kterou z těchto 5 chyb děláte (nebo jste v minulosti dělali) nejčastěji?
...
👗 Zkoušíte si oblečení v obchodě: „Jakto, že mi Mko nesedí? Vždyť jsem vždycky měla maximálně emko." Znáte ten vnitřní panický hlas?
Lucie Vondrýsková, mentorka, která provází ženy tématem emočního jedení, říká, že u ní doma vypadá šatník, jako by v něm bydlelo deset lidí. Vedle sebe visí různé velikosti, prostě podle toho, jak se tělo přirozeně mění. A ona to bere jako naprosto normální.
Sama říká, že se nemusí cpát do menšího čísla jen kvůli pocitu, že "je hubenější". Hlavní je, aby jí v tom oblečení bylo dobře.
Navíc je to hodně ošidné. Skoro každá značka měří jinak, takže v jednom obchodě si v klidu vezmete Mko a ve vedlejším se do stejné velikosti nevejdete. Nemá proto cenu si kvůli jedné velikosti kazit den.
Když si oblečení vybíráme podle toho, jak se v něm cítíme, a ne podle čísla, hned máme lepší náladu. A o to přece jde, ať máme jakoukoliv velikost.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Velikosti na cedulkách jsou občas šok. Jednou nám sedí S, podruhé sotva XL.
Jaké největší velikostní úlety máte ve skříni vy? Napište nám do komentářů!
👗 Zkoušíte si oblečení v obchodě: „Jakto, že mi Mko nesedí? Vždyť jsem vždycky měla maximálně emko." Znáte ten vnitřní panický hlas?
Lucie Vondrýsková, mentorka, která provází ženy tématem emočního jedení, říká, že u ní doma vypadá šatník, jako by v něm bydlelo deset lidí. Vedle sebe visí různé velikosti, prostě podle toho, jak se tělo přirozeně mění. A ona to bere jako naprosto normální.
Sama říká, že se nemusí cpát do menšího čísla jen kvůli pocitu, že "je hubenější". Hlavní je, aby jí v tom oblečení bylo dobře.
Navíc je to hodně ošidné. Skoro každá značka měří jinak, takže v jednom obchodě si v klidu vezmete Mko a ve vedlejším se do stejné velikosti nevejdete. Nemá proto cenu si kvůli jedné velikosti kazit den.
Když si oblečení vybíráme podle toho, jak se v něm cítíme, a ne podle čísla, hned máme lepší náladu. A o to přece jde, ať máme jakoukoliv velikost.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Velikosti na cedulkách jsou občas šok. Jednou nám sedí S, podruhé sotva XL.
Jaké největší velikostní úlety máte ve skříni vy? Napište nám do komentářů!
...





Hormonální optimalizace, testosteronové gely, zázračné pelety a suplementy na „vyhořelé nadledviny“... 💊
Působí to, jako by dnes všichni potřebovali vyladit své hormony, aby vůbec dokázali fungovat. Jenže kde končí skutečná léčba a začíná drahý – a nebezpečný – hazard se zdravím? ⚠️
V rozhovoru s docentem Jiřím Votrubou jsme si posvítili na největší mýty současného „biohackingu“:
❌ Proč jsou tzv. testosteron boosters jen vyhozené peníze?
❌ Proč je předepisování testosteronu zdravým mladým mužům zdravotní hazard?
✔️ A jak je to s hormonální terapií u žen v perimenopauze bez zbytečného strašení?
💬Setkali jste se už na internetu s doporučením na nejrůznější "hormonální optimalizace" nebo doplňky stravy? ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
💪Většina lidí si pod ztrátou svalů představí jen to, že tělo ztrácí pevné kontury. Z pohledu fyzioterapie a dlouhověkosti jde ale o mnohem větší problém.
Mezi 30. a 60. rokem věku mohou ženy přirozeně přijít až o 30 % svalové hmoty. Tento proces úzce souvisí s hormonálními změnami a nedostatkem adekvátního pohybu. Vedlejší efekt? Výrazně vyšší riziko osteoporózy, oslabení kostí a náchylnost ke zlomeninám obratlů, předloktí nebo krčku kyčle v pozdějším věku.
Svaly totiž fungují jako klíčový orgán. Zajišťují stabilitu, chrání klouby, podporují kardiovaskulární systém a jak ukazují novější studie, silový trénink působí dokonce jako skvělá prevence neurodegenerativních onemocnění.
Cvičení by nemělo být trestem za to, co jste snědli, ani krátkodobou snahou „zhubnout do plavek“. Nejlepší motivací je tělo, které funguje v běžném životě – bez bolesti, s dostatkem energie a síly na rodinu i koníčky.
💬 A jak to máte vy? Vnímáte silový trénink jako běžnou součást péče o tělo, nebo v něm stále hledáte tu správnou cestu? Napište nám do komentářů. ... See MoreSee Less
13 CommentsComment on Facebook
Znáte to asi všichni... Když se dostaneme do stresu, nejde vám usnout, nebo se vám věci sypou pod rukama a už se z toho hroutíte, ze všech stran slyšíme poučky typu: „Musíš myslet pozitivně!“ 🧘♂️✨
Upřímně? Nám osobně to v těžkých chvílích přijde spíš k vzteku než k užitku. A klinická psycholožka Veronika Dostálová v našem rozhovoru potvrdila, že v tom nejsme sami.
Při práci s lidmi se snaží vyhýbat tzv. toxické pozitivitě. Místo toho razí mnohem realističtější přístup:
„Cílem není pozitivní myšlení. Stačí přestat s katastrofickými scénáři.“
O co jde? Když nás přepadnou úzkosti – ať už v noci v posteli, nebo během náročného dne v práci – náš mozek má tendenci okamžitě skákat k těm nejhorším možným událostem. „Když teď neusnu, zítra zkazím prezentaci, vyhodí mě a nebudu mít na hypotéku.“
Není potřeba si namlouvat, že je vše zalité sluncem a nic se neděje. Cílem KBT (kognitivně-behaviorální terapie) je dostat se z té katastrofy na přirozený, neutrální střed.
Říct si prostě: „Jo, možná budu zítra trochu unavený/á, bude to nepříjemné, ale svět se nezhroutí a nějak to zvládnu.“
To není o růžových brýlích. To je o tom sundat si ty černé.
💬 A jak to máte vy? Co vám funguje? 👇
🎧 Poslechněte si celý rozhovor s psycholožkou Veronikou Dostálovou o spánku, únavě a o tom, jak se nezbláznit z vlastních myšlenek. Najdete ho u nás na kanálu. ... See MoreSee Less
10 CommentsComment on Facebook
„Jsem úplnej debil. Tohle jsem fakt podělal. Už to nikdy nebude dobrý.“ 🧠⚡
Upřímně… jak často si v duchu říkáte přesně tohle?
Stačí jedna chyba v práci, nepovedený rozhovor nebo to, že se nám něco nepodaří podle představ, a v hlavě okamžitě naskočí ten nejtvrdší kritik. Začne katastrofizovat, shazovat nás a brát nám veškerou energii.
Většina z nás má pak tendenci tyto myšlenky zatlačit, bojovat s nimi nebo si nadávat za to, že takhle vůbec přemýšlí. Jenže potlačování nefunguje.
Psychoterapeut Ing. Jan Burian, Ph.D. v našem rozhovoru vysvětluje, že i ten nejsilnější vnitřní kritik má pod sebou reálný základ. Není tu proto, aby nás zničil – je to jen extrémně hlasitý signál, že nám právě teď něco velmi důležitého chybí.
💡 Co udělat, když vás příště přepadne vnitřní kritik?
Místo toho, abyste se hned začali bičovat, zkuste se na vteřinu zastavit a položit si jednu otázku:
👉 „Co mi v tuhle chvíli skutečně chybí?“
Chybí mi teď sebedůvěra? Zajděte za kamarádem, u kterého víte, že vás přijímá takové, jací jste.
Cítím se neschopně? Pusťte se do něčeho úplně malého – ukliďte stůl, dodělejte drobný úkol. Udělejte cokoliv, co dotáhnete do konce, abyste si dokázali, že to zvládnete.
Každá negativní myšlenka je ve skutečnosti jen převlečené volání o pomoc. Jakmile zjistíte, co pod ní doopravdy leží, přestanete s sebou bojovat a můžete si konečně dát to, co v tu chvíli potřebujete.
💬 Otázka pro vás:
Jaká věta u vás v hlavě naskakuje nejčastěji, když se vám něco nepovede? A co vám v tu chvíli většinou chybí nejvíce – klid, podpora, nebo prostě jen čas si odpočinout?
Napište nám do komentářů, pojďme si ukázat, že v tom nejsme sami. 👇
🎧 Celý rozhovor s psychoterapeutem Janem Burianem si můžete pustit na našem kanálu.
#sebeprijeti #sebekritika #psychologie #dusevnizdravi #mindfulness #janburian #vnitrnikritik #osobnirozvoj #firstclass ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook
Bílé pečivo je zlo! Opravdu? 🥖
Nutriční terapeutka Šárka Knížková v našem podcastu boří rozšířené dělení jídla na hodné a zlé. Celozrnné a žitné pečivo je nutričně bohatší, má víc vlákniny, vitaminů i nižší glykemický index. To sedí.
Když vám ale celozrnné nechutná, klidně si dejte bílý rohlík. Chce to jen nejíst ho úplně samotný a vlákninu i vitaminy během dne doplnit jinde.
A u sportovců se to celé obrací. Před tréninkem bývá bílý toust lepší volba než celozrnný chleba. Má totiž málo vlákniny, takže nezatíží trávení ve chvíli, kdy jde tělo do zátěže. 🏃
Sportovní výživa je vůbec jiný svět než běžná zdravá strava. To, co dává smysl sportovci před výkonem, by u někoho jiného vypadalo skoro nezdravě. Vždycky záleží na kontextu a cíli.
Takže i bílé pečivo má v jídelníčku svoje místo. Jen je fajn vědět, kdy a s čím.
🎧 Celý hodnotný rozhovor s Šárkou Knížkovou najdete na našem kanálu.
💬 Zaškatulkovali jste si někdy nějaké jídlo jako zlé nebo zakázané? Jaké? ... See MoreSee Less
18 CommentsComment on Facebook
Co mají dnes společného církve a politické strany? 🏛️
V našem podcastu to říká dokumentarista Viliam Poltikovič. Podle něj obojí dávno ztratilo to podstatné a začalo spíš brát než dávat.
Spiritualitu samotnou má přitom za něco přirozeného a cenného. Vadí mu spíš instituce, která se mezi člověka a to hlubší vloží a začne si žít vlastním životem.
To přirovnání k politickým stranám je trefné v jednom. Nálepka zůstává, jen původní smysl se kamsi vytratil.
🎧 Celý poutavý rozhovor najdete na našem YT kanálu.
💬 Souhlasíte s tím přirovnáním, nebo vám přijde nefér? ... See MoreSee Less
8 CommentsComment on Facebook