Každé chování má svou příčinu. Tvůj "nepochopitelný strach", Tvá "nevysvětlitelná" žárlivost i třeba Tvůj "komický" rozpor mezi tím, co ve skrytu duše chceš, a co ve skutečnosti děláš – na jedné straně po něčem toužíš, na druhé straně se tomu bráníš otevřít.

Tvé chování není skutečnou příčinou problémů, které máš ve vztazích. To chování je NÁSLEDKEM skutečného problému, skutečné příčiny, která vězí v minulosti, nejčastěji v dětství. Obvykle jde o citové zranění, psychologie používá termín zraněné vnitřní dítě. Dokud se ta rána nevyléčí, obnovuje se. Neuzdravené dítě si ji přenáší do dospělosti, do vztahů, ve kterých se točí v kruhu, trápí a nemůže obstát.

Existuje pět hlavních příznaků zraněného vnitřního dítěte – pět konkrétních projevů ve vztazích. Jsou vědomě neovlivnitelné, člověk je nechce, nestojí o ně, ale nemůže si pomoci. Je to "silnější než on", protože naše minulost definuje naši přítomnost.

Těch pět příznaků vytváří čtyři hlavní skupiny vztahových neštěstí.

Ačkoli svou minulost nemůžeme vrátit, změnit, opravit, své zranění z dětství můžeme v přítomnosti uzdravit. Pokud na sebe máte čas, všechno si teď povíme.

Nahlédněte do mé práce, do způsobu, kterým se snažím pomáhat v Klubu FC, diskrétním prostředí, kde jsem k dispozici na Vaše osobní dotazy i nasměrování k řešení konkrétních případů.

• Cítíte spíše radost, že někoho takového máte po svém boku, nebo úzkost, že ho můžete ztratit?
• Dokážete unést, jak atraktivní je i pro jiné, nebo Vás spíše trápí představa, že by mohl v kterémkoli okamžiku odejít k někomu jinému, kdo se zdá zajímavější než Vy?
• Jak moc a často si ve svých představách vytváříte svou vlastní zkázu?

Najednou nemluví. I když to byl vždy výřečný člověk.

Najednou jako by nebyl schopen ničeho. Vstát, jíst, postarat se o sebe.

Je zachmuřený, nic ho netěší, ničím mu nedokážeš udělat radost.

A tak – si to bereš osobně. Zlobíš se. Trápíš se. Vyčítáš. Hrozíš rozchodem. Možná si i najdeš někoho jiného – s kým není takový problém.

Zažila to i Radka, členka Klubu FC, diskrétního prostředí, kde se lidé svěřují s konkrétními případy a společně je řešíme.

Ani Radka nechápala, že příčina partnerovy proměny vůbec nemusí být v ní. Ba dokonce do značné míry není ani v něm. Že ho jen kousl "zákeřný černý pes", který se ho chytil, je od té chvíle pořád v jeho patách, a hlavně v jeho myšlenkách, nejde mu jen tak utéct, protože se stal jeho součástí.

Tím se vkradl i do vztahu a trýzní ho. Ano, nejsnazší pro Radku bylo utéct. Nechat v tom partnera samotného. Jistě, to mohla. Ale já jsem se jí zeptal: "Víš, co je opravdová láska? Tu prověří ne chvíle světla, kdy se držíme za ruce a ve všem si rozumíme, ale chvíle tmy, kdy si nerozumíme v ničem, a PŘESTO SE DRŽÍME DÁL."

Co Radka potřebovala pochopit? Jak se vcítit do toho, co sama nikdy nepoznala? Čím svému partnerovi nejvíce pomohla?

Pojďme si to nyní objasnit konkrétně na jejím příkladu. Publikováno s Radčiným svolením.