





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Tento alarmující paradox zmínil v našem podcastu pedagog a vizionář Radko Sáblík. Ukazuje na největší systematickou chybu, kterou děláme nejen ve školách, ale velmi často i v kariéře a v podnikání.
Celý život nás totiž systém učí průměrnosti. Když dítěti nejde matematika, rodiče mu zaplatí doučování a nutí ho nad ní sedět dlouhé hodiny, jen aby nevypadlo ze systému a mělo na vysvědčení „čistý štít“. Mezitím ale naprosto ignorujeme, že má výjimečný talent na grafiku nebo cizí jazyky. Tam má totiž jedničku hned a bez práce – tak proč se tomu věnovat, že?
Výsledkem tohoto přístupu jsou pak dospělí lidé, kteří:
❌ Jsou průměrní ve všem, ale nevynikají v ničem.
❌ Pálí 92 % své drahocenné energie na věci, které upřímně nenávidí, jen aby zalepili své slabiny.
❌ Přicházejí o možnost stát se absolutní špičkou ve svém oboru, protože na rozvoj svého skutečného talentu jim zbývá ubohých 8 % času.
Moderní svět přitom nepatří těm, kteří umí všechno průměrně. Patří těm, kteří objeví svou supersílu a vsadí na ni všechno. Pokud věnujete čas rozvíjení svého talentu, posunete se mnohem dál, než když budete celý život jen průměrně dohánět to, v čem nejste dobří.
Otočte ten poměr.
Zaměřte se na to, v čem jste geniální, a to ostatní delegujte na lidi, kteří v tom mají své silné stránky.
Jak to máte vy? Investujete energii raději do broušení svých silných stránek, nebo se stále dokola trápíte tím, co vám nejde? Dejte nám vědět do komentářů! 👇
Tento alarmující paradox zmínil v našem podcastu pedagog a vizionář Radko Sáblík. Ukazuje na největší systematickou chybu, kterou děláme nejen ve školách, ale velmi často i v kariéře a v podnikání.
Celý život nás totiž systém učí průměrnosti. Když dítěti nejde matematika, rodiče mu zaplatí doučování a nutí ho nad ní sedět dlouhé hodiny, jen aby nevypadlo ze systému a mělo na vysvědčení „čistý štít“. Mezitím ale naprosto ignorujeme, že má výjimečný talent na grafiku nebo cizí jazyky. Tam má totiž jedničku hned a bez práce – tak proč se tomu věnovat, že?
Výsledkem tohoto přístupu jsou pak dospělí lidé, kteří:
❌ Jsou průměrní ve všem, ale nevynikají v ničem.
❌ Pálí 92 % své drahocenné energie na věci, které upřímně nenávidí, jen aby zalepili své slabiny.
❌ Přicházejí o možnost stát se absolutní špičkou ve svém oboru, protože na rozvoj svého skutečného talentu jim zbývá ubohých 8 % času.
Moderní svět přitom nepatří těm, kteří umí všechno průměrně. Patří těm, kteří objeví svou supersílu a vsadí na ni všechno. Pokud věnujete čas rozvíjení svého talentu, posunete se mnohem dál, než když budete celý život jen průměrně dohánět to, v čem nejste dobří.
Otočte ten poměr.
Zaměřte se na to, v čem jste geniální, a to ostatní delegujte na lidi, kteří v tom mají své silné stránky.
Jak to máte vy? Investujete energii raději do broušení svých silných stránek, nebo se stále dokola trápíte tím, co vám nejde? Dejte nám vědět do komentářů! 👇
...
🧠 Vědci dnes umí vypěstovat z lidské kožní buňky maličký mozek a na něm sledovat vznik Alzheimerovy choroby.
O téhle možnosti mluví profesor Jaroslav Petr, biolog, bioetik a popularizátor vědy, který se dlouhodobě věnuje reprodukční biologii a biotechnologiím.
Vysvětluje, že z obyčejných kožních buněk se dnes dají vypěstovat nervové buňky a z nich pak takzvaný organoid, drobný útvar se strukturou toho orgánu, v tomto případě mozku. Není to zmenšený mozek, spíš jeho hodně zjednodušená verze, ale buňky jsou v něm propojené podobně jako v tom skutečném.
Pro lidi s Alzheimerovou chorobou je tahle metoda velká naděje. Vědci totiž můžou vzít buňky člověka, který má k té nemoci sklon, a sledovat na organoidu, co se v mozku děje úplně na začátku, ještě dávno předtím, než se objeví první příznaky.
Zachytit nemoc na samém počátku znamená mít šanci do ní zasáhnout dřív, než stihne mozek poškodit.
🎧 Celý poutavý rozhovor si můžete poslechnout na našem kanálu.
💬 Co si o tom myslíte? Hrajeme si na bohy?
🧠 Vědci dnes umí vypěstovat z lidské kožní buňky maličký mozek a na něm sledovat vznik Alzheimerovy choroby.
O téhle možnosti mluví profesor Jaroslav Petr, biolog, bioetik a popularizátor vědy, který se dlouhodobě věnuje reprodukční biologii a biotechnologiím.
Vysvětluje, že z obyčejných kožních buněk se dnes dají vypěstovat nervové buňky a z nich pak takzvaný organoid, drobný útvar se strukturou toho orgánu, v tomto případě mozku. Není to zmenšený mozek, spíš jeho hodně zjednodušená verze, ale buňky jsou v něm propojené podobně jako v tom skutečném.
Pro lidi s Alzheimerovou chorobou je tahle metoda velká naděje. Vědci totiž můžou vzít buňky člověka, který má k té nemoci sklon, a sledovat na organoidu, co se v mozku děje úplně na začátku, ještě dávno předtím, než se objeví první příznaky.
Zachytit nemoc na samém počátku znamená mít šanci do ní zasáhnout dřív, než stihne mozek poškodit.
🎧 Celý poutavý rozhovor si můžete poslechnout na našem kanálu.
💬 Co si o tom myslíte? Hrajeme si na bohy?
...
Představte si, že 50 let nevidíte vůbec nic. Ženíte se poslepu, děti znáte jen podle hlasu. Pak se stane medicínský zázrak, světová kapacita MUDr. Pavel Stodůlka vám implantuje umělou rohovku, operace dopadne dokonale… ale vy ráno po sundání obvazů stále nevidíte vůbec nic.
Důvod? Váš mozek za půl století ve tmě jednoduše ZAPOMNĚL, jak se dívat, a smazal software pro zpracování zrakových vjemů.
Tenhle neuvěřitelný příběh, který přepsal vědecké učebnice, má sice šťastný konec (pacient se musel učit vidět od nuly jako miminko, ale nakonec svou rodinu poprvé spatřil), ale otevírá jednu děsivou otázku, která se týká nás všech:
Zatímco lidé po desítkách let slepoty bojují o každý záblesk světla, my ostatní si svůj zrak dobrovolně a vědomě ničíme každý den. 📱💻
MUDr. Stodůlka v našem novém podcastu natvrdo varuje: Prožíváme tichou PANDEMII syndromu suchého oka. Naše oči evolučně nikdy nebyly stavěné na to, abychom 8 hodin denně strnule zírali do zářících monitorů ze vzdálenosti 30 centimetrů. Naše oči při tom doslova zaživa tuhnou.
A teď buďme upřímní... Kolik hodin denně strávíte pohledem do obrazovky vy nebo vaše děti?
Schválně:
1️⃣ Používáte telefon i v noci potmě v posteli?
2️⃣ Bolí nebo pálí vás už občas oči z počítače?
3️⃣ Věříte, že nás moderní technologie jednou kompletně oslepí, nebo to přeháníme?
Napište mi svůj názor do komentářů a pokud máte v okolí někoho, kdo od telefonu neodtrhne oči, označte ho zde – možná je čas na oční jógu, než bude pozdě.
👇 Celý rozhovor o tajemstvích mozku, slepoty a pravdě o laserových operacích najdete v odkazu v biu!
Představte si, že 50 let nevidíte vůbec nic. Ženíte se poslepu, děti znáte jen podle hlasu. Pak se stane medicínský zázrak, světová kapacita MUDr. Pavel Stodůlka vám implantuje umělou rohovku, operace dopadne dokonale… ale vy ráno po sundání obvazů stále nevidíte vůbec nic.
Důvod? Váš mozek za půl století ve tmě jednoduše ZAPOMNĚL, jak se dívat, a smazal software pro zpracování zrakových vjemů.
Tenhle neuvěřitelný příběh, který přepsal vědecké učebnice, má sice šťastný konec (pacient se musel učit vidět od nuly jako miminko, ale nakonec svou rodinu poprvé spatřil), ale otevírá jednu děsivou otázku, která se týká nás všech:
Zatímco lidé po desítkách let slepoty bojují o každý záblesk světla, my ostatní si svůj zrak dobrovolně a vědomě ničíme každý den. 📱💻
MUDr. Stodůlka v našem novém podcastu natvrdo varuje: Prožíváme tichou PANDEMII syndromu suchého oka. Naše oči evolučně nikdy nebyly stavěné na to, abychom 8 hodin denně strnule zírali do zářících monitorů ze vzdálenosti 30 centimetrů. Naše oči při tom doslova zaživa tuhnou.
A teď buďme upřímní... Kolik hodin denně strávíte pohledem do obrazovky vy nebo vaše děti?
Schválně:
1️⃣ Používáte telefon i v noci potmě v posteli?
2️⃣ Bolí nebo pálí vás už občas oči z počítače?
3️⃣ Věříte, že nás moderní technologie jednou kompletně oslepí, nebo to přeháníme?
Napište mi svůj názor do komentářů a pokud máte v okolí někoho, kdo od telefonu neodtrhne oči, označte ho zde – možná je čas na oční jógu, než bude pozdě.
👇 Celý rozhovor o tajemstvích mozku, slepoty a pravdě o laserových operacích najdete v odkazu v biu!
...
Patříte k lidem, kteří si na sklenici vody vzpomenou až ve chvíli, kdy mají vyloženě sucho v ústech?
Často čekáme, až nám tělo vyšle jasný signál. Jenže v momentě, kdy pocit žízně reálně dorazí, už organismus bije na poplach a situaci zachraňuje na poslední chvíli. Mnoho z nás navíc tento vnitřní alarm nemá správně natrénovaný a varovné signály přehlíží, což vede k postupné dehydrataci.
Nutriční terapeutka a vědkyně Hana Střítecká v našem podcastu upozorňuje, že nedostatečný pitný režim je jednou ze skrytých překážek, která lidem blokuje snahu hubnout. Bez vody totiž buňky nedokážou správně nastartovat své základní metabolické funkce.
Pokud pak během dne bojujete s únavou, útlumem nebo bolestí hlavy, nemusí to být důsledek těžké fyzické námahy nebo vynechaného oběda. Tělo vám tímto způsobem dává najevo, že buňkám chybí tekutina. Paní Střítecká proto radí nečekat na pocit žízně ani na chvíli, kdy se při sportu začnete potit. Správná hydratace musí začít hned ráno po probuzení a stabilně provázet celý váš den.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Hlídáte si pitný režim průběžně celý den, nebo do sebe vodu lijete naráz, až když máte opravdu žízeň? 👇
Patříte k lidem, kteří si na sklenici vody vzpomenou až ve chvíli, kdy mají vyloženě sucho v ústech?
Často čekáme, až nám tělo vyšle jasný signál. Jenže v momentě, kdy pocit žízně reálně dorazí, už organismus bije na poplach a situaci zachraňuje na poslední chvíli. Mnoho z nás navíc tento vnitřní alarm nemá správně natrénovaný a varovné signály přehlíží, což vede k postupné dehydrataci.
Nutriční terapeutka a vědkyně Hana Střítecká v našem podcastu upozorňuje, že nedostatečný pitný režim je jednou ze skrytých překážek, která lidem blokuje snahu hubnout. Bez vody totiž buňky nedokážou správně nastartovat své základní metabolické funkce.
Pokud pak během dne bojujete s únavou, útlumem nebo bolestí hlavy, nemusí to být důsledek těžké fyzické námahy nebo vynechaného oběda. Tělo vám tímto způsobem dává najevo, že buňkám chybí tekutina. Paní Střítecká proto radí nečekat na pocit žízně ani na chvíli, kdy se při sportu začnete potit. Správná hydratace musí začít hned ráno po probuzení a stabilně provázet celý váš den.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Hlídáte si pitný režim průběžně celý den, nebo do sebe vodu lijete naráz, až když máte opravdu žízeň? 👇
...
Představte si, že žijete padesát let v absolutní tmě. Ženili jste se jako nevidomí, nikdy jste nespatřili tvář své ženy ani svých dětí. Naději na to, že ještě někdy uvidíte svět, jste už dávno pohřbili.
A pak se stane zázrak.
Mezinárodně uznávaný oční chirurg MUDr. Pavel Stodůlka se svým týmem na klinice Gemini dokázal u pacienta po půl století slepoty něco nevídaného – implantovali mu umělou rohovku. Technicky naprosto dokonalá operace.
Jenže ráno po operaci mu sundali obvazy, světlo proudilo dovnitř, oko bylo čisté... ale muž stále neviděl vůbec nic.
Lékaři byli v šoku. Oko sice fungovalo jako perfektně opravená kamera, ale obraz nepřicházel. Tehdy MUDr. Stodůlka odhalil fascinující medicínský fenomén, který do té doby nikdo nepopsal: Za těch 50 let ve tmě lidský mozek prostě zapomněl vidět. Smazal software na zpracování zrakových vjemů.
Následoval neuvěřitelný proces. Muž se musel učit dívat úplně od nuly, jako novorozeně. Nejdřív viděl svět jen černobíle, pak začal rozeznávat červenou a žlutou, a až jako poslední zelenou. Když poprvé spatřil hrnek na stole, nedokázal ho chytit – jeho mozek totiž netušil, jak daleko má ruku natáhnout.
Postupně se ale, i díky speciální akupunktuře, jeho biologický počítač v hlavě znovu „předrátoval“. Výsledek? Muž nakonec poprvé v životě uviděl svou rodinu a začal sám číst knížky bez brýlí.
Jak říká sám MUDr. Pavel Stodůlka:
„Když vrátíte zrak člověku, který byl desítky let slepý a už dávno ztratil veškerou naději, prožijete s celým týmem momenty, na které nikdy nezapomenete.“
Chcete slyšet celý tento fascinující příběh a zjistit, jak neuvěřitelný je vztah mezi naším okem a mozkem? Pustíte si nejnovější díl podcastu, kde MUDr. Stodůlka odhaluje zákulisí světové oční chirurgie!
Napište do komentářů PODCAST PROSÍM a pošleme vám odkaz.
Představte si, že žijete padesát let v absolutní tmě. Ženili jste se jako nevidomí, nikdy jste nespatřili tvář své ženy ani svých dětí. Naději na to, že ještě někdy uvidíte svět, jste už dávno pohřbili.
A pak se stane zázrak.
Mezinárodně uznávaný oční chirurg MUDr. Pavel Stodůlka se svým týmem na klinice Gemini dokázal u pacienta po půl století slepoty něco nevídaného – implantovali mu umělou rohovku. Technicky naprosto dokonalá operace.
Jenže ráno po operaci mu sundali obvazy, světlo proudilo dovnitř, oko bylo čisté... ale muž stále neviděl vůbec nic.
Lékaři byli v šoku. Oko sice fungovalo jako perfektně opravená kamera, ale obraz nepřicházel. Tehdy MUDr. Stodůlka odhalil fascinující medicínský fenomén, který do té doby nikdo nepopsal: Za těch 50 let ve tmě lidský mozek prostě zapomněl vidět. Smazal software na zpracování zrakových vjemů.
Následoval neuvěřitelný proces. Muž se musel učit dívat úplně od nuly, jako novorozeně. Nejdřív viděl svět jen černobíle, pak začal rozeznávat červenou a žlutou, a až jako poslední zelenou. Když poprvé spatřil hrnek na stole, nedokázal ho chytit – jeho mozek totiž netušil, jak daleko má ruku natáhnout.
Postupně se ale, i díky speciální akupunktuře, jeho biologický počítač v hlavě znovu „předrátoval“. Výsledek? Muž nakonec poprvé v životě uviděl svou rodinu a začal sám číst knížky bez brýlí.
Jak říká sám MUDr. Pavel Stodůlka:
„Když vrátíte zrak člověku, který byl desítky let slepý a už dávno ztratil veškerou naději, prožijete s celým týmem momenty, na které nikdy nezapomenete.“
Chcete slyšet celý tento fascinující příběh a zjistit, jak neuvěřitelný je vztah mezi naším okem a mozkem? Pustíte si nejnovější díl podcastu, kde MUDr. Stodůlka odhaluje zákulisí světové oční chirurgie!
Napište do komentářů PODCAST PROSÍM a pošleme vám odkaz.
...
Emoce jsou nakažlivější, než si myslíme🦠
Všimli jste si někdy, že vám stačí přijít do místnosti, kde je jeden naštvaný člověk, a vaše nálada se najednou úplně proměnila?
Emoce se přenášejí rychleji, než si připouštíme. Když je někdo naštvaný, přenese to na lidi kolem sebe. Ti to přenesou dál, na své blízké, a ta špatná nálada se nabaluje jako mrak, který se pořád zvětšuje.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu ale připomíná i druhou stranu. Přesně stejně funguje klid a laskavost. Když jste vyrovnaní, i to se přelévá do okolí a mění atmosféru kolem vás.
Podle něj se ovlivňujeme už jen tím, že sdílíme stejný prostor. Někdy stačí, že si dva lidé sednou vedle sebe, ani slovo, a přesto na sebe navzájem působí.
Proto je práce na svém klidu tak důležitá i pro svět. Když zklidníte sebe, zklidníte kus světa kolem.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte kolem sebe člověka, s kterým hned pociťujete klid?
Emoce jsou nakažlivější, než si myslíme🦠
Všimli jste si někdy, že vám stačí přijít do místnosti, kde je jeden naštvaný člověk, a vaše nálada se najednou úplně proměnila?
Emoce se přenášejí rychleji, než si připouštíme. Když je někdo naštvaný, přenese to na lidi kolem sebe. Ti to přenesou dál, na své blízké, a ta špatná nálada se nabaluje jako mrak, který se pořád zvětšuje.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu ale připomíná i druhou stranu. Přesně stejně funguje klid a laskavost. Když jste vyrovnaní, i to se přelévá do okolí a mění atmosféru kolem vás.
Podle něj se ovlivňujeme už jen tím, že sdílíme stejný prostor. Někdy stačí, že si dva lidé sednou vedle sebe, ani slovo, a přesto na sebe navzájem působí.
Proto je práce na svém klidu tak důležitá i pro svět. Když zklidníte sebe, zklidníte kus světa kolem.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte kolem sebe člověka, s kterým hned pociťujete klid?
...
⚠️ Rakovina jako nemoc z povolání? V severských zemích realita.
Když mluvíme o nedostatku spánku, většinou si představíme jen únavu, ranní mrzutost nebo kofeinový dluh. Přední česká neuroložka prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., však v našem podcastu otevírá téma, ze kterého mrazí. Věděli jste, že dlouhodobý směnný a třísměnný provoz prokazatelně zvyšuje riziko onkologických onemocnění?
🔬 Co ukazují vědecká data?
Karcinom prsu: První varovné signály přišly ze studií u zdravotních sester, které pracovaly na tři směny celé dekády.
Gastrointestinální systém a prostata: Tento problém se netýká jen žen – u mužů pracujících na směny se ukázal výrazně vyšší výskyt karcinomu prostaty či nádorů zažívacího traktu.
V severských zemích došli tak daleko, že pokud zaměstnanec po letech v třísměnném provozu onemocní rakovinou, stát to uznává jako chorobu z povolání a vyplácí speciální odškodnění. Nedostatek hlubokého spánku totiž tělu bere možnost opravovat poškozené buňky a bojovat proti nádorové produkci. Spánek není luxus. Je to naše primární biologická ochrana.
💬Pracujete nebo pracovali jste někdy v třísměnném či nočním provozu? Jak se to podepsalo na vašem zdraví a kvalitě spánku? Napište nám své zkušenosti do komentářů.
⚠️ Rakovina jako nemoc z povolání? V severských zemích realita.
Když mluvíme o nedostatku spánku, většinou si představíme jen únavu, ranní mrzutost nebo kofeinový dluh. Přední česká neuroložka prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., však v našem podcastu otevírá téma, ze kterého mrazí. Věděli jste, že dlouhodobý směnný a třísměnný provoz prokazatelně zvyšuje riziko onkologických onemocnění?
🔬 Co ukazují vědecká data?
Karcinom prsu: První varovné signály přišly ze studií u zdravotních sester, které pracovaly na tři směny celé dekády.
Gastrointestinální systém a prostata: Tento problém se netýká jen žen – u mužů pracujících na směny se ukázal výrazně vyšší výskyt karcinomu prostaty či nádorů zažívacího traktu.
V severských zemích došli tak daleko, že pokud zaměstnanec po letech v třísměnném provozu onemocní rakovinou, stát to uznává jako chorobu z povolání a vyplácí speciální odškodnění. Nedostatek hlubokého spánku totiž tělu bere možnost opravovat poškozené buňky a bojovat proti nádorové produkci. Spánek není luxus. Je to naše primární biologická ochrana.
💬Pracujete nebo pracovali jste někdy v třísměnném či nočním provozu? Jak se to podepsalo na vašem zdraví a kvalitě spánku? Napište nám své zkušenosti do komentářů.
...
📖Proč máme jako rodiče tak obrovský problém ustoupit od tradičního biflování encyklopedických znalostí, i když víme, že svět kolem nás se mění raketovým tempem?
Psychologie pro to má jasný název: strach ze ztráty. Podvědomě negativně prožíváme představu, že by naše děti neuměly to samé co my. Jenže ruku na srdce – opravdu vaše dítě v éře umělé inteligence zachrání memorování dat, která má na jedno kliknutí v kapse?
Svět je čím dál nepředvídatelnější. Místo zastaralých osnov proto děti potřebují úplně jiné dovednosti – tzv. kompetence pro budoucnost:
☑Schopnost filtrovat informace a kriticky myslet.
☑Umění efektivně se učit.
☑Psychickou odolnost vůči tlaku a nejistotě.
☑Schopnost porozumět vlastním emocím a budovat zdravé vztahy.
Není čas přehodnotit to, co po svých dětech v rámci vzdělávání vlastně vyžadujeme?
👇 Jak to máte vy? Chytáte se někdy při tom, že po dětech chcete věci jen proto, „že se to tak dělalo vždycky“? Napište nám do komentářů!
📖Proč máme jako rodiče tak obrovský problém ustoupit od tradičního biflování encyklopedických znalostí, i když víme, že svět kolem nás se mění raketovým tempem?
Psychologie pro to má jasný název: strach ze ztráty. Podvědomě negativně prožíváme představu, že by naše děti neuměly to samé co my. Jenže ruku na srdce – opravdu vaše dítě v éře umělé inteligence zachrání memorování dat, která má na jedno kliknutí v kapse?
Svět je čím dál nepředvídatelnější. Místo zastaralých osnov proto děti potřebují úplně jiné dovednosti – tzv. kompetence pro budoucnost:
☑Schopnost filtrovat informace a kriticky myslet.
☑Umění efektivně se učit.
☑Psychickou odolnost vůči tlaku a nejistotě.
☑Schopnost porozumět vlastním emocím a budovat zdravé vztahy.
Není čas přehodnotit to, co po svých dětech v rámci vzdělávání vlastně vyžadujeme?
👇 Jak to máte vy? Chytáte se někdy při tom, že po dětech chcete věci jen proto, „že se to tak dělalo vždycky“? Napište nám do komentářů!
...




Dostat se ze závislosti je strašně těžké. Nemyslíte?
Zvenčí se to zdá jednoduché: chce to jen vůli. Jenže závislost sedí mnohem hlouběj, než kam předsevzetí dosáhne. Proto samotné odhodlání většinou nevydrží.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu říká, že posun přichází spíš s laskavějším vztahem k sobě než s tvrdším bojem proti sobě. 🤍
Jak v tom pomáhá holotropní dýchání a kdy do hry opatrně vstupují psychedelika (vždy ve vedené terapii, ne na vlastní pěst), rozebírá v celém rozhovoru, který najdete na našem kanálu.
💬 Bojovali jste někdy s nějakou závislostí nebo znáte někoho takového? A co vám/jim nejvíce pomohlo? ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Tento alarmující paradox zmínil v našem podcastu pedagog a vizionář Radko Sáblík. Ukazuje na největší systematickou chybu, kterou děláme nejen ve školách, ale velmi často i v kariéře a v podnikání.
Celý život nás totiž systém učí průměrnosti. Když dítěti nejde matematika, rodiče mu zaplatí doučování a nutí ho nad ní sedět dlouhé hodiny, jen aby nevypadlo ze systému a mělo na vysvědčení „čistý štít“. Mezitím ale naprosto ignorujeme, že má výjimečný talent na grafiku nebo cizí jazyky. Tam má totiž jedničku hned a bez práce – tak proč se tomu věnovat, že?
Výsledkem tohoto přístupu jsou pak dospělí lidé, kteří:
❌ Jsou průměrní ve všem, ale nevynikají v ničem.
❌ Pálí 92 % své drahocenné energie na věci, které upřímně nenávidí, jen aby zalepili své slabiny.
❌ Přicházejí o možnost stát se absolutní špičkou ve svém oboru, protože na rozvoj svého skutečného talentu jim zbývá ubohých 8 % času.
Moderní svět přitom nepatří těm, kteří umí všechno průměrně. Patří těm, kteří objeví svou supersílu a vsadí na ni všechno. Pokud věnujete čas rozvíjení svého talentu, posunete se mnohem dál, než když budete celý život jen průměrně dohánět to, v čem nejste dobří.
Otočte ten poměr.
Zaměřte se na to, v čem jste geniální, a to ostatní delegujte na lidi, kteří v tom mají své silné stránky.
Jak to máte vy? Investujete energii raději do broušení svých silných stránek, nebo se stále dokola trápíte tím, co vám nejde? Dejte nám vědět do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
12 CommentsComment on Facebook
🧠 Vědci dnes umí vypěstovat z lidské kožní buňky maličký mozek a na něm sledovat vznik Alzheimerovy choroby.
O téhle možnosti mluví profesor Jaroslav Petr, biolog, bioetik a popularizátor vědy, který se dlouhodobě věnuje reprodukční biologii a biotechnologiím.
Vysvětluje, že z obyčejných kožních buněk se dnes dají vypěstovat nervové buňky a z nich pak takzvaný organoid, drobný útvar se strukturou toho orgánu, v tomto případě mozku. Není to zmenšený mozek, spíš jeho hodně zjednodušená verze, ale buňky jsou v něm propojené podobně jako v tom skutečném.
Pro lidi s Alzheimerovou chorobou je tahle metoda velká naděje. Vědci totiž můžou vzít buňky člověka, který má k té nemoci sklon, a sledovat na organoidu, co se v mozku děje úplně na začátku, ještě dávno předtím, než se objeví první příznaky.
Zachytit nemoc na samém počátku znamená mít šanci do ní zasáhnout dřív, než stihne mozek poškodit.
🎧 Celý poutavý rozhovor si můžete poslechnout na našem kanálu.
💬 Co si o tom myslíte? Hrajeme si na bohy? ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
Patříte k lidem, kteří si na sklenici vody vzpomenou až ve chvíli, kdy mají vyloženě sucho v ústech?
Často čekáme, až nám tělo vyšle jasný signál. Jenže v momentě, kdy pocit žízně reálně dorazí, už organismus bije na poplach a situaci zachraňuje na poslední chvíli. Mnoho z nás navíc tento vnitřní alarm nemá správně natrénovaný a varovné signály přehlíží, což vede k postupné dehydrataci.
Nutriční terapeutka a vědkyně Hana Střítecká v našem podcastu upozorňuje, že nedostatečný pitný režim je jednou ze skrytých překážek, která lidem blokuje snahu hubnout. Bez vody totiž buňky nedokážou správně nastartovat své základní metabolické funkce.
Pokud pak během dne bojujete s únavou, útlumem nebo bolestí hlavy, nemusí to být důsledek těžké fyzické námahy nebo vynechaného oběda. Tělo vám tímto způsobem dává najevo, že buňkám chybí tekutina. Paní Střítecká proto radí nečekat na pocit žízně ani na chvíli, kdy se při sportu začnete potit. Správná hydratace musí začít hned ráno po probuzení a stabilně provázet celý váš den.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Hlídáte si pitný režim průběžně celý den, nebo do sebe vodu lijete naráz, až když máte opravdu žízeň? 👇 ... See MoreSee Less
6 CommentsComment on Facebook
Představte si, že žijete padesát let v absolutní tmě. Ženili jste se jako nevidomí, nikdy jste nespatřili tvář své ženy ani svých dětí. Naději na to, že ještě někdy uvidíte svět, jste už dávno pohřbili.
A pak se stane zázrak.
Mezinárodně uznávaný oční chirurg MUDr. Pavel Stodůlka se svým týmem na klinice Gemini dokázal u pacienta po půl století slepoty něco nevídaného – implantovali mu umělou rohovku. Technicky naprosto dokonalá operace.
Jenže ráno po operaci mu sundali obvazy, světlo proudilo dovnitř, oko bylo čisté... ale muž stále neviděl vůbec nic.
Lékaři byli v šoku. Oko sice fungovalo jako perfektně opravená kamera, ale obraz nepřicházel. Tehdy MUDr. Stodůlka odhalil fascinující medicínský fenomén, který do té doby nikdo nepopsal: Za těch 50 let ve tmě lidský mozek prostě zapomněl vidět. Smazal software na zpracování zrakových vjemů.
Následoval neuvěřitelný proces. Muž se musel učit dívat úplně od nuly, jako novorozeně. Nejdřív viděl svět jen černobíle, pak začal rozeznávat červenou a žlutou, a až jako poslední zelenou. Když poprvé spatřil hrnek na stole, nedokázal ho chytit – jeho mozek totiž netušil, jak daleko má ruku natáhnout.
Postupně se ale, i díky speciální akupunktuře, jeho biologický počítač v hlavě znovu „předrátoval“. Výsledek? Muž nakonec poprvé v životě uviděl svou rodinu a začal sám číst knížky bez brýlí.
Jak říká sám MUDr. Pavel Stodůlka:
„Když vrátíte zrak člověku, který byl desítky let slepý a už dávno ztratil veškerou naději, prožijete s celým týmem momenty, na které nikdy nezapomenete.“
Chcete slyšet celý tento fascinující příběh a zjistit, jak neuvěřitelný je vztah mezi naším okem a mozkem? Pustíte si nejnovější díl podcastu, kde MUDr. Stodůlka odhaluje zákulisí světové oční chirurgie!
Napište do komentářů PODCAST PROSÍM a pošleme vám odkaz. ... See MoreSee Less
152 CommentsComment on Facebook
Emoce jsou nakažlivější, než si myslíme🦠
Všimli jste si někdy, že vám stačí přijít do místnosti, kde je jeden naštvaný člověk, a vaše nálada se najednou úplně proměnila?
Emoce se přenášejí rychleji, než si připouštíme. Když je někdo naštvaný, přenese to na lidi kolem sebe. Ti to přenesou dál, na své blízké, a ta špatná nálada se nabaluje jako mrak, který se pořád zvětšuje.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu ale připomíná i druhou stranu. Přesně stejně funguje klid a laskavost. Když jste vyrovnaní, i to se přelévá do okolí a mění atmosféru kolem vás.
Podle něj se ovlivňujeme už jen tím, že sdílíme stejný prostor. Někdy stačí, že si dva lidé sednou vedle sebe, ani slovo, a přesto na sebe navzájem působí.
Proto je práce na svém klidu tak důležitá i pro svět. Když zklidníte sebe, zklidníte kus světa kolem.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte kolem sebe člověka, s kterým hned pociťujete klid? ... See MoreSee Less
28 CommentsComment on Facebook