





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
V každém partnerství občas přejdou slova v bouřku. Konflikty k životu zkrátka patří a neexistuje rodina, kde by se občas nezvýšil hlas.
Děti ale mají neuvěřitelně citlivé "radary" a i když se tváří, že si hrají ve svém pokoji a nic nevnímají, slyší každé ostré slovo a vycítí každé napětí. Proč je to pro ně tak těžké? Protože domov je pro ně základní jistota, a když se otřásá, otřásá se celá jejich realita.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek v našem rozhovoru vysvětluje, jak s konflikty před dětmi zacházet s rozumem a láskou:
„Není cílem hádky nemít vůbec, ale zbytečně jim dítě nevystavovat. Některé věci si musíme vyřídit mezi sebou jako dospělí a netahat do toho děti. A pokud už hádku slyší, je klíčové jim adekvátně k věku vysvětlit: S tatínkem/maminkou jsme se pohádali, na něčem se neshodneme, ale nakonec se domluvíme a je to v pořádku. A tebe samozřejmě milujeme.“
Co je naopak nejhorší? Zatahovat děti do dospělých starostí – například do hádek o peníze nebo o to, kdo co nestíhá. Dítě s tím nedokáže nic udělat, začne se cítit provinile a bezmocně trne, zda se rodina nerozpadá.
Chcete vědět, jak lépe komunikovat v krizových situacích, jak chránit psychiku svých dětí a jak budovat vztahy založené na respektu a skutečném naslouchání?
Celý hluboký rozhovor s Mgr. Janem Kulhánkem najdete na našem kanálu Laskavá výchova.
V každém partnerství občas přejdou slova v bouřku. Konflikty k životu zkrátka patří a neexistuje rodina, kde by se občas nezvýšil hlas.
Děti ale mají neuvěřitelně citlivé "radary" a i když se tváří, že si hrají ve svém pokoji a nic nevnímají, slyší každé ostré slovo a vycítí každé napětí. Proč je to pro ně tak těžké? Protože domov je pro ně základní jistota, a když se otřásá, otřásá se celá jejich realita.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek v našem rozhovoru vysvětluje, jak s konflikty před dětmi zacházet s rozumem a láskou:
„Není cílem hádky nemít vůbec, ale zbytečně jim dítě nevystavovat. Některé věci si musíme vyřídit mezi sebou jako dospělí a netahat do toho děti. A pokud už hádku slyší, je klíčové jim adekvátně k věku vysvětlit: S tatínkem/maminkou jsme se pohádali, na něčem se neshodneme, ale nakonec se domluvíme a je to v pořádku. A tebe samozřejmě milujeme.“
Co je naopak nejhorší? Zatahovat děti do dospělých starostí – například do hádek o peníze nebo o to, kdo co nestíhá. Dítě s tím nedokáže nic udělat, začne se cítit provinile a bezmocně trne, zda se rodina nerozpadá.
Chcete vědět, jak lépe komunikovat v krizových situacích, jak chránit psychiku svých dětí a jak budovat vztahy založené na respektu a skutečném naslouchání?
Celý hluboký rozhovor s Mgr. Janem Kulhánkem najdete na našem kanálu Laskavá výchova.
Jsme čím dál propojenější, ale zároveň čím dál osamělejší. 💔
Žijeme v době, která oslavuje absolutní nezávislost. Postavit se na vlastní nohy, všechno zvládnut sám, spoléhat se jen na sebe.
Jenže jak v novém rozhovoru upozorňuje psycholog PhDr. Jan Benda, tato myšlenka je v mnoha ohledech scestná.
Dříve člověka obklopovala širší rodina a komunita, kde se péče i opora přirozeně rozprostřely. Dnes často žijeme izolovaně a veškerá svá očekávání přenášíme na jediného člověka — svého partnera. Chceme po něm, aby byl zároveň nejlepším kamarádem, milencem, mámou, tátou i psychologem.
A pokud partner vypadne, celá struktura se zhroutí.
Osamělost není jen o tom, že jste fyzicky sami. Je o absenci hlubokého zakotvení v síti vztahů, kde si dovolíme být zranitelní.
💬 Otázka pro vás:
Máte ve svém okolí širší síť lidí, na které se můžete spolehnout, nebo máte pocit, že na všechno zůstáváte sami? Napište nám svůj pohled do komentářů.
📲 Označte v komentáři nebo pošlete do zprávy člověku, na kterém vám záleží a chcete mu připomenout, že v tom není sám.
🎧 Celý hluboký rozhovor s Janem Bendou o vztazích, samotě a hledání vnitřního klidu najdete na FirstClass.cz/residlo. Odkaz je v biu! 🔗
Jsme čím dál propojenější, ale zároveň čím dál osamělejší. 💔
Žijeme v době, která oslavuje absolutní nezávislost. Postavit se na vlastní nohy, všechno zvládnut sám, spoléhat se jen na sebe.
Jenže jak v novém rozhovoru upozorňuje psycholog PhDr. Jan Benda, tato myšlenka je v mnoha ohledech scestná.
Dříve člověka obklopovala širší rodina a komunita, kde se péče i opora přirozeně rozprostřely. Dnes často žijeme izolovaně a veškerá svá očekávání přenášíme na jediného člověka — svého partnera. Chceme po něm, aby byl zároveň nejlepším kamarádem, milencem, mámou, tátou i psychologem.
A pokud partner vypadne, celá struktura se zhroutí.
Osamělost není jen o tom, že jste fyzicky sami. Je o absenci hlubokého zakotvení v síti vztahů, kde si dovolíme být zranitelní.
💬 Otázka pro vás:
Máte ve svém okolí širší síť lidí, na které se můžete spolehnout, nebo máte pocit, že na všechno zůstáváte sami? Napište nám svůj pohled do komentářů.
📲 Označte v komentáři nebo pošlete do zprávy člověku, na kterém vám záleží a chcete mu připomenout, že v tom není sám.
🎧 Celý hluboký rozhovor s Janem Bendou o vztazích, samotě a hledání vnitřního klidu najdete na FirstClass.cz/residlo. Odkaz je v biu! 🔗
Tato tvrdá, ale upřímná slova prof. Lenky Šulové nás jako dospělé možná trochu zabolí, protože přesně tnou do živého.
Často se rozčilujeme, když naše děti nechtějí odložit tablet, počítač nebo telefon. Vidíme, jak jsou odpojené od reality, a zlobíme se na ně. Ale ruku na srdce – co jim nabízíme místo toho? Technologie se pro mnoho z nás staly tou nejjednodušší chůvou. Displej nevyžaduje naši pozornost, nedělá nepořádek a zajistí nám chvíli tolik potřebného klidu.
Když ale chceme dítěti obrazovku vzít, nemůžeme ho jen poslat „něco si dělat“. Tou skutečnou alternativou totiž není jiná hračka. Tou alternativou je náš čas, naše plná pozornost a společný zážitek v reálném světě. A to je v dnešní uspěchané době to nejtěžší, co můžeme nabídnout.
Zabavit dítě offline stojí obrovské úsilí, ale je to jediná cesta, jak z toho bludného kruhu ven. Celý rozhovor s prof. Šulovou o dětské psychologii najdete v odkazu v biu / v komentářích. 🎧
Jak u vás doma bojujete s časem před obrazovkou? Daří se vám nabízet funkční alternativy, nebo je to každodenní boj? Napište nám do komentářů. 👇
Tato tvrdá, ale upřímná slova prof. Lenky Šulové nás jako dospělé možná trochu zabolí, protože přesně tnou do živého.
Často se rozčilujeme, když naše děti nechtějí odložit tablet, počítač nebo telefon. Vidíme, jak jsou odpojené od reality, a zlobíme se na ně. Ale ruku na srdce – co jim nabízíme místo toho? Technologie se pro mnoho z nás staly tou nejjednodušší chůvou. Displej nevyžaduje naši pozornost, nedělá nepořádek a zajistí nám chvíli tolik potřebného klidu.
Když ale chceme dítěti obrazovku vzít, nemůžeme ho jen poslat „něco si dělat“. Tou skutečnou alternativou totiž není jiná hračka. Tou alternativou je náš čas, naše plná pozornost a společný zážitek v reálném světě. A to je v dnešní uspěchané době to nejtěžší, co můžeme nabídnout.
Zabavit dítě offline stojí obrovské úsilí, ale je to jediná cesta, jak z toho bludného kruhu ven. Celý rozhovor s prof. Šulovou o dětské psychologii najdete v odkazu v biu / v komentářích. 🎧
Jak u vás doma bojujete s časem před obrazovkou? Daří se vám nabízet funkční alternativy, nebo je to každodenní boj? Napište nám do komentářů. 👇
Chcete se v něčem posunout, nebo dělat jen to, co je vám příjemné?
Tuhle jednoduchou otázku dává psycholog a trénér Petr Mutinský svým klientům, když se jim na tréninku nelíbí nějaký cvik a chtějí ho vyměnit za něco pohodlnějšího.
Přirozeně všichni tíhneme k tomu, co už známe a v čem je nám dobře. Jenže jakákoli nová dovednost vyžaduje chvilku nepohodlí a schopnost snést frustraci z toho, že nám něco hned nejde.
Na co všechno jsme v rozhovoru narazili?
✅ Bez nepohodlí to nejde: Když se chcete naučit něco nového, musíte počítat s tím, že to ze začátku nebude příjemné.
✅ Učíme se chybovat: Cvičení je bezpečný prostor, kde si zkoušíme, jaké to je udělal chybu, přijmout ji a zkusit to znova.
✅ Přesah do běžného života: Když se naučíte překonávat překážky v tělocvičně, snáze pak zvládnete náročné chvíle v práci, při studiu i ve vztazích.
🎧 POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA KANÁLU LONGEVITY!
Chcete vědět, jak propojit fyzické cvičení s vlastní psychikou?
👉 Odkaz na celou epizodu najdete v prvním komentáři!
💬 JAK TO MÁTE VY?
Když narazíte na úkol nebo cvik, který vám vůbec nesedí, "kousnete se", nebo si raději vyberete snazší cestu? Napište nám do komentářů! 👇
Chcete se v něčem posunout, nebo dělat jen to, co je vám příjemné?
Tuhle jednoduchou otázku dává psycholog a trénér Petr Mutinský svým klientům, když se jim na tréninku nelíbí nějaký cvik a chtějí ho vyměnit za něco pohodlnějšího.
Přirozeně všichni tíhneme k tomu, co už známe a v čem je nám dobře. Jenže jakákoli nová dovednost vyžaduje chvilku nepohodlí a schopnost snést frustraci z toho, že nám něco hned nejde.
Na co všechno jsme v rozhovoru narazili?
✅ Bez nepohodlí to nejde: Když se chcete naučit něco nového, musíte počítat s tím, že to ze začátku nebude příjemné.
✅ Učíme se chybovat: Cvičení je bezpečný prostor, kde si zkoušíme, jaké to je udělal chybu, přijmout ji a zkusit to znova.
✅ Přesah do běžného života: Když se naučíte překonávat překážky v tělocvičně, snáze pak zvládnete náročné chvíle v práci, při studiu i ve vztazích.
🎧 POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA KANÁLU LONGEVITY!
Chcete vědět, jak propojit fyzické cvičení s vlastní psychikou?
👉 Odkaz na celou epizodu najdete v prvním komentáři!
💬 JAK TO MÁTE VY?
Když narazíte na úkol nebo cvik, který vám vůbec nesedí, "kousnete se", nebo si raději vyberete snazší cestu? Napište nám do komentářů! 👇
Emoce jsou nakažlivější, než si myslíme🦠
Všimli jste si někdy, že vám stačí přijít do místnosti, kde je jeden naštvaný člověk, a vaše nálada se najednou úplně proměnila?
Emoce se přenášejí rychleji, než si připouštíme. Když je někdo naštvaný, přenese to na lidi kolem sebe. Ti to přenesou dál, na své blízké, a ta špatná nálada se nabaluje jako mrak, který se pořád zvětšuje.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu ale připomíná i druhou stranu. Přesně stejně funguje klid a laskavost. Když jste vyrovnaní, i to se přelévá do okolí a mění atmosféru kolem vás.
Podle něj se ovlivňujeme už jen tím, že sdílíme stejný prostor. Někdy stačí, že si dva lidé sednou vedle sebe, ani slovo, a přesto na sebe navzájem působí.
Proto je práce na svém klidu tak důležitá i pro svět. Když zklidníte sebe, zklidníte kus světa kolem.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte kolem sebe člověka, s kterým hned pociťujete klid?
Emoce jsou nakažlivější, než si myslíme🦠
Všimli jste si někdy, že vám stačí přijít do místnosti, kde je jeden naštvaný člověk, a vaše nálada se najednou úplně proměnila?
Emoce se přenášejí rychleji, než si připouštíme. Když je někdo naštvaný, přenese to na lidi kolem sebe. Ti to přenesou dál, na své blízké, a ta špatná nálada se nabaluje jako mrak, který se pořád zvětšuje.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu ale připomíná i druhou stranu. Přesně stejně funguje klid a laskavost. Když jste vyrovnaní, i to se přelévá do okolí a mění atmosféru kolem vás.
Podle něj se ovlivňujeme už jen tím, že sdílíme stejný prostor. Někdy stačí, že si dva lidé sednou vedle sebe, ani slovo, a přesto na sebe navzájem působí.
Proto je práce na svém klidu tak důležitá i pro svět. Když zklidníte sebe, zklidníte kus světa kolem.
🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Máte kolem sebe člověka, s kterým hned pociťujete klid?
Děláte maximum, abyste se zavděčili všem kolem sebe? Tohle vás dříve či později dožene. 🛑
Petr Jan Křen v podcastu upozorňuje na jednu z největších pastí, do kterých v životě i v byznysu padáme. Když si hrajete na někoho, kým by vás ostatní chtěli mít, stojí vás to obrovské množství vnitřní energie.
Snaha zalíbit se všem navíc způsobuje, že si do života a do svého týmu přitáhnete lidi, kteří k vám vůbec nepatří a se kterými se budete trápit. Ty správné klienty a parťáky získáte jedině tehdy, když ukážete svou skutečnou tvář a budete stát za svými opravdovými hodnotami. Stejně totiž nikdy neovlivníte, co si o vás druzí pomyslí, i kdybyste se snažili sebevíc.
Kdy jste naposledy dokázali říct jasné „NE“ něčemu, co jste dělali jen pro uspokojení ostatních? Podělte se v komentářích! 👇
Děláte maximum, abyste se zavděčili všem kolem sebe? Tohle vás dříve či později dožene. 🛑
Petr Jan Křen v podcastu upozorňuje na jednu z největších pastí, do kterých v životě i v byznysu padáme. Když si hrajete na někoho, kým by vás ostatní chtěli mít, stojí vás to obrovské množství vnitřní energie.
Snaha zalíbit se všem navíc způsobuje, že si do života a do svého týmu přitáhnete lidi, kteří k vám vůbec nepatří a se kterými se budete trápit. Ty správné klienty a parťáky získáte jedině tehdy, když ukážete svou skutečnou tvář a budete stát za svými opravdovými hodnotami. Stejně totiž nikdy neovlivníte, co si o vás druzí pomyslí, i kdybyste se snažili sebevíc.
Kdy jste naposledy dokázali říct jasné „NE“ něčemu, co jste dělali jen pro uspokojení ostatních? Podělte se v komentářích! 👇
Stojíte občas před zrcadlem s pocitem, že se vaše tělo mění v něco, co už nepoznáváte? A do toho ze všech stran posloucháte mýtus, že je „normální“ mít i v padesátce postavu dvacetileté fitnesky?
Tlak okolí a sociálních sítí dokáže být neúprosný. Když se naše tělo začne věkem měnit, máme tendenci se do sebe uzavřít, schoulit se a nést všechno to vyčerpání na svých ramenech. Jenže pohybová specialistka Eliška Lechnerová v našem rozhovoru připomněla zásadní věc, na kterou často zapomínáme:
✨ To, jak své tělo neseme prostorem, přímo určuje, jak se v něm cítíme. ✨
Fyzické tělo a naše psychika jsou úzce propojená nádoba. Naše fascie (vazivové tkáně) okamžitě reagují na napětí i emoce, které prožíváme. Způsob, jakým se hýbeme a stojíme, však můžeme vědomě změnit — a tím dát mozku i duši úplně nový signál.
💡 Návod na vědomou změnu postoje (kterou zvládne každá z nás):
1️⃣ Zastavte se teď: Všimněte si, jaký máte zrovna postoj, jak sedíte, jestli jste nahrbená, svěšená ramena a pod tíhou povinností se cítí a vypadáte jako „strhaná máma“.
👇
2️⃣ Dejte tělu lehký impuls: Nemusíte nic lámat přes koleno ani křečovitě pózovat. Stačí se narovnat, ramena dozadu, lehce vytáhnout páteř vzhůru, vědomě se nadechnout a dovolit si prostorem se nést jako královna.
👇
3️⃣ Volte samy sebe: Každý den se můžete znova rozhodnout, že své tělo použijete ve svůj prospěch a pro podporu své vlastní psychiky.
Všechno to začíná u toho jednoho narovnání a vědomého nádechu.
🎧 Chcete najít ztracenou rovnováhu a začít svému tělu více rozumět? Celý rozhovor s Eliškou Lechnerovou si poslechněte na našem kanálu.
💬 Otázka pro vás:
Jak byste jedním slovem popsaly, jak se právě teď cítíte ve svém těle? Napište nám ho do komentářů! 👇✨“
Stojíte občas před zrcadlem s pocitem, že se vaše tělo mění v něco, co už nepoznáváte? A do toho ze všech stran posloucháte mýtus, že je „normální“ mít i v padesátce postavu dvacetileté fitnesky?
Tlak okolí a sociálních sítí dokáže být neúprosný. Když se naše tělo začne věkem měnit, máme tendenci se do sebe uzavřít, schoulit se a nést všechno to vyčerpání na svých ramenech. Jenže pohybová specialistka Eliška Lechnerová v našem rozhovoru připomněla zásadní věc, na kterou často zapomínáme:
✨ To, jak své tělo neseme prostorem, přímo určuje, jak se v něm cítíme. ✨
Fyzické tělo a naše psychika jsou úzce propojená nádoba. Naše fascie (vazivové tkáně) okamžitě reagují na napětí i emoce, které prožíváme. Způsob, jakým se hýbeme a stojíme, však můžeme vědomě změnit — a tím dát mozku i duši úplně nový signál.
💡 Návod na vědomou změnu postoje (kterou zvládne každá z nás):
1️⃣ Zastavte se teď: Všimněte si, jaký máte zrovna postoj, jak sedíte, jestli jste nahrbená, svěšená ramena a pod tíhou povinností se cítí a vypadáte jako „strhaná máma“.
👇
2️⃣ Dejte tělu lehký impuls: Nemusíte nic lámat přes koleno ani křečovitě pózovat. Stačí se narovnat, ramena dozadu, lehce vytáhnout páteř vzhůru, vědomě se nadechnout a dovolit si prostorem se nést jako královna.
👇
3️⃣ Volte samy sebe: Každý den se můžete znova rozhodnout, že své tělo použijete ve svůj prospěch a pro podporu své vlastní psychiky.
Všechno to začíná u toho jednoho narovnání a vědomého nádechu.
🎧 Chcete najít ztracenou rovnováhu a začít svému tělu více rozumět? Celý rozhovor s Eliškou Lechnerovou si poslechněte na našem kanálu.
💬 Otázka pro vás:
Jak byste jedním slovem popsaly, jak se právě teď cítíte ve svém těle? Napište nám ho do komentářů! 👇✨“
Poznáš se v tomhle? Když nevíš, na čem jsi, vytvoříš si v hlavě ten nejhorší scénář. A když je toho moc, tělo ti to vrátí bolestí za krkem nebo nespavostí.
Pokud na tvoje emoce v dětství nebyl prostor, v dospělosti většinou sklouzneš k jedné ze dvou věcí:
1️⃣ Staneš se pečovatelem: Myslíš si, že když se postaráš o všechny okolo a nebudeš dělat problémy, budeš přijímaný/á.
nebo
2️⃣ Začneš utíkat: Jakmile se někdo přiblíží moc blízko, zpanikaříš a stahuješ se do bezpečí.
A do toho tvůj mozek doslova nesnáší nejistotu. Než abys šel/šla do zranitelnosti a zeptal/a se napřímo, raději si domyslíš vlastní scénář — jen abys neriskoval/a odmítnutí.
Co ti tím říká tělo?
Dlouhodobý stres a nevyřčené věci nepřemůžeš jen v hlavě. Tělo ti po čase vystaví účet:
✅ Bolestí krční páteře a zad
✅ Problémy se spaním
✅ Náhlými výbuchy vzteku nebo pláče
Dobrá zpráva? Staré vzorce z dětství nejsou celoživotní trest. Dá se na nich pracovat a změnit je v jakémkoliv věku.
🎧 Celý rozhovor s psycholožkou Danielou Koubkovou najdeš na kanálu Řešidlo.
📌 Ulož si příspěvek na později nebo ho pošli někomu, komu dnes otevře oči.
💬 Napiš do komentáře jen A nebo B:
A = Můj mozek si hned vytváří katastrofické scénáře
B = Můj stres se hned projektuje do těla (krk, záda, spánek)
Poznáš se v tomhle? Když nevíš, na čem jsi, vytvoříš si v hlavě ten nejhorší scénář. A když je toho moc, tělo ti to vrátí bolestí za krkem nebo nespavostí.
Pokud na tvoje emoce v dětství nebyl prostor, v dospělosti většinou sklouzneš k jedné ze dvou věcí:
1️⃣ Staneš se pečovatelem: Myslíš si, že když se postaráš o všechny okolo a nebudeš dělat problémy, budeš přijímaný/á.
nebo
2️⃣ Začneš utíkat: Jakmile se někdo přiblíží moc blízko, zpanikaříš a stahuješ se do bezpečí.
A do toho tvůj mozek doslova nesnáší nejistotu. Než abys šel/šla do zranitelnosti a zeptal/a se napřímo, raději si domyslíš vlastní scénář — jen abys neriskoval/a odmítnutí.
Co ti tím říká tělo?
Dlouhodobý stres a nevyřčené věci nepřemůžeš jen v hlavě. Tělo ti po čase vystaví účet:
✅ Bolestí krční páteře a zad
✅ Problémy se spaním
✅ Náhlými výbuchy vzteku nebo pláče
Dobrá zpráva? Staré vzorce z dětství nejsou celoživotní trest. Dá se na nich pracovat a změnit je v jakémkoliv věku.
🎧 Celý rozhovor s psycholožkou Danielou Koubkovou najdeš na kanálu Řešidlo.
📌 Ulož si příspěvek na později nebo ho pošli někomu, komu dnes otevře oči.
💬 Napiš do komentáře jen A nebo B:
A = Můj mozek si hned vytváří katastrofické scénáře
B = Můj stres se hned projektuje do těla (krk, záda, spánek)




Cítíte se někdy zničehonic bez energie, nebo vás setkání s některými lidmi doslova vyšťaví? ✨ Práce s energií není žádné nedosažitelné tajemno ani „ezo“ klišé, ale naprosto každodenní realita nás všech.
V podcastu DHřeči probírá terapeutka Helena Skořepová přesně to, jak naše vnitřní nastavení, myšlenky a emoce tvoří svět kolem nás. Podíváme se na to, co nám prozrazuje naše aura, proč nám občas stávkují nové spotřebiče, i jak si kolem sebe vytvořit účinný světelný štít proti nevyžádaným vlivům z okolí. A hlavně se dozvíte, proč jsou nevyžádané rady doslova energetickou atomovkou a proč je brutální upřímnost k sobě samému tím úplně nejlepším kompasem.
Zajímá vás, jak přestat hrát roli oběti, které neustále „někdo hází něco na záda“, a stát se vědomým tvůrcem a kouzelníkem svého života? 🎧 ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Angelina Jolie se nestala celosvětovým symbolem radikální prevence náhodou. Odhalila totiž neviditelnou hrozbu, kterou měla tajně zapsanou přímo ve své vlastní DNA, a nechala si preventivně odstranit prsa.
Víte, jaké karty osud rozdal vám? Pokud v sobě nesete mutaci v genu BRCA, pravděpodobnost, že u vás propukne rakovina prsu, šplhá k děsivým 86 procentům. Zatímco u zdravého člověka potřebuje tělo ke spuštění nemoci dva silné vnější zásahy, s touto mutací je vaše přirozená obrana už napůl prolomená. K propuknutí nemoci pak stačí jen jeden jediný zásah zvenčí. Je to, jako byste chodili bouřkou a fungovali jako chodící bleskosvod.
Nejděsivější na tom je, že většina lidí o své genetické tikající bombě vůbec netuší. Vaše DNA přitom není nezvratný osud – je to podrobná mapa, která vám při včasném přečtení dává tu největší možnou výhodu.
Co dalšího vaše buňky skrývají a jak můžete svá skrytá rizika odhalit dřív, než bude pozdě? Zjistěte to v novém díle podcastu s molekulární bioložkou Renatou Michalovskou, se kterou jsme rozebrali genetické testování .
Odkaz na celý rozhovor najdete v biu. ... See MoreSee Less
22 CommentsComment on Facebook
V každém partnerství občas přejdou slova v bouřku. Konflikty k životu zkrátka patří a neexistuje rodina, kde by se občas nezvýšil hlas.
Děti ale mají neuvěřitelně citlivé "radary" a ikdyž se tváří, že si hrají ve svém pokoji a nic nevnímají, slyší každé ostré slovo a vycítí každé napětí. Proč je to pro ně tak těžké? Protože domov je pro ně základní jistota, a když se otřásá, otřásá se celá jejich realita.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek v našem rozhovoru vysvětluje, jak s konflikty před dětmi zacházet s rozumem a láskou:
„Není cílem hádky nemít vůbec, ale zbytečně jim dítě nevystavovat. Některé věci si musíme vyřídit mezi sebou jako dospělí a netahat do toho děti. A pokud už hádku slyší, je klíčové jim adekvátně k věku vysvětlit: S tatínkem/maminkou jsme se pohádali, na něčem se neshodneme, ale nakonec se domluvíme a je to v pořádku. A tebe samozřejmě milujeme.“
Co je naopak nejhorší? Zatahovat děti do dospělých starostí – například do hádek o peníze nebo o to, kdo co nestíhá. Dítě s tím nedokáže nic udělat, začne se cítit provinile a bezmocně trne, zda se rodina nerozpadá.
Chcete vědět, jak lépe komunikovat v krizových situacích, jak chránit psychiku svých dětí a jak budovat vztahy založené na respektu a skutečném naslouchání?
Celý hluboký rozhovor s Mgr. Janem Kulhánkem najdete na našem kanálu Laskavá výchova. ... See MoreSee Less
10 CommentsComment on Facebook
Jsme čím dál propojenější, ale zároveň čím dál osamělejší. 💔
Žijeme v době, která oslavuje absolutní nezávislost. Postavit se na vlastní nohy, všechno zvládnut sám, spoléhat se jen na sebe.
Jenže jak v novém rozhovoru upozorňuje psycholog PhDr. Jan Benda, tato myšlenka je v mnoha ohledech scestná.
Dříve člověka obklopovala širší rodina a komunita, kde se péče i opora přirozeně rozprostřely. Dnes často žijeme izolovaně a veškerá svá očekávání přenášíme na jediného člověka — svého partnera. Chceme po něm, aby byl zároveň nejlepším kamarádem, milencem, mámou, tátou i psychologem.
A pokud partner vypadne, celá struktura se zhroutí.
Osamělost není jen o tom, že jste fyzicky sami. Je o absenci hlubokého zakotvení v síti vztahů, kde si dovolíme být zranitelní.
💬 Otázka pro vás:
Máte ve svém okolí širší síť lidí, na které se můžete spolehnout, nebo máte pocit, že na všechno zůstáváte sami? Napište nám svůj pohled do komentářů.
📲 Označte v komentáři nebo pošlete do zprávy člověku, na kterém vám záleží a chcete mu připomenout, že v tom není sám.
🎧 Celý hluboký rozhovor s Janem Bendou o vztazích, samotě a hledání vnitřního klidu najdete na FirstClass.cz/residlo. Odkaz je v biu! 🔗 ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook
Tato tvrdá, ale upřímná slova prof. Lenky Šulové nás jako dospělé možná trochu zabolí, protože přesně tnou do živého.
Často se rozčilujeme, když naše děti nechtějí odložit tablet, počítač nebo telefon. Vidíme, jak jsou odpojené od reality, a zlobíme se na ně. Ale ruku na srdce – co jim nabízíme místo toho? Technologie se pro mnoho z nás staly tou nejjednodušší chůvou. Displej nevyžaduje naši pozornost, nedělá nepořádek a zajistí nám chvíli tolik potřebného klidu.
Když ale chceme dítěti obrazovku vzít, nemůžeme ho jen poslat „něco si dělat“. Tou skutečnou alternativou totiž není jiná hračka. Tou alternativou je náš čas, naše plná pozornost a společný zážitek v reálném světě. A to je v dnešní uspěchané době to nejtěžší, co můžeme nabídnout.
Zabavit dítě offline stojí obrovské úsilí, ale je to jediná cesta, jak z toho bludného kruhu ven. Celý rozhovor s prof. Šulovou o dětské psychologii najdete v odkazu v biu / v komentářích. 🎧
Jak u vás doma bojujete s časem před obrazovkou? Daří se vám nabízet funkční alternativy, nebo je to každodenní boj? Napište nám do komentářů. 👇 ... See MoreSee Less
32 CommentsComment on Facebook
Chcete se v něčem posunout, nebo dělat jen to, co je vám příjemné?
Tuhle jednoduchou otázku dává psycholog a trénér Petr Mutinský svým klientům, když se jim na tréninku nelíbí nějaký cvik a chtějí ho vyměnit za něco pohodlnějšího.
Přirozeně všichni tíhneme k tomu, co už známe a v čem je nám dobře. Jenže jakákoli nová dovednost vyžaduje chvilku nepohodlí a schopnost snést frustraci z toho, že nám něco hned nejde.
Na co všechno jsme v rozhovoru narazili?
✅ Bez nepohodlí to nejde: Když se chcete naučit něco nového, musíte počítat s tím, že to ze začátku nebude příjemné.
✅ Učíme se chybovat: Cvičení je bezpečný prostor, kde si zkoušíme, jaké to je udělal chybu, přijmout ji a zkusit to znova.
✅ Přesah do běžného života: Když se naučíte překonávat překážky v tělocvičně, snáze pak zvládnete náročné chvíle v práci, při studiu i ve vztazích.
🎧 POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA KANÁLU LONGEVITY!
Chcete vědět, jak propojit fyzické cvičení s vlastní psychikou?
👉 Odkaz na celou epizodu najdete v prvním komentáři!
💬 JAK TO MÁTE VY?
Když narazíte na úkol nebo cvik, který vám vůbec nesedí, "kousnete se", nebo si raději vyberete snazší cestu? Napište nám do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook