





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Až se vám po čtyřicítce začne měnit tělo a ručička na váze zamíří nahoru, první instinkt bývá jasný: začít škrtat jídlo. Jenže drastickým hladověním si v tomto období můžete nejvíce ublížit. 🛑
Když zpozorujeme první kila navíc, většina z nás okamžitě skočí do přísné diety. Myslíme si, že čím méně sníme, tím dříve se vrátíme do původní formy.
Pohybová specialistka Eliška Lechnerová ale v našem rozhovoru varuje před obrovským mýtem. Tělo po čtyřicítce totiž na výrazný nedostatku stravy reaguje úplně jinak, než bychom si přály.
Jakmile nastavíte příliš velký kalorický deficit, tělo nedostane signál k rychlému spalování tuků, ale spustí silnou stresovou reakci. Uvědomí si, že je v ohrožení, a energii si začne brát z toho nejcennějšího, co pro své zdraví a metabolismus máme — z našich svalů.
A právě svalovou hmotu si v období kolem perimenopauzy a menopauzy potřebujeme zuby nehty chránit. Svaly jsou totiž naším hlavním motorem pro spalování i pevné tělo.
Místo hladovění a trápení u kalorických tabulek svědčí tělu úplně jiný přístup. Dopřejte mu pravidelnou a pestrou stravu, přidejte kvalitní bílkoviny, nebojte se zdravých sacharidů a vytvořte pro své tělo prostředí bezpečí, ne neustálého stresu.
🎧 Chcete vědět, jak si po čtyřicítce nastavit pohyb a stravu v lehkosti a bez pocitu selhání? Celý rozhovor s Eliškou Lechnerovou si poslechněte přímo na našem kanálu.
💬 Jak to řešíte vy, pokud přiberete? 👇
Až se vám po čtyřicítce začne měnit tělo a ručička na váze zamíří nahoru, první instinkt bývá jasný: začít škrtat jídlo. Jenže drastickým hladověním si v tomto období můžete nejvíce ublížit. 🛑
Když zpozorujeme první kila navíc, většina z nás okamžitě skočí do přísné diety. Myslíme si, že čím méně sníme, tím dříve se vrátíme do původní formy.
Pohybová specialistka Eliška Lechnerová ale v našem rozhovoru varuje před obrovským mýtem. Tělo po čtyřicítce totiž na výrazný nedostatku stravy reaguje úplně jinak, než bychom si přály.
Jakmile nastavíte příliš velký kalorický deficit, tělo nedostane signál k rychlému spalování tuků, ale spustí silnou stresovou reakci. Uvědomí si, že je v ohrožení, a energii si začne brát z toho nejcennějšího, co pro své zdraví a metabolismus máme — z našich svalů.
A právě svalovou hmotu si v období kolem perimenopauzy a menopauzy potřebujeme zuby nehty chránit. Svaly jsou totiž naším hlavním motorem pro spalování i pevné tělo.
Místo hladovění a trápení u kalorických tabulek svědčí tělu úplně jiný přístup. Dopřejte mu pravidelnou a pestrou stravu, přidejte kvalitní bílkoviny, nebojte se zdravých sacharidů a vytvořte pro své tělo prostředí bezpečí, ne neustálého stresu.
🎧 Chcete vědět, jak si po čtyřicítce nastavit pohyb a stravu v lehkosti a bez pocitu selhání? Celý rozhovor s Eliškou Lechnerovou si poslechněte přímo na našem kanálu.
💬 Jak to řešíte vy, pokud přiberete? 👇
Můžete přečíst desítky knížek, projít všechny workshopy a v hlavě přesně vědět, co máte dělat. Jenže dokud o tom nejste přesvědčení i skrze emoce, šance na reálnou změnu prudce klesá.
Psycholog a trenér Mgr. Petr Mutinský v naší ukázce mluví o jedné z nejčastějších pastí, do kterých při budování nových návyků padáme:
🧠 Rozum sám o sobě nestačí: Racionální vědomí je fajn, ale bez té správné emoce a prvního fyzického kroku zůstane jen u řečí.
🛑 Past s názvem „od pondělka“: Odkládat věci na nový týden nebo čekat na ideální podmínky je nesmysl – žádné perfektní podmínky totiž neexistují. Ideální moment začít je dneska s tím minimem, co zvládnete.
👣 Dělejte mikrokroky: Chceme hned skákat o desítky procent, ale co se místo toho posunout dnes jen o půl procenta? Jaký nejmenší krok můžete udělat právě teď, aby se nová věc postupně stala součástí vaší identity?
🎧 Chcete vědět, jak si nastavit hlavu i tělo tak, aby vám nové návyky konečně vydržely?
POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA NAŠEM KANÁLU!
💬 JAK TO MÁTE VY?
Máte taky tendenci plánovat obrovské změny až „od pondělka“, nebo se vám daří dělat ty malé, půlprocentní krůčky hned? Napište nám do komentářů! 👇
Můžete přečíst desítky knížek, projít všechny workshopy a v hlavě přesně vědět, co máte dělat. Jenže dokud o tom nejste přesvědčení i skrze emoce, šance na reálnou změnu prudce klesá.
Psycholog a trenér Mgr. Petr Mutinský v naší ukázce mluví o jedné z nejčastějších pastí, do kterých při budování nových návyků padáme:
🧠 Rozum sám o sobě nestačí: Racionální vědomí je fajn, ale bez té správné emoce a prvního fyzického kroku zůstane jen u řečí.
🛑 Past s názvem „od pondělka“: Odkládat věci na nový týden nebo čekat na ideální podmínky je nesmysl – žádné perfektní podmínky totiž neexistují. Ideální moment začít je dneska s tím minimem, co zvládnete.
👣 Dělejte mikrokroky: Chceme hned skákat o desítky procent, ale co se místo toho posunout dnes jen o půl procenta? Jaký nejmenší krok můžete udělat právě teď, aby se nová věc postupně stala součástí vaší identity?
🎧 Chcete vědět, jak si nastavit hlavu i tělo tak, aby vám nové návyky konečně vydržely?
POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA NAŠEM KANÁLU!
💬 JAK TO MÁTE VY?
Máte taky tendenci plánovat obrovské změny až „od pondělka“, nebo se vám daří dělat ty malé, půlprocentní krůčky hned? Napište nám do komentářů! 👇
💘Představa, že partnerství vypadá jako dvě půlky pouťového srdíčka, které do sebe dokonale zapadnou a vytvoří celek, je jedním z největších mýtů o lásce.
Když vstupujeme do vztahu s pocitem, že nám něco chybí, podvědomě od druhého očekáváme, že naši vnitřní prázdnotu zaplní za nás. Jenže čím více stavíme základy svého vnitřního domu na pozemku někoho jiného, tím větší strach a závislost ve vztahu vzniká.
Lektor jungiánské psychologie Ing. Daniel Paulus připomíná, že zdravý a zralý vztah může vzniknout teprve tehdy, když na sobě oba partneři pracují jako na samostatných, celistvých bytostech. Druhý člověk tu není od toho, aby nás „dokončil“ – je tu jako náš průvodce, zrcadlo a parťák na společné cestě.
💬A co vy? Myslíte si, že člověk musí být nejdříve plně spokojený sám se sebou, aby mohl vytvořit zdravý vztah, nebo se ta celistvost buduje až společně v partnerství?
💘Představa, že partnerství vypadá jako dvě půlky pouťového srdíčka, které do sebe dokonale zapadnou a vytvoří celek, je jedním z největších mýtů o lásce.
Když vstupujeme do vztahu s pocitem, že nám něco chybí, podvědomě od druhého očekáváme, že naši vnitřní prázdnotu zaplní za nás. Jenže čím více stavíme základy svého vnitřního domu na pozemku někoho jiného, tím větší strach a závislost ve vztahu vzniká.
Lektor jungiánské psychologie Ing. Daniel Paulus připomíná, že zdravý a zralý vztah může vzniknout teprve tehdy, když na sobě oba partneři pracují jako na samostatných, celistvých bytostech. Druhý člověk tu není od toho, aby nás „dokončil“ – je tu jako náš průvodce, zrcadlo a parťák na společné cestě.
💬A co vy? Myslíte si, že člověk musí být nejdříve plně spokojený sám se sebou, aby mohl vytvořit zdravý vztah, nebo se ta celistvost buduje až společně v partnerství?
To jsou mrazivá slová přednosty Kliniky adiktologie Michala Miovského. Všichni si přejeme věřit, že když má náš blízký problém se závislostí, stačí nabídnout pomocnou ruku, promluvit si nebo ho „předat odborníkům, aby ho spravili“.
Jenže realita je drsná.
Léčba skutečné závislosti vyžaduje dramatické, drastické změny v celém životě. A pokud se člověk na hraně rozhodne, že se nechce léčit nebo že bude pokračovat v cestě ke dnu, dostávají se nejbližší do nemilosrdné pasti.
Ocitnou se před tzv. Sofiinou volbou: Kde končí pomoc a kde začíná spoluvina? A kdy nezbývá než udělat tlustou čáru, zabouchnout dveře a chránit sebe nebo zbytek rodiny?
To jsou mrazivá slová přednosty Kliniky adiktologie Michala Miovského. Všichni si přejeme věřit, že když má náš blízký problém se závislostí, stačí nabídnout pomocnou ruku, promluvit si nebo ho „předat odborníkům, aby ho spravili“.
Jenže realita je drsná.
Léčba skutečné závislosti vyžaduje dramatické, drastické změny v celém životě. A pokud se člověk na hraně rozhodne, že se nechce léčit nebo že bude pokračovat v cestě ke dnu, dostávají se nejbližší do nemilosrdné pasti.
Ocitnou se před tzv. Sofiinou volbou: Kde končí pomoc a kde začíná spoluvina? A kdy nezbývá než udělat tlustou čáru, zabouchnout dveře a chránit sebe nebo zbytek rodiny?
400 metrů denně. 📱🏃♂️
To není vzdálenost, kterou děti uběhnou na tělocviku. To je průměrná délka, kterou jejich prst naskroluje po displeji telefonu za jediný den.
Podle studií stráví na obrazovkách přibližně 4 hodiny denně. Víte ale, co to dělá s jejich dětským mozkem? 🧠
Během těchto čtyř hodin udělá dětská hlava zhruba 3 200 bleskových rozhodnutí. A každé jedno rozhodnutí vyčerpává jejich kapacitu se soustředit, uvažovat v klidu a být v přítomném okamžiku.
Globální stratég Jan Mühlfeit v našem podcastu upozorňuje na zásadní věc:
👉 Hrát si s telefonem půl hodiny před písemkou, zkoušením nebo sportovním zápasem je pro dětský výkon doslova pohroma!
Mobilní telefon těsně před výkonem zahltí mozek a kompletně rozbije schopnost koncentrace. Dítě pak nepodá výkon, kterého je reálně schopné.
Nemusíme technologie dětem totálně zakazovat. Ale musíme je (a sebe) naučit digitální hygieně – tedy vědět, kdy má displej zhasnout, aby mozek dostal šanci podat nejlepší výkon.
💬 Jak je to u vás doma? Daří se vám držet pravidlo „bez mobilu před školou či kroužky“, nebo je to neustálý boj? Napište nám své zkušenosti do komentářů! 👇
🎧 Celý rozhovor s Janem Mühlfeitem najdete na našem kanálu.
#laskavavychova #janmuhlfeit #digitalnihygiena #detiamobily #vychovadeti #soustredeni #seberozvoj #rodicovstvi #stresudeti #firstclass
400 metrů denně. 📱🏃♂️
To není vzdálenost, kterou děti uběhnou na tělocviku. To je průměrná délka, kterou jejich prst naskroluje po displeji telefonu za jediný den.
Podle studií stráví na obrazovkách přibližně 4 hodiny denně. Víte ale, co to dělá s jejich dětským mozkem? 🧠
Během těchto čtyř hodin udělá dětská hlava zhruba 3 200 bleskových rozhodnutí. A každé jedno rozhodnutí vyčerpává jejich kapacitu se soustředit, uvažovat v klidu a být v přítomném okamžiku.
Globální stratég Jan Mühlfeit v našem podcastu upozorňuje na zásadní věc:
👉 Hrát si s telefonem půl hodiny před písemkou, zkoušením nebo sportovním zápasem je pro dětský výkon doslova pohroma!
Mobilní telefon těsně před výkonem zahltí mozek a kompletně rozbije schopnost koncentrace. Dítě pak nepodá výkon, kterého je reálně schopné.
Nemusíme technologie dětem totálně zakazovat. Ale musíme je (a sebe) naučit digitální hygieně – tedy vědět, kdy má displej zhasnout, aby mozek dostal šanci podat nejlepší výkon.
💬 Jak je to u vás doma? Daří se vám držet pravidlo „bez mobilu před školou či kroužky“, nebo je to neustálý boj? Napište nám své zkušenosti do komentářů! 👇
🎧 Celý rozhovor s Janem Mühlfeitem najdete na našem kanálu.
#laskavavychova #janmuhlfeit #digitalnihygiena #detiamobily #vychovadeti #soustredeni #seberozvoj #rodicovstvi #stresudeti #firstclass
Cítíte se někdy zničehonic bez energie, nebo vás setkání s některými lidmi doslova vyšťaví? ✨ Práce s energií není žádné nedosažitelné tajemno ani „ezo“ klišé, ale naprosto každodenní realita nás všech.
V podcastu DHřeči probírá terapeutka Helena Skořepová přesně to, jak naše vnitřní nastavení, myšlenky a emoce tvoří svět kolem nás. Podíváme se na to, co nám prozrazuje naše aura, proč nám občas stávkují nové spotřebiče, i jak si kolem sebe vytvořit účinný světelný štít proti nevyžádaným vlivům z okolí. A hlavně se dozvíte, proč jsou nevyžádané rady doslova energetickou atomovkou a proč je brutální upřímnost k sobě samému tím úplně nejlepším kompasem.
Zajímá vás, jak přestat hrát roli oběti, které neustále „někdo hází něco na záda“, a stát se vědomým tvůrcem a kouzelníkem svého života? 🎧
Cítíte se někdy zničehonic bez energie, nebo vás setkání s některými lidmi doslova vyšťaví? ✨ Práce s energií není žádné nedosažitelné tajemno ani „ezo“ klišé, ale naprosto každodenní realita nás všech.
V podcastu DHřeči probírá terapeutka Helena Skořepová přesně to, jak naše vnitřní nastavení, myšlenky a emoce tvoří svět kolem nás. Podíváme se na to, co nám prozrazuje naše aura, proč nám občas stávkují nové spotřebiče, i jak si kolem sebe vytvořit účinný světelný štít proti nevyžádaným vlivům z okolí. A hlavně se dozvíte, proč jsou nevyžádané rady doslova energetickou atomovkou a proč je brutální upřímnost k sobě samému tím úplně nejlepším kompasem.
Zajímá vás, jak přestat hrát roli oběti, které neustále „někdo hází něco na záda“, a stát se vědomým tvůrcem a kouzelníkem svého života? 🎧
V každém partnerství občas přejdou slova v bouřku. Konflikty k životu zkrátka patří a neexistuje rodina, kde by se občas nezvýšil hlas.
Děti ale mají neuvěřitelně citlivé "radary" a i když se tváří, že si hrají ve svém pokoji a nic nevnímají, slyší každé ostré slovo a vycítí každé napětí. Proč je to pro ně tak těžké? Protože domov je pro ně základní jistota, a když se otřásá, otřásá se celá jejich realita.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek v našem rozhovoru vysvětluje, jak s konflikty před dětmi zacházet s rozumem a láskou:
„Není cílem hádky nemít vůbec, ale zbytečně jim dítě nevystavovat. Některé věci si musíme vyřídit mezi sebou jako dospělí a netahat do toho děti. A pokud už hádku slyší, je klíčové jim adekvátně k věku vysvětlit: S tatínkem/maminkou jsme se pohádali, na něčem se neshodneme, ale nakonec se domluvíme a je to v pořádku. A tebe samozřejmě milujeme.“
Co je naopak nejhorší? Zatahovat děti do dospělých starostí – například do hádek o peníze nebo o to, kdo co nestíhá. Dítě s tím nedokáže nic udělat, začne se cítit provinile a bezmocně trne, zda se rodina nerozpadá.
Chcete vědět, jak lépe komunikovat v krizových situacích, jak chránit psychiku svých dětí a jak budovat vztahy založené na respektu a skutečném naslouchání?
Celý hluboký rozhovor s Mgr. Janem Kulhánkem najdete na našem kanálu Laskavá výchova.
V každém partnerství občas přejdou slova v bouřku. Konflikty k životu zkrátka patří a neexistuje rodina, kde by se občas nezvýšil hlas.
Děti ale mají neuvěřitelně citlivé "radary" a i když se tváří, že si hrají ve svém pokoji a nic nevnímají, slyší každé ostré slovo a vycítí každé napětí. Proč je to pro ně tak těžké? Protože domov je pro ně základní jistota, a když se otřásá, otřásá se celá jejich realita.
Psycholog a rodinný psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek v našem rozhovoru vysvětluje, jak s konflikty před dětmi zacházet s rozumem a láskou:
„Není cílem hádky nemít vůbec, ale zbytečně jim dítě nevystavovat. Některé věci si musíme vyřídit mezi sebou jako dospělí a netahat do toho děti. A pokud už hádku slyší, je klíčové jim adekvátně k věku vysvětlit: S tatínkem/maminkou jsme se pohádali, na něčem se neshodneme, ale nakonec se domluvíme a je to v pořádku. A tebe samozřejmě milujeme.“
Co je naopak nejhorší? Zatahovat děti do dospělých starostí – například do hádek o peníze nebo o to, kdo co nestíhá. Dítě s tím nedokáže nic udělat, začne se cítit provinile a bezmocně trne, zda se rodina nerozpadá.
Chcete vědět, jak lépe komunikovat v krizových situacích, jak chránit psychiku svých dětí a jak budovat vztahy založené na respektu a skutečném naslouchání?
Celý hluboký rozhovor s Mgr. Janem Kulhánkem najdete na našem kanálu Laskavá výchova.
Jsme čím dál propojenější, ale zároveň čím dál osamělejší. 💔
Žijeme v době, která oslavuje absolutní nezávislost. Postavit se na vlastní nohy, všechno zvládnut sám, spoléhat se jen na sebe.
Jenže jak v novém rozhovoru upozorňuje psycholog PhDr. Jan Benda, tato myšlenka je v mnoha ohledech scestná.
Dříve člověka obklopovala širší rodina a komunita, kde se péče i opora přirozeně rozprostřely. Dnes často žijeme izolovaně a veškerá svá očekávání přenášíme na jediného člověka — svého partnera. Chceme po něm, aby byl zároveň nejlepším kamarádem, milencem, mámou, tátou i psychologem.
A pokud partner vypadne, celá struktura se zhroutí.
Osamělost není jen o tom, že jste fyzicky sami. Je o absenci hlubokého zakotvení v síti vztahů, kde si dovolíme být zranitelní.
💬 Otázka pro vás:
Máte ve svém okolí širší síť lidí, na které se můžete spolehnout, nebo máte pocit, že na všechno zůstáváte sami? Napište nám svůj pohled do komentářů.
📲 Označte v komentáři nebo pošlete do zprávy člověku, na kterém vám záleží a chcete mu připomenout, že v tom není sám.
🎧 Celý hluboký rozhovor s Janem Bendou o vztazích, samotě a hledání vnitřního klidu najdete na FirstClass.cz/residlo. Odkaz je v biu! 🔗
Jsme čím dál propojenější, ale zároveň čím dál osamělejší. 💔
Žijeme v době, která oslavuje absolutní nezávislost. Postavit se na vlastní nohy, všechno zvládnut sám, spoléhat se jen na sebe.
Jenže jak v novém rozhovoru upozorňuje psycholog PhDr. Jan Benda, tato myšlenka je v mnoha ohledech scestná.
Dříve člověka obklopovala širší rodina a komunita, kde se péče i opora přirozeně rozprostřely. Dnes často žijeme izolovaně a veškerá svá očekávání přenášíme na jediného člověka — svého partnera. Chceme po něm, aby byl zároveň nejlepším kamarádem, milencem, mámou, tátou i psychologem.
A pokud partner vypadne, celá struktura se zhroutí.
Osamělost není jen o tom, že jste fyzicky sami. Je o absenci hlubokého zakotvení v síti vztahů, kde si dovolíme být zranitelní.
💬 Otázka pro vás:
Máte ve svém okolí širší síť lidí, na které se můžete spolehnout, nebo máte pocit, že na všechno zůstáváte sami? Napište nám svůj pohled do komentářů.
📲 Označte v komentáři nebo pošlete do zprávy člověku, na kterém vám záleží a chcete mu připomenout, že v tom není sám.
🎧 Celý hluboký rozhovor s Janem Bendou o vztazích, samotě a hledání vnitřního klidu najdete na FirstClass.cz/residlo. Odkaz je v biu! 🔗




I u uznávaného profesora a špičky české psychiatrie byste našli diagnózu ADHD. Jak z něj laskavý přístup a sport vychovaly jednoho z nejlepších odborníků u nás?
Prof. MUDr. Ján Praško, CSc., v tomto osobním výstřižku z podcastu vzpomíná na své dětství, rozepsané knížky i vnitřní divokost:
🧠 Kázeň skrz pohyb: „Mně extrémně pomohl sport v dětství. Naučil mě řádu a kázni, i když jsem předtím neustále těkal mezi vším možným.“
❤️ Laskaví lidé místo trestů: „Když jsem v první třídě jezdil autíčkem po lavici, paní učitelka me nekritizovala. Řekla mi: ‚Janko, běž sa prebehnúť‘. Měla na nás finty a rozuměla tomu, co potřebujeme. Kdyby mě trestala, byl bych trucovitý a šel do odporu.“
Tenhle příběh ukazuje, že hyperaktivita a roztěkanost nemusí být překážkou, když dítě dostane řád, pochopení a podporu v tom, v čem je tvořivé.
Máte ve svém okolí někoho s ADHD, nebo si sami pamatujete podobného učitele z dětství? Napište nám do komentářů ⬇️
🎧 Celý inspirativní rozhovor o spánku, ADHD i duševním zdraví si přehrajte na YouTube kanálu First Class! ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Až se vám po čtyřicítce začne měnit tělo a ručička na váze zamíří nahoru, první instinkt bývá jasný: začít škrtat jídlo. Jenže drastickým hladověním si v tomto období můžete nejvíce ublížit. 🛑
Když zpozorujeme první kila navíc, většina z nás okamžitě skočí do přísné diety. Myslíme si, že čím méně sníme, tím dříve se vrátíme do původní formy.
Pohybová specialistka Eliška Lechnerová ale v našem rozhovoru varuje před obrovským mýtem. Tělo po čtyřicítce totiž na výrazný nedostatku stravy reaguje úplně jinak, než bychom si přály.
Jakmile nastavíte příliš velký kalorický deficit, tělo nedostane signál k rychlému spalování tuků, ale spustí silnou stresovou reakci. Uvědomí si, že je v ohrožení, a energii si začne brát z toho nejcennějšího, co pro své zdraví a metabolismus máme — z našich svalů.
A právě svalovou hmotu si v období kolem perimenopauzy a menopauzy potřebujeme zuby nehty chránit. Svaly jsou totiž naším hlavním motorem pro spalování i pevné tělo.
Místo hladovění a trápení u kalorických tabulek svědčí tělu úplně jiný přístup. Dopřejte mu pravidelnou a pestrou stravu, přidejte kvalitní bílkoviny, nebojte se zdravých sacharidů a vytvořte pro své tělo prostředí bezpečí, ne neustálého stresu.
🎧 Chcete vědět, jak si po čtyřicítce nastavit pohyb a stravu v lehkosti a bez pocitu selhání? Celý rozhovor s Eliškou Lechnerovou si poslechněte přímo na našem kanálu.
💬 Jak to řešíte vy, pokud přiberete? 👇 ... See MoreSee Less
11 CommentsComment on Facebook
Můžete přečíst desítky knížek, projít všechny workshopy a v hlavě přesně vědět, co máte dělat. Jenže dokud o tom nejste přesvědčení i skrze emoce, šance na reálnou změnu prudce klesá.
Psycholog a trenér Mgr. Petr Mutinský v naší ukázce mluví o jedné z nejčastějších pastí, do kterých při budování nových návyků padáme:
🧠 Rozum sám o sobě nestačí: Racionální vědomí je fajn, ale bez té správné emoce a prvního fyzického kroku zůstane jen u řečí.
🛑 Past s názvem „od pondělka“: Odkládat věci na nový týden nebo čekat na ideální podmínky je nesmysl – žádné perfektní podmínky totiž neexistují. Ideální moment začít je dneska s tím minimem, co zvládnete.
👣 Dělejte mikrokroky: Chceme hned skákat o desítky procent, ale co se místo toho posunout dnes jen o půl procenta? Jaký nejmenší krok můžete udělat právě teď, aby se nová věc postupně stala součástí vaší identity?
🎧 Chcete vědět, jak si nastavit hlavu i tělo tak, aby vám nové návyky konečně vydržely?
POSLECHNĚTE SI CELÝ ROZHOVOR NA NAŠEM KANÁLU!
💬 JAK TO MÁTE VY?
Máte taky tendenci plánovat obrovské změny až „od pondělka“, nebo se vám daří dělat ty malé, půlprocentní krůčky hned? Napište nám do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
💘Představa, že partnerství vypadá jako dvě půlky pouťového srdíčka, které do sebe dokonale zapadnou a vytvoří celek, je jedním z největších mýtů o lásce.
Když vstupujeme do vztahu s pocitem, že nám něco chybí, podvědomě od druhého očekáváme, že naši vnitřní prázdnotu zaplní za nás. Jenže čím více stavíme základy svého vnitřního domu na pozemku někoho jiného, tím větší strach a závislost ve vztahu vzniká.
Lektor jungiánské psychologie Ing. Daniel Paulus připomíná, že zdravý a zralý vztah může vzniknout teprve tehdy, když na sobě oba partneři pracují jako na samostatných, celistvých bytostech. Druhý člověk tu není od toho, aby nás „dokončil“ – je tu jako náš průvodce, zrcadlo a parťák na společné cestě.
💬A co vy? Myslíte si, že člověk musí být nejdříve plně spokojený sám se sebou, aby mohl vytvořit zdravý vztah, nebo se ta celistvost buduje až společně v partnerství? ... See MoreSee Less
10 CommentsComment on Facebook
To jsou mrazivá slová přednosty Kliniky adiktologie Michala Miovského. Všichni si přejeme věřit, že když má náš blízký problém se závislostí, stačí nabídnout pomocnou ruku, promluvit si nebo ho „předat odborníkům, aby ho spravili“.
Jenže realita je drsná.
Léčba skutečné závislosti vyžaduje dramatické, drastické změny v celém životě. A pokud se člověk na hraně rozhodne, že se nechce léčit nebo že bude pokračovat v cestě ke dnu, dostávají se nejbližší do nemilosrdné pasti.
Ocitnou se před tzv. Sofiinou volbou: Kde končí pomoc a kde začíná spoluvina? A kdy nezbývá než udělat tlustou čáru, zabouchnout dveře a chránit sebe nebo zbytek rodiny? ... See MoreSee Less
58 CommentsComment on Facebook
400 metrů denně. 📱🏃♂️
To není vzdálenost, kterou děti uběhnou na tělocviku. To je průměrná délka, kterou jejich prst naskroluje po displeji telefonu za jediný den.
Podle studií stráví na obrazovkách přibližně 4 hodiny denně. Víte ale, co to dělá s jejich dětským mozkem? 🧠
Během těchto čtyř hodin udělá dětská hlava zhruba 3 200 bleskových rozhodnutí. A každé jedno rozhodnutí vyčerpává jejich kapacitu se soustředit, uvažovat v klidu a být v přítomném okamžiku.
Globální stratég Jan Mühlfeit v našem podcastu upozorňuje na zásadní věc:
👉 Hrát si s telefonem půl hodiny před písemkou, zkoušením nebo sportovním zápasem je pro dětský výkon doslova pohroma!
Mobilní telefon těsně před výkonem zahltí mozek a kompletně rozbije schopnost koncentrace. Dítě pak nepodá výkon, kterého je reálně schopné.
Nemusíme technologie dětem totálně zakazovat. Ale musíme je (a sebe) naučit digitální hygieně – tedy vědět, kdy má displej zhasnout, aby mozek dostal šanci podat nejlepší výkon.
💬 Jak je to u vás doma? Daří se vám držet pravidlo „bez mobilu před školou či kroužky“, nebo je to neustálý boj? Napište nám své zkušenosti do komentářů! 👇
🎧 Celý rozhovor s Janem Mühlfeitem najdete na našem kanálu.
#laskavavychova #janmuhlfeit #digitalnihygiena #detiamobily #vychovadeti #soustredeni #seberozvoj #rodicovstvi #stresudeti #firstclass ... See MoreSee Less
6 CommentsComment on Facebook