





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
💊Rekreační sportovec, který jí pestře, si podle biochemika Aleše Dvořáka vystačí bez jediné kapsle — proteinové koncentráty i „přírodní" extrakty dávají smysl spíš vrcholovým sportovcům, jejichž tělo je zatíženo úplně jinak.
U multivitaminů se navíc studie rozcházejí, takže zázrak od nich nečekejte.
Dvě výjimky ale i pro běžnou populaci existují: vitamin D, kterého má podle výzkumů nedostatek zhruba 80 % Čechů, a omega-3 mastné kyseliny jako protiváha přepáleným olejům z průmyslových jídel.
🌞I tady ale platí, že kdo je hodně venku a jí zdravě, nepotřebuje často ani ty. Než tedy příště sáhnete po dalším doplňku, zkuste nejdřív barevnější talíř.
💬Je nějaký doplněk, u kterého jste vy sami cítili rozdíl — nebo naopak vyhozené peníze? Napište nám svou zkušenost.
💊Rekreační sportovec, který jí pestře, si podle biochemika Aleše Dvořáka vystačí bez jediné kapsle — proteinové koncentráty i „přírodní" extrakty dávají smysl spíš vrcholovým sportovcům, jejichž tělo je zatíženo úplně jinak.
U multivitaminů se navíc studie rozcházejí, takže zázrak od nich nečekejte.
Dvě výjimky ale i pro běžnou populaci existují: vitamin D, kterého má podle výzkumů nedostatek zhruba 80 % Čechů, a omega-3 mastné kyseliny jako protiváha přepáleným olejům z průmyslových jídel.
🌞I tady ale platí, že kdo je hodně venku a jí zdravě, nepotřebuje často ani ty. Než tedy příště sáhnete po dalším doplňku, zkuste nejdřív barevnější talíř.
💬Je nějaký doplněk, u kterého jste vy sami cítili rozdíl — nebo naopak vyhozené peníze? Napište nám svou zkušenost.
...
„Dostávali jsme pětky, báli se učitelů a přišlo nám normální, že nás škola drtí. Proč to ale dneska musíme dělat stejně?“
Často se v diskuzích vrací argument, že dnešní generace nic nevydrží a že přísné hodnocení nebo tlak k dospívání prostě patří. Místo hledání smysluplných cest tak opakujeme vzorce jen z povinnosti nebo nostalgie.
Učitel a populizátor školství Daniel Pražák v našem podcastu upozorňuje na to, jak hluboce je v nás zakořeněné nastavení, podle kterého by si mladší generace měly prošlapat stejné překážky, i když nedávají smysl. Klasické známky jsou podle něj typickým příkladem nástroje, který přetrvává ze zvyku, ačkoliv o reálných schopnostech dětí říká jen velmi málo.
Když se posuneme od lpění na známkách k tomu, co děti skutečně učí, zjistíme, že strach z chyb k lepšímu vzdělání nevede. Na pracovištích i ve třídách by nám všem prospělo, kdybychom tenhle přežitý přístup vyměnili za podporu a rozum. 💬
🎧 Celý rozhovor s Danielem Pražákem o známkování, telefonech ve třídách, vykání/tykání učitelům a dalším najdete na našem kanálu. 👇
💬 Souhlasíte s tím, že argument „za nás to bylo taky a zvládli jsme to“ do moderního školství nepatří?
„Dostávali jsme pětky, báli se učitelů a přišlo nám normální, že nás škola drtí. Proč to ale dneska musíme dělat stejně?“
Často se v diskuzích vrací argument, že dnešní generace nic nevydrží a že přísné hodnocení nebo tlak k dospívání prostě patří. Místo hledání smysluplných cest tak opakujeme vzorce jen z povinnosti nebo nostalgie.
Učitel a populizátor školství Daniel Pražák v našem podcastu upozorňuje na to, jak hluboce je v nás zakořeněné nastavení, podle kterého by si mladší generace měly prošlapat stejné překážky, i když nedávají smysl. Klasické známky jsou podle něj typickým příkladem nástroje, který přetrvává ze zvyku, ačkoliv o reálných schopnostech dětí říká jen velmi málo.
Když se posuneme od lpění na známkách k tomu, co děti skutečně učí, zjistíme, že strach z chyb k lepšímu vzdělání nevede. Na pracovištích i ve třídách by nám všem prospělo, kdybychom tenhle přežitý přístup vyměnili za podporu a rozum. 💬
🎧 Celý rozhovor s Danielem Pražákem o známkování, telefonech ve třídách, vykání/tykání učitelům a dalším najdete na našem kanálu. 👇
💬 Souhlasíte s tím, že argument „za nás to bylo taky a zvládli jsme to“ do moderního školství nepatří?
...
Musíte mít pádný důvod, abyste směla odejít ze vztahu? 💛
Do poradny v našem podcastu napsala žena, která zvažuje odchod od manžela. Nebije ji ani nepije, navenek všechno funguje. Ona v tom vztahu ale už necítí lásku ani chuť pokračovat a ptá se, jestli tím selhává.
Psycholožka a koučka Lucie Kolaříková odpovídá jasně. Neselhává. Ze vztahu, kde už láska, blízkost ani chuť pokračovat nejsou, máte právo odejít. Nemusíte k tomu mít žádný dramatický důvod.
Za tím pocitem viny přitom často stojí něco jiného než samotný vztah. Strach, že vás okolí nepochopí. Že „u nás se prostě neodchází" a vy na to zůstanete sama.
Nejdůležitější kroky v životě přitom podle psycholožky Kolaříkové děláme právě ve chvíli, kdy máme největší strach. Podlamují se nám u toho nohy, a přesto cítíme, že to udělat musíme. 🌱
Potvrzení, že smíte odejít, vám dá kdokoli. Ten krok ale nakonec musíte udělat vy sama a dovolit si ho i přes ten strach.
🎧 Celý rozhovor s Lucií Kolaříkovou najdete na našem kanálu.
💬 Udělali jste někdy velký krok navzdory strachu? Jak to nakonec dopadlo?
Musíte mít pádný důvod, abyste směla odejít ze vztahu? 💛
Do poradny v našem podcastu napsala žena, která zvažuje odchod od manžela. Nebije ji ani nepije, navenek všechno funguje. Ona v tom vztahu ale už necítí lásku ani chuť pokračovat a ptá se, jestli tím selhává.
Psycholožka a koučka Lucie Kolaříková odpovídá jasně. Neselhává. Ze vztahu, kde už láska, blízkost ani chuť pokračovat nejsou, máte právo odejít. Nemusíte k tomu mít žádný dramatický důvod.
Za tím pocitem viny přitom často stojí něco jiného než samotný vztah. Strach, že vás okolí nepochopí. Že „u nás se prostě neodchází" a vy na to zůstanete sama.
Nejdůležitější kroky v životě přitom podle psycholožky Kolaříkové děláme právě ve chvíli, kdy máme největší strach. Podlamují se nám u toho nohy, a přesto cítíme, že to udělat musíme. 🌱
Potvrzení, že smíte odejít, vám dá kdokoli. Ten krok ale nakonec musíte udělat vy sama a dovolit si ho i přes ten strach.
🎧 Celý rozhovor s Lucií Kolaříkovou najdete na našem kanálu.
💬 Udělali jste někdy velký krok navzdory strachu? Jak to nakonec dopadlo?
...
„Tohle vám o duševních nemocech většinou nikdo neřekne.“ ❤️🩹✨
Když člověk spadne na úplné dno a projde si peklem těžké diagnózy, něco se v něm nenávratně zlomí. Ale jak v našem novém podcastu říká peer terapeut Kamil Rain, tahle zkušenost vás může navždy změnit k lepšímu.
Přestanete se honit za iluzí úspěchu, uvědomíte si křehkost života a objevíte v sobě obrovský soucit a laskavost. Cesta zpět neexistuje, ale ta nová cesta může být mnohem hlubší a smysluplnější.
🎧 Celý rozhovor, který vám dost možná změní pohled na lidskou psychiku a vnitřní mír, najdete už teď na firstclass Odkaz čeká v biu! 👆
„Tohle vám o duševních nemocech většinou nikdo neřekne.“ ❤️🩹✨
Když člověk spadne na úplné dno a projde si peklem těžké diagnózy, něco se v něm nenávratně zlomí. Ale jak v našem novém podcastu říká peer terapeut Kamil Rain, tahle zkušenost vás může navždy změnit k lepšímu.
Přestanete se honit za iluzí úspěchu, uvědomíte si křehkost života a objevíte v sobě obrovský soucit a laskavost. Cesta zpět neexistuje, ale ta nová cesta může být mnohem hlubší a smysluplnější.
🎧 Celý rozhovor, který vám dost možná změní pohled na lidskou psychiku a vnitřní mír, najdete už teď na firstclass Odkaz čeká v biu! 👆
...
🌱 „Výchova není pro teď. Výchova je pro budoucnost.“
Máte někdy výčitky svědomí, když musíte nastavit pevnou hranici a trvat si na svém? Třeba večer, když už chcete mít po celém dni klid, a dítě zkouší usínání oddálit, jak to jen jde?
Když se vžijeme do pocitů dítěte, je přirozené, že je nám to líto. Psycholog PhDr. Jan Svoboda ale v podcastu Laskavá výchova upozorňuje na jeden z velkých omylů moderního rodičovství.
Pokud necháme dítě žít v iluzi, že svět udělá vždy všechno přesně tak, jak si ono přeje, zaděláváme mu na obrovské problémy. Svět se tak totiž chovat nebude. Dítě naopak potřebuje získat rytmus a řád, aby se mu v budoucnu mnohem lépe pracovalo a fungovalo.
Neustálé ustupování a chybějící hranice jsou podle pana doktora ukázkou špatně pochopené výchovy nevýchovou.
👉 Láska k dítěti neznamená, že mu všechno dovolíme. Znamená to, že ho připravíme na reálný život.
🎧 Pusťte si nový díl podcastu Laskavá výchova s Janem Svobodou a objevte zdravý balanc mezi laskavostí a jasnými hranicemi. (Odkaz na celé video a audio najdete v našem biu!) 🔗
👇 Jak to máte s nastavováním hranic vy? Cítíte někdy výčitky, když musíte říct rázné NE? Napište nám to do komentářů!
🌱 „Výchova není pro teď. Výchova je pro budoucnost.“
Máte někdy výčitky svědomí, když musíte nastavit pevnou hranici a trvat si na svém? Třeba večer, když už chcete mít po celém dni klid, a dítě zkouší usínání oddálit, jak to jen jde?
Když se vžijeme do pocitů dítěte, je přirozené, že je nám to líto. Psycholog PhDr. Jan Svoboda ale v podcastu Laskavá výchova upozorňuje na jeden z velkých omylů moderního rodičovství.
Pokud necháme dítě žít v iluzi, že svět udělá vždy všechno přesně tak, jak si ono přeje, zaděláváme mu na obrovské problémy. Svět se tak totiž chovat nebude. Dítě naopak potřebuje získat rytmus a řád, aby se mu v budoucnu mnohem lépe pracovalo a fungovalo.
Neustálé ustupování a chybějící hranice jsou podle pana doktora ukázkou špatně pochopené výchovy nevýchovou.
👉 Láska k dítěti neznamená, že mu všechno dovolíme. Znamená to, že ho připravíme na reálný život.
🎧 Pusťte si nový díl podcastu Laskavá výchova s Janem Svobodou a objevte zdravý balanc mezi laskavostí a jasnými hranicemi. (Odkaz na celé video a audio najdete v našem biu!) 🔗
👇 Jak to máte s nastavováním hranic vy? Cítíte někdy výčitky, když musíte říct rázné NE? Napište nám to do komentářů!
...
🤯Zní to možná v rozporu s tím, co na nás každé jaro chrlí sociální sítě. Z pohledu dlouhodobého zdraví má ale tento přístup zásadní úskalí.
Když se totiž hlavním cílem stane rychlá změna vzhledu kvůli jedné letní sezóně, většina lidí udělá stejnou chybu: vyrazí z „nuly na sto“. Nastaví si drastický kalorický deficit, vrhnou se do vyčerpávajících tréninků a přetíží tělo.
Výsledkem bývá únava, ztráta motivace nebo zranění ještě dříve, než se dostaví první viditelné výsledky.
Forma je jen vedlejší produkt: Estetická proměna těla přirozeně přijde. Funguje ale spíše jako příjemný „vedlejší efekt“ toho, že cvičíte chytře, udržitelným způsobem a pro radost z běžného života.
💬Jaká je vaše hlavní motivace k pohybu? Cvičíte spíše pro vzhled, nebo pro to, jak se v těle cítíte?
🤯Zní to možná v rozporu s tím, co na nás každé jaro chrlí sociální sítě. Z pohledu dlouhodobého zdraví má ale tento přístup zásadní úskalí.
Když se totiž hlavním cílem stane rychlá změna vzhledu kvůli jedné letní sezóně, většina lidí udělá stejnou chybu: vyrazí z „nuly na sto“. Nastaví si drastický kalorický deficit, vrhnou se do vyčerpávajících tréninků a přetíží tělo.
Výsledkem bývá únava, ztráta motivace nebo zranění ještě dříve, než se dostaví první viditelné výsledky.
Forma je jen vedlejší produkt: Estetická proměna těla přirozeně přijde. Funguje ale spíše jako příjemný „vedlejší efekt“ toho, že cvičíte chytře, udržitelným způsobem a pro radost z běžného života.
💬Jaká je vaše hlavní motivace k pohybu? Cvičíte spíše pro vzhled, nebo pro to, jak se v těle cítíte?
...
Děti nám nemizejí z očí proto, že by nás nechtěly. Mizejí proto, že jsme ztratili blízkost. 💔
Žijeme v době obrovského blahobytu. Dětem dopřáváme kroužky, nejnovější telefony, lyžovačky i drahé vybavení, aby měly všechno. Výsledek?
Děti přetížené tlakem na výkon, které prosí jen o pohlazení a pohádku pod dekou.
Děti připoutané k displejům, kde hledají laciný dopamin a přijetí, které nenašly doma.
Děti rozvedených rodičů fungující jako pěšáci v cizích válkách.
Dítě nepotřebuje dokonalý uklizený byt ani nekonečný seznam aktivit. Potřebuje mámu a tátu. Potřebuje náruč, hranice a pocit, že je milováno i se čtyřkami.
Jak v dnešní zrychlené době otevřít dveře dětského pokojíčku i srdce dříve, než přejde puberta a bude pozdě?
Školní psycholožka a mediátorka Pavlína Horáčková v novém rozhovoru s Lukášem Ederem okrývá tvrdou realitu dnešních rodin – ale nabízí i cestu ven.
🎧 Sledujte celý rozhovor v podcastu Laskavá výchova.
Děti nám nemizejí z očí proto, že by nás nechtěly. Mizejí proto, že jsme ztratili blízkost. 💔
Žijeme v době obrovského blahobytu. Dětem dopřáváme kroužky, nejnovější telefony, lyžovačky i drahé vybavení, aby měly všechno. Výsledek?
Děti přetížené tlakem na výkon, které prosí jen o pohlazení a pohádku pod dekou.
Děti připoutané k displejům, kde hledají laciný dopamin a přijetí, které nenašly doma.
Děti rozvedených rodičů fungující jako pěšáci v cizích válkách.
Dítě nepotřebuje dokonalý uklizený byt ani nekonečný seznam aktivit. Potřebuje mámu a tátu. Potřebuje náruč, hranice a pocit, že je milováno i se čtyřkami.
Jak v dnešní zrychlené době otevřít dveře dětského pokojíčku i srdce dříve, než přejde puberta a bude pozdě?
Školní psycholožka a mediátorka Pavlína Horáčková v novém rozhovoru s Lukášem Ederem okrývá tvrdou realitu dnešních rodin – ale nabízí i cestu ven.
🎧 Sledujte celý rozhovor v podcastu Laskavá výchova.
...
🚨 „TO JE JEN ZE STRESU...“ Kolik tichých varovných signálů svého těla denně přehlížíte?
Bolí vás občas hlava, tak prostě spolknete růžový prášek? Máte po jídle pocit, jako by vám v žaludku ležel těžký kámen, ale mávnete nad tím rukou s tím, že jste jen rychle jedli? Nebo kolem desáté dopoledne sotva držíte otevřené oči, tak si dojdete pro čtvrté kafe, které stejně nezabírá?
Většina z nás tyhle „drobnosti“ přehlíží s tím, že je to v dnešní uspěchané době normální. Jenže klinická naturopatka Karolína Kunftová v našem novém Reelu varuje: Vaše tělo k vám mluví jasným jazykem, ale vy jeho volání o pomoc ignorujete!
⚠️ 7 nejčastějších příznaků, které lidé běžně přehlížejí:
Dopolední úmorná únava: Typicky mezi 10. a 11. hodinou dopoledne, kdy tělo zhasíná a kofein už nezabírá.
Noční kolotoč myšlenek: Večer jste přetažení, v hlavě vám jede nekonečný monolog a nemůžete usnout.
Šutr v žaludku: Jídlo se po obědě nechce posunout dál, cítíte nevolnost nebo těžkost.
Ranní probuzení bez chuti: Vstanete a hned ráno vám chybí radost ze života a lehkost bytí.
Svědivá pokožka: Kůže je zrcadlem vnitřního prostředí, přesto signály jako svědění často jen maskujeme krémy.
Křeče a neklidné nohy: Častý projev chybějících minerálů, který ignorujeme, dokud nás v noci neprobudí bolest.
Změny ve vyprazdňování: Téma, o kterém se neradi bavíme, ale konzistence stolice a četnost vyprazdňování přímo ukazují, jak na tom vaše zdraví je.
💬 Zastavte se, než bude pozdě
Naturopatie funguje jako detektivka. Žádný z těchto symptomů se neobjevuje náhodou a každý z nich ukazuje na to, že se váš vnitřní systém rozkližuje – ať už v mikrobiomu, hormonech nebo nervové soustavě. Pokud je budete roky přehlížet jen proto, že vaše krevní testy jsou zatím „v normě“, koledujete si o chronický průšvih.
Napište nám do komentářů: Který z těchto příznaků u sebe nejčastěji pozorujete a omlouváte ho pouhou „únavou“? 👇
🎬 Celý rozhovor o tom, jak rozklíčovat varovné kontrolky svého těla dříve, než propukne nemoc, najdete na:
👉 firstclass.cz/longevity
🚨 „TO JE JEN ZE STRESU...“ Kolik tichých varovných signálů svého těla denně přehlížíte?
Bolí vás občas hlava, tak prostě spolknete růžový prášek? Máte po jídle pocit, jako by vám v žaludku ležel těžký kámen, ale mávnete nad tím rukou s tím, že jste jen rychle jedli? Nebo kolem desáté dopoledne sotva držíte otevřené oči, tak si dojdete pro čtvrté kafe, které stejně nezabírá?
Většina z nás tyhle „drobnosti“ přehlíží s tím, že je to v dnešní uspěchané době normální. Jenže klinická naturopatka Karolína Kunftová v našem novém Reelu varuje: Vaše tělo k vám mluví jasným jazykem, ale vy jeho volání o pomoc ignorujete!
⚠️ 7 nejčastějších příznaků, které lidé běžně přehlížejí:
Dopolední úmorná únava: Typicky mezi 10. a 11. hodinou dopoledne, kdy tělo zhasíná a kofein už nezabírá.
Noční kolotoč myšlenek: Večer jste přetažení, v hlavě vám jede nekonečný monolog a nemůžete usnout.
Šutr v žaludku: Jídlo se po obědě nechce posunout dál, cítíte nevolnost nebo těžkost.
Ranní probuzení bez chuti: Vstanete a hned ráno vám chybí radost ze života a lehkost bytí.
Svědivá pokožka: Kůže je zrcadlem vnitřního prostředí, přesto signály jako svědění často jen maskujeme krémy.
Křeče a neklidné nohy: Častý projev chybějících minerálů, který ignorujeme, dokud nás v noci neprobudí bolest.
Změny ve vyprazdňování: Téma, o kterém se neradi bavíme, ale konzistence stolice a četnost vyprazdňování přímo ukazují, jak na tom vaše zdraví je.
💬 Zastavte se, než bude pozdě
Naturopatie funguje jako detektivka. Žádný z těchto symptomů se neobjevuje náhodou a každý z nich ukazuje na to, že se váš vnitřní systém rozkližuje – ať už v mikrobiomu, hormonech nebo nervové soustavě. Pokud je budete roky přehlížet jen proto, že vaše krevní testy jsou zatím „v normě“, koledujete si o chronický průšvih.
Napište nám do komentářů: Který z těchto příznaků u sebe nejčastěji pozorujete a omlouváte ho pouhou „únavou“? 👇
🎬 Celý rozhovor o tom, jak rozklíčovat varovné kontrolky svého těla dříve, než propukne nemoc, najdete na:
👉 firstclass.cz/longevity
...





🗣️ „Každý má dneska na síti na všechno názor. Ale kde je odpovědnost za to, co vypustí z pusy?“
Žijeme v bizarní době. Stačí si zapnout telefon a během pěti minut zjistíte, že každý druhý je odborník na epidemiologii, geopolitiku, výživu i investice. Sociální sítě nám daly mikrofon, ale úplně z nich vyprchala odpovědnost za slovo.
Vědec a byznysmen Michal Pohludka v našem podcastu pojmenoval věc, na kterou se v online světě často zapomíná: Názor bez dat, zkušeností a nést za něj následky je jen prázdný hluk.
Internet je plný „expertů“, kteří vám bez váhání poradí, jak si zničit nebo zachránit zdraví, do čeho investovat všechny úspory nebo jak žít. Jenže až podle jejich univerzálních rad narazíte na držku, oni tam nebudou, aby za vás zaplatili účet. Odpovědnost totiž nese vždycky ten, kdo jim uhořeně uvěří.
Věda nestojí na dojmech, pocitech a lajcích. Věda stojí na tvrdých datech, reálných výsledcích a odvaze přiznat: „Tohle nevím.“ nebo „V tomhle jsem se pletl.“
Než příště uvěříte dalšímu internetovému prorokovi, položte si jednoduchou otázku: Nese ten člověk jakoukoliv reálnou odpovědnost za to, co vám právě radí? 🛑
💬 Jak to vnímáte vy? Štve vás na sociálních sítích tenhle trend, kdy má každý potřebu komentovat všechno bez jakékoliv znalosti věci? Nebo si myslíte, že má každý právo plácat, co chce? Napište mi do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
2 CommentsComment on Facebook
💊Rekreační sportovec, který jí pestře, si podle biochemika Aleše Dvořáka vystačí bez jediné kapsle — proteinové koncentráty i „přírodní" extrakty dávají smysl spíš vrcholovým sportovcům, jejichž tělo je zatíženo úplně jinak.
U multivitaminů se navíc studie rozcházejí, takže zázrak od nich nečekejte.
Dvě výjimky ale i pro běžnou populaci existují: vitamin D, kterého má podle výzkumů nedostatek zhruba 80 % Čechů, a omega-3 mastné kyseliny jako protiváha přepáleným olejům z průmyslových jídel.
🌞I tady ale platí, že kdo je hodně venku a jí zdravě, nepotřebuje často ani ty. Než tedy příště sáhnete po dalším doplňku, zkuste nejdřív barevnější talíř.
💬Je nějaký doplněk, u kterého jste vy sami cítili rozdíl — nebo naopak vyhozené peníze? Napište nám svou zkušenost. ... See MoreSee Less
24 CommentsComment on Facebook
„Dostávali jsme pětky, báli se učitelů a přišlo nám normální, že nás škola drtí. Proč to ale dneska musíme dělat stejně?“
Často se v diskuzích vrací argument, že dnešní generace nic nevydrží a že přísné hodnocení nebo tlak k dospívání prostě patří. Místo hledání smysluplných cest tak opakujeme vzorce jen z povinnosti nebo nostalgie.
Učitel a populizátor školství Daniel Pražák v našem podcastu upozorňuje na to, jak hluboce je v nás zakořeněné nastavení, podle kterého by si mladší generace měly prošlapat stejné překážky, i když nedávají smysl. Klasické známky jsou podle něj typickým příkladem nástroje, který přetrvává ze zvyku, ačkoliv o reálných schopnostech dětí říká jen velmi málo.
Když se posuneme od lpění na známkách k tomu, co děti skutečně učí, zjistíme, že strach z chyb k lepšímu vzdělání nevede. Na pracovištích i ve třídách by nám všem prospělo, kdybychom tenhle přežitý přístup vyměnili za podporu a rozum. 💬
🎧 Celý rozhovor s Danielem Pražákem o známkování, telefonech ve třídách, vykání/tykání učitelům a dalším najdete na našem kanálu. 👇
💬 Souhlasíte s tím, že argument „za nás to bylo taky a zvládli jsme to“ do moderního školství nepatří? ... See MoreSee Less
16 CommentsComment on Facebook
Musíte mít pádný důvod, abyste směla odejít ze vztahu? 💛
Do poradny v našem podcastu napsala žena, která zvažuje odchod od manžela. Nebije ji ani nepije, navenek všechno funguje. Ona v tom vztahu ale už necítí lásku ani chuť pokračovat a ptá se, jestli tím selhává.
Psycholožka a koučka Lucie Kolaříková odpovídá jasně. Neselhává. Ze vztahu, kde už láska, blízkost ani chuť pokračovat nejsou, máte právo odejít. Nemusíte k tomu mít žádný dramatický důvod.
Za tím pocitem viny přitom často stojí něco jiného než samotný vztah. Strach, že vás okolí nepochopí. Že „u nás se prostě neodchází" a vy na to zůstanete sama.
Nejdůležitější kroky v životě přitom podle psycholožky Kolaříkové děláme právě ve chvíli, kdy máme největší strach. Podlamují se nám u toho nohy, a přesto cítíme, že to udělat musíme. 🌱
Potvrzení, že smíte odejít, vám dá kdokoli. Ten krok ale nakonec musíte udělat vy sama a dovolit si ho i přes ten strach.
🎧 Celý rozhovor s Lucií Kolaříkovou najdete na našem kanálu.
💬 Udělali jste někdy velký krok navzdory strachu? Jak to nakonec dopadlo? ... See MoreSee Less
5 CommentsComment on Facebook
„Tohle vám o duševních nemocech většinou nikdo neřekne.“ ❤️🩹✨
Když člověk spadne na úplné dno a projde si peklem těžké diagnózy, něco se v něm nenávratně zlomí. Ale jak v našem novém podcastu říká peer terapeut Kamil Rain, tahle zkušenost vás může navždy změnit k lepšímu.
Přestanete se honit za iluzí úspěchu, uvědomíte si křehkost života a objevíte v sobě obrovský soucit a laskavost. Cesta zpět neexistuje, ale ta nová cesta může být mnohem hlubší a smysluplnější.
🎧 Celý rozhovor, který vám dost možná změní pohled na lidskou psychiku a vnitřní mír, najdete už teď na firstclass Odkaz čeká v biu! 👆 ... See MoreSee Less
43 CommentsComment on Facebook
🌱 „Výchova není pro teď. Výchova je pro budoucnost.“
Máte někdy výčitky svědomí, když musíte nastavit pevnou hranici a trvat si na svém? Třeba večer, když už chcete mít po celém dni klid, a dítě zkouší usínání oddálit, jak to jen jde?
Když se vžijeme do pocitů dítěte, je přirozené, že je nám to líto. Psycholog PhDr. Jan Svoboda ale v podcastu Laskavá výchova upozorňuje na jeden z velkých omylů moderního rodičovství.
Pokud necháme dítě žít v iluzi, že svět udělá vždy všechno přesně tak, jak si ono přeje, zaděláváme mu na obrovské problémy. Svět se tak totiž chovat nebude. Dítě naopak potřebuje získat rytmus a řád, aby se mu v budoucnu mnohem lépe pracovalo a fungovalo.
Neustálé ustupování a chybějící hranice jsou podle pana doktora ukázkou špatně pochopené výchovy nevýchovou.
👉 Láska k dítěti neznamená, že mu všechno dovolíme. Znamená to, že ho připravíme na reálný život.
🎧 Pusťte si nový díl podcastu Laskavá výchova s Janem Svobodou a objevte zdravý balanc mezi laskavostí a jasnými hranicemi. (Odkaz na celé video a audio najdete v našem biu!) 🔗
👇 Jak to máte s nastavováním hranic vy? Cítíte někdy výčitky, když musíte říct rázné NE? Napište nám to do komentářů! ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook