





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Máte také občas pocit, že čím více se snažíte dobře vyspat, tím méně vám to jde? 😴
Dnešní doba z nás dělá tak trochu chronické spánkové manažery. Spánek nám měří hodinky, hlídáme grafy, kupujeme červené brýle a doplňky... a přesto se ráno budíme zbití jak psi.
V rozhovoru s klinickou psycholožkou Veronikou Dostálovou jsme si uvědomili jednu zásadní věc: Spánek se nedá vybojovat sílou. Čím větší tlak na sebe vyvíjíme, tím více nás mozek drží v šachu.
Shrnuli jsme 5 nejčastějších nenápadných chyb, které podle KBT (kognitivně-behaviorální terapie) denně děláváme, aniž bychom o tom věděli:
👉 Projděte si fotky a zjistěte, proč vám brzký odchod do postele spíše škodí, co dělat, když v noci nejde vypnout hlava, nebo proč nemusíte mít růžové brýle, aby vám bylo lépe.
A to je jen malá ochutnávka! V celém rozhovoru jdeme s Veronikou ještě mnohem hlouběji:
🔹 Jak poznat hranici mezi obyčejnou únavou a chronickým vyčerpáním?
🔹 Proč se ze spánkových aplikací někdy stává naše vlastní past?
🔹 Jak přestat být na sebe až příliš přísní, když věci nejdou podle plánu?
🔹 a další hodnotné informace.
🎧 Celý rozhovor s PhDr. Veronikou Dostálovou, Ph.D. najdete na našem kanálu.
💬 U které z těch 5 chyb jste se poznali vy? Napište nám do komentářů, budeme moc rádi za vaše zkušenosti! 👇
#longevity #spanek #nespavost #psychologie #kbt #zdravyspanek #zdravi #dusevnizdravi #dostalova #longevitypodcast #firstclass
Máte také občas pocit, že čím více se snažíte dobře vyspat, tím méně vám to jde? 😴
Dnešní doba z nás dělá tak trochu chronické spánkové manažery. Spánek nám měří hodinky, hlídáme grafy, kupujeme červené brýle a doplňky... a přesto se ráno budíme zbití jak psi.
V rozhovoru s klinickou psycholožkou Veronikou Dostálovou jsme si uvědomili jednu zásadní věc: Spánek se nedá vybojovat sílou. Čím větší tlak na sebe vyvíjíme, tím více nás mozek drží v šachu.
Shrnuli jsme 5 nejčastějších nenápadných chyb, které podle KBT (kognitivně-behaviorální terapie) denně děláváme, aniž bychom o tom věděli:
👉 Projděte si fotky a zjistěte, proč vám brzký odchod do postele spíše škodí, co dělat, když v noci nejde vypnout hlava, nebo proč nemusíte mít růžové brýle, aby vám bylo lépe.
A to je jen malá ochutnávka! V celém rozhovoru jdeme s Veronikou ještě mnohem hlouběji:
🔹 Jak poznat hranici mezi obyčejnou únavou a chronickým vyčerpáním?
🔹 Proč se ze spánkových aplikací někdy stává naše vlastní past?
🔹 Jak přestat být na sebe až příliš přísní, když věci nejdou podle plánu?
🔹 a další hodnotné informace.
🎧 Celý rozhovor s PhDr. Veronikou Dostálovou, Ph.D. najdete na našem kanálu.
💬 U které z těch 5 chyb jste se poznali vy? Napište nám do komentářů, budeme moc rádi za vaše zkušenosti! 👇
#longevity #spanek #nespavost #psychologie #kbt #zdravyspanek #zdravi #dusevnizdravi #dostalova #longevitypodcast #firstclass
...
„Přetížené děti ke mně přijdou a prosí: Můžu si lehnout pod deku a přečteš mi pohádku?“ 🧸💔
Tato slova školní psycholožky Pavlíny Horáčkové zasáhnou každého rodiče. Žijeme v době, kdy děti od pondělí do pátku spěchají z kroužku na kroužek. Zvládají jazyky, sport, hudebku... ale doma často chybí to nejzákladnější: obyčejné pohlazení, blízkost a čas bez spěchu.
Rodiče v dobré víře platí tréninky, vybavení i kroužky, aby dětem nic nechybělo. Jenže děti nepatří do výkonového světa dospělých. Často netouží po dalších možnostech, ale po tom, aby si k nim někdo sedl, přikryl je dekou a byl tam jen pro ně.
Dětí se dnes ptáme na výsledky, ale ptáme se jich dostatečně na to, jak se cítí?
🎧 Poslechněte si hluboký rozhovor s Pavlínou Horáčkovou v podcastu Laskavá výchova.
„Přetížené děti ke mně přijdou a prosí: Můžu si lehnout pod deku a přečteš mi pohádku?“ 🧸💔
Tato slova školní psycholožky Pavlíny Horáčkové zasáhnou každého rodiče. Žijeme v době, kdy děti od pondělí do pátku spěchají z kroužku na kroužek. Zvládají jazyky, sport, hudebku... ale doma často chybí to nejzákladnější: obyčejné pohlazení, blízkost a čas bez spěchu.
Rodiče v dobré víře platí tréninky, vybavení i kroužky, aby dětem nic nechybělo. Jenže děti nepatří do výkonového světa dospělých. Často netouží po dalších možnostech, ale po tom, aby si k nim někdo sedl, přikryl je dekou a byl tam jen pro ně.
Dětí se dnes ptáme na výsledky, ale ptáme se jich dostatečně na to, jak se cítí?
🎧 Poslechněte si hluboký rozhovor s Pavlínou Horáčkovou v podcastu Laskavá výchova.
...
📌40 % patnáctiletých dětí u nás trpí depresemi. 💔
Není to strašidelné číslo? Data Národního ústavu duševního zdraví mluví jasně.
Otázka ale zní: Kde se to v dnešních dětech bere?
V rozhovoru jsme se na to zeptali Jana Mühlfeita, mentora, globální kouče a stratéga, který v tom má jasno a říká: V neustálém srovnávání.
📱 Dnešní děti žijí na sociálních sítích, kde na ně nepřetržitě útočí dokonalé obrázky cizích životů. Vzniká v nich pocit: „Nejsem dost dobrý/á.“ A aby toho nebylo málo, často je srovnáváme i my dospělí doma nebo ve škole – „Sleduj, jak to jde Pepíčkovi...“
🧠 Proč to děláváme? A co se děje v mozku?
Náš mozek má přirozenou negativní předpojatost. Naše „opice“ (amygdala – centrum emocí a strachu) je 10× rychlejší než náš „profesor“ (racionální logika). Jakmile dítě ucítí tlak nebo kritiku, opice zpanikaří.
👉 Jak z toho ven podle Jana Mühlfeita?
Srovnávání nebo zpětná vazba nejsou samy o sobě špatné, ale záleží na pořadí:
1️⃣ Nejdřív dítěti řekněte, v čem JE dobré. ❤️ (Tím uklidníte jeho opici).
2️⃣ Až potom otevřete prostor pro to, v čem se může zlepšit. 💡 (Tím předáte velení v mozku profesorovi).
Až budete mít příště chuť dítě na něco upozornit, zkuste to otočit. Nejdřív podpořte jeho silné stránky.
💬 Jak to máte doma vy? Daří se vám vyvažovat pochvalu a kritiku, nebo se přihodí, že „opice“ uteče z klece? Napište nám do komentářů! 👇
🎧 Chcete slyšet celý rozhovor? Najdete ho na našem kanálu!
Přidejte se ke komunitě/kanálu @laskavavychova. Přinášíme vám rozhovory s experty, kteří vám dodají jistotu ve výchově, a prostory, kde najdete pochopení a oporu ostatních rodičů. Nejsme v tom sami! ✨
📌40 % patnáctiletých dětí u nás trpí depresemi. 💔
Není to strašidelné číslo? Data Národního ústavu duševního zdraví mluví jasně.
Otázka ale zní: Kde se to v dnešních dětech bere?
V rozhovoru jsme se na to zeptali Jana Mühlfeita, mentora, globální kouče a stratéga, který v tom má jasno a říká: V neustálém srovnávání.
📱 Dnešní děti žijí na sociálních sítích, kde na ně nepřetržitě útočí dokonalé obrázky cizích životů. Vzniká v nich pocit: „Nejsem dost dobrý/á.“ A aby toho nebylo málo, často je srovnáváme i my dospělí doma nebo ve škole – „Sleduj, jak to jde Pepíčkovi...“
🧠 Proč to děláváme? A co se děje v mozku?
Náš mozek má přirozenou negativní předpojatost. Naše „opice“ (amygdala – centrum emocí a strachu) je 10× rychlejší než náš „profesor“ (racionální logika). Jakmile dítě ucítí tlak nebo kritiku, opice zpanikaří.
👉 Jak z toho ven podle Jana Mühlfeita?
Srovnávání nebo zpětná vazba nejsou samy o sobě špatné, ale záleží na pořadí:
1️⃣ Nejdřív dítěti řekněte, v čem JE dobré. ❤️ (Tím uklidníte jeho opici).
2️⃣ Až potom otevřete prostor pro to, v čem se může zlepšit. 💡 (Tím předáte velení v mozku profesorovi).
Až budete mít příště chuť dítě na něco upozornit, zkuste to otočit. Nejdřív podpořte jeho silné stránky.
💬 Jak to máte doma vy? Daří se vám vyvažovat pochvalu a kritiku, nebo se přihodí, že „opice“ uteče z klece? Napište nám do komentářů! 👇
🎧 Chcete slyšet celý rozhovor? Najdete ho na našem kanálu!
Přidejte se ke komunitě/kanálu @laskavavychova. Přinášíme vám rozhovory s experty, kteří vám dodají jistotu ve výchově, a prostory, kde najdete pochopení a oporu ostatních rodičů. Nejsme v tom sami! ✨
...
Mysleli si, že je to špatná babička... Pravda ale ležela mnohem hlouběji. 💔
V dnešním Reelu Helena sdílí velmi silný příběh. Dcera měla pocit, že babička nechce hlídat svá vnoučata, že si od nich drží odstup a nemá k nim vztah. Skutečný důvod ale odhalily až rodinné konstelace.
Ukázalo se, že babička si v sobě nesla obrovské, nezpracované trauma ze ztráty vlastního dítěte z minulosti. Podvědomě si od vnoučat držela odstup, protože přes něnovu prožívala starou bolest a bála se další ztráty. Když se toto tajemství otevřelo a vyčistilo, babiččin přístup k dětem se změnil.
Tento příběh nám jasně ukazuje, jak snadno lidi odsoudíme jen podle chování na povrchu, aniž bychom znali jejich skrytá zranění a životní souvislosti.
Nástrojem k tomuto odhalení byly rodinné konstelace. Tato metoda odkrývání rodinných traumat budí spoustu emocí – někdo na ni nedá dopustit, jiný se jí vyhýbá obloukem.
👇 A nás by zajímalo, jak to máte vy!
Máte s rodinnými konstelacemi osobní zkušenost a pomohly vám pochopit vaše rodinné vazby? Nebo to celé vnímáte spíš jako ezoteriku a šarlatánství?
Dejte nám vědět dolů do komentářů, těšíme se na vaše názory! 💬
🎧 Celou epizodu našeho podcastu o tom, proč žít „v souvislostech“ a nevynášet okamžité soudy, najdete v odkazu v biu!
Mysleli si, že je to špatná babička... Pravda ale ležela mnohem hlouběji. 💔
V dnešním Reelu Helena sdílí velmi silný příběh. Dcera měla pocit, že babička nechce hlídat svá vnoučata, že si od nich drží odstup a nemá k nim vztah. Skutečný důvod ale odhalily až rodinné konstelace.
Ukázalo se, že babička si v sobě nesla obrovské, nezpracované trauma ze ztráty vlastního dítěte z minulosti. Podvědomě si od vnoučat držela odstup, protože přes něnovu prožívala starou bolest a bála se další ztráty. Když se toto tajemství otevřelo a vyčistilo, babiččin přístup k dětem se změnil.
Tento příběh nám jasně ukazuje, jak snadno lidi odsoudíme jen podle chování na povrchu, aniž bychom znali jejich skrytá zranění a životní souvislosti.
Nástrojem k tomuto odhalení byly rodinné konstelace. Tato metoda odkrývání rodinných traumat budí spoustu emocí – někdo na ni nedá dopustit, jiný se jí vyhýbá obloukem.
👇 A nás by zajímalo, jak to máte vy!
Máte s rodinnými konstelacemi osobní zkušenost a pomohly vám pochopit vaše rodinné vazby? Nebo to celé vnímáte spíš jako ezoteriku a šarlatánství?
Dejte nám vědět dolů do komentářů, těšíme se na vaše názory! 💬
🎧 Celou epizodu našeho podcastu o tom, proč žít „v souvislostech“ a nevynášet okamžité soudy, najdete v odkazu v biu!
...
Jak je možné, že nás v rozpočtu a školství pokaždé zaskočí demografická vlna, o které víme patnáct let dopředu? 🧠
Už při narození dětí víme s přesností na rok, kdy dorazí do školek, kdy zaplní základní školy a kdy budou skládat přijímací zkoušky na střední. Scénář se přesto opakuje. Nejprve chyběla místa pro předškoláky, pak na prvním stupni a teď sledujeme obrovský přetlak na středních školách. Další na řadě budou univerzity.
Učitel a pedagog Daniel Pražák v našem podcastu upozorňuje na to, jak zvláštně jako společnost na tyto výkyvy reagujeme. Problémy s kapacity se totiž naplno otevřely až ve chvíli, kdy zasáhly rodiny ze střední třídy v Praze. Dokud se týkaly jen některých regionů, systémový tlak na změnu chyběl.
Stát přitom všechna data vlastní dlouhé roky. Místo plánování na základě čísel ale neustále jen doháníme resty a divíme se situaci, která byla zcela předvídatelná.
🎧 Celý rozhovor s Mgr. Danielem Pražákem, Ph.D. najdete na našem kanálu a sestřih nejzajímavějšího na našem YT kanálu. 👇
💬 Zažili jste vy nebo vaše děti stres spojený s nedostatkem míst na školách? Co podle vás selhalo nejvíce?
Jak je možné, že nás v rozpočtu a školství pokaždé zaskočí demografická vlna, o které víme patnáct let dopředu? 🧠
Už při narození dětí víme s přesností na rok, kdy dorazí do školek, kdy zaplní základní školy a kdy budou skládat přijímací zkoušky na střední. Scénář se přesto opakuje. Nejprve chyběla místa pro předškoláky, pak na prvním stupni a teď sledujeme obrovský přetlak na středních školách. Další na řadě budou univerzity.
Učitel a pedagog Daniel Pražák v našem podcastu upozorňuje na to, jak zvláštně jako společnost na tyto výkyvy reagujeme. Problémy s kapacity se totiž naplno otevřely až ve chvíli, kdy zasáhly rodiny ze střední třídy v Praze. Dokud se týkaly jen některých regionů, systémový tlak na změnu chyběl.
Stát přitom všechna data vlastní dlouhé roky. Místo plánování na základě čísel ale neustále jen doháníme resty a divíme se situaci, která byla zcela předvídatelná.
🎧 Celý rozhovor s Mgr. Danielem Pražákem, Ph.D. najdete na našem kanálu a sestřih nejzajímavějšího na našem YT kanálu. 👇
💬 Zažili jste vy nebo vaše děti stres spojený s nedostatkem míst na školách? Co podle vás selhalo nejvíce?
...
Tuhle větu říká biochemik RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D. — a není to strašení. Ultra zpracované potraviny (od instantních jídel po zavakuované omáčky ze supermarketu) mají spoustu kalorií, ale skoro žádné mikroživiny. Hodně soli, málo vitaminů a prospěšných látek z rostlin. A když jich sníme pětinu všeho, co si za den dáme, tělo to po letech pozná.
Není potřeba dělat drastické změny. Stačí míň sáhnout po hotovém a víc si uvařit z běžných surovin.
💬Prozraďte nám svůj trik: co si dáte, když nemáte čas vařit, ale nechcete sáhnout po hotovém?
Tuhle větu říká biochemik RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D. — a není to strašení. Ultra zpracované potraviny (od instantních jídel po zavakuované omáčky ze supermarketu) mají spoustu kalorií, ale skoro žádné mikroživiny. Hodně soli, málo vitaminů a prospěšných látek z rostlin. A když jich sníme pětinu všeho, co si za den dáme, tělo to po letech pozná.
Není potřeba dělat drastické změny. Stačí míň sáhnout po hotovém a víc si uvařit z běžných surovin.
💬Prozraďte nám svůj trik: co si dáte, když nemáte čas vařit, ale nechcete sáhnout po hotovém?
...
57 % lidí by za šéfa raději bralo umělou inteligenci než člověka. Co děláme v práci špatně? 🤔
Když vidíte podobná čísla, je snadné propadnout skepsi. Jenže generální ředitelka SAP ČR Hana Součková se v našem novém podcastu podívala pravdě přímo do očí.
Proč lidé utíkají k AI?
Ne proto, že by milovali algoritmy. Ale proto, že AI na ně má čas. Dá jim 100% pozornost. Zatímco tradiční manažer často jen „přesouvá úkoly zleva doprava“, vykazuje tabulky a na lidský rozhovor mu nezbývá kapacita.
V dnešní zrychlené době už nepotřebujeme kontrolory. Potřebujeme skutečné lídry.
V rozhovoru pro náš kanál Kariéra a podnikání se dozvíte informace, o kterých se v korporátním světě mluví jen zřídka:
✅ Proč jsou pětileté plány v roce 2026 mrtvé a jak vést tým přítomností.
✅ Jaké 4 pilíře drží Hanu Součkovou na vrcholu bez vyhoření.
✅ Proč bychom měli přestat podceňovat dnešní dvacetileté.
✅ A proč je pro šéfku obří firmy role matky stále tou vůbec nejdůležitější.
🎧 Chcete si pustit celý rozhovor plný hlubokých myšlenek a zdravého rozumu?
Celý díl s Hanou Součkovou najdete na našem YouTube kanále FirstClass!
💬 A jak to máte vy? Vnímáte ve svém okolí, že lidem v práci chybí lidský přístup a čas ze strany vedoucích? Napište nám do komentářů!
57 % lidí by za šéfa raději bralo umělou inteligenci než člověka. Co děláme v práci špatně? 🤔
Když vidíte podobná čísla, je snadné propadnout skepsi. Jenže generální ředitelka SAP ČR Hana Součková se v našem novém podcastu podívala pravdě přímo do očí.
Proč lidé utíkají k AI?
Ne proto, že by milovali algoritmy. Ale proto, že AI na ně má čas. Dá jim 100% pozornost. Zatímco tradiční manažer často jen „přesouvá úkoly zleva doprava“, vykazuje tabulky a na lidský rozhovor mu nezbývá kapacita.
V dnešní zrychlené době už nepotřebujeme kontrolory. Potřebujeme skutečné lídry.
V rozhovoru pro náš kanál Kariéra a podnikání se dozvíte informace, o kterých se v korporátním světě mluví jen zřídka:
✅ Proč jsou pětileté plány v roce 2026 mrtvé a jak vést tým přítomností.
✅ Jaké 4 pilíře drží Hanu Součkovou na vrcholu bez vyhoření.
✅ Proč bychom měli přestat podceňovat dnešní dvacetileté.
✅ A proč je pro šéfku obří firmy role matky stále tou vůbec nejdůležitější.
🎧 Chcete si pustit celý rozhovor plný hlubokých myšlenek a zdravého rozumu?
Celý díl s Hanou Součkovou najdete na našem YouTube kanále FirstClass!
💬 A jak to máte vy? Vnímáte ve svém okolí, že lidem v práci chybí lidský přístup a čas ze strany vedoucích? Napište nám do komentářů!
...
🤯 „Slovo schizofrenik vnímám jako urážku a nadávku.“
V novém díle podcastu jsme otevřeli téma, před kterým společnost často zavírá oči. Peer terapeut Kamil Rain si prošel pětadvacetiletým bojem s paranoidní schizofrenií a dnes využívá svou vlastní zkušenost, aby pomohl lidem, kteří se ocitli na úplném duševním dně.
V tomto Reelu sdílíme ty nejsilnější momenty z našeho rozhovoru. Zjistíte:
👉 Proč nevyžádané rady typu „běž si zaběhat“ nefungují, když máte pocit, že vaše tělo váží tunu.
👉 Jak vypadá pád do králičí nory a jaké to je, když vás vlastní mozek přesvědčí, že si právě povídáte s vévodkyní Kate.
👉 Proč vás může těžká duševní nemoc paradoxně změnit k lepšímu a probudit ve vás obrovskou laskavost a soucit.
Nejsme vrazi z televize, říká Kamil a boří nejhorší mediální mýty o lidech s duševním onemocněním.
Tohle vyprávění vám změní pohled na lidskou psychiku! 🧠✨
🎧 Celou epizodu najdete na na firstclass
💬 Zažili jste někdy vy nebo vaši blízcí nevyžádané „hraběcí rady“ ve chvílích, kdy vám bylo nejhůř? Napište nám do komentářů, jak jste na ně reagovali! 👇
🤯 „Slovo schizofrenik vnímám jako urážku a nadávku.“
V novém díle podcastu jsme otevřeli téma, před kterým společnost často zavírá oči. Peer terapeut Kamil Rain si prošel pětadvacetiletým bojem s paranoidní schizofrenií a dnes využívá svou vlastní zkušenost, aby pomohl lidem, kteří se ocitli na úplném duševním dně.
V tomto Reelu sdílíme ty nejsilnější momenty z našeho rozhovoru. Zjistíte:
👉 Proč nevyžádané rady typu „běž si zaběhat“ nefungují, když máte pocit, že vaše tělo váží tunu.
👉 Jak vypadá pád do králičí nory a jaké to je, když vás vlastní mozek přesvědčí, že si právě povídáte s vévodkyní Kate.
👉 Proč vás může těžká duševní nemoc paradoxně změnit k lepšímu a probudit ve vás obrovskou laskavost a soucit.
Nejsme vrazi z televize, říká Kamil a boří nejhorší mediální mýty o lidech s duševním onemocněním.
Tohle vyprávění vám změní pohled na lidskou psychiku! 🧠✨
🎧 Celou epizodu najdete na na firstclass
💬 Zažili jste někdy vy nebo vaši blízcí nevyžádané „hraběcí rady“ ve chvílích, kdy vám bylo nejhůř? Napište nám do komentářů, jak jste na ně reagovali! 👇
...





Zní to jako scifi z úst nadšeného biohackera? Není. Podle docenta Jiřího Votruby je náš organismus stavěný na extrémně dlouhý věk – problém je v tom, co s ním děláme v průběhu života.
Kde si dlouhověkost ničíme nejvíce?
📉 Po 30. roce nastává zlom: Prudce klesá somatotropní hormon (STH). Do té doby si tělo nechá líbit téměř cokoliv, ale po třicítce ztrácíme schopnost snadno budovat svaly a udržet metabolismus bez vlastního přičinění.
🚫 Cukr a fast food jako tichá past: Tělo čistý cukr k životu nepotřebuje, dokáže si ho vyrobit z jiných zdrojů. Výroba návyku na cukr v dospělosti je přímou cestou k tomu, jak si zkrátit život o celé dekády.
Klíčem k dlouhému životu není polykat drahé pilulky, ale vstoupit do vyššího věku připraveni, nikoliv překvapeni. Snížit stres, hýbat se, mít režim a ranní důvod se těšit na nový den.
💬Pokud by vám tělo sloužilo v plném zdraví a vitalitě, chtěli byste se dožít 130 let? Nebo vám dnešní průměrný věk přijde tak akorát? ... See MoreSee Less
60 CommentsComment on Facebook
Testosteron je nejhojnější pohlavní hormon v ženském těle. A přesto o něm v perimenopauze skoro nikdo nemluví.
Vaječníky ho tvoří víc než estrogenu. Ovlivňuje kosti, svalovou hmotu, soustředění, náladu i energii. Pilotní výzkum z roku 2024 navíc naznačuje, že testosteron v gelu může u žen v perimenopauze pomoct i s náladou a pamětí.
Přesto v USA není pro ženy schválený. Podává se výhradně „off-label“, mimo schválenou indikaci. Léčba se řídí příznaky. Dávka je zlomkem mužské.
Uroložka MUDr. Kelly Casperson to říká rovnou: „Proč nemůžeme stárnout jako muži?“
Perimenopauza se v Česku týká skoro milionu žen. A pořád je tabu. Jak je to u vás? Slyšely jste o testosteronu někdy od svého lékaře? Nebo se o tom dozvídáte teprve teď? Napište nám do komentářů. A pošlete to kamarádce, která tím právě prochází.
Víc o tom, co se po čtyřicítce děje v ženském mozku i těle, najdete v knize Mozek v menopauze.
Edukační obsah. Nenahrazuje konzultaci s lékařem. ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
„Přetížené děti ke mně přijdou a prosí: Můžu si lehnout pod deku a přečteš mi pohádku?“ 🧸💔
Tato slova školní psycholožky Pavlíny Horáčkové zasáhnou každého rodiče. Žijeme v době, kdy děti od pondělí do pátku spěchají z kroužku na kroužek. Zvládají jazyky, sport, hudebku... ale doma často chybí to nejzákladnější: obyčejné pohlazení, blízkost a čas bez spěchu.
Rodiče v dobré víře platí tréninky, vybavení i kroužky, aby dětem nic nechybělo. Jenže děti nepatří do výkonového světa dospělých. Často netouží po dalších možnostech, ale po tom, aby si k nim někdo sedl, přikryl je dekou a byl tam jen pro ně.
Dětí se dnes ptáme na výsledky, ale ptáme se jich dostatečně na to, jak se cítí?
🎧 Poslechněte si hluboký rozhovor s Pavlínou Horáčkovou v podcastu Laskavá výchova. ... See MoreSee Less
149 CommentsComment on Facebook
📌40 % patnáctiletých dětí u nás trpí depresemi. 💔
Není to strašidelné číslo? Data Národního ústavu duševního zdraví mluví jasně.
Otázka ale zní: Kde se to v dnešních dětech bere?
V rozhovoru jsme se na to zeptali Jana Mühlfeita, mentora, globální kouče a stratéga, který v tom má jasno a říká: V neustálém srovnávání.
📱 Dnešní děti žijí na sociálních sítích, kde na ně nepřetržitě útočí dokonalé obrázky cizích životů. Vzniká v nich pocit: „Nejsem dost dobrý/á.“ A aby toho nebylo málo, často je srovnáváme i my dospělí doma nebo ve škole – „Sleduj, jak to jde Pepíčkovi...“
🧠 Proč to děláváme? A co se děje v mozku?
Náš mozek má přirozenou negativní předpojatost. Naše „opice“ (amygdala – centrum emocí a strachu) je 10× rychlejší než náš „profesor“ (racionální logika). Jakmile dítě ucítí tlak nebo kritiku, opice zpanikaří.
👉 Jak z toho ven podle Jana Mühlfeita?
Srovnávání nebo zpětná vazba nejsou samy o sobě špatné, ale záleží na pořadí:
1️⃣ Nejdřív dítěti řekněte, v čem JE dobré. ❤️ (Tím uklidníte jeho opici).
2️⃣ Až potom otevřete prostor pro to, v čem se může zlepšit. 💡 (Tím předáte velení v mozku profesorovi).
Až budete mít příště chuť dítě na něco upozornit, zkuste to otočit. Nejdřív podpořte jeho silné stránky.
💬 Jak to máte doma vy? Daří se vám vyvažovat pochvalu a kritiku, nebo se přihodí, že „opice“ uteče z klece? Napište nám do komentářů! 👇
🎧 Chcete slyšet celý rozhovor? Najdete ho na našem kanálu!
Přidejte se ke komunitě/kanálu @laskavavychova. Přinášíme vám rozhovory s experty, kteří vám dodají jistotu ve výchově, a prostory, kde najdete pochopení a oporu ostatních rodičů. Nejsme v tom sami! ✨ ... See MoreSee Less
2 CommentsComment on Facebook
Mysleli si, že je to špatná babička... Pravda ale ležela mnohem hlouběji. 💔
V dnešním Reelu Helena sdílí velmi silný příběh. Dcera měla pocit, že babička nechce hlídat svá vnoučata, že si od nich drží odstup a nemá k nim vztah. Skutečný důvod ale odhalily až rodinné konstelace.
Ukázalo se, že babička si v sobě nesla obrovské, nezpracované trauma ze ztráty vlastního dítěte z minulosti. Podvědomě si od vnoučat držela odstup, protože přes něnovu prožívala starou bolest a bála se další ztráty. Když se toto tajemství otevřelo a vyčistilo, babiččin přístup k dětem se změnil.
Tento příběh nám jasně ukazuje, jak snadno lidi odsoudíme jen podle chování na povrchu, aniž bychom znali jejich skrytá zranění a životní souvislosti.
Nástrojem k tomuto odhalení byly rodinné konstelace. Tato metoda odkrývání rodinných traumat budí spoustu emocí – někdo na ni nedá dopustit, jiný se jí vyhýbá obloukem.
👇 A nás by zajímalo, jak to máte vy!
Máte s rodinnými konstelacemi osobní zkušenost a pomohly vám pochopit vaše rodinné vazby? Nebo to celé vnímáte spíš jako ezoteriku a šarlatánství?
Dejte nám vědět dolů do komentářů, těšíme se na vaše názory! 💬
🎧 Celou epizodu našeho podcastu o tom, proč žít „v souvislostech“ a nevynášet okamžité soudy, najdete v odkazu v biu! ... See MoreSee Less
9 CommentsComment on Facebook
Jak je možné, že nás v rozpočtu a školství pokaždé zaskočí demografická vlna, o které víme patnáct let dopředu? 🧠
Už při narození dětí víme s přesností na rok, kdy dorazí do školek, kdy zaplní základní školy a kdy budou skládat přijímací zkoušky na střední. Scénář se přesto opakuje. Nejprve chyběla místa pro předškoláky, pak na prvním stupni a teď sledujeme obrovský přetlak na středních školách. Další na řadě budou univerzity.
Učitel a pedagog Daniel Pražák v našem podcastu upozorňuje na to, jak zvláštně jako společnost na tyto výkyvy reagujeme. Problémy s kapacity se totiž naplno otevřely až ve chvíli, kdy zasáhly rodiny ze střední třídy v Praze. Dokud se týkaly jen některých regionů, systémový tlak na změnu chyběl.
Stát přitom všechna data vlastní dlouhé roky. Místo plánování na základě čísel ale neustále jen doháníme resty a divíme se situaci, která byla zcela předvídatelná.
🎧 Celý rozhovor s Mgr. Danielem Pražákem, Ph.D. najdete na našem kanálu a sestřih nejzajímavějšího na našem YT kanálu. 👇
💬 Zažili jste vy nebo vaše děti stres spojený s nedostatkem míst na školách? Co podle vás selhalo nejvíce? ... See MoreSee Less
8 CommentsComment on Facebook