





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Nádech, výdech. Každý to děláme každou vteřinu. 🌬
Málokdo ale tuší, že se přes dech dá dostat k věcem, které v sobě nosíme roky.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu vysvětluje, jak dýchání pracuje s tělem i s psychikou a proč se stará bolest podle něj ukládá právě do těla.
Popisuje i Grofovo dýchání, metodu, kterou v ČR jako jediný lékař smí s pověřením Stanislava Grofa učit další terapeuty.
🎧 Celý inspirativní rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Všimli jste si někdy, jak se vám mění dech podle toho, jak se cítíte?
Nádech, výdech. Každý to děláme každou vteřinu. 🌬
Málokdo ale tuší, že se přes dech dá dostat k věcem, které v sobě nosíme roky.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu vysvětluje, jak dýchání pracuje s tělem i s psychikou a proč se stará bolest podle něj ukládá právě do těla.
Popisuje i Grofovo dýchání, metodu, kterou v ČR jako jediný lékař smí s pověřením Stanislava Grofa učit další terapeuty.
🎧 Celý inspirativní rozhovor najdete na našem kanálu.
💬 Všimli jste si někdy, jak se vám mění dech podle toho, jak se cítíte?
...
🩸 „Bolest k tomu přece patří, ne?“
Sedíte v kanceláři, před sebou důležitý deadline, v hlavě milion úkolů. A v podbřišku? Jako by vás někdo zevnitř bodal nožem. Svíráte se v křečích, tajně polykáte už druhý růžový prášek a snažíte se tvářit, že se vůbec nic neděje. Protože v dnešní době se přece hraje na stoprocentní výkon a slabost se nenosí.
Představte si ale ženu, která se kvůli brutálním bolestem kroutí na podlaze. Nebo ženu, ze které se týden před menstruací stává neovladatelný uzlíček nervů. Když se s tím svěří kamarádkám nebo i lékaři, často slyší stejnou větu: „To je přece normální, to k tomu patří. Vem si prášek.“
Jenže... co když je to celé úplně jinak?
🚫 Ne, tohle NENÍ normální!
Klinická naturopatka Karolína Kunftová v našem novém podcastu přichází s pravdou, která spoustě žen otevře oči:
„Zdravá menstruace vás nemá omezovat. Bolest není normální! Tlak na výkon bere ženám jejich přirozenou cykličnost.“
Naše těla jsou neuvěřitelně chytrá a bolest není nutné zlo, které musíme tiše přetrpět. Je to biologická kontrolka. Hlasitý alarm, kterým se nám tělo snaží říct, že něco děláme špatně.
Moderní společnost nás nutí fungovat v nonstop mužské energii – v neustálém tlaku na cíl, výsledky a rychlost. Jenže ženské tělo funguje v cyklech. Potřebuje období dynamického výkonu, ale také období, kdy prostě zpomalí, spočine a regeneruje. Když tuto přirozenost dlouhodobě ignorujeme a přebíjíme ji kofeinem, stresem a chemií, tělo začne stávkovat.
🔍 Odhalte signály svého těla
Chcete konečně porozumět své vlastní biologii a vrátit svému tělu ztracenou rovnováhu a šťavnatost? Zajímá vás, jak souvisí neustálá únava s nedostatkem látek, které běžné krevní testy vůbec neodhalí?
V novém, mimořádně otevřeném podcastu jdeme s Karolínou Kunftovou do hloubky. Nečekejte žádné šamanství – čekejte vědecky podloženou naturopatickou detektivku, která vám dá jasný návod, jak znovu získat kontrolu nad svým zdravím.
🎧 Celý rozhovor je pro vás právě teď připraven na: firstclass.cz/longevity
🩸 „Bolest k tomu přece patří, ne?“
Sedíte v kanceláři, před sebou důležitý deadline, v hlavě milion úkolů. A v podbřišku? Jako by vás někdo zevnitř bodal nožem. Svíráte se v křečích, tajně polykáte už druhý růžový prášek a snažíte se tvářit, že se vůbec nic neděje. Protože v dnešní době se přece hraje na stoprocentní výkon a slabost se nenosí.
Představte si ale ženu, která se kvůli brutálním bolestem kroutí na podlaze. Nebo ženu, ze které se týden před menstruací stává neovladatelný uzlíček nervů. Když se s tím svěří kamarádkám nebo i lékaři, často slyší stejnou větu: „To je přece normální, to k tomu patří. Vem si prášek.“
Jenže... co když je to celé úplně jinak?
🚫 Ne, tohle NENÍ normální!
Klinická naturopatka Karolína Kunftová v našem novém podcastu přichází s pravdou, která spoustě žen otevře oči:
„Zdravá menstruace vás nemá omezovat. Bolest není normální! Tlak na výkon bere ženám jejich přirozenou cykličnost.“
Naše těla jsou neuvěřitelně chytrá a bolest není nutné zlo, které musíme tiše přetrpět. Je to biologická kontrolka. Hlasitý alarm, kterým se nám tělo snaží říct, že něco děláme špatně.
Moderní společnost nás nutí fungovat v nonstop mužské energii – v neustálém tlaku na cíl, výsledky a rychlost. Jenže ženské tělo funguje v cyklech. Potřebuje období dynamického výkonu, ale také období, kdy prostě zpomalí, spočine a regeneruje. Když tuto přirozenost dlouhodobě ignorujeme a přebíjíme ji kofeinem, stresem a chemií, tělo začne stávkovat.
🔍 Odhalte signály svého těla
Chcete konečně porozumět své vlastní biologii a vrátit svému tělu ztracenou rovnováhu a šťavnatost? Zajímá vás, jak souvisí neustálá únava s nedostatkem látek, které běžné krevní testy vůbec neodhalí?
V novém, mimořádně otevřeném podcastu jdeme s Karolínou Kunftovou do hloubky. Nečekejte žádné šamanství – čekejte vědecky podloženou naturopatickou detektivku, která vám dá jasný návod, jak znovu získat kontrolu nad svým zdravím.
🎧 Celý rozhovor je pro vás právě teď připraven na: firstclass.cz/longevity
...
Zapomínáte slova a bojíte se, že je to Alzheimer? Ve většině případů je to perimenopauza.
Velká studie (SWAN) ukázala, že v pozdní perimenopauze se paměť a soustředění přechodně zhorší. Po přechodu se ale většinou vrací.
A jak vzácný je vlastně časný Alzheimer? Časná demence se u lidí mezi 30 a 64 lety týká zhruba jednoho z tisíce. Samotný Alzheimer je ještě vzácnější.
S horší pamětí navíc souvisejí i návaly horka. Pomáhá řešit spánek, pohyb a hormony s lékařem.
Mlha v hlavě bývá dočasná. Není to konec. Je to fáze, kterou většina žen překoná.
Perimenopauza se v Česku týká skoro milionu žen. A pořád je tabu.
Víc o tom, co se po čtyřicítce děje v ženském mozku i těle, najdete v knize Mozek v menopauze (Lisa Mosconi). Odkaz najdete v komentářích.
Zapomínáte slova a bojíte se, že je to Alzheimer? Ve většině případů je to perimenopauza.
Velká studie (SWAN) ukázala, že v pozdní perimenopauze se paměť a soustředění přechodně zhorší. Po přechodu se ale většinou vrací.
A jak vzácný je vlastně časný Alzheimer? Časná demence se u lidí mezi 30 a 64 lety týká zhruba jednoho z tisíce. Samotný Alzheimer je ještě vzácnější.
S horší pamětí navíc souvisejí i návaly horka. Pomáhá řešit spánek, pohyb a hormony s lékařem.
Mlha v hlavě bývá dočasná. Není to konec. Je to fáze, kterou většina žen překoná.
Perimenopauza se v Česku týká skoro milionu žen. A pořád je tabu.
Víc o tom, co se po čtyřicítce děje v ženském mozku i těle, najdete v knize Mozek v menopauze (Lisa Mosconi). Odkaz najdete v komentářích.
...
💔Zamilovat se do někoho, kdo vás podvádí a shazuje, není smůla na lidi. Je to program, co si táhneme v hlavě.
Kamarádi vám můžou stokrát opakovat, že váš nový objev je totální idiot, který vás jenom využívá. Jenže když máte nasazené růžové brýle, logické argumenty jsou vám úplně fuk. Nejhorší bývá, když se z takového toxického vztahu konečně vyhrabete, oklepete se, a váš další partner je jako přes kopírák. Zase vás podvádí, zase vás shazuje a vy se sami sebe ptáte, proč máte na lidi takovou smůlu.
Dětský psychiatr a psychoterapeut MUDr. Peter Pöthe v našem podcastu říká na rovinu, jak to je. Pokud se totiž nezastavíte a nezačnete přemýšlet, proč vás to k těmto typům vlastně táhne, z onoho kolotoče prostě nevyskočíte. Dost často to totiž souvisí s tím, co jste si prožili v dětství nebo jaký jste měli vztah se svým tátou.
A když si tyto věci nevyřešíme včas, málokdy budeme v dlouhodobém vztahu fakt šťastní. Pak přichází druhá past, kterou zažívá spousta maminek a tátů. Když partnerství nefunguje, žena se často stoprocentně upne na děti. Udělá si z nich svůj jediný smysl života a zdroj štěstí. Pro ty děti je to ale strašný balvan. V dospělosti se pak od mámy nedokážou odtrhnout a ona je neumí svobodně pustit žít.
💬 Vidíte kolem sebe lidi, co se tak strašně upnuli na děti, že z nich udělali náhradu za nefunkční manželství?
Co to s těmi dětmi podle vás dělá?
🎧 Celý otevřený rozhovor najdete na našem kanálu.
💔Zamilovat se do někoho, kdo vás podvádí a shazuje, není smůla na lidi. Je to program, co si táhneme v hlavě.
Kamarádi vám můžou stokrát opakovat, že váš nový objev je totální idiot, který vás jenom využívá. Jenže když máte nasazené růžové brýle, logické argumenty jsou vám úplně fuk. Nejhorší bývá, když se z takového toxického vztahu konečně vyhrabete, oklepete se, a váš další partner je jako přes kopírák. Zase vás podvádí, zase vás shazuje a vy se sami sebe ptáte, proč máte na lidi takovou smůlu.
Dětský psychiatr a psychoterapeut MUDr. Peter Pöthe v našem podcastu říká na rovinu, jak to je. Pokud se totiž nezastavíte a nezačnete přemýšlet, proč vás to k těmto typům vlastně táhne, z onoho kolotoče prostě nevyskočíte. Dost často to totiž souvisí s tím, co jste si prožili v dětství nebo jaký jste měli vztah se svým tátou.
A když si tyto věci nevyřešíme včas, málokdy budeme v dlouhodobém vztahu fakt šťastní. Pak přichází druhá past, kterou zažívá spousta maminek a tátů. Když partnerství nefunguje, žena se často stoprocentně upne na děti. Udělá si z nich svůj jediný smysl života a zdroj štěstí. Pro ty děti je to ale strašný balvan. V dospělosti se pak od mámy nedokážou odtrhnout a ona je neumí svobodně pustit žít.
💬 Vidíte kolem sebe lidi, co se tak strašně upnuli na děti, že z nich udělali náhradu za nefunkční manželství?
Co to s těmi dětmi podle vás dělá?
🎧 Celý otevřený rozhovor najdete na našem kanálu.
...
Dostat se ze závislosti je strašně těžké. Nemyslíte?
Zvenčí se to zdá jednoduché: chce to jen vůli. Jenže závislost sedí mnohem hlouběj, než kam předsevzetí dosáhne. Proto samotné odhodlání většinou nevydrží.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu říká, že posun přichází spíš s laskavějším vztahem k sobě než s tvrdším bojem proti sobě. 🤍
Jak v tom pomáhá holotropní dýchání a kdy do hry opatrně vstupují psychedelika (vždy ve vedené terapii, ne na vlastní pěst), rozebírá v celém rozhovoru, který najdete na našem kanálu.
💬 Bojovali jste někdy s nějakou závislostí nebo znáte někoho takového? A co vám/jim nejvíce pomohlo?
Dostat se ze závislosti je strašně těžké. Nemyslíte?
Zvenčí se to zdá jednoduché: chce to jen vůli. Jenže závislost sedí mnohem hlouběj, než kam předsevzetí dosáhne. Proto samotné odhodlání většinou nevydrží.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu říká, že posun přichází spíš s laskavějším vztahem k sobě než s tvrdším bojem proti sobě. 🤍
Jak v tom pomáhá holotropní dýchání a kdy do hry opatrně vstupují psychedelika (vždy ve vedené terapii, ne na vlastní pěst), rozebírá v celém rozhovoru, který najdete na našem kanálu.
💬 Bojovali jste někdy s nějakou závislostí nebo znáte někoho takového? A co vám/jim nejvíce pomohlo?
...
„Musíte hlavně komunikovat!“ 🗣️ Kolikrát už jste tuhle radu slyšeli? A kolikrát vám reálně zachránila vztah před tichou domácností?
Většinou to dopadne stejně: sednete si, vyříkáte si, kdo co bude dělat, kdo půjde nakoupit, kdo mýt nádobí, kdo vynese koš a jak často spolu budete spát, abyste měli oba „svatý klid“. Jenže místo lásky máte doma mechanického robota a odcizení se prohlubuje.
Proč? Protože hádky o blbosti nejsou o těch blbostech. Jsou o strachu, že na nás ten druhý kašle a už nás nemá rád. A sex z povinnosti? Ten touhu spolehlivě zabíjí, protože jak zmínil doktor Slavoj Titl: „Co se musí, to se hnusí.“
V celém rozhovoru s PhDr. Slavojem Titlem jdeme ale ještě mnohem dál a otevíráme témata, o kterých se na veřejnosti moc nemluví:
▶Proč dnes v ložnicích stávkují spíš chlapi? Dřív si na nedostatek sexu stěžovali muži, dnes jsou to masivně ženy. Co se v téhle době pokazilo?
▶Matky, které dělají z kluků holčičky: Jak dnešní hyperochranitelská výchova a kluci spící v posteli s maminkou do šesti let totálně deformují jejich budoucí partnerské vztahy.
▶Erotické fantazie jako tabu: Proč spousta lidí nedokáže mít dobrý sex s někým, koho hluboce miluje, a proč někdo potřebuje k vzrušení konflikt nebo odstup.
▶Kdy jít sám a kdy v páru na terapii: Jak poznat, jestli je vaše úzkost čistě váš problém, nebo odraz toxického vztahu.
Až moc často vstupujeme do vztahů s tím, že hledáme dokonalého partnera. Jenže zralá láska je o něčem jiném – o schopnosti unést nedokonalost toho druhého a milovat ho i s ní.
🎧 Celý rozhovor najdete v audio verzi na našem kanálu nebo na kanálu Spotify.
💬 A schválně nám napište dolů do komentářů: Povídáte si doma ještě doopravdy, nebo už jenom fungujete jako stroje na provoz domácnosti? ⬇️
„Musíte hlavně komunikovat!“ 🗣️ Kolikrát už jste tuhle radu slyšeli? A kolikrát vám reálně zachránila vztah před tichou domácností?
Většinou to dopadne stejně: sednete si, vyříkáte si, kdo co bude dělat, kdo půjde nakoupit, kdo mýt nádobí, kdo vynese koš a jak často spolu budete spát, abyste měli oba „svatý klid“. Jenže místo lásky máte doma mechanického robota a odcizení se prohlubuje.
Proč? Protože hádky o blbosti nejsou o těch blbostech. Jsou o strachu, že na nás ten druhý kašle a už nás nemá rád. A sex z povinnosti? Ten touhu spolehlivě zabíjí, protože jak zmínil doktor Slavoj Titl: „Co se musí, to se hnusí.“
V celém rozhovoru s PhDr. Slavojem Titlem jdeme ale ještě mnohem dál a otevíráme témata, o kterých se na veřejnosti moc nemluví:
▶Proč dnes v ložnicích stávkují spíš chlapi? Dřív si na nedostatek sexu stěžovali muži, dnes jsou to masivně ženy. Co se v téhle době pokazilo?
▶Matky, které dělají z kluků holčičky: Jak dnešní hyperochranitelská výchova a kluci spící v posteli s maminkou do šesti let totálně deformují jejich budoucí partnerské vztahy.
▶Erotické fantazie jako tabu: Proč spousta lidí nedokáže mít dobrý sex s někým, koho hluboce miluje, a proč někdo potřebuje k vzrušení konflikt nebo odstup.
▶Kdy jít sám a kdy v páru na terapii: Jak poznat, jestli je vaše úzkost čistě váš problém, nebo odraz toxického vztahu.
Až moc často vstupujeme do vztahů s tím, že hledáme dokonalého partnera. Jenže zralá láska je o něčem jiném – o schopnosti unést nedokonalost toho druhého a milovat ho i s ní.
🎧 Celý rozhovor najdete v audio verzi na našem kanálu nebo na kanálu Spotify.
💬 A schválně nám napište dolů do komentářů: Povídáte si doma ještě doopravdy, nebo už jenom fungujete jako stroje na provoz domácnosti? ⬇️
...
Tento alarmující paradox zmínil v našem podcastu pedagog a vizionář Radko Sáblík. Ukazuje na největší systematickou chybu, kterou děláme nejen ve školách, ale velmi často i v kariéře a v podnikání.
Celý život nás totiž systém učí průměrnosti. Když dítěti nejde matematika, rodiče mu zaplatí doučování a nutí ho nad ní sedět dlouhé hodiny, jen aby nevypadlo ze systému a mělo na vysvědčení „čistý štít“. Mezitím ale naprosto ignorujeme, že má výjimečný talent na grafiku nebo cizí jazyky. Tam má totiž jedničku hned a bez práce – tak proč se tomu věnovat, že?
Výsledkem tohoto přístupu jsou pak dospělí lidé, kteří:
❌ Jsou průměrní ve všem, ale nevynikají v ničem.
❌ Pálí 92 % své drahocenné energie na věci, které upřímně nenávidí, jen aby zalepili své slabiny.
❌ Přicházejí o možnost stát se absolutní špičkou ve svém oboru, protože na rozvoj svého skutečného talentu jim zbývá ubohých 8 % času.
Moderní svět přitom nepatří těm, kteří umí všechno průměrně. Patří těm, kteří objeví svou supersílu a vsadí na ni všechno. Pokud věnujete čas rozvíjení svého talentu, posunete se mnohem dál, než když budete celý život jen průměrně dohánět to, v čem nejste dobří.
Otočte ten poměr.
Zaměřte se na to, v čem jste geniální, a to ostatní delegujte na lidi, kteří v tom mají své silné stránky.
Jak to máte vy? Investujete energii raději do broušení svých silných stránek, nebo se stále dokola trápíte tím, co vám nejde? Dejte nám vědět do komentářů! 👇
Tento alarmující paradox zmínil v našem podcastu pedagog a vizionář Radko Sáblík. Ukazuje na největší systematickou chybu, kterou děláme nejen ve školách, ale velmi často i v kariéře a v podnikání.
Celý život nás totiž systém učí průměrnosti. Když dítěti nejde matematika, rodiče mu zaplatí doučování a nutí ho nad ní sedět dlouhé hodiny, jen aby nevypadlo ze systému a mělo na vysvědčení „čistý štít“. Mezitím ale naprosto ignorujeme, že má výjimečný talent na grafiku nebo cizí jazyky. Tam má totiž jedničku hned a bez práce – tak proč se tomu věnovat, že?
Výsledkem tohoto přístupu jsou pak dospělí lidé, kteří:
❌ Jsou průměrní ve všem, ale nevynikají v ničem.
❌ Pálí 92 % své drahocenné energie na věci, které upřímně nenávidí, jen aby zalepili své slabiny.
❌ Přicházejí o možnost stát se absolutní špičkou ve svém oboru, protože na rozvoj svého skutečného talentu jim zbývá ubohých 8 % času.
Moderní svět přitom nepatří těm, kteří umí všechno průměrně. Patří těm, kteří objeví svou supersílu a vsadí na ni všechno. Pokud věnujete čas rozvíjení svého talentu, posunete se mnohem dál, než když budete celý život jen průměrně dohánět to, v čem nejste dobří.
Otočte ten poměr.
Zaměřte se na to, v čem jste geniální, a to ostatní delegujte na lidi, kteří v tom mají své silné stránky.
Jak to máte vy? Investujete energii raději do broušení svých silných stránek, nebo se stále dokola trápíte tím, co vám nejde? Dejte nám vědět do komentářů! 👇
...
🧠 Vědci dnes umí vypěstovat z lidské kožní buňky maličký mozek a na něm sledovat vznik Alzheimerovy choroby.
O téhle možnosti mluví profesor Jaroslav Petr, biolog, bioetik a popularizátor vědy, který se dlouhodobě věnuje reprodukční biologii a biotechnologiím.
Vysvětluje, že z obyčejných kožních buněk se dnes dají vypěstovat nervové buňky a z nich pak takzvaný organoid, drobný útvar se strukturou toho orgánu, v tomto případě mozku. Není to zmenšený mozek, spíš jeho hodně zjednodušená verze, ale buňky jsou v něm propojené podobně jako v tom skutečném.
Pro lidi s Alzheimerovou chorobou je tahle metoda velká naděje. Vědci totiž můžou vzít buňky člověka, který má k té nemoci sklon, a sledovat na organoidu, co se v mozku děje úplně na začátku, ještě dávno předtím, než se objeví první příznaky.
Zachytit nemoc na samém počátku znamená mít šanci do ní zasáhnout dřív, než stihne mozek poškodit.
🎧 Celý poutavý rozhovor si můžete poslechnout na našem kanálu.
💬 Co si o tom myslíte? Hrajeme si na bohy?
🧠 Vědci dnes umí vypěstovat z lidské kožní buňky maličký mozek a na něm sledovat vznik Alzheimerovy choroby.
O téhle možnosti mluví profesor Jaroslav Petr, biolog, bioetik a popularizátor vědy, který se dlouhodobě věnuje reprodukční biologii a biotechnologiím.
Vysvětluje, že z obyčejných kožních buněk se dnes dají vypěstovat nervové buňky a z nich pak takzvaný organoid, drobný útvar se strukturou toho orgánu, v tomto případě mozku. Není to zmenšený mozek, spíš jeho hodně zjednodušená verze, ale buňky jsou v něm propojené podobně jako v tom skutečném.
Pro lidi s Alzheimerovou chorobou je tahle metoda velká naděje. Vědci totiž můžou vzít buňky člověka, který má k té nemoci sklon, a sledovat na organoidu, co se v mozku děje úplně na začátku, ještě dávno předtím, než se objeví první příznaky.
Zachytit nemoc na samém počátku znamená mít šanci do ní zasáhnout dřív, než stihne mozek poškodit.
🎧 Celý poutavý rozhovor si můžete poslechnout na našem kanálu.
💬 Co si o tom myslíte? Hrajeme si na bohy?
...




Tato slova Ondřeje Šteffla z našeho podcastu míří do živého. Plošné zákazy telefonů ve školách jsou totiž podle něj jen ukázkou naší vlastní prohry.
Místo toho, abychom děti učili, jak si správně vypnout notifikace, jak digitální technologie ovládat a nepodléhat jim, a jak s nimi pracovat jako s užitečným nástrojem, jsme před digitálním světem raději zavřeli oči.
A teď, když nám situace přerůstá přes hlavu, volíme nejjednodušší politické řešení: zákaz. I
novátor a zakladatel Scioškol navíc varuje, že stejnou chybu se právě teď chystáme zopakovat s umělou inteligencí. Pokud děti nenaučíme s technologiemi zdravě žít a pracovat, hrozí jim takzvaný deskilling – tedy ztráta schopnosti samostatně přemýšlet, protože veškerou myšlenkovou zátěž raději přenesou na robota.
Zákazem ve škole ale problém nezmizí. Jakmile děti překročí práh třídy, digitální svět na ně čeká v celé své síle. Cesta nevede přes izolaci, ale přes provázení.
👇 Jaký je váš názor na zákazy mobilů ve školách? Pomáhají dětem, nebo jen odkládají problém, který je dříve či později stejně dožene? Napište nám do komentářů! ... See MoreSee Less
8 CommentsComment on Facebook
🧠 Co se stane, když mozek po 50 letech zapomene, jak se dívat?
Představte si neuvěřitelnou situaci: Jste půl století úplně slepí. Pak podstoupíte převratnou operaci, světový unikát, při kterém vám implantují umělou rohovku. Technicky vše dopadne dokonale, oko je průhledné, světlo proudí dovnitř… ale vy po sundání obvazů stále nevidíte vůbec nic.
Přesně s tímto šokujícím momentem se na sále setkal oční chirurg MUDr. Pavel Stodůlka.
Zjistil totiž fascinující věc: Lidský mozek za 50 let ve tmě prostě smazal software pro vidění. Oko sice fungovalo jako perfektně opravená kamera, ale biologický superpočítač v hlavě už neuměl obraz přečíst.
Pacient se musel učit vidět úplně od nuly – stejně jako čerstvě narozené miminko. Nejdřív rozeznával jen černobílé šmouhy, pak červenou a žlutou barvu a nakonec zelenou. Když před něj na stůl postavili hrnek, nedokázal ho chytit, protože jeho mozek netušil, jak daleko má natáhnout ruku.
Díky neuvěřitelné plasticitě lidské mysli (a speciální akupunktuře) se ale jeho mozek nakonec znovu „předrátoval“ a muž poprvé v životě spatřil svou rodinu a začal sám číst.
Co myslíte, dokázali bychom se s takovým odhodláním učit znovu vidět i my?
👇 Napište nám svůj názor do komentářů! Celý fascinující rozhovor o limitech lidského těla a zákulisí světové chirurgie najdete v odkazu v biu! ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
🩸 „Bolest k tomu přece patří, ne?“
Sedíte v kanceláři, před sebou důležitý deadline, v hlavě milion úkolů. A v podbřišku? Jako by vás někdo zevnitř bodal nožem. Svíráte se v křečích, tajně polykáte už druhý růžový prášek a snažíte se tvářit, že se vůbec nic neděje. Protože v dnešní době se přece hraje na stoprocentní výkon a slabost se nenosí.
Představte si ale ženu, která se kvůli brutálním bolestem kroutí na podlaze. Nebo ženu, ze které se týden před menstruací stává neovladatelný uzlíček nervů. Když se s tím svěří kamarádkám nebo i lékaři, často slyší stejnou větu: „To je přece normální, to k tomu patří. Vem si prášek.“
Jenže... co když je to celé úplně jinak?
🚫 Ne, tohle NENÍ normální!
Klinická naturopatka Karolína Kunftová v našem novém podcastu přichází s pravdou, která spoustě žen otevře oči:
„Zdravá menstruace vás nemá omezovat. Bolest není normální! Tlak na výkon bere ženám jejich přirozenou cykličnost.“
Naše těla jsou neuvěřitelně chytrá a bolest není nutné zlo, které musíme tiše přetrpět. Je to biologická kontrolka. Hlasitý alarm, kterým se nám tělo snaží říct, že něco děláme špatně.
Moderní společnost nás nutí fungovat v nonstop mužské energii – v neustálém tlaku na cíl, výsledky a rychlost. Jenže ženské tělo funguje v cyklech. Potřebuje období dynamického výkonu, ale také období, kdy prostě zpomalí, spočine a regeneruje. Když tuto přirozenost dlouhodobě ignorujeme a přebíjíme ji kofeinem, stresem a chemií, tělo začne stávkovat.
🔍 Odhalte signály svého těla
Chcete konečně porozumět své vlastní biologii a vrátit svému tělu ztracenou rovnováhu a šťavnatost? Zajímá vás, jak souvisí neustálá únava s nedostatkem látek, které běžné krevní testy vůbec neodhalí?
V novém, mimořádně otevřeném podcastu jdeme s Karolínou Kunftovou do hloubky. Nečekejte žádné šamanství – čekejte vědecky podloženou naturopatickou detektivku, která vám dá jasný návod, jak znovu získat kontrolu nad svým zdravím.
🎧 Celý rozhovor je pro vás právě teď připraven na: firstclass.cz/longevity ... See MoreSee Less
24 CommentsComment on Facebook
Zapomínáte slova a bojíte se, že je to Alzheimer? Ve většině případů je to perimenopauza.
Velká studie (SWAN) ukázala, že v pozdní perimenopauze se paměť a soustředění přechodně zhorší. Po přechodu se ale většinou vrací.
A jak vzácný je vlastně časný Alzheimer? Časná demence se u lidí mezi 30 a 64 lety týká zhruba jednoho z tisíce. Samotný Alzheimer je ještě vzácnější.
S horší pamětí navíc souvisejí i návaly horka. Pomáhá řešit spánek, pohyb a hormony s lékařem.
Mlha v hlavě bývá dočasná. Není to konec. Je to fáze, kterou většina žen překoná.
Perimenopauza se v Česku týká skoro milionu žen. A pořád je tabu.
Víc o tom, co se po čtyřicítce děje v ženském mozku i těle, najdete v knize Mozek v menopauze (Lisa Mosconi). Odkaz najdete v komentářích. ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
💔Zamilovat se do někoho, kdo vás podvádí a shazuje, není smůla na lidi. Je to program, co si táhneme v hlavě.
Kamarádi vám můžou stokrát opakovat, že váš nový objev je totální idiot, který vás jenom využívá. Jenže když máte nasazené růžové brýle, logické argumenty jsou vám úplně fuk. Nejhorší bývá, když se z takového toxického vztahu konečně vyhrabete, oklepete se, a váš další partner je jako přes kopírák. Zase vás podvádí, zase vás shazuje a vy se sami sebe ptáte, proč máte na lidi takovou smůlu.
Dětský psychiatr a psychoterapeut MUDr. Peter Pöthe v našem podcastu říká na rovinu, jak to je. Pokud se totiž nezastavíte a nezačnete přemýšlet, proč vás to k těmto typům vlastně táhne, z onoho kolotoče prostě nevyskočíte. Dost často to totiž souvisí s tím, co jste si prožili v dětství nebo jaký jste měli vztah se svým tátou.
A když si tyto věci nevyřešíme včas, málokdy budeme v dlouhodobém vztahu fakt šťastní. Pak přichází druhá past, kterou zažívá spousta maminek a tátů. Když partnerství nefunguje, žena se často stoprocentně upne na děti. Udělá si z nich svůj jediný smysl života a zdroj štěstí. Pro ty děti je to ale strašný balvan. V dospělosti se pak od mámy nedokážou odtrhnout a ona je neumí svobodně pustit žít.
💬 Vidíte kolem sebe lidi, co se tak strašně upnuli na děti, že z nich udělali náhradu za nefunkční manželství?
Co to s těmi dětmi podle vás dělá?
🎧 Celý otevřený rozhovor najdete na našem kanálu. ... See MoreSee Less
4 CommentsComment on Facebook
Dostat se ze závislosti je strašně těžké. Nemyslíte?
Zvenčí se to zdá jednoduché: chce to jen vůli. Jenže závislost sedí mnohem hlouběj, než kam předsevzetí dosáhne. Proto samotné odhodlání většinou nevydrží.
Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu říká, že posun přichází spíš s laskavějším vztahem k sobě než s tvrdším bojem proti sobě. 🤍
Jak v tom pomáhá holotropní dýchání a kdy do hry opatrně vstupují psychedelika (vždy ve vedené terapii, ne na vlastní pěst), rozebírá v celém rozhovoru, který najdete na našem kanálu.
💬 Bojovali jste někdy s nějakou závislostí nebo znáte někoho takového? A co vám/jim nejvíce pomohlo? ... See MoreSee Less
9 CommentsComment on Facebook