





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
To, že jste v něčem vyrostli, ještě neznamená, že to bylo v pořádku. 💔
„Není norma zmlátit dítě. Není norma nechat ho hladové. To, v čem jste vyrostli, ještě nemusí být normální.“
Tato mrazivá, ale nesmírně důležitá slova zazněla v našem novém rozhovoru s neuropsycholožkou prof. Lenkou Krámskou. A trefila jimi jedno z největších lidských tabu.
Když jsme malí, svět našich rodičů je pro nás jediným světem, který známe. Pokud je v něm chlad, křik, facky nebo citové vydírání, přijmeme to. Jako děti nemáme srovnání. Myslíme si, že takhle je to na světě zařízené, že je to „normální“.
A pak dospějeme. Založíme vlastní rodiny, vstoupíme do vztahů, ale v nitru si stále neseme ty staré nezdravé vzorce. Často se pak divíme, proč máme úzkosti, proč nedokážeme partnerovi věřit, nebo proč v zátěžových situacích reagujeme přesně tak, jak jsme to jako malí nenáviděli u svých rodičů.
Uzdravení a dospělá svoboda začínají v momentě, kdy si dokážeme upřímně přiznat: „Tohle, co se mi dělo, nebylo v pořádku. Bolelo to. A já to dál předávat nebudu.“ Máte v sobě sílu ten bludný kruh zastavit. Nemusíte opakovat chyby minulých generací.
💬 Napište nám do komentářů: Co bylo pro vás v dětství „normální“, ale jako dospělí jste zjistili, že to byla hluboká křivda? Jak těžké pro vás bylo tyto staré programy přepsat? Pojďme o tom mluvit. 👇
🎧 Celý, neuvěřitelně silný a lidský rozhovor s paní profesorkou Lenkou Krámskou o našich vnitřních zraněních si můžete poslechnout na našem kanálu.
To, že jste v něčem vyrostli, ještě neznamená, že to bylo v pořádku. 💔
„Není norma zmlátit dítě. Není norma nechat ho hladové. To, v čem jste vyrostli, ještě nemusí být normální.“
Tato mrazivá, ale nesmírně důležitá slova zazněla v našem novém rozhovoru s neuropsycholožkou prof. Lenkou Krámskou. A trefila jimi jedno z největších lidských tabu.
Když jsme malí, svět našich rodičů je pro nás jediným světem, který známe. Pokud je v něm chlad, křik, facky nebo citové vydírání, přijmeme to. Jako děti nemáme srovnání. Myslíme si, že takhle je to na světě zařízené, že je to „normální“.
A pak dospějeme. Založíme vlastní rodiny, vstoupíme do vztahů, ale v nitru si stále neseme ty staré nezdravé vzorce. Často se pak divíme, proč máme úzkosti, proč nedokážeme partnerovi věřit, nebo proč v zátěžových situacích reagujeme přesně tak, jak jsme to jako malí nenáviděli u svých rodičů.
Uzdravení a dospělá svoboda začínají v momentě, kdy si dokážeme upřímně přiznat: „Tohle, co se mi dělo, nebylo v pořádku. Bolelo to. A já to dál předávat nebudu.“ Máte v sobě sílu ten bludný kruh zastavit. Nemusíte opakovat chyby minulých generací.
💬 Napište nám do komentářů: Co bylo pro vás v dětství „normální“, ale jako dospělí jste zjistili, že to byla hluboká křivda? Jak těžké pro vás bylo tyto staré programy přepsat? Pojďme o tom mluvit. 👇
🎧 Celý, neuvěřitelně silný a lidský rozhovor s paní profesorkou Lenkou Krámskou o našich vnitřních zraněních si můžete poslechnout na našem kanálu.
...
🤖 Možná přijde doba, kdy lidi nebudou muset pracovat.
V našem podcastu to říká Karin Fuentesová, zakladatelka firmy Digitoo. Sama už ve svém vývojářském týmu nasadila AI agenty a takzvaný vibe coding. Výsledek? Za měsíční předplatné, které ji stojí pár drobných, má dnes výkon čtyř juniorních programátorů navíc. Méně lidí, víc práce, lepší služba pro zákazníka.
A přesně tahle změna se podle ní bude dít ve stále víc firmách. Možná dnes potřebujete na rozjezd byznysu třeba sto lidí. Za pár let jich bude stačit patnáct. A z toho podle Karin nemusí mít nikdo strach — naopak je to šance.
Sama Karin říká, že nemá smysl proti tomu bojovat. Stejně se to nezastaví. Buď se s tím naučíme žít, nebo si z toho uděláme noční můru sami sobě..
🎧 Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a kdo z toho podle Karin vyjde silnější, najdete na našem kanálu.
💬 Vidíte v tom svobodu, nebo hrozbu?
🤖 Možná přijde doba, kdy lidi nebudou muset pracovat.
V našem podcastu to říká Karin Fuentesová, zakladatelka firmy Digitoo. Sama už ve svém vývojářském týmu nasadila AI agenty a takzvaný vibe coding. Výsledek? Za měsíční předplatné, které ji stojí pár drobných, má dnes výkon čtyř juniorních programátorů navíc. Méně lidí, víc práce, lepší služba pro zákazníka.
A přesně tahle změna se podle ní bude dít ve stále víc firmách. Možná dnes potřebujete na rozjezd byznysu třeba sto lidí. Za pár let jich bude stačit patnáct. A z toho podle Karin nemusí mít nikdo strach — naopak je to šance.
Sama Karin říká, že nemá smysl proti tomu bojovat. Stejně se to nezastaví. Buď se s tím naučíme žít, nebo si z toho uděláme noční můru sami sobě..
🎧 Celý rozhovor o tom, jak AI mění svět práce a kdo z toho podle Karin vyjde silnější, najdete na našem kanálu.
💬 Vidíte v tom svobodu, nebo hrozbu?
...
🧠 Možná si myslíte, že AI vám ulehčuje práci a to je vše. Ale ono se to odráží i na mozku.
V našem podcastu o tom mluví neurolog Martin Jan Stránský, autor knihy Vzestup a pád lidské mysli. Cituje studii z amerického MIT, která ukázala, že lidé, kteří pravidelně používali ChatGPT na psaní, měli během práce výrazně nižší propojení mezi mozkovými oblastmi než ti, kteří pracovali bez něj. Mozek jednoduše nemusel tolik pracovat, tak nepracoval.
A to podle doktora Stránského platí pro úplně všechno, co nám pomáhá přemýšlet. Když ChatGPT za nás formuluje, sami už pak hůř formulujeme. Když nás navigace vede městem, sami se tam přestáváme orientovat. Když si telefon pamatuje za nás čísla, narozeniny i seznamy, naše paměť slábne.
Doktor Stránský dodává jednu znepokojivou souvislost. U lidí, kteří jsou ve světě obrazovek a AI „umoření", pozoruje výrazný nárůst úzkostí a depresí. A nezvládají řešit ani běžné životní problémy.
🎧 Celý rozhovor neurologa o digitalizaci, AI a o tom, co s námi obrazovky dělají, najdete na našem kanálu.
💬 Cítíte na sobě, že vám soustředění a paměť slábnou?
🧠 Možná si myslíte, že AI vám ulehčuje práci a to je vše. Ale ono se to odráží i na mozku.
V našem podcastu o tom mluví neurolog Martin Jan Stránský, autor knihy Vzestup a pád lidské mysli. Cituje studii z amerického MIT, která ukázala, že lidé, kteří pravidelně používali ChatGPT na psaní, měli během práce výrazně nižší propojení mezi mozkovými oblastmi než ti, kteří pracovali bez něj. Mozek jednoduše nemusel tolik pracovat, tak nepracoval.
A to podle doktora Stránského platí pro úplně všechno, co nám pomáhá přemýšlet. Když ChatGPT za nás formuluje, sami už pak hůř formulujeme. Když nás navigace vede městem, sami se tam přestáváme orientovat. Když si telefon pamatuje za nás čísla, narozeniny i seznamy, naše paměť slábne.
Doktor Stránský dodává jednu znepokojivou souvislost. U lidí, kteří jsou ve světě obrazovek a AI „umoření", pozoruje výrazný nárůst úzkostí a depresí. A nezvládají řešit ani běžné životní problémy.
🎧 Celý rozhovor neurologa o digitalizaci, AI a o tom, co s námi obrazovky dělají, najdete na našem kanálu.
💬 Cítíte na sobě, že vám soustředění a paměť slábnou?
...
Tuhle trefnou myšlenku vyslovil psycholog Milan Studnička v našem novém rozhovoru. A ruku na srdce – kolikrát jste se v tom sami poznali? 👇
Dnešní doba nás zahltila pojmy jako respektující výchova, volnost a naslouchání dětským emocím. To všechno je skvělé, ale spousta z nás to nechtěně chytila za špatný konec. V touze být dokonalými, milujícími a „traumatprostými“ rodiči jsme vyklidili pozice.
A výsledek?
Chodíme kolem vlastních dětí po špičkách.
Bojíme se říct jasné „NE“, aby nenastala scéna.
Ustupujeme jejich touhám a dárkům, jen abychom měli doma na chvíli klid.
Role se totálně obrátily. Z dospělého se stal prosebník a z dítěte šéf domácnosti. Jenže dítě pozici šéfa psychicky neunese – potřebuje v rodiči cítit pevnou, klidnou a bezpečnou skálu, ne uťápnutého sluhu, který se bojí jeho vzteku.
Děti nepotřebují kamaráda, který jim ve všem vyhoví. Potřebují rodiče, který se nebojí unést jejich chvilkovou nepohodu a pláč.
🎧 Chcete vědět, jak získat zdravou rodičovskou autoritu zpět – v naprosté laskavosti, ale s brutální důsledností?
Celý rozhovor s Milanem Studničkou o výchovných pastech na vás čeká v online knihovně na firstclass.cz/laskavavychova (odkaz najdete v biu).
Napište nám do komentářů: Zažili jste někdy ten pocit, že doma velí vaše dítě a vy jen ustupujete? 🫣
Tuhle trefnou myšlenku vyslovil psycholog Milan Studnička v našem novém rozhovoru. A ruku na srdce – kolikrát jste se v tom sami poznali? 👇
Dnešní doba nás zahltila pojmy jako respektující výchova, volnost a naslouchání dětským emocím. To všechno je skvělé, ale spousta z nás to nechtěně chytila za špatný konec. V touze být dokonalými, milujícími a „traumatprostými“ rodiči jsme vyklidili pozice.
A výsledek?
Chodíme kolem vlastních dětí po špičkách.
Bojíme se říct jasné „NE“, aby nenastala scéna.
Ustupujeme jejich touhám a dárkům, jen abychom měli doma na chvíli klid.
Role se totálně obrátily. Z dospělého se stal prosebník a z dítěte šéf domácnosti. Jenže dítě pozici šéfa psychicky neunese – potřebuje v rodiči cítit pevnou, klidnou a bezpečnou skálu, ne uťápnutého sluhu, který se bojí jeho vzteku.
Děti nepotřebují kamaráda, který jim ve všem vyhoví. Potřebují rodiče, který se nebojí unést jejich chvilkovou nepohodu a pláč.
🎧 Chcete vědět, jak získat zdravou rodičovskou autoritu zpět – v naprosté laskavosti, ale s brutální důsledností?
Celý rozhovor s Milanem Studničkou o výchovných pastech na vás čeká v online knihovně na firstclass.cz/laskavavychova (odkaz najdete v biu).
Napište nám do komentářů: Zažili jste někdy ten pocit, že doma velí vaše dítě a vy jen ustupujete? 🫣
...
„Pokud musíte dítě posílat na drahé doučování kvůli přijímačkám, problém není u vašeho dítěte. Je ve škole.“ 🤯
Tato nekompromisní slova v našem podcastu vyslovila zkušená pedagožka PhDr. Jaroslava Ševčíková, Ph.D.. Otvírá tím téma, které každoročně páli mnoho rodičů.
Přijde vám normální platit tisíce korun za přijímačkové kurzy jen proto, aby vaše dítě u zkoušek zvládlo látku, kterou má standardně umět ze základní školy? Drsná realita je taková, že kvůli chybám v systému běžně u přijímaček pohoří čistý jedničkář, zatímco trojkař z jiné školy exceluje.
Kvalitní příprava na zkoušky má být standardem školy, ne placeným nadstandardem z kapsy rodičů.
👉 Projděte si náš carousel a zjistěte:
1️⃣Proč známky na vysvědčení v Česku často nic neznamenají.
2️⃣Jak včas poznat, že škola vaše dítě na přijímačky reálně nepřipravuje.
3️⃣Jak z tohoto začarovaného kruhu ven, aniž by vaše dítě propadlo úzkostem.
Nenechte systém, aby zničil vnitřní pohodu vaší rodiny.
🎧Celý, mimořádně upřímný a úlevný rozhovor s PhDr. Jaroslavou Ševčíkovou o tom, jak bezpečně provést dítě školním systémem, najdete na našem kanálu.
„Pokud musíte dítě posílat na drahé doučování kvůli přijímačkám, problém není u vašeho dítěte. Je ve škole.“ 🤯
Tato nekompromisní slova v našem podcastu vyslovila zkušená pedagožka PhDr. Jaroslava Ševčíková, Ph.D.. Otvírá tím téma, které každoročně páli mnoho rodičů.
Přijde vám normální platit tisíce korun za přijímačkové kurzy jen proto, aby vaše dítě u zkoušek zvládlo látku, kterou má standardně umět ze základní školy? Drsná realita je taková, že kvůli chybám v systému běžně u přijímaček pohoří čistý jedničkář, zatímco trojkař z jiné školy exceluje.
Kvalitní příprava na zkoušky má být standardem školy, ne placeným nadstandardem z kapsy rodičů.
👉 Projděte si náš carousel a zjistěte:
1️⃣Proč známky na vysvědčení v Česku často nic neznamenají.
2️⃣Jak včas poznat, že škola vaše dítě na přijímačky reálně nepřipravuje.
3️⃣Jak z tohoto začarovaného kruhu ven, aniž by vaše dítě propadlo úzkostem.
Nenechte systém, aby zničil vnitřní pohodu vaší rodiny.
🎧Celý, mimořádně upřímný a úlevný rozhovor s PhDr. Jaroslavou Ševčíkovou o tom, jak bezpečně provést dítě školním systémem, najdete na našem kanálu.
...
Znáte ten moment, kdy už chcete prostě jenom SPÁT, ale vaše hlava se rozhodne, že je ideální čas otevřít debatu o všem, co jste v životě udělali špatně? 🤦♂️ Nedělní noc, dvě ráno, oči dokořán a mozek jede na plné obrátky...
PhDr. Marián Jelínek, Ph.D. v tomhle videu trefil hřebíček na hlavičku. V našem vnitřním světě totiž neustále bojují dva druhy myšlenek:
🌱 Chtěné – ty, které nás podporují a uklidňují.
🌪 Nechtěné – ty potvory, které nám hází klacky pod nohy a sabotují nás, když to nejmíň potřebujeme.
Práce s těmi nechtěnými (tzv. Inner Game) je možná ta nejdůležitější věc pro náš klid a pohodu.
Má to ale jeden háček... a ten možná trochu bolí.
Nikdo to neudělá za nás. Žádná zázračná pilulka, žádná knížka, žádný kouč. Stejně jako za vás nikdo neodmaká trénink ve fitku, nikdo za vás neuklidní vaši vlastní mysl. Je to dovednost. Musíme se to naučit trénovat sami, krok za krokem.
Protože mít v hlavě parťáka, a ne nepřítele, za tu práci sakra stojí. ❤️
V kolik hodin vás tyhle „nechtěné myšlenky“ přepadají nejčastěji? Je to taky v noci v posteli, nebo spíš přes den ve stresu? Dejte vědět do komentářů, ať v tom nejsme sami! 👇
Znáte ten moment, kdy už chcete prostě jenom SPÁT, ale vaše hlava se rozhodne, že je ideální čas otevřít debatu o všem, co jste v životě udělali špatně? 🤦♂️ Nedělní noc, dvě ráno, oči dokořán a mozek jede na plné obrátky...
PhDr. Marián Jelínek, Ph.D. v tomhle videu trefil hřebíček na hlavičku. V našem vnitřním světě totiž neustále bojují dva druhy myšlenek:
🌱 Chtěné – ty, které nás podporují a uklidňují.
🌪 Nechtěné – ty potvory, které nám hází klacky pod nohy a sabotují nás, když to nejmíň potřebujeme.
Práce s těmi nechtěnými (tzv. Inner Game) je možná ta nejdůležitější věc pro náš klid a pohodu.
Má to ale jeden háček... a ten možná trochu bolí.
Nikdo to neudělá za nás. Žádná zázračná pilulka, žádná knížka, žádný kouč. Stejně jako za vás nikdo neodmaká trénink ve fitku, nikdo za vás neuklidní vaši vlastní mysl. Je to dovednost. Musíme se to naučit trénovat sami, krok za krokem.
Protože mít v hlavě parťáka, a ne nepřítele, za tu práci sakra stojí. ❤️
V kolik hodin vás tyhle „nechtěné myšlenky“ přepadají nejčastěji? Je to taky v noci v posteli, nebo spíš přes den ve stresu? Dejte vědět do komentářů, ať v tom nejsme sami! 👇
...
Všude kolem slyšíme, že cukr je bílý zabiják a musíme ho ze života totálně vyškrtnout. Jenže přední český diabetolog prof. Jan Škrha to vidí jinak. Podle něj zdravá strava znamená především rozmanitost a pestrost – ne drastické zákazy.
Problém moderní doby totiž není v cukru jako takovém, ale v tom, že ztrácíme přehled o energetickém obsahu toho, co jíme, a neumíme energii správně vydávat.
Co s tím? Místo složitých diet se často stačí vrátit k přirozeným potravinám a jednoduše zmenšit porce na talíři.
Sledujte celé video a zjistěte, jak se dívá profesor Škrha na moderní náhražky cukru a proč je rozmanitost stravy tou nejlepší prevencí.
👉 Jak to máte s cukrem vy? Snažíte se ho úplně vyřazovat, nebo sázíte na zlatou střední cestu a hlídáte si spíše množství? Dejte nám vědět do komentářů! 👇
Všude kolem slyšíme, že cukr je bílý zabiják a musíme ho ze života totálně vyškrtnout. Jenže přední český diabetolog prof. Jan Škrha to vidí jinak. Podle něj zdravá strava znamená především rozmanitost a pestrost – ne drastické zákazy.
Problém moderní doby totiž není v cukru jako takovém, ale v tom, že ztrácíme přehled o energetickém obsahu toho, co jíme, a neumíme energii správně vydávat.
Co s tím? Místo složitých diet se často stačí vrátit k přirozeným potravinám a jednoduše zmenšit porce na talíři.
Sledujte celé video a zjistěte, jak se dívá profesor Škrha na moderní náhražky cukru a proč je rozmanitost stravy tou nejlepší prevencí.
👉 Jak to máte s cukrem vy? Snažíte se ho úplně vyřazovat, nebo sázíte na zlatou střední cestu a hlídáte si spíše množství? Dejte nám vědět do komentářů! 👇
...
„Syn, který se sebepoškozoval, ve skutečnosti držel celou rozpadající se rodinu pohromadě.“
Zní to jako drsný paradox, ale v naší nové epizodě podcastu zazněl přesně tento silný příběh z praxe, ze kterého běhá mráz po zádech.
Náš host Jan Čepelka, autor projektu Ego Diagram, sdílel zkušenost s rodinou, která procházela obrovskou vnitřní krizí. Matka chtěla rodinu opustit a starší syn řešil neúnosný stres sebepoškozováním.
Když ale Jan zmapoval vnitřní nastavení všech členů pomocí Ego Diagramu, ukázala se šokující pravda. Synovo chování nebylo jen voláním o pomoc – byl to jeho únik před obrovským napětím, které v domě panovalo. A paradoxně právě jeho bolest a problémy byly tím posledním pojítkem, které drželo rodiče při sobě.
Co si z toho můžeme odnést?
Náš vnitřní „autopilot“ a potlačené ego neovlivňují jen nás samotné. Zasahují do celého našeho okolí – ať už v rodinném kruhu, nebo v pracovním týmu. Často se nevědomky pasujeme do rolí, které nám ubližují a ničí nás, jen abychom zachovali nějakou iluzi rovnováhy.
Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak naše podvědomé vzorce řídí naše životy, proč ti „nejhodnější“ lidé často končí vyhořelí a jak z těchto toxických kruhů vystoupit, tento rozhovor je přesně pro vás.
🎧 Celou epizodu plnou neuvěřitelných „aha momentů“ si můžete poslechnout právě teď! 👉 Odkaz najdete v biu
💬 Setkali jste se někdy s tím, že jeden člověk na sebe nevědomky stáhl všechny problémy rodiny nebo týmu? Podělte se s námi o vaše zkušenosti v komentářích.
„Syn, který se sebepoškozoval, ve skutečnosti držel celou rozpadající se rodinu pohromadě.“
Zní to jako drsný paradox, ale v naší nové epizodě podcastu zazněl přesně tento silný příběh z praxe, ze kterého běhá mráz po zádech.
Náš host Jan Čepelka, autor projektu Ego Diagram, sdílel zkušenost s rodinou, která procházela obrovskou vnitřní krizí. Matka chtěla rodinu opustit a starší syn řešil neúnosný stres sebepoškozováním.
Když ale Jan zmapoval vnitřní nastavení všech členů pomocí Ego Diagramu, ukázala se šokující pravda. Synovo chování nebylo jen voláním o pomoc – byl to jeho únik před obrovským napětím, které v domě panovalo. A paradoxně právě jeho bolest a problémy byly tím posledním pojítkem, které drželo rodiče při sobě.
Co si z toho můžeme odnést?
Náš vnitřní „autopilot“ a potlačené ego neovlivňují jen nás samotné. Zasahují do celého našeho okolí – ať už v rodinném kruhu, nebo v pracovním týmu. Často se nevědomky pasujeme do rolí, které nám ubližují a ničí nás, jen abychom zachovali nějakou iluzi rovnováhy.
Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak naše podvědomé vzorce řídí naše životy, proč ti „nejhodnější“ lidé často končí vyhořelí a jak z těchto toxických kruhů vystoupit, tento rozhovor je přesně pro vás.
🎧 Celou epizodu plnou neuvěřitelných „aha momentů“ si můžete poslechnout právě teď! 👉 Odkaz najdete v biu
💬 Setkali jste se někdy s tím, že jeden člověk na sebe nevědomky stáhl všechny problémy rodiny nebo týmu? Podělte se s námi o vaše zkušenosti v komentářích.
...




🧠 Možná si myslíte, že AI vám ulehčuje práci a to je vše. Ale ono se to odráží i na mozku.
V našem podcastu o tom mluví neurolog Martin Jan Stránský, autor knihy Vzestup a pád lidské mysli. Cituje studii z amerického MIT, která ukázala, že lidé, kteří pravidelně používali ChatGPT na psaní, měli během práce výrazně nižší propojení mezi mozkovými oblastmi než ti, kteří pracovali bez něj. Mozek jednoduše nemusel tolik pracovat, tak nepracoval.
A to podle doktora Stránského platí pro úplně všechno, co nám pomáhá přemýšlet. Když ChatGPT za nás formuluje, sami už pak hůř formulujeme. Když nás navigace vede městem, sami se tam přestáváme orientovat. Když si telefon pamatuje za nás čísla, narozeniny i seznamy, naše paměť slábne.
Doktor Stránský dodává jednu znepokojivou souvislost. U lidí, kteří jsou ve světě obrazovek a AI „umoření", pozoruje výrazný nárůst úzkostí a depresí. A nezvládají řešit ani běžné životní problémy.
🎧 Celý rozhovor neurologa o digitalizaci, AI a o tom, co s námi obrazovky dělají, najdete na našem kanálu.
💬 Cítíte na sobě, že vám soustředění a paměť slábnou? ... See MoreSee Less
29 CommentsComment on Facebook
Tuhle trefnou myšlenku vyslovil psycholog Milan Studnička v našem novém rozhovoru. A ruku na srdce – kolikrát jste se v tom sami poznali? 👇
Dnešní doba nás zahltila pojmy jako respektující výchova, volnost a naslouchání dětským emocím. To všechno je skvělé, ale spousta z nás to nechtěně chytila za špatný konec. V touze být dokonalými, milujícími a „traumatprostými“ rodiči jsme vyklidili pozice.
A výsledek?
Chodíme kolem vlastních dětí po špičkách.
Bojíme se říct jasné „NE“, aby nenastala scéna.
Ustupujeme jejich touhám a dárkům, jen abychom měli doma na chvíli klid.
Role se totálně obrátily. Z dospělého se stal prosebník a z dítěte šéf domácnosti. Jenže dítě pozici šéfa psychicky neunese – potřebuje v rodiči cítit pevnou, klidnou a bezpečnou skálu, ne uťápnutého sluhu, který se bojí jeho vzteku.
Děti nepotřebují kamaráda, který jim ve všem vyhoví. Potřebují rodiče, který se nebojí unést jejich chvilkovou nepohodu a pláč.
🎧 Chcete vědět, jak získat zdravou rodičovskou autoritu zpět – v naprosté laskavosti, ale s brutální důsledností?
Celý rozhovor s Milanem Studničkou o výchovných pastech na vás čeká v online knihovně na firstclass.cz/laskavavychova (odkaz najdete v komentářích).
Napište nám do komentářů: Zažili jste někdy ten pocit, že doma velí vaše dítě a vy jen ustupujete? 🫣 ... See MoreSee Less
627 CommentsComment on Facebook
„Pokud musíte dítě posílat na drahé doučování kvůli přijímačkám, problém není u vašeho dítěte. Je ve škole.“ 🤯
Tato nekompromisní slova v našem podcastu vyslovila zkušená pedagožka PhDr. Jaroslava Ševčíková, Ph.D.. Otvírá tím téma, které každoročně páli mnoho rodičů.
Přijde vám normální platit tisíce korun za přijímačkové kurzy jen proto, aby vaše dítě u zkoušek zvládlo látku, kterou má standardně umět ze základní školy? Drsná realita je taková, že kvůli chybám v systému běžně u přijímaček pohoří čistý jedničkář, zatímco trojkař z jiné školy exceluje.
Kvalitní příprava na zkoušky má být standardem školy, ne placeným nadstandardem z kapsy rodičů.
👉 Zjistěte:
1️⃣Proč známky na vysvědčení v Česku často nic neznamenají.
2️⃣Jak včas poznat, že škola vaše dítě na přijímačky reálně nepřipravuje.
3️⃣Jak z tohoto začarovaného kruhu ven, aniž by vaše dítě propadlo úzkostem.
Nenechte systém, aby zničil vnitřní pohodu vaší rodiny.
🎧Celý, mimořádně upřímný a úlevný rozhovor s PhDr. Jaroslavou Ševčíkovou o tom, jak bezpečně provést dítě školním systémem, najdete na našem kanálu. ... See MoreSee Less
9 CommentsComment on Facebook
Znáte ten moment, kdy už chcete prostě jenom SPÁT, ale vaše hlava se rozhodne, že je ideální čas otevřít debatu o všem, co jste v životě udělali špatně? 🤦♂️ Nedělní noc, dvě ráno, oči dokořán a mozek jede na plné obrátky...
PhDr. Marián Jelínek, Ph.D. v tomhle videu trefil hřebíček na hlavičku. V našem vnitřním světě totiž neustále bojují dva druhy myšlenek:
🌱 Chtěné – ty, které nás podporují a uklidňují.
🌪 Nechtěné – ty potvory, které nám hází klacky pod nohy a sabotují nás, když to nejmíň potřebujeme.
Práce s těmi nechtěnými (tzv. Inner Game) je možná ta nejdůležitější věc pro náš klid a pohodu.
Má to ale jeden háček... a ten možná trochu bolí.
Nikdo to neudělá za nás. Žádná zázračná pilulka, žádná knížka, žádný kouč. Stejně jako za vás nikdo neodmaká trénink ve fitku, nikdo za vás neuklidní vaši vlastní mysl. Je to dovednost. Musíme se to naučit trénovat sami, krok za krokem.
Protože mít v hlavě parťáka, a ne nepřítele, za tu práci sakra stojí. ❤️
V kolik hodin vás tyhle „nechtěné myšlenky“ přepadají nejčastěji? Je to taky v noci v posteli, nebo spíš přes den ve stresu? Dejte vědět do komentářů, ať v tom nejsme sami! 👇 ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook
Všude kolem slyšíme, že cukr je bílý zabiják a musíme ho ze života totálně vyškrtnout. Jenže přední český diabetolog prof. Jan Škrha to vidí jinak. Podle něj zdravá strava znamená především rozmanitost a pestrost – ne drastické zákazy.
Problém moderní doby totiž není v cukru jako takovém, ale v tom, že ztrácíme přehled o energetickém obsahu toho, co jíme, a neumíme energii správně vydávat.
Co s tím? Místo složitých diet se často stačí vrátit k přirozeným potravinám a jednoduše zmenšit porce na talíři.
Sledujte celé video a zjistěte, jak se dívá profesor Škrha na moderní náhražky cukru a proč je rozmanitost stravy tou nejlepší prevencí.
👉 Jak to máte s cukrem vy? Snažíte se ho úplně vyřazovat, nebo sázíte na zlatou střední cestu a hlídáte si spíše množství? Dejte nám vědět do komentářů! 👇 ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
„Syn, který se sebepoškozoval, ve skutečnosti držel celou rozpadající se rodinu pohromadě.“
Zní to jako drsný paradox, ale v naší nové epizodě podcastu zazněl přesně tento silný příběh z praxe, ze kterého běhá mráz po zádech.
Náš host Jan Čepelka, autor projektu Ego Diagram, sdílel zkušenost s rodinou, která procházela obrovskou vnitřní krizí. Matka chtěla rodinu opustit a starší syn řešil neúnosný stres sebepoškozováním.
Když ale Jan zmapoval vnitřní nastavení všech členů pomocí Ego Diagramu, ukázala se šokující pravda. Synovo chování nebylo jen voláním o pomoc – byl to jeho únik před obrovským napětím, které v domě panovalo. A paradoxně právě jeho bolest a problémy byly tím posledním pojítkem, které drželo rodiče při sobě.
Co si z toho můžeme odnést?
Náš vnitřní „autopilot“ a potlačené ego neovlivňují jen nás samotné. Zasahují do celého našeho okolí – ať už v rodinném kruhu, nebo v pracovním týmu. Často se nevědomky pasujeme do rolí, které nám ubližují a ničí nás, jen abychom zachovali nějakou iluzi rovnováhy.
Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak naše podvědomé vzorce řídí naše životy, proč ti „nejhodnější“ lidé často končí vyhořelí a jak z těchto toxických kruhů vystoupit, tento rozhovor je přesně pro vás.
🎧 Celou epizodu plnou neuvěřitelných „aha momentů“ si můžete poslechnout právě teď! 👉 Odkaz najdete v biu
💬 Setkali jste se někdy s tím, že jeden člověk na sebe nevědomky stáhl všechny problémy rodiny nebo týmu? Podělte se s námi o vaše zkušenosti v komentářích. ... See MoreSee Less
11 CommentsComment on Facebook