Emoce jsou nakažlivější, než si myslíme🦠

Všimli jste si někdy, že vám stačí přijít do místnosti, kde je jeden naštvaný člověk, a vaše nálada se najednou úplně proměnila?

Emoce se přenášejí rychleji, než si připouštíme. Když je někdo naštvaný, přenese to na lidi kolem sebe. Ti to přenesou dál, na své blízké, a ta špatná nálada se nabaluje jako mrak, který se pořád zvětšuje.

Psychiatr a psychoterapeut Milan Hrabánek v našem podcastu ale připomíná i druhou stranu. Přesně stejně funguje klid a laskavost. Když jste vyrovnaní, i to se přelévá do okolí a mění atmosféru kolem vás.

Podle něj se ovlivňujeme už jen tím, že sdílíme stejný prostor. Někdy stačí, že si dva lidé sednou vedle sebe, ani slovo, a přesto na sebe navzájem působí.

Proto je práce na svém klidu tak důležitá i pro svět. Když zklidníte sebe, zklidníte kus světa kolem.

🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.

💬 Máte kolem sebe člověka, s kterým hned pociťujete klid? ...

📖Proč máme jako rodiče tak obrovský problém ustoupit od tradičního biflování encyklopedických znalostí, i když víme, že svět kolem nás se mění raketovým tempem?

Psychologie pro to má jasný název: strach ze ztráty. Podvědomě negativně prožíváme představu, že by naše děti neuměly to samé co my. Jenže ruku na srdce – opravdu vaše dítě v éře umělé inteligence zachrání memorování dat, která má na jedno kliknutí v kapse?

Svět je čím dál nepředvídatelnější. Místo zastaralých osnov proto děti potřebují úplně jiné dovednosti – tzv. kompetence pro budoucnost:
☑Schopnost filtrovat informace a kriticky myslet.
☑Umění efektivně se učit.
☑Psychickou odolnost vůči tlaku a nejistotě.
☑Schopnost porozumět vlastním emocím a budovat zdravé vztahy.

Není čas přehodnotit to, co po svých dětech v rámci vzdělávání vlastně vyžadujeme?

👇 Jak to máte vy? Chytáte se někdy při tom, že po dětech chcete věci jen proto, „že se to tak dělalo vždycky“? Napište nám do komentářů! ...

Stalo se vám někdy, že jste přišli domů z práce a vyjeli na partnera nebo na děti kvůli úplné zbytečnosti? 🤯

Moderní korporátní nebo pracovní kultury po nás často vyžadují, abychom byli neustále pozitivní, stoprocentně chápaví a usměvaví. Když máme špatný den nebo nás šéf naštve, prostě ten nepříjemný pocit v sobě zamkneme, nasadíme masku a jedeme dál. Jenže emoce nejsou věci, které se dají jen tak smazat. V lidském těle se hromadí jako pára v papiňáku.

Dětský psychiatr a psychoanalytický psychoterapeut MUDr. Peter Pöthe v našem podcastu upozorňuje na to, že cokoliv v sobě člověk násilím potlačí, si nakonec stejně najde cestu ven. A ten způsob bohužel bývá málokdy pěkný. Když se celý den přetvařujeme, přijdeme domů k lidem, u kterých se konečně cítíme bezpečně, a tam veškeré to nahromaděné napětí bez varování vybublá ven. Náhradními viníky se pak nevědomky stávají naši partneři nebo děti, kteří přitom vůbec za nic nemohou.

Být autentický a umět prožívat věci pravdivě je pro naše zdraví naprosto klíčové. Neustálé polykání vzteku a falešný marketing vlastní osobnosti nám dříve či později způsobí jen úzkosti nebo deprese. Teprve když se naučíme se svými emocemi pracovat hned a nebudeme z nich dělat tabu, přestaneme si z vlastních domovů dělat hromosvody pro pracovní stres.

🎧 Celý podcast si můžete poslechnout na našem kanálu.

💬 Musíte se v práci před šéfem nebo klienty hodně přetvařovat, nebo máte to štěstí, že můžete být v zaměstnání naprosto sami sebou? ...

Když se mluví o nadváze, většina lidí si představí jen kalorie, tuky a pevnou vůli. Jenže realita je mnohem hlubší a odehrává se přímo v naší hlavě. Mnoho z nás si totiž v dnešní uspěchané době ani neuvědomuje, jak moc se naše vnímání jídla proměnilo.

Přední český diabetolog a internista prof. Jan Škrha v našem novém rozhovoru upozorňuje na to, že moderní věda dnes dokáže tyto mozkové mechanismy velmi přesně popsat. Věděli jste například, že právě na regulaci chuti k jídlu a pocitu nasycení přímo v mozku jsou založeny dnešní celosvětově populární léky na obezitu? Tyto látky totiž dokážou ovlivnit to, jak mozek vnímá, že už má dost.

Jenže spoléhat na chemii nestačí. Klíčem k trvalému zdraví a dlouhověkosti je přenastavit své vlastní vnitřní vnímání, zpomalit a vrátit se k přirozenému životnímu stylu. Zdraví totiž nezačíná na talíři, ale v naší mysli. 👉

Jak to máte se signály sytosti vy? Dokážete včas rozpoznat, kdy má tělo dost, nebo občas jíte spíše „očima“ či ve stresu? Pojďme to probrat v komentářích! 👇 ...

Věděli jste, že příštím dalajlámou může být klidně žena? Řekl to sám dalajláma. 🌍

Mluví o tom dokumentarista Viliam Poltikovič v našem podcastu. Právě mu jde do kin film Dalajlama – Oceán moudrosti, na kterém pracoval přes třicet let.

Dalajláma totiž nade vše staví laskavost. Bere ji jako obyčejnou lidskost, na kterou nepotřebujete žádnou víru. A právě u žen ji podle něj často najdeme přirozeně blíž, třeba v tom, jak se starají o děti.

Proto ženy vybízí, ať se víc zapojují do dění kolem sebe. A dodává, že jednou může jeho roli převzít i žena.
V tibetské tradici to ostatně není nic nemyslitelného. Významné duchovní ženy tam byly odjakživa.

Film Dalajlama – Oceán moudrosti jde do kin od 9. července. A celý rozhovor s Viliamem Poltikovičem najdete na našem YT kanálu. 🎬

💬 Jaký je váš názor na dalajlámu? ...

Patříte k těm, kterým stres okamžitě sevře žaludek, nebo naopak v náročném období vyjídáte ledničku?

Když jsme pod tlakem, hormon kortizol pracuje na plné obrátky. Tělo se připravuje na pomyslný boj a k tomu nutně potřebuje palivo – glukózu. Zvýšenou potřebu energie máme v zátěžových situacích úplně všichni, bez ohledu na to, jak na stres reagujeme.

Nutriční terapeutka a vědkyně Hana Střítecká v našem podcastu vysvětluje, že lidé, kteří kvůli nervozitě nedokážou pozřít ani sousto, paradoxně riskují mnohem rychlejší vyčerpání organismu. Tělo bez živin zkrátka nemá z čeho brát a dříve či později narazí na limit.

Zajídání stresu sice dává organismu šanci náročné chvíle energeticky ustát, má to ale obrovský háček.

Většinou totiž v nervech nesáhneme po vyváženém jídle, ale podvědomě volíme kombinaci cukru a nekvalitního tuku. Přitom tělo v této chvíli kvůli vysokému oxidačnímu stresu vyžaduje přesný opak: hromadu antioxidantů, jako je vitamín C, zinek nebo selen, a především kvalitní bílkoviny pro stabilitu krevního cukru. Receptem tedy není hladovění, ale vědomá volba toho, co do úst v krizový moment vložíte.

🎧 Celý rozhovor si můžete poslechnout na našem kanálu.

💬 Dokážete v náročném období jídlo vědomě hlídat, nebo vás stres pokaždé stoprocentně přemůže? 👇 ...

„Kdyby ses víc snažil, tak zhubneš.“ „Je to jen o pevné vůli.“
Podobné věty slýchají lidé s nadváhou dnes a denně. Jenže moderní medicína mluví jinak.

Obezita není morální selhání ani nedostatek sebezapření. V novém dílu Longevity podcastu boří přední český internista doc. MUDr. Jiří Votruba mýtus o tom, že za obezitu může jen slabá vůle.

Realita je daleko komplexnější a základy tohoto problému se u dětí často formují ještě dříve, než poprvé vydechnou. „Ty faktory, které vedou k obezitě, jsou často ještě předtím, než se ten člověk narodí,“ vysvětluje docent Votruba. Výzkumy ukazují, že pokud maminka v těhotenství extrémně přibere, nebo pokud sama trpí obezitou, šance na obezitu u jejího dítěte se dramaticky zvyšuje.

Obezita je regulérní, komplexní nemoc, ve které se míchá:
Metabolická složka a genetické predispozice.
Behaviorální faktory – tedy stravovací a pohybové zvyky, které dítě vidí v rodině. Psychika – velmi často se na ní podepisuje nedostatek spánku, úzkosti nebo deprese ze šikany v kolektivu.

Mluvit o „slabé vůli“ u někoho, kdo bojuje s takto toxickým mixem faktorů, je zkrátka nefér. Namísto stigmatizace je potřeba s obezitou pracovat jako s chronickým onemocněním, které vyžaduje odbornou pomoc, pochopení a systémovou změnu životního stylu celé rodiny.

Chcete vědět, jak z tohoto bludného kruhu ven, jak fungují moderní léky na hubnutí a kolik aktivního pohybu děti denně skutečně potřebují?
🎧 Poslechněte si celý rozhovor s docentem Jiřím Votrubou o dětské obezitě a mýtech v dietním byznysu.

💬 Setkali jste se někdy ve svém okolí (nebo sami u sebe) s tím, že byla nadváha automaticky shazována na „slabou vůli“, i když byl problém hlubší? Napište nám svůj pohled do komentářů! 👇 ...