V každém z nás se skrývají přirozené léčivé síly. Nejde o žádnou magii, kterou bychom vytáhli z tajného šuplíku, ale o schopnost porozumět sami sobě a zbavit se vnitřních konfliktů. Proč se ale své vlastní přirozenosti tak často bráníme? O strachu ze zodpovědnosti, neuvěřitelné síle mindfulness, vlivu stresu na náš mozek i o tom, proč jsou růžové brýle zamilovanosti jen projekcí naší vlastní mysli, jsme si v podcastu povídali s uznávaným neurovědecem a psychologem Petr Bob.
Moderní doba nám nabízí spoustu „anestetik“. Můžeme se hnát za penězi, snažit se před sebou samými utéct na druhý konec světa, nebo hromadit věci v domnění, že až získáme desáté auto, budeme konečně šťastní. Tento způsob života nás ale odpojuje od naší podstaty a nevede k tomu, co skutečně hledáme – k vnitřnímu klidu a štěstí.
Podívejte se na krátkou ukázku z rozhovoru
Strach vystoupit z davu a převzít zodpovědnost
Jedním z nejčastějších způsobů, jak se vzpíráme vlastní přirozenosti, je přijímání předsudků. Posloucháme, co nám říkají druzí, od rodičů až po nadřízené, a bojíme se být sami sebou. Proč? Protože to přináší pocit bezpečí.
Znamená to žít tak trochu jako dítě – když se něco pokazí, vždycky máme na koho svalit vinu.
Převzít zodpovědnost za svůj život znamená jít s kůží na trh a čelit riziku, že uděláme chybu.
Zůstat v pohodlí davu (jako tučňáci, kteří jdou všichni jedním směrem) se zdá bezpečnější, ale daní za to je, že se nám nesplní naše sny a nikdy skutečně nepoznáme sami sebe.
Zabiják jménem stres a zázrak mindfulness
Dnes už víme, že duševní procesy nejsou izolované někde v abstraktním „šuplíku“, ale fyzicky mění náš mozek. Zatímco krátkodobý stres (eustres) nás dokáže vybičovat k výkonu a posunout dál, chronický distres spojený s pocitem bezmoci je pro tělo destruktivní.
Chronický stres narušuje endokrinní a imunitní systém (například zvyšuje hladinu kortizolu).
Dlouhodobý stres prokazatelně poškozuje mozek a může vést až ke zmenšení objemu některých mozkových struktur.
Stres výraznou měrou souvisí se vznikem mnoha somatických chorob, včetně roztroušené sklerózy, srdečních i onkologických onemocnění.
Lékem, který má naopak neuvěřitelné výsledky potvrzené klinickými studiemi, je mindfulness (všímavost). Tato meditativní metoda nás učí soustředit se na přítomnost a zbavuje nás nutkání vše okamžitě škatulkovat a posuzovat. Měřitelným způsobem dokáže ovlivnit neuroplasticitu mozku a dokonce podporuje dělení buněk šedé hmoty mozkové.
Poruchy osobnosti jako pokřivené brýle
Když v životě zažijeme něco velmi bolestivého, naše mysl si vytvoří obranný mechanismus. Nasadíme si pomyslné brýle úzkosti nebo podezíravosti, abychom se chránili před dalším zklamáním. V první fázi je to adaptivní a v pořádku. Problém nastává, když přes tyto brýle začneme vidět celý svět.
Pokud si po jedné špatné zkušenosti řekneme, že „všichni muži/ženy jsou špatní“, ztratíme schopnost rozlišení.
Tato ztráta rozlišení a zevšeobecňování vede k poruchám osobnosti.
Člověk, který je neustále úzkostný a podezíravý, si nakonec odežene i své nejbližší a zůstane se svou úzkostí sám.
Láska je projekce. Nenávist je jed pro naši duši
Oblast, ve které jsme nejvíce zranitelní, jsou partnerské vztahy. Fenomén zamilovanosti a „lásky na první pohled“ často nevypovídá tolik o tom druhém, jako spíše o nás samotných. Promítáme si do partnera své vlastní nevědomé touhy a sny o tom, jaký by měl náš ideál být.
Když pak časem zjistíme, že je partner jiný než naše představy, přichází zlom. Skutečná schopnost lásky se projevuje až ve chvíli, kdy na partnerovi nelpíme a nenutíme ho, aby byl přesně podle našich představ. Pokud se na druhého zlobíme, vyčítáme mu to a chováme k němu nenávist, ubližujeme především sami sobě. Nenávidět druhého je jako píchat si jed do vlastního těla – rozsekáváme tím vlastní duši (dochází k disociaci), což vede k vnitřní destrukci a vzniku nemocí.
Jak říká Petr Bob v samém závěru:
„Mít rád lidi je zkrátka velmi dobrá biologická a životní strategie.“
Co všechno se v kompletním rozhovoru dozvíte?
Tento článek je jen ochutnávkou hlubokého rozhovoru. V plném znění se Petr Bob a Pavel Mirovský noří ještě hlouběji do témat, která definují náš životní pocit štěstí. Zjistíte například:
Proč máme pocit, že šťastné okamžiky budou trvat věčně, a jak se vyrovnat se smrtelností a entropií.
Jak přesně funguje náš nervový systém (sympatikus a parasympatikus), když tělo reaguje na nevyřešené psychické konflikty.
Proč deprese připomíná těžký „jet lag“, kdy ztratíte jakoukoliv energii na běžné úkony.
Jak se vyhnout vztahové habituaci (zvyku) a proč je tvůrčí napětí mezi partnery zdravější než falešná idyla.
Chcete jít do hloubky a pochopit, jak skutečně funguje vaše tělo a mysl?
Připojte se do naší komunity Longevity!
Čeká tam na vás nejen tento celý strhující rozhovor v plném znění a zcela bez reklam, ale také obrovské množství dalšího exkluzivního obsahu od předních odborníků na duševní a fyzické zdraví, dlouhověkost a osobní rozvoj. Vezměte zodpovědnost za svůj život do vlastních rukou a buďte tou nejlepší verzí sebe sama. Těšíme se na vás uvnitř!
