Tlak na dokonalost nás ubíjí, lékem je obyčejný život a „nudné“ návyky

Žijeme v době, kdy nás ovládají algoritmy a reklama neustále útočí na náš strach z nemocí. Mnohem častěji věříme zaplaceným influencerům než vystudovaným odborníkům. Utrácíme tisíce korun za detoxikační náplasti, spalovače tuků či zázračné kávy na potlačení stresu, abychom vzápětí zjistili, že nám klíč k dlouhému životu protéká mezi prsty.

Podle uznávaného internisty a pneumologa doc. MUDr. Jiřího Votruby totiž děláme zásadní chybu: věnujeme enormní pozornost nepodstatným malichernostem a ty nejdůležitější základy ignorujeme.

Marketing strachu: Když uvěříme mýtům

Pocit, že pro své zdraví neděláme dostatek, je v dnešní společnosti téměř všudypřítomný. Výsledkem je neustálé napětí a podléhání líbivým slibům marketingových kampaní.

„Někdy mám pocit, že lidem chybí jednoduchý manuál, že se stresují z blbostí a nestresují se z důležitých věcí. Řeší se hovadiny a neřeší se podstatné věci. Totiž ty podstatné věci nejsou moc sexy. Jsou nudné, jsou levné nebo jsou dokonce zadarmo. A to není in, tam na tom není žádná marže,“ vysvětluje docent Jiří Votruba.

Sympatikus v trvalém zápřahu: Kam se poděl odpočinek?

Naši předci čelili nárazovému, vysoce intenzivnímu stresu (tzv. sympatická aktivita — reakce „útok nebo útěk“). Když je napadla šelma, vyplavil se adrenalin, cévy se stáhly a srdeční činnost stoupla. Jakmile nebezpečí pominulo, dostavila se úleva a klid aktivovaný parasympatikem.

Dnešní člověk však žije v nepřetržitém, mírném stresovém tonu bez možnosti regenerace.

Hledání osobního smyslu a včasná prevence

Dlouhověkost není o tom vypadat jako vysekaný model ze sociálních sítí ani o nepřetržitém biohackingu. Je o vnitřní spokojenosti a rovnováze.

„Nemáme to, co mají lidi v modrých zónách a co považuji za nejpodstatnější — nemáme to, že se ráno vzbudíme a těšíme se na den. Udělat si život tak, abyste se těšili na každý den, dělali zaměstnání, které vás baví, a stýkali se s lidmi, kteří vás obohacují, je absolutní základ. Život se nedá žít na zkoušku,“ uzavírá doc. MUDr. Jiří Votruba.

Dvě otázky pro vlastní inventuru

Abyste našli svůj vlastní smysl a vymanili se z diktátu moderního tlaku na výkon, zkuste si podle doporučení odborníků položit dvě základní otázky:

  1. Na co se dnes večer nebo zítra ráno opravdu těším? (Pokud je odpovědí dlouhodobě „na nic“, je čas na změnu.)

  2. Které činnosti dělám jen proto, že se to „očekává“, a které dělám z čisté vnitřní radosti?

„Život se nedá žít na zkoušku. Jak to jednou poděláte tím, že spadnete do koloběhu hnusu a budete žít život někoho jiného, už vám ty roky nikdo nevrátí,“ varuje doc. MUDr. Jiří Votruba. „Máme stále na výběr. Můžeme změnit práci, prostředí i návyky. A to nejdůležitější, co pro své zdraví můžeme udělat, je zjednodušit svůj pohled na svět a začít se znovu těšit z obyčejných věcí.“

Pusťte si celý rozhovor a zjistěte, které nudné návyky vám mohou přinést uklidnění a roky zdravého života.

Plná verze článku je k dispozici pouze předplatitelům
Předplatit od 149 Kč/měsíc
Máte již předplatné zakoupené?
Přihlaste se zde
Vyberte si z podobných témat
Zadejte vaše údaje
Top
Potvrzení odstranění příspěvku
Jste si jistý, že chcete tento příspěvek smazat?
Toto okno se automaticky zavře za
Shopping Cart