Byl to úplně obyčejný pracovní den. Představte si, že sedíte doma v obýváku, na stole chladne káva a vaše osmiletá dcera leží na koberci. V ruce drží mobilní telefon, na tváři lehký úsměv, prsty kmitají po displeji. Myslíte si, že si jen dopisuje se spolužačkou ze školy nebo hraje neškodnou dětskou hru.
Ve skutečnosti v tu stejnou chvíli – ve dvě, ve čtyři nebo v šest hodin ráno, kdy má vaše dítě klidně spát – probíhá na druhé straně obrazovky mrazivá manipulace. Neznámý člověk posílá holčičce zprávu: „Pošli mi fotku svého klitorisu.“ Dítě, které ještě ani neví, co to slovo znamená, zmateně odpovídá: „Ale já nevím, co to je.“ A pachatel s chladným kalkulem instruuje: „Tak si roztáhni nohy, vyfoť se, pošli mi to a já ti zakroužkuju, kde to je.“ Dítě poslechne. Během několika sekund vznikne materiál, který rodině promění život v peklo.
Tohle není scénář z katastrofického filmu. Je to reálná kasuistika z poradny projektu E-Bezpečí. Příběh, který dokonale ilustruje, jak tenká je hranice mezi zdánlivým bezpečím domova a predátorským světem za obrazovkou mobilu. Nejen o tomot příběhu mluvil prof. Kopecký v našem podcastu.
Kdo je prof. Kamil Kopecký?
Jedním z nejvýznamnějších českých odborníků na problematiku kyberbezpečnosti, rizikového chování na internetu a využití umělé inteligence je prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.. Působí na Univerzitě Palackého v Olomouci a je vedoucím národního projektu E-Bezpečí a Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Jako odborný poradce se podílel na celovečerním dokumentu V síti nebo oceňovaném seriálu #martyisdead. Dlouhodobě pomáhá dětem, rodičům i školám orientovat se v nástrahách i příležitostech digitálního věku.
1. Sharenting aneb Jak sami otevíráme dveře riziku
Mnoho rodičů v dobré víře sdílí na sociálních sítích snímky svých novorozenců nebo batolat. Chceme se podělit o radost, chlubíme se prvními krůčky. Často si ale neuvědomujeme fenomén zvaný sharenting.
„Nafotíme miminko, fotíme ho nahaté na nočníku nebo při koupání. Pro nás je to rozkošné, ale neuvědomujeme si, že fotka okamžitě získává obrovskou sledovanost na veřejných galeriích. Vytváříme dětem digitální stopu, o které se samy nemohly rozhodnout. A ve dvanácti letech se takový snímek stane pro spolužáky ideální zbraní ke kyberšikaně.“
— prof. Kamil Kopecký
Problém se netýká jen rodičů, ale i prarodičů, kteří nahrané fotky často ukládají do nezaheslovaných veřejných fotogalerií. Z neškodné vzpomínky se pak stává snadno dostupný materiál pro lidi s nečistými úmysly.
2. Dětské hry jako loviště sexuálních predátorů
Představa, že nebezpečí číhá jen na temných zákoutích internetu nebo na sociálních sítích, je mýtus. Predátoři moc dobře vědí, kde se děti přirozeně pohybují. Masivně se přesouvají do herních platforem jako Roblox nebo komunikátorů typu WhatsApp.
Dětem nabízí virtuální měnu (např. Roboxy) výměnou za „pouhou fotečku“. Pro sedmileté dítě, které nemá vyvinutou sexualitu a nerozumí pojmu intimita, jde o lákavý obchod bez zjevného rizika.
3. Past zvaná Sextortion: Když se z lásky stane vydírání
Podle zkušeností poradny E-Bezpečí tvoří až 70 % všech řešených případů vydírání intimními materiály (sextortion). Dnes už přitom terčem nejsou pouze dívky, ale stále častěji chlapci v pubertálním věku.
Mechanismus bývá velmi promyšlený:
Navázání kontaktu: Na síti (např. Snapchat, Instagram) osloví dospívajícího chlapce zdánlivě atraktivní dívka.
Vybudování důvěry: Dlouhé dny probíhá zcela běžná, příjemná konverzace.
Proložení intimity: Účet pošle „svoji“ svůdnou či intimní fotografii a požádá chlapce o protislužbu.
Bleskový zvrat: V momentě, kdy mladík fotku pošle, jakýkoli milý tón mizí. Nastupují tvrdé výhrůžky, požadavek stovek eur v kryptoměnách pod hrozbou, že snímek bude rozeslán všem jeho spolužákům a rodině.
„Zásadní poučení pro děti i dospělé zní: Nikdy, za žádných okolností vyděračům neplaťte. Vyděrač nikdy nepřestane. Jakmile uvidí, že jste zaplatili, jste pro něj oběť, ze které bude tahat další a další peníze.“
— prof. Kamil Kopecký
4. Umělá inteligence: Kognitivní úpadek i zneužití identity
Nastupující éra generativní AI přináší dva zcela nové rozměry rizika:
Kognitivní offloading (hloupnutí mozku): Pokud necháme AI řešit veškeré úkoly a přemýšlení za nás, náš mozek jako sval ochabuje. Experimenty na školách ukazují, že žáci, kteří používali plně otevřenou AI k získávání hotových odpovědí, dosahovali v testech nejhorších výsledků oproti těm, kteří se učili tradičně nebo využívali AI pouze jako tutora k vedení myšlenek.
Deep Nudes a Falešná identita: Dnes už pachatel nepotřebuje, aby mu dítě poslalo nahou fotku. Stačí jediný volně dostupný snímek obličeje ze sociálních sítí a algoritmus během pár sekund vygeneruje fotorealistický intimní materiál nebo podvodné video.
Jak chránit své děti? Praktické kroky pro každého rodiče
Podle prof. Kopeckého selhává přístup typu „ve škole je poučí“ nebo naopak tvrdé plošné zákazy, které vedou jen k tomu, že děti své aktivity před rodiči tají.
Budujte důvěru od útlého věku: Dítě musí vědět, že i když udělá chybu a pošle nevhodnou fotku, může za vami přijít a vy ho nezničíte trestáním, ale pomůžete mu situaci vyřešit.
Technická rodičovská kontrola: Do věku cca 11–12 let využijte nástroje jako Google Family Link k nastavení časových limitů a schvalování aplikací.
Pravidlo nočních hodin: Mobilní telefon nepatří do dětského pokoje přes noc. Právě v nočních hodinách probíhá většina rizikových konverzací s predátory.
Vypněte notifikace: Zákazy algoritmy nezničí, ale vypnutí push notifikací zásadně snižuje nutkání neustále kontrolovat displej.
Zajímejte se o jejich svět: Nechte si od dětí vysvětlit jejich oblíbené hry a influencery. Udělejte z nich své průvodce.
Podívejte se na celý rozhovor s profesorem Kamilem Kopeckým
- Celé rozhovory Myšlením na vrchol
- Celé rozhovory s hosty oficiálního podcastu firstclass.cz
- Záznamy besed s odborníky
- Přístup k archivu celého podcastu
- Uzamčené články Lukáše Edera
- Digitální archiv magazínu FC Workshop
- Možnost položit vlastní dotaz
- Možnost pozvat hosta na přání