





Nejoblíbenější příspěvky




Neurokouč
Lukáš EderMyšlením na vrchol
Lucie KolaříkováŘešidlo
Jsme na sociálních sítích
Stáhlo se vám někdy hrdlo, rozbušilo srdce a přišel náhlý pocit, že nemůžete dýchat?
Pro člověka, který panickou ataku nikdy nezažil, je těžké pochopit, jak ochromující tento stav je. Okolí často odbude trpícího věčnou radou: „Vždyť se nic neděje, zklidni se a prodýchej to.“
Jenže není panika jako panika.
V našem rozhovoru vysvětluje klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová, že mezi návaly úzkosti je z pohledu psychotraumatologie zásadní rozdíl:
1️⃣ Běžný panický záchvat: Vzniká zrychleným dýcháním (hyperventilací) a katastrofickými myšlenkami. Trvá většinou pár minut a často pomůže vědomé prodýchání, práce s myšlenkami a racionální uklidnění.
2️⃣ Traumatická panická ataka: Pramení z hlubokých raných zranění nebo těžkých zážitků z minulosti. Běžná dechová cvičení na ni téměř nezabírají, člověk v tomto vysokém vybudění dál tráví celé hodiny a je to extrémně vyčerpávající.
Pokud nepochopíme, jaký starý příběh se v těle přehrává, symptomy se mohou začít stěhovat po celém těle – od žaludku přes srdce až po náhlé brnění či třes.
🧩 Co se v kompletním rozhovoru dozvíte?
Téma panických ataků je jen špičkou ledovce. V celém rozhovoru se s Mgr. Hanou Vojtovou ponoříme do hloubky lidské duše:
🧠 Co je to trauma: Proč nerozhoduje sama událost, ale dopad, který zanechala ve vaší nervové soustavě.
🛡️ Obranný mechanismus disociace: Co se děje, když psychika utíká před nepřežitelnou bolestí – od pocitu „jsem jako ve filmu“ až po rozštěpení osobnosti.
🪞 Cesta k opravdovému sebepřijetí: Proč nestačí afirmativní poučky u zrcadla a jak získat hojivý pocit bezpečí přímo ze svého těla.
🧪 Metoda EMDR: Jak cílená terapie pomáhá mozek „odblokovat“ a zpracovat zamrzlé traumatické vzpomínky.
🎧 Poslechněte si celý rozhovor bez reklam na našem kanálu.
💬 Máte vy nebo někdo ve vašem okolí zkušenost s panickými atakami či náhlými návaly úzkosti? Co vám v těch nejtěžších chvílích dokáže nejvíce pomoci?
Stáhlo se vám někdy hrdlo, rozbušilo srdce a přišel náhlý pocit, že nemůžete dýchat?
Pro člověka, který panickou ataku nikdy nezažil, je těžké pochopit, jak ochromující tento stav je. Okolí často odbude trpícího věčnou radou: „Vždyť se nic neděje, zklidni se a prodýchej to.“
Jenže není panika jako panika.
V našem rozhovoru vysvětluje klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová, že mezi návaly úzkosti je z pohledu psychotraumatologie zásadní rozdíl:
1️⃣ Běžný panický záchvat: Vzniká zrychleným dýcháním (hyperventilací) a katastrofickými myšlenkami. Trvá většinou pár minut a často pomůže vědomé prodýchání, práce s myšlenkami a racionální uklidnění.
2️⃣ Traumatická panická ataka: Pramení z hlubokých raných zranění nebo těžkých zážitků z minulosti. Běžná dechová cvičení na ni téměř nezabírají, člověk v tomto vysokém vybudění dál tráví celé hodiny a je to extrémně vyčerpávající.
Pokud nepochopíme, jaký starý příběh se v těle přehrává, symptomy se mohou začít stěhovat po celém těle – od žaludku přes srdce až po náhlé brnění či třes.
🧩 Co se v kompletním rozhovoru dozvíte?
Téma panických ataků je jen špičkou ledovce. V celém rozhovoru se s Mgr. Hanou Vojtovou ponoříme do hloubky lidské duše:
🧠 Co je to trauma: Proč nerozhoduje sama událost, ale dopad, který zanechala ve vaší nervové soustavě.
🛡️ Obranný mechanismus disociace: Co se děje, když psychika utíká před nepřežitelnou bolestí – od pocitu „jsem jako ve filmu“ až po rozštěpení osobnosti.
🪞 Cesta k opravdovému sebepřijetí: Proč nestačí afirmativní poučky u zrcadla a jak získat hojivý pocit bezpečí přímo ze svého těla.
🧪 Metoda EMDR: Jak cílená terapie pomáhá mozek „odblokovat“ a zpracovat zamrzlé traumatické vzpomínky.
🎧 Poslechněte si celý rozhovor bez reklam na našem kanálu.
💬 Máte vy nebo někdo ve vašem okolí zkušenost s panickými atakami či náhlými návaly úzkosti? Co vám v těch nejtěžších chvílích dokáže nejvíce pomoci?
Dítě, které se cítí ohrožené, nejisté nebo zraněné, bývá často bázlivé, stažené do sebe a dělá vše pro to, aby splynulo s prostředím. Až ve chvíli, kdy vnímá, že je v bezpečném prostředí a že dospělý vedle něj neuteče ani ho nezačne trestat, si dovolí sundat masku. Dovolí si projevit potlačovaný hněv, frustraci a začne zkoušet, co všechno ten nový vztah vydrží.
Zlobení tak v mnoha případech není projevem zlé vůle, ale hlubokou zkouškou důvěry: „Budeš mě mít rád i teď, když jsem nesnesitelný?
Zkusme nereagovat hned vztekem ani trestáním. Místo toho v tom spatřeme příležitost ukázat mu pevné, ale láskyplné hranice. Hranice, které říkají: Pravidla platí, ale mé přijetí vůči tobě se nemění.
Dítě, které se cítí ohrožené, nejisté nebo zraněné, bývá často bázlivé, stažené do sebe a dělá vše pro to, aby splynulo s prostředím. Až ve chvíli, kdy vnímá, že je v bezpečném prostředí a že dospělý vedle něj neuteče ani ho nezačne trestat, si dovolí sundat masku. Dovolí si projevit potlačovaný hněv, frustraci a začne zkoušet, co všechno ten nový vztah vydrží.
Zlobení tak v mnoha případech není projevem zlé vůle, ale hlubokou zkouškou důvěry: „Budeš mě mít rád i teď, když jsem nesnesitelný?
Zkusme nereagovat hned vztekem ani trestáním. Místo toho v tom spatřeme příležitost ukázat mu pevné, ale láskyplné hranice. Hranice, které říkají: Pravidla platí, ale mé přijetí vůči tobě se nemění.
Odcházíte od lékaře s tím, že máte výsledky krve naprosto ukázkové, ale vy se přitom cítíte úplně vyčerpaní a na dně? Nebo se pravidelně budíte ve čtyři ráno a svalujete to na stres či blížící se menopauzu?
Dr. Irena Hončlová, klinická naturopatka a doktorka farmacie, v novém díle Longevity podcastu odhaluje, proč průměrných 8 minut v ordinaci často na odhalení skutečné příčiny nestačí. Váš problém se totiž může skrývat úplně jinde, než si myslíte.
Možná je to ve vašem mikrobiomu, který trpí po běžné chybě při užívání antibiotik (a ne, obyčejná lékárenská probiotika to sama nespraví, potřebujete začít úplně jiným kmenem). Možná vás v noci budí skrytý propad cukru v krvi, protože jste ve snaze nepřibrat vynechali večeři. A co teprve doplňky stravy? Polykáte hrsti hořčíku a vitamínů s pocitem, že pro sebe děláte maximum? Dost možná si jen vyrábíte velmi drahou moč, protože tělo je nedokáže vstřebat.
Tohle je rozhovor, který vám propojí tečky mezi moderní medicínou a přírodním přístupem k tělu. Jak vyřešit extrémní únavu, zbavit se přemnožených kvasinek, srovnat ženské hormony bez pilulek a proč je nápis „detox“ na čajích jen marketingový nesmysl?
Zjistěte, jak vaše tělo skutečně funguje. Celý podcast plný překvapivých zjištění najdete na firstclass.cz/longevity
Odcházíte od lékaře s tím, že máte výsledky krve naprosto ukázkové, ale vy se přitom cítíte úplně vyčerpaní a na dně? Nebo se pravidelně budíte ve čtyři ráno a svalujete to na stres či blížící se menopauzu?
Dr. Irena Hončlová, klinická naturopatka a doktorka farmacie, v novém díle Longevity podcastu odhaluje, proč průměrných 8 minut v ordinaci často na odhalení skutečné příčiny nestačí. Váš problém se totiž může skrývat úplně jinde, než si myslíte.
Možná je to ve vašem mikrobiomu, který trpí po běžné chybě při užívání antibiotik (a ne, obyčejná lékárenská probiotika to sama nespraví, potřebujete začít úplně jiným kmenem). Možná vás v noci budí skrytý propad cukru v krvi, protože jste ve snaze nepřibrat vynechali večeři. A co teprve doplňky stravy? Polykáte hrsti hořčíku a vitamínů s pocitem, že pro sebe děláte maximum? Dost možná si jen vyrábíte velmi drahou moč, protože tělo je nedokáže vstřebat.
Tohle je rozhovor, který vám propojí tečky mezi moderní medicínou a přírodním přístupem k tělu. Jak vyřešit extrémní únavu, zbavit se přemnožených kvasinek, srovnat ženské hormony bez pilulek a proč je nápis „detox“ na čajích jen marketingový nesmysl?
Zjistěte, jak vaše tělo skutečně funguje. Celý podcast plný překvapivých zjištění najdete na firstclass.cz/longevity
Dřete, překonáváte se, šplháte vzhůru... ale co když je váš žebřík opřený o úplně cizí budovu? 🪜🧱
Pavel Moric v novém díle First Class Podcastu trefně pojmenovává jednu z největších životních pastí. Často trávíme roky tím, že opíráme svůj žebřík o zeď a zbrkle lezeme nahoru, aniž bychom se zastavili a zeptali se sami sebe: „Je to vůbec moje zeď?“ Mnoho lidí pak až na samotném vrcholu s hrůzou zjistí, že vlastně celou dobu chtěli lézt na úplně jiný žebřík a úplně jinou zeď.
Nevědomky si totiž plníme ambice našich rodičů, šéfů nebo tlaku společnosti, a na to naše vlastní „proč“ nám nezbývá čas. Pavel proto radí jediné – dávejte si pravidelné schůzky sami se sebou. Jen tak poznáte, jestli ten výhled shora bude vůbec stát za tu námahu.
🎧 Celý rozhovor, který vám dost možná převrátí priority, si můžete poslechnout na firsclass.cz/premium
Kdy jste se naposledy zastavili a upřímně si zhodnotili, jestli to, za čím se právě teď nejvíce ženete, je doopravdy váš vlastní cíl? 👇
Dřete, překonáváte se, šplháte vzhůru... ale co když je váš žebřík opřený o úplně cizí budovu? 🪜🧱
Pavel Moric v novém díle First Class Podcastu trefně pojmenovává jednu z největších životních pastí. Často trávíme roky tím, že opíráme svůj žebřík o zeď a zbrkle lezeme nahoru, aniž bychom se zastavili a zeptali se sami sebe: „Je to vůbec moje zeď?“ Mnoho lidí pak až na samotném vrcholu s hrůzou zjistí, že vlastně celou dobu chtěli lézt na úplně jiný žebřík a úplně jinou zeď.
Nevědomky si totiž plníme ambice našich rodičů, šéfů nebo tlaku společnosti, a na to naše vlastní „proč“ nám nezbývá čas. Pavel proto radí jediné – dávejte si pravidelné schůzky sami se sebou. Jen tak poznáte, jestli ten výhled shora bude vůbec stát za tu námahu.
🎧 Celý rozhovor, který vám dost možná převrátí priority, si můžete poslechnout na firsclass.cz/premium
Kdy jste se naposledy zastavili a upřímně si zhodnotili, jestli to, za čím se právě teď nejvíce ženete, je doopravdy váš vlastní cíl? 👇
Čekáte na okamžik, kdy vás cvičení začne samo od sebe bavit? Možná čekáte na zázrak, který vůbec nemusí přijít.
„Nezamilujete se do cvičení. Zamilujete se do toho, co vám dává.“— Jakub Milý
Spousta lidí nikdy nezačne jen proto, že si opakují: „Já na to nejsem. Nebaví mě zvedat železo a potit se ve fitku.“
Pravda je taková, že téměř nikdo nezačíná s láskou k přemáhání a pálícím svalům. Skutečný zlom přichází až ve chvíli, kdy si uvědomíte, co se děje potom:
✅ Zamilujete se do toho, jak hluboce a klidně večer usnete.
✅ Zamilujete se do rána, kdy vstanete bez ztuhlých zad a s čistou energií.
✅ Zamilujete se do pocitu lehké hlavy, kdy po celém dni plném stresu a povinností konečně utichne neustálý vnitřní tlak.
✅ Zamilujete se do vědomí, že vám vaše tělo začíná spolehlivě sloužit, místo aby vás brzdilo.
Nemusíte mít vášeň pro samotný pohyb ani touhu lámat rekordy. Stačí se zamilovat do toho, jak skvěle se díky němu cítíte ve vlastním životě.
Dopřejte si dnes malý začátek. Ne kvůli dokonalému výkonu, ale kvůli pocitu, který na vás čeká hned za ním.
💡 Hledáte udržitelný způsob, jak pečovat o své tělo bez přemáhání a výčitek? Celý rozhovor s Jakubem Milým o budování návyků a laskavosti k sobě samým najdete na našem kanálu.
💬 Který benefit pohybu je pro vás tím největším motorem? Lepší spánek, čistá hlava, nebo energie během dne?
Čekáte na okamžik, kdy vás cvičení začne samo od sebe bavit? Možná čekáte na zázrak, který vůbec nemusí přijít.
„Nezamilujete se do cvičení. Zamilujete se do toho, co vám dává.“— Jakub Milý
Spousta lidí nikdy nezačne jen proto, že si opakují: „Já na to nejsem. Nebaví mě zvedat železo a potit se ve fitku.“
Pravda je taková, že téměř nikdo nezačíná s láskou k přemáhání a pálícím svalům. Skutečný zlom přichází až ve chvíli, kdy si uvědomíte, co se děje potom:
✅ Zamilujete se do toho, jak hluboce a klidně večer usnete.
✅ Zamilujete se do rána, kdy vstanete bez ztuhlých zad a s čistou energií.
✅ Zamilujete se do pocitu lehké hlavy, kdy po celém dni plném stresu a povinností konečně utichne neustálý vnitřní tlak.
✅ Zamilujete se do vědomí, že vám vaše tělo začíná spolehlivě sloužit, místo aby vás brzdilo.
Nemusíte mít vášeň pro samotný pohyb ani touhu lámat rekordy. Stačí se zamilovat do toho, jak skvěle se díky němu cítíte ve vlastním životě.
Dopřejte si dnes malý začátek. Ne kvůli dokonalému výkonu, ale kvůli pocitu, který na vás čeká hned za ním.
💡 Hledáte udržitelný způsob, jak pečovat o své tělo bez přemáhání a výčitek? Celý rozhovor s Jakubem Milým o budování návyků a laskavosti k sobě samým najdete na našem kanálu.
💬 Který benefit pohybu je pro vás tím největším motorem? Lepší spánek, čistá hlava, nebo energie během dne?
Tělo trpící syndromem polycystických ovárií není rozbité, ale pouze využívá svůj dávný evoluční mechanismus. V minulosti, kdy lidé čelili nedostatku stravy, umožňovalo PCOS ženám šetřit cennou energii i vajíčka.
Tento stav tak nepředstavuje selhání organismu, ale přirozenou adaptaci na náročné podmínky. Dnes sice žijeme v nadbytku, avšak lidská biologie se mění výrazně pomaleji než moderní společnost. Místo boje s vlastním tělem je proto lepší pochopit tento kontext a přestat na sebe klást nepřiměřené nároky.
💬Jaké signály vám vaše tělo nejčastěji posílá, když po vás chce, abyste zpomalily a zvolnily?
Tělo trpící syndromem polycystických ovárií není rozbité, ale pouze využívá svůj dávný evoluční mechanismus. V minulosti, kdy lidé čelili nedostatku stravy, umožňovalo PCOS ženám šetřit cennou energii i vajíčka.
Tento stav tak nepředstavuje selhání organismu, ale přirozenou adaptaci na náročné podmínky. Dnes sice žijeme v nadbytku, avšak lidská biologie se mění výrazně pomaleji než moderní společnost. Místo boje s vlastním tělem je proto lepší pochopit tento kontext a přestat na sebe klást nepřiměřené nároky.
💬Jaké signály vám vaše tělo nejčastěji posílá, když po vás chce, abyste zpomalily a zvolnily?
Náš život nezačíná početím a nekončí smrtí. Nejsme jen izolovaným úsekem přítomnosti – jsme pokračováním dlouhého řetězce příběhů, rozhodnutí a zkušeností těch, kteří šli před námi. ✨
Klinický psycholog a psychoterapeut PhDr. Evžen Panovský v rozhovoru vysvětluje, že historie naší rodiny není jen souborem zaprášených dat v matrikách, ale živým klíčem k pochopení toho, kým jsme dnes.
Když porozumíme příběhům svých předků, často získáme nečekanou úlevu i odpovědi na pocity, vzorce chování či úzkosti, pro které jsme ve své přítomnosti nemohli najít vysvětlení.
V celém rozhovoru se dále dozvíte:
• Jak funguje vědecky zdokumentovaný transgenerační přenos traumat (až 4 generace zpátky).
• Jak se v rodinách po generace nenápadně dědí profese, zájmy i povahové rysy.
• Jak přistoupit k tvoření vlastní rodinné kroniky a objevovat „ducha míst“, kde žili vaši předkové.
• Jak pootevřít dveře do vlastního podvědomí skrze sny a Gestalt terapii.
🎧 Celý rozhovor bez reklam si můžete pustit na našem YT kanálu.
👇 DEJTE NÁM VĚDĚT V KOMENTÁŘÍCH:
Pozorujete ve své rodině, že vaše děti nebo vnoučata přebírají gesta, povahu či chování vašich prarodičů? Jaké podobnosti vás nejvíce překvapily? 💬👇
Náš život nezačíná početím a nekončí smrtí. Nejsme jen izolovaným úsekem přítomnosti – jsme pokračováním dlouhého řetězce příběhů, rozhodnutí a zkušeností těch, kteří šli před námi. ✨
Klinický psycholog a psychoterapeut PhDr. Evžen Panovský v rozhovoru vysvětluje, že historie naší rodiny není jen souborem zaprášených dat v matrikách, ale živým klíčem k pochopení toho, kým jsme dnes.
Když porozumíme příběhům svých předků, často získáme nečekanou úlevu i odpovědi na pocity, vzorce chování či úzkosti, pro které jsme ve své přítomnosti nemohli najít vysvětlení.
V celém rozhovoru se dále dozvíte:
• Jak funguje vědecky zdokumentovaný transgenerační přenos traumat (až 4 generace zpátky).
• Jak se v rodinách po generace nenápadně dědí profese, zájmy i povahové rysy.
• Jak přistoupit k tvoření vlastní rodinné kroniky a objevovat „ducha míst“, kde žili vaši předkové.
• Jak pootevřít dveře do vlastního podvědomí skrze sny a Gestalt terapii.
🎧 Celý rozhovor bez reklam si můžete pustit na našem YT kanálu.
👇 DEJTE NÁM VĚDĚT V KOMENTÁŘÍCH:
Pozorujete ve své rodině, že vaše děti nebo vnoučata přebírají gesta, povahu či chování vašich prarodičů? Jaké podobnosti vás nejvíce překvapily? 💬👇
Chráníme děti před každým zklamáním, ale neděláme jim tím ve skutečnosti medvědí službu?
Každý rodič to dělá v té nejlepší víře – chceme dát svým dětem všechno a ušetřit je jakéhokoliv trápení. Jenže psycholožka Daniela Koubková v rozhovoru upozorňuje na odvrácenou stranu přílišné ochrany.
Když se snažíme zajistit, aby dítě nezažilo žádnou nepohodu a frustraci, nevědomky mu bereme důležitou věc: vědomí vlastní schopnosti překonávat překážky. Dítě pak nedostane šanci zjistit, že nepříjemné chvíle dokáže zvládnout samo a že samo může věci ovlivnit.
A pak přijde reálný svět – například nástup do školy.
Najednou je dítě jedním ze třiceti, nikdo se kolem něj netočí a přichází obrovský náraz na realitu.
Z přílišné ochrany a zametání cestiček tak často vyrostou bojácné děti, které se bojí jakékoliv výzvy, protože se v dětství jednoduše nenaučily čelit překážkám.
🎧 Celý rozhovor s Danielou Koubkovou najdete v odkazu v prvním komentáři.
📌 Uložte si video nebo ho pošlete rodičům a prarodičům, kteří o výchově rádi přemýšlejí.
👇 Pojďme otevřít debatu v komentářích:
Kde je podle vás ta správná hranice? Necháváte děti (nebo vnoučata), ať si občas „nabijí nos“ a poradí si samy, nebo máte tendenci jim překážky raději předem odklízet z cesty? 💬👇
Chráníme děti před každým zklamáním, ale neděláme jim tím ve skutečnosti medvědí službu?
Každý rodič to dělá v té nejlepší víře – chceme dát svým dětem všechno a ušetřit je jakéhokoliv trápení. Jenže psycholožka Daniela Koubková v rozhovoru upozorňuje na odvrácenou stranu přílišné ochrany.
Když se snažíme zajistit, aby dítě nezažilo žádnou nepohodu a frustraci, nevědomky mu bereme důležitou věc: vědomí vlastní schopnosti překonávat překážky. Dítě pak nedostane šanci zjistit, že nepříjemné chvíle dokáže zvládnout samo a že samo může věci ovlivnit.
A pak přijde reálný svět – například nástup do školy.
Najednou je dítě jedním ze třiceti, nikdo se kolem něj netočí a přichází obrovský náraz na realitu.
Z přílišné ochrany a zametání cestiček tak často vyrostou bojácné děti, které se bojí jakékoliv výzvy, protože se v dětství jednoduše nenaučily čelit překážkám.
🎧 Celý rozhovor s Danielou Koubkovou najdete v odkazu v prvním komentáři.
📌 Uložte si video nebo ho pošlete rodičům a prarodičům, kteří o výchově rádi přemýšlejí.
👇 Pojďme otevřít debatu v komentářích:
Kde je podle vás ta správná hranice? Necháváte děti (nebo vnoučata), ať si občas „nabijí nos“ a poradí si samy, nebo máte tendenci jim překážky raději předem odklízet z cesty? 💬👇




Odcházíte od lékaře s tím, že máte výsledky krve naprosto ukázkové, ale vy se přitom cítíte úplně vyčerpaní a na dně? Nebo se pravidelně budíte ve čtyři ráno a svalujete to na stres či blížící se menopauzu?
Dr. Irena Hončlová, klinická naturopatka a doktorka farmacie, v novém díle Longevity podcastu odhaluje, proč průměrných 8 minut v ordinaci často na odhalení skutečné příčiny nestačí. Váš problém se totiž může skrývat úplně jinde, než si myslíte.
Možná je to ve vašem mikrobiomu, který trpí po běžné chybě při užívání antibiotik (a ne, obyčejná lékárenská probiotika to sama nespraví, potřebujete začít úplně jiným kmenem). Možná vás v noci budí skrytý propad cukru v krvi, protože jste ve snaze nepřibrat vynechali večeři. A co teprve doplňky stravy? Polykáte hrsti hořčíku a vitamínů s pocitem, že pro sebe děláte maximum? Dost možná si jen vyrábíte velmi drahou moč, protože tělo je nedokáže vstřebat.
Tohle je rozhovor, který vám propojí tečky mezi moderní medicínou a přírodním přístupem k tělu. Jak vyřešit extrémní únavu, zbavit se přemnožených kvasinek, srovnat ženské hormony bez pilulek a proč je nápis „detox“ na čajích jen marketingový nesmysl?
Zjistěte, jak vaše tělo skutečně funguje. Celý podcast plný překvapivých zjištění najdete na firstclass.cz/longevity ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
Dřete, překonáváte se, šplháte vzhůru... ale co když je váš žebřík opřený o úplně cizí budovu? 🪜🧱
Pavel Moric v novém díle First Class Podcastu trefně pojmenovává jednu z největších životních pastí. Často trávíme roky tím, že opíráme svůj žebřík o zeď a zbrkle lezeme nahoru, aniž bychom se zastavili a zeptali se sami sebe: „Je to vůbec moje zeď?“ Mnoho lidí pak až na samotném vrcholu s hrůzou zjistí, že vlastně celou dobu chtěli lézt na úplně jiný žebřík a úplně jinou zeď.
Nevědomky si totiž plníme ambice našich rodičů, šéfů nebo tlaku společnosti, a na to naše vlastní „proč“ nám nezbývá čas. Pavel proto radí jediné – dávejte si pravidelné schůzky sami se sebou. Jen tak poznáte, jestli ten výhled shora bude vůbec stát za tu námahu.
🎧 Celý rozhovor, který vám dost možná převrátí priority, si můžete poslechnout na firsclass.cz/premium
Kdy jste se naposledy zastavili a upřímně si zhodnotili, jestli to, za čím se právě teď nejvíce ženete, je doopravdy váš vlastní cíl? 👇 ... See MoreSee Less
5 CommentsComment on Facebook
Čekáte na okamžik, kdy vás cvičení začne samo od sebe bavit? Možná čekáte na zázrak, který vůbec nemusí přijít.
„Nezamilujete se do cvičení. Zamilujete se do toho, co vám dává.“— Jakub Milý
Spousta lidí nikdy nezačne jen proto, že si opakují: „Já na to nejsem. Nebaví mě zvedat železo a potit se ve fitku.“
Pravda je taková, že téměř nikdo nezačíná s láskou k přemáhání a pálícím svalům. Skutečný zlom přichází až ve chvíli, kdy si uvědomíte, co se děje potom:
✅ Zamilujete se do toho, jak hluboce a klidně večer usnete.
✅ Zamilujete se do rána, kdy vstanete bez ztuhlých zad a s čistou energií.
✅ Zamilujete se do pocitu lehké hlavy, kdy po celém dni plném stresu a povinností konečně utichne neustálý vnitřní tlak.
✅ Zamilujete se do vědomí, že vám vaše tělo začíná spolehlivě sloužit, místo aby vás brzdilo.
Nemusíte mít vášeň pro samotný pohyb ani touhu lámat rekordy. Stačí se zamilovat do toho, jak skvěle se díky němu cítíte ve vlastním životě.
Dopřejte si dnes malý začátek. Ne kvůli dokonalému výkonu, ale kvůli pocitu, který na vás čeká hned za ním.
💡 Hledáte udržitelný způsob, jak pečovat o své tělo bez přemáhání a výčitek? Celý rozhovor s Jakubem Milým o budování návyků a laskavosti k sobě samým najdete na našem kanálu.
💬 Který benefit pohybu je pro vás tím největším motorem? Lepší spánek, čistá hlava, nebo energie během dne? ... See MoreSee Less
18 CommentsComment on Facebook
Tělo trpící syndromem polycystických ovárií není rozbité, ale pouze využívá svůj dávný evoluční mechanismus. V minulosti, kdy lidé čelili nedostatku stravy, umožňovalo PCOS ženám šetřit cennou energii i vajíčka.
Tento stav tak nepředstavuje selhání organismu, ale přirozenou adaptaci na náročné podmínky. Dnes sice žijeme v nadbytku, avšak lidská biologie se mění výrazně pomaleji než moderní společnost. Místo boje s vlastním tělem je proto lepší pochopit tento kontext a přestat na sebe klást nepřiměřené nároky.
💬Jaké signály vám vaše tělo nejčastěji posílá, když po vás chce, abyste zpomalily a zvolnily? ... See MoreSee Less
7 CommentsComment on Facebook
Náš život nezačíná početím a nekončí smrtí. Nejsme jen izolovaným úsekem přítomnosti – jsme pokračováním dlouhého řetězce příběhů, rozhodnutí a zkušeností těch, kteří šli před námi. ✨
Klinický psycholog a psychoterapeut PhDr. Evžen Panovský v rozhovoru vysvětluje, že historie naší rodiny není jen souborem zaprášených dat v matrikách, ale živým klíčem k pochopení toho, kým jsme dnes.
Když porozumíme příběhům svých předků, často získáme nečekanou úlevu i odpovědi na pocity, vzorce chování či úzkosti, pro které jsme ve své přítomnosti nemohli najít vysvětlení.
V celém rozhovoru se dále dozvíte:
• Jak funguje vědecky zdokumentovaný transgenerační přenos traumat (až 4 generace zpátky).
• Jak se v rodinách po generace nenápadně dědí profese, zájmy i povahové rysy.
• Jak přistoupit k tvoření vlastní rodinné kroniky a objevovat „ducha míst“, kde žili vaši předkové.
• Jak pootevřít dveře do vlastního podvědomí skrze sny a Gestalt terapii.
🎧 Celý rozhovor bez reklam si můžete pustit na našem YT kanálu.
👇 DEJTE NÁM VĚDĚT V KOMENTÁŘÍCH:
Pozorujete ve své rodině, že vaše děti nebo vnoučata přebírají gesta, povahu či chování vašich prarodičů? Jaké podobnosti vás nejvíce překvapily? 💬👇 ... See MoreSee Less
10 CommentsComment on Facebook
Chráníme děti před každým zklamáním, ale neděláme jim tím ve skutečnosti medvědí službu?
Každý rodič to dělá v té nejlepší víře – chceme dát svým dětem všechno a ušetřit je jakéhokoliv trápení. Jenže psycholožka Daniela Koubková v rozhovoru upozorňuje na odvrácenou stranu přílišné ochrany.
Když se snažíme zajistit, aby dítě nezažilo žádnou nepohodu a frustraci, nevědomky mu bereme důležitou věc: vědomí vlastní schopnosti překonávat překážky. Dítě pak nedostane šanci zjistit, že nepříjemné chvíle dokáže zvládnout samo a že samo může věci ovlivnit.
A pak přijde reálný svět – například nástup do školy.
Najednou je dítě jedním ze třiceti, nikdo se kolem něj netočí a přichází obrovský náraz na realitu.
Z přílišné ochrany a zametání cestiček tak často vyrostou bojácné děti, které se bojí jakékoliv výzvy, protože se v dětství jednoduše nenaučily čelit překážkám.
🎧 Celý rozhovor s Danielou Koubkovou najdete v odkazu v prvním komentáři.
📌 Uložte si video nebo ho pošlete rodičům a prarodičům, kteří o výchově rádi přemýšlejí.
👇 Pojďme otevřít debatu v komentářích:
Kde je podle vás ta správná hranice? Necháváte děti (nebo vnoučata), ať si občas „nabijí nos“ a poradí si samy, nebo máte tendenci jim překážky raději předem odklízet z cesty? 💬👇 ... See MoreSee Less
3 CommentsComment on Facebook