Krutá daň za dobrotu: Proč lidé bez hranic končí jako vyhořelé oběti a co skrývá jejich ego?
Nejnovější články
Bubliny kam se podíváš
Mít kolem sebe lidi, kteří sdílejí podobné hodnoty a názory, je příjemné. Dává nám to pocit bezpečí, sounáležitosti a jistoty, že svět dává smysl. Jenže právě tam někdy začíná problém. Jak poznat, že už nejsme otevření různým pohledům, ale pohybujeme...
Proč oběti domácího násilí mlčí a co jim pomáhá? Pravda hojí, říká forenzní psycholožka Ludmila Čírtková
Vstoupit do soudní síně s nadějí, že systém přinese spravedlnost, a odcházet z ní s pocitem, že jste viníkem vlastního utrpení. To je realita, se kterou se stále setkává řada obětí závažné trestné činnosti. Ačkoliv legislativa na papíře kráčí mílovými...
Kdo nám krade energii a jak ji získat zpět? Proč je kvalitní spánek pro naše zdraví, mozek a psychiku tak důležitý?
Žijeme v éře chronické unavenosti. Západní civilizace čelí masivnímu deficitu spánku, energetickému vyhoření a iluzi, že k plné vitalitě stačí spolknout pilulku z lékárny nebo nasadit drahé biohackerské brýle. Skutečnost je však mnohem syrovější. Kdo je oním neviditelným zlodějem, který...
„Až zhubnu, až se vrátím z mateřské... Až, až, až" Proč ženy odkládají sebepéči na jindy?
Až zhubnu deset kilo, koupím si nové oblečení. Až se vrátím z mateřské, začnu se zase lépe oblíkat. Až budou děti větší, půjdu se nechat ostříhat. Tisíce žen žijí v jakési čekárně — odkládají sebepéči na okamžik v budoucnosti. A...
Nejoblíbenější příspěvky
Stres ničí mozek i imunitu. Opraví to něco překvapivě prostého
Trauma nás drží v minulosti. Bolest, kterou jsme nedokázali přijmout, se vrací a mění tělo způsobem, který dnes věda dokáže měřit. V novém díle podcastu hovoří Pavel Mirovský s docentem RNDr. Petrem Bobem, Ph.D., neurovědcem a psychologem z 1. lékařské...
Nádor v mozku, kardiostimulátor a endoprotéza? Žádný důvod ke zpomalení! Kaskadérka Hanka Dvorská (66) popírá biologické zákony a vzkazuje: „Život je potřeba prostě vydojit!“
Při pohledu na ni máte pocit, že se díváte na třicetiletou vrcholovou sportovkyni v té nejlepší formě. Když se však podíváte do jejího občanského průkazu, svítí tam šedesát šest let. A když nahlédnete do její zdravotní karty, najdete tam seznam...
Neviditelná pouta z dětství: Proč v dospělých vztazích nevědomky hrajeme podle starých rodinných scénářů?
Každý z nás si v životě občas připadá jako v labyrintu. Hledáme správný směr v kariéře, tápeme v partnerství a snažíme se rozklíčovat, proč v určitých situacích reagujeme tak, jak reagujeme. Podle psychologa a rodinného psychoterapeuta Mgr. Jana Kulhánka to...
Nevěra nezačíná nevěrou
Nevěra bolí. Otevírá otázky důvěry, bezpečí i vlastní hodnoty. Nový díl podcastu ale ukazuje, že pokud chceme vztahu skutečně porozumět, nestačí hledat viníka. Je potřeba podívat se hlouběji – na komunikaci, nenaplněné potřeby i odpovědnost, kterou ve vztahu nesou oba...
Naše podcasty
Chválí vás vaše AI? Pozor, možná z vás dělá toxického člověka. 😲
Používáte AI modely k řešení složitých mezilidských situací či sporů ve firmě? Pak byste měli zpozornět. Studie ukazují děsivý trend.
Běžná generativní AI má totiž jednu specifickou vlastnost: lidem podlézá. Pořád vás chválí, jak jste fantastičtí a skvělí. Výsledek? Utvrzuje vás v tom, že váš názor je správný a názor ostatních je hloupý. „Když máte vždycky pravdu a nikdo vás nechallengeuje, stáváte se extrémně toxickým lídrem,“ varuje Vladimír Tuka.
AI umí skvěle pracovat s daty a informacemi, ale v oblasti lidských vztahů z ní nesmíme dělat svého „pána“, kterého slepě následujeme, ale partnera, kterého neustále korigujeme vlastním úsudkem.
Jak používat umělou inteligenci a neztratit přitom vlastní lidskost, empatii a schopnost samostatného přemýšlení? Celý rozhovor o neurointeligenci a moderním leadershipu v éře AI najdete v rozhovoru na našem kanálu. ... See MoreSee Less
0 CommentsComment on Facebook
🛑 „Banky prověřují klienty občankou. Proč to nedělají sociální sítě?”
Tuhle provokativní, ale vlastně naprosto logickou otázku položil v našem novém podcastu miliardář Petr Borkovec, spolumajitel Partners banky.
Když si chcete založit účet v bance, musíte projít přísným ověřením identity (KYC). Banka o vás ví všechno, protože nese obrovskou odpovědnost. Na druhé straně barikády stojí technologičtí giganti jako Meta nebo X. Místo, kde trávíme hodiny denně, kde se tvoří veřejné mínění, ale kde zároveň bují anonymní nenávist, dezinformace a organizované scamy.
Petr Borkovec má radikální názor: Konec anonymity na internetu. „Ať si každý píše, co chce, ale pod svým vlastním jménem a s plnou odpovědností.“
💬 Pojďme otevřít debatu: Jak by to dopadlo?
Představte si internet, kde se pro napsání komentáře musíte verifikovat občankou (stejně jako v bance).
Změnil by se tón diskusí? Začali by lidé víc argumentovat a méně „plácat“, jak věří Borkovec?
Vyčistil by se trh od podvodníků? Zmizely by falešné profily, které parazitují na identitách známých osobností a tahají z lidí peníze?
Nebo je to začátek totality? Neztratili bychom tím svobodu slova, možnost bezpečně vyjádřit nesouhlas nebo whistleblowing?
Většina z nás nadává na toxické prostředí sociálních sítí, ale jsme připraveni vzdát se kvůli jeho vyčištění kousku svého soukromí?
👇 Jaký je váš názor? Patří občanky na sociální sítě, nebo má internet zůstat anonymní divočinou? Napište do komentářů. ... See MoreSee Less
28 CommentsComment on Facebook
„Paní učitelko, já jsem moc smutný. Náš táta říká, že jste blbá kráva, ale já vás mám rád.“
Tuhle bolavou větu si z úst jednoho ze svých žáků vyslechla PhDr. Jaroslava Ševčíková, Ph.D. V našem podcastu se podělila o silný příběh z praxe, který by měl slyšet každý rodič.
Tatínek doma nespokojeně komentoval styl výuky a před synem si ulevil. Kluk byl ale šikovný, měl paní učitelku rád a místo aby tátova slova slepě přejal, přišel za ní se zmatkem a smutkem v srdci.
Dr. Ševčíková tehdy nezačala válčit. V klidu si s tatínkem promluvila a ten si okamžitě uvědomil, jakou udělal chybu. Pochopil, že syn věří jemu, ale zároveň potřebuje věřit učitelce, se kterou tráví pět hodin denně.
Co dělá s dětskou psychikou, když doma shazujeme učitele?
🛑Konflikt loajality: Dítě se ocitá v neřešitelné emoční pasti. Miluje rodiče, ale chce si vážit i učitele. Tento vnitřní boj ho strašně vyčerpává.
🛑Ztráta bezpečí: Aby se dítě mohlo v klidu učit, potřebuje se ve škole cítit bezpečně. Když mu rodič ukáže, že ho posílá do prostředí, kde šéfuje „blbá kráva“, pocit jistoty mizí.
🛑Konec radosti: Jakmile dítě začne školu kvůli rodičům zpochybňovat, ztratí motivaci a bude v ní jen smutně přežívat a bojovat.
Učitelé jsou různí a nemusíme s nimi vždy souhlasit. Ale kritika patří výhradně do světa dospělých. Škola a rodina musí před dítětem kopat za jeden tým, jinak na to emočně doplatí právě ono.
💬 Jak to máte doma nastavené vy?
Ulevíte si někdy před dětmi na adresu školy, nebo striktně držíte pravidlo, že se o tom mluví jen bez nich? Jak řešíte, když si vaše dítě s učitelem lidsky nesedne? Napište nám do komentářů, pojďme si o tom popovídat na rovinu!
🎧Celý hluboký rozhovor s Dr. Jaroslavou Ševčíkovou o tom, jak dětem školu nezošklivit, jak jim nastavit hranice, co je trápí a mnohé další najdete na našem kanálu. ... See MoreSee Less
32 CommentsComment on Facebook
„Proč prostě neodejde?“ 🤷♂️
Otázka, kterou okolí obětí domácího násilí opakuje pořád dokola. Otázka, která ale ukazuje, jak málo o fungování lidské psychiky v extrémních situacích víme.
Forenzní psycholožka a soudní znalkyně doc. Ludmila Čírtková v novém Řešidlu pojmenovává krutou pravdu: „Známá bolest bývá pro rozbitou psychiku bezpečnější než krok do neznáma.“
Dlouhodobý teror za zavřenými dveřmi lidskou mysl doslova rozloží. Systematické vymývání mozku a nátlaková kontrola způsobí, že oběť začne věřit, že si za peklo může sama, a propadne paralyzujícímu studu. Když se k tomu přidá střídání cukru a biče, vznikne pouto, které je silnější než strach.
Odejít pak neznamená jen sbalit si kufry. Znamená to skočit do absolutního vzduchoprázdna, které děsí víc než sice krutá, ale předvídatelná realita doma. ... See MoreSee Less
14 CommentsComment on Facebook
„Nemám čas.“ „Na to už jsem starý/á.“ „Začnu od pondělí.“... Poznáváte se?
Pak je pro vás naše beseda STOP VÝMLUVÁM jako stvořená! 🛑✨
Ruku na srdce – kolikrát v životě jste odložili své sny, plány nebo jen chuť začít se hýbat jen proto, že jste si našli „pohodlnou“ omluvu? Výmluvy jsou totiž mistři v maskování lenosti a strachu ze změny.
Přijďte na naši živou besedu, kde společně zboříme ty nejčastější mýty, které nám brání žít naplno. Nebudeme jen teoretizovat – podíváme se na to, jak přeprogramovat svoji mysl, najít ztracenou energii a hlavně: jak začít hned teď, bez ohledu na věk nebo zaplněný kalendář.
🗣️ Hosté večera:
✅Hana Dvorská – legendární kaskadérka, která denně dokazuje, že věk je jenom číslo. Její neuvěřitelný životní elán a příběhy z praxe jsou tou nejlepší ukázkou toho, že hranice existují jen v naší hlavě.
✅Mgr. Jakub Hrubeš – mentální kouč, který si posvítí na to, co se děje v našem mozku, když si vymýšlíme důvody, proč něco nejde, a ukáže nám, jak z tohoto začarovaného kruhu ven.
✅Mgr. Adam Šíma – psycholog, který se zaměří na to, jak překonat psychické bariéry a pohodlnost, které nám brání začít se hýbat, a jak si vybudovat pevnou disciplínu, která porazí každé „mně se dneska nechce“.
Udělejte si čas sami na sebe a přijďte si pro inspiraci, která vám vydrží mnohem déle než jen do dalšího pondělí. 😉
Připojit se můžete OSOBNĚ nebo ONLINE.
🗓️ Kdy: Čtvrtek 18. června, 18:00 – 21:00 h
📍 Kde: Space Cafe Anděl, Praha (Stroupežnického 17, Praha 5)
Počet míst na osobní setkání je omezený, tak nenechávejte rezervaci na poslední chvíli. V ceně vstupenky na osobní setkání je drobné občerstvení a online záznam besedy na 30 dní.
Vstupenky najdete zde - firstclass.cz/stop-vymluvam-jak-probudit-lasku-k-pohybu-v-kazdem-veku/ ... See MoreSee Less
1 CommentsComment on Facebook
„Když musíte dítě posílat na doučování kvůli přijímačkám, problém není u dítěte. Je ve škole.“
Tato nekompromisní slova v našem podcastu vyslovila PhDr. Jaroslava Ševčíková, Ph.D. A trefila tím hřebíček na hlavičku. Otvírá totiž téma, které každé jaro zvedá žluč tisícům rodičů v celém Česku.
Znáte to sami. Vaše dítě má na základce z matematiky nebo češtiny jedničky či dvojky. Pak ale otevřete cvičné testy na střední školy a zjistíte, že bez kurzů nebo soukromého doučování nemá šanci uspět.
Proč musíme platit tisíce korun za to, co má být samozřejmou součástí běžné školní výuky?
Dr. Ševčíková, která učí budoucí pedagogy na univerzitě a zároveň působí na střední škole, v tom má jasno: Jednotná přijímací zkouška neobsahuje nic nového, co by děti neměly ze základní školy umět. „To, co je v přijímací zkoušce, mají žáci absolvovat v rámci výuky. Jestliže to neabsolvují, je třeba zamyslet se nad tou školou, kde je problém,“ říká na rovinu.
Jednotné testy totiž často jen ukazují drsnou realitu: obrovské rozdíly mezi školami a nefunkční systém hodnocení. V praxi se pak běžně stává, že žák s jedničkou z matematiky dosáhne v testech na podprůměrný výsledek, zatímco trojkař z jiné školy exceluje.
Platit dětem přípravné kurzy za to, co je škola naučit nedokázala, je zkrátka systémově špatně.
💬 A teď ruku na srdce, rodiče – jakou zkušenost máte vy?
Taky jste museli svým dětem platit drahé přípravné kurzy na přijímačky, aby vůbec měly šanci se na vysněnou školu dostat? Nebo máte to štěstí, že základní škola vašeho dítěte zvládá přípravu perfektně sama v rámci běžných hodin?
Napište nám své názory a zkušenosti do komentářů. Myslíte, že je chyba v testech, v konkrétních školách, nebo v celém systému?
🎧Jak z tohoto začarovaného kruhu ven a jak jako rodič poznat kvalitu školy dřív, než bude pozdě? Celý rozhovor s Dr. Jaroslavou Ševčíkovou najdete na našem kanálu. ... See MoreSee Less
183 CommentsComment on Facebook