Trauma nás drží v minulosti. Bolest, kterou jsme nedokázali přijmout, se vrací a mění tělo způsobem, který dnes věda dokáže měřit. V novém díle podcastu hovoří Pavel Mirovský s docentem RNDr. Petrem Bobem, Ph.D., neurovědcem a psychologem z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a držitelem Kuffnerovy ceny České psychiatrické společnosti.
V rozhovoru spojuje neurovědecký pohled s hlubokou empatií — a sdílí konkrétní data o tom, jak stres ničí tělo a meditace ho dokáže opravit.
„Stres je schopný způsobovat atrofie některých mozkových struktur, jako třeba hipokampu… A meditace mindfulness je schopná ovlivňovat i tyto anatomické změny, ale v tom dobrém smyslu.“
— doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D.
Trauma jako něco, co nedokážeme přijmout do života
Petr Bob mluví o traumatu jednoduše a srozumitelně: je to něco, k čemu se pořád vracíme, protože to v sobě neumíme dobře zpracovat. Něco, co se podle našeho vnitřního přesvědčení nemělo stát — a přesto se stalo. Bolavé to je natolik, že to nedokážeme přijmout, a tak nás to strhává zpátky. Z toho vznikají noční můry, vracející se vzpomínky, neutuchající bolest při každém podnětu, který ji připomene.
Bob v rozhovoru dodává, že abychom mohli žít naplno v přítomnosti, potřebujeme naději a směřování. Trauma nám obojí bere. A jeho dopady nejsou jen psychické — promítají se i do těla.
Proč chronický stres vede k onemocněním
Existují takzvané prozánětlivé cytokiny (pozn. red.: signální molekuly imunitního systému, které spouštějí a řídí zánětlivou reakci v těle) — a jednou z nejvýznamnějších je interleukin-6. Když se vylučují ve velké míře, mají různé negativní účinky, včetně podpory nádorových změn. Zvýšená zánětlivá aktivita souvisí podle Boba i s diabetem druhého typu, s roztroušenou sklerózou a s dalšími onemocněními, u kterých bychom psychiku nehledali. Chronický stres do těchto procesů zasahuje přímo.
A jde to ještě dál — do mozku. Stres může způsobovat atrofii (pozn. red.: postupné zmenšování a úbytek tkáně) některých mozkových struktur. Konkrétně zmiňuje Bob hipokampus, klíčovou oblast pro paměť a učení, a corpus callosum, vlákna propojující obě mozkové hemisféry.
Meditace: prostá praxe, která dokáže opravit, co stres zničil
A teď ta druhá strana mince. Bob uvádí překvapivá zjištění k tématu.
„Žádná psychoterapeutická disciplína či směr nebyl tak úspěšný jako ta mindfulness, pokud jde o kontrolované studie.“
— doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D.
Co konkrétně meditace dokáže. Pozitivně ovlivňuje endokrinní a imunitní systém — jako by vyvažovala to, co stres napáchal. Podporuje neurogenezi (pozn. red.: vznik nových neuronů v mozku). Dokáže zvětšovat tloušťku šedé hmoty v některých mozkových strukturách. Mění práh bolesti — to, co bolí, díky meditaci bolet nemusí.
Proč si poslechnout celý podcast
- Jak funguje vytěsnění, disociace a alexitymie (pozn. red.: stav, kdy člověk zažívá silné emoce, ale nedokáže pro ně najít slova) — proč některé vzpomínky mizí a jak se trauma projevuje v těle.
- Co jsou prozánětlivé cytokiny a proč chronický stres může vést k onemocněním, za kterými bychom psychiku nehledali.
- Vědecky podložené účinky meditace mindfulness — jak konkrétně mění mozek, imunitu i práh bolesti.
- Disociace jako obranná reakce — citlivá pasáž o tom, proč u obětí napadení dochází k depersonalizaci a jak na to nahlížet bez moralizování.
- Jak (ne)pomáhat blízkým v krizi — proč rady škodí a co skutečně funguje.
- Recept na zdravý vztah, který se vejde do jedné věty.
Celý podcast pro předplatitele
Otevřený rozhovor o tom, co všichni nějak známe, ale málokdo o tom umí mluvit srozumitelně — bolest, vztahy, naděje, smysl. Petr Bob propojuje neurovědu, klinickou zkušenost a osobní pohled.
Jako předplatitel firstclass.cz získáte přístup k celé epizodě i k archivu rozhovorů, ve kterých se vědci, lékaři a myslitelé dělí o to, co jim dává hlubší vhled do života.
