💊 Vaše dítě právě fetuje. A vy jste jeho dealer.

V našem podcastu o tom narovinu mluví neurolog Martin Jan Stránský, autor knihy Vzestup a pád lidské mysli. Říká, že krátkodobá videa, lajky a scrollování na TikToku mění bilanci dopaminu a serotoninu v dětském mozku úplně stejně jako tvrdé drogy. Není v tom žádný rozdíl. Mozek nepozná, jestli jste si dali heroin, nebo otevřeli sociální síť.

Po celém světě dnes existuje přes sto klinik, které léčí lidi se závislostí na obrazovkách. Téměř všechny vznikly původně jako detoxifikační centra pro narkomany. A když měly nastavit protokol léčby závislosti na mobilních telefonech, ukázalo se, že žádný nový nepotřebují. Stačilo ve starých dokumentech přepsat slovo „heroin" za „mobil". Postup léčby je úplně stejný.
„To není názor," říká doktor Stránský. „To jsou fakta."

Mezi tím se v Česku už řadu let nedělá nic. České děti tráví u obrazovek průměrně čtyři a půl hodiny denně. To je doslova veškerý jejich volný čas. A rodiče, místo aby šli proti tomu, často sami koupí dítěti telefon dřív, než dokáže přečíst první větu.

🎧 Celý rozhovor neurologa o digitální závislosti dětí a o tom, jak se s ní bojuje, najdete na našem kanálu.

💬 Buďte upřímní — kolik hodin denně tráví u obrazovky vaše děti? ...

🔗„Máme zdravá těla, ale duše volá o pomoc. A bez ní vám žádná dieta a sport nepomůžou.“

Tato silná slova zazněla v našem novém podcastu s neuropsycholožkou prof. Lenkou Krámskou. Popsala se jimi past, do které v dnešní době tak trochu chytáme sami sebe.

✔️ Žijeme v době, kdy se strašně moc soustředíme na to, jak vypadáme navenek.
✔️ Hlídáme si, co jíme, počítáme si kroky na telefonu a snažíme se kvalitně spát.
✔️ Chodíme cvičit, kupujeme si doplňky stravy a děláme všechno pro to, abychom byli v kondici.

Děláme zkrátka všechno, co se dnes od „úspěšného“ člověka očekává. Jenže co se děje pod tou bezchybnou fasádou❓

❌Často tam sedí unavené a osamělé vnitřní já, které už dlouho nikdo neposlouchal. ❌Dusíme v sobě nefunkční vztahy, potlačený vztek nebo stará zranění, protože se bojíme, že když se zastavíme, celá ta pracně vybudovaná realita se sesype.

A tak raději ještě víc zabereme v práci nebo si jdeme večer pořádně vyčistit hlavu sportem. Jenže žádné cvičení ani zdravé jídlo nevyřeší to, že uvnitř žijeme život, který nás vlastně vůbec netěší a nenaplňuje.

Naše tělo a vnitřní svět jsou spojené nádoby. Pokud ta neviditelná polovina strádá, tělo to nakonec nevydrží a dřív nebo později začne křičet skrze úzkost, vyhoření nebo chronickou bolest. Uzdravení totiž nezačíná další dietou, ale odvahou k upřímnosti vůči sobě samému.

💬 Napište nám do komentářů:
Taky někdy utíkáte k fyzickému výkonu nebo práci jen proto, abyste nemuseli poslouchat to ticho a smutek uvnitř sebe? Co vám pomáhá se doopravdy zastavit a nadechnout? Pojďme otevřít diskuzi, která jde do hloubky. 👇

🎧 Celý, neuvěřitelně úlevný rozhovor o propojení našeho těla a vnitřního světa si můžete poslechnout přes odkaz níže v komentáři. ...

🎨 Kdybyste mohli vymazat všechnu bolest, kterou jste v životě zažili — udělali byste to?

Než odpovíte, poslechněte si, co v našem podcastu říká psycholog a neurovědec doc. RNDr. Petr Bob, Ph.D. 🫥

Skoro všechno krásné, co kdy lidé vytvořili — hudbu, která vás dojme k slzám, knihy, ke kterým se vracíte, filmy, co vám změnily pohled na svět — všechno tohle má někde u svého kořene něčí utrpení. Bolest, kterou si někdo prožil, propustil přes sebe a něco z ní udělal.

Docent Bob mluví o tom, že každá bolest přivádí člověka do bodu, kdy najednou neví, co má dělat. Vznikne v něm konflikt — touha, žal, prázdno. A právě v tom napětí se v lidech občas otevře něco, co by se jinak nikdy neukázalo.

Možná je ten největší paradox v tom, že kdybychom o všechnu bolest přišli, ztratili bychom zároveň i většinu toho, co dělá lidský život krásným. 🖼️

🎧 Celý díl o tom, jak v sobě bolest zpracovat — a proč není dobré před ní pořád utíkat — najdete na našem kanálu.

💬 Tak co — vymazali byste tu svou bolest? Nebo už dnes vidíte, že vás něčím obohatila? ...

⚽️ Zákaz hlavičkování ve fotbale? Podle předního českého neurologa by to zachránilo velké množství mozků. 🧠

Když se řekne Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, většina z nás si představí přirozené stárnutí. Jenže statistiky ukazují, že to zdaleka není celá pravda. Počet nemocných v Česku prudce roste a věk je jen jednou z částí skládačky.

Přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, Prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., upozorňuje na rizikové faktory, které si s poškozením mozku v běžném životě často vůbec nespojujeme.

Jedním z nich jsou opakované mikroúdery do hlavy, typické právě pro kontaktní sporty nebo fotbalové hlavičkování. „Kdyby se nám podařilo vlastně jenom takovou jednoduchou věc zakázat, hlavičkování při fotbale... tak bychom vlastně výrazně snížili incidenci Parkinsonovy nemoci v dospělosti,“ říká profesor Jech v našem novém podcastu. A dodává, že extrémní smysl by to mělo především u dětí.

Choroby mozku nejsou záležitostí, která se objeví ze dne na den – v tichosti se v našem těle vyvíjejí klidně 15 let před prvními příznaky. Jak moc do této rovnice zasáhl covid, proč jsou ženy dvakrát náchylnější k Alzheimeru než muži a jak si správným životním stylem vybudovat „kognitivní štít“?

🎧Ponořte se do fascinujícího rozhovoru o skryté krizi lidského mozku i o přelomových českých technologiích, které už dnes umí léčit pomocí umělé inteligence.

💬Děláte aktivně něco pro zdraví svého mozku a budování tzv. kognitivní rezervy? Co je váš každodenní rituál – kvalitní spánek, trénink paměti, nebo naopak cítíte, že v dnešní rychlé době mozek spíše přetěžujete? ...

🍄 Co když všechno, čím si o sobě myslíte, že jste, je jenom konstrukt vašeho mozku?

V našem podcastu o tom mluví Jiří Charvát. K tomuhle pohledu na svět ho dovedly dvě silné psychedelické zkušenosti, po kterých si musel kompletně přeskládat všechno, čemu doposud věřil.

Psychedelika podle něj dokážou utlumit ty oblasti mozku, které ve vás vytvářejí pocit „já". A v tu chvíli se stane něco, co se těžko popisuje slovy. Ten, kdo to obvykle všechno prožívá, najednou zmizí. A přesto pozorování pokračuje. Vidíte, slyšíte, cítíte. Jenom „vy" tam nejste. Splynete se vším kolem.

Pro Charváta z toho vyplynuly dvě věci. Vaše „já" je iluze, kterou mozek vytváří, aby se o vás staral. A protože žádné „já" není, nemáte ani svobodnou vůli. Myšlenky a rozhodnutí podle něj přicházejí samy. Vy si jen myslíte, že je děláte.

🎧 Celý rozhovor o vědomí, ego a o tom, co Charváta naučil pohled ne-já, najdete na našem kanálu.

💬 Dokážete si představit, že byste na chvíli přestali být sebou? Jaké by to podle vás bylo? ...