Žijeme v éře, kdy se průměrný věk lidstva prodlužuje, a slovo dlouhověkost se stalo mantrou moderního životního stylu. Jenže délka života bez jeho kvality je prázdnou schránkou. Zatímco medicína dokáže úspěšně držet naživu naše těla, lidský mozek začíná pod tíhou moderní civilizace selhávat.
Podle předních světových i domácích kapacit totiž lidstvo nečelí pouze demografickému stárnutí, ale skutečné epidemii neurodegenerativních onemocnění. A tvrdá čísla ukazují, že Česká republika rozhodně není ušetřena.
O tom, co se dnes v našich mozcích odehrává, jaké skryté hrozby přinesly minulé roky a proč budoucnost medicíny připomíná sci-fi, hovořil v podcastu přední český neurolog Prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D.
Neurologická velmoc s tikající bombou
Česká neurologie má hlubokou tradici, na kterou můžeme být právem hrdí. Naše nejstarší klinika slaví sto let od svého založení a historicky jsme stáli na absolutní špici výzkumu. Ostatně, málo se ví, že slavná Alzheimerova choroba se klidně mohla jmenovat Fischerova. Pražský lékař Oskar Fischer totiž paralelně s Aloisem Alzheimerem popsal histologické nálezy v mozku, a to dokonce na mnohem větším počtu pacientů.
Dnes jsme z hlediska počtu specialistů doslova neurologickou velmocí. „V Česku máme skoro tolik neurologů jako v celé Velké Británii,“ uvádí profesor Robert Jech. Jenže ani tato armáda lékařů nemusí brzy stačit na nápor, který se na nás valí.
Globální data Světové zdravotnické organizace (WHO) i čerstvé analýzy tuzemského ÚZIS ukazují alarmující trajektorii. Za posledních třicet let stoupl absolutní výskyt Parkinsonovy nemoci o 274 % a Alzheimerovy nemoci o 160 %.
„V současné době máme v Česku kolem 190 tisíc pacientů s demencí. Pokud křivka poroste současným tempem, v roce 2040 zde budeme mít 400 tisíc lidí s demencí. To je, jako kdyby kompletně celé Brno ztratilo kognitivní funkce.“
Účet za covid: Přijde druhá vlna v podobě neurodegenerace?
Jednou z nejvíce fascinujících, ale zároveň nejděsivějších pasáží rozhovoru je možná souvislost mezi nedávnou pandemií koronaviru a budoucím výskytem mozkových onemocnění. Profesor Jech upozorňuje, že SARS-CoV-2 je virus s výrazným neurotropním potenciálem – tedy schopností napadat nervovou soustavu, což se u milionů lidí projevilo banální ztrátou čichu.
Jenže právě ztráta čichu je klíčovým indikátorem. Profesor Jech vysvětluje, že například Parkinsonova nemoc nevzniká v den, kdy se člověku začne třást ruka. Začíná o 15 let dříve v čichové sliznici nebo v gastrointestinálním traktu, odkud se šíří nervovými drahami do mozku.
„Je tady něco, co potenciálně může znamenat, že covid neskončil. Že skončila první fáze a za pár let uvidíme druhou epidemii, a to bude epidemie neurodegenerací,“ předkládá profesor Jech vědeckou hypotézu. Na tvrdých datech z let 2015 až 2024 je již nyní patrné, že od roku 2021 dochází k prudkému zlomu a akceleraci křivek u demencí i Parkinsonovy nemoci.
Jak si postavit obrannou hráz: Kognitivní rezerva a životní styl
Pokud nechceme pasivně čekat, až se u nás neurodegenerace projeví, musíme začít jednat včas. Profesor Jech potvrzuje platnost konceptu kognitivní rezervy. Pokud mozek neustále trénujeme, budujeme si hustou síť neuronálních synapsí. Když pak nemoc na mozek zaútočí a začne buňky ničit, trvá mnohem déle, než se to projeví navenek, protože zdravé části mozku dokážou ty poškozené dlouho zastupovat.
Zásadní roli hraje také fyzický pohyb.
„Jedno z nejlepších preventivních opatření je pohyb. A nikdy není pozdě.“
Pohyb prokazatelně zpomaluje progresi chorob, a dokonce zvyšuje efektivitu užívaných léků.
Cesta k dlouhověkosti bez demence nevede přes zázračnou pilulku, kterou spolkneme, až když začneme zapomínat. Vede přes hluboké pochopení toho, že náš mozek je citlivý hardware, o který se musíme starat od mládí – stravou, pohybem, kvalitním spánkem a neustálou mentální aktivitou. Medicína budoucnosti nám dokáže opravit softwarové chyby i implantovat chytré čipy, ale ten největší kus práce na kognitivní rezervě musíme odpracovat my sami.
Chcete vědět víc? Celý rozhovor je uzamčen pro předplatitele
Jak přesně funguje technologie analýzy hlasu, která odhalí Parkinsonovu nemoc z běžného telefonního hovoru? Jaké etické a filozofické otázky přináší éra, kdy stimulátory řízené umělou inteligencí přebírají kontrolu nad lidským mozkem? A co všechno odhalil unikátní výzkum genomu u patnácti set rodin ve střední a východní Evropě?
To vše a mnohem více zaznělo v kompletním, dvouhodinovém rozhovoru s profesorem Robertem Jechem.
