„Proč neodsoudili rodiče?” Neurolog Martin Jan Stránský o sebevraždách dívek, sociálních sítích a generaci, která to dovolila.
Bylo jí jedenáct. Když ji ráno našli, v jejím počítači bylo přes tisíc kontaktů a odkazů na sebevraždy. Za jeden jediný měsíc. V Anglii kvůli ní později schválili zákon. Neurolog a bývalý profesor neurologie na Yale University MUDr. Martin Jan Stránský v novém díle našeho podcastu o tomto příběhu mluví otevřeně — a klade otázku, kterou si podle něj nikdo nedovolí položit nahlas: Proč neodsoudili její rodiče?
„Sebevraždy mladých holek na sociálních sítích vzrostly o čtyři sta procent. A já se ptám: co je to za rodinu, která dovoluje jedenáctiletému dítěti koukat se na počítač x hodin denně a nesleduje, co tam dělá?“
— MUDr. Martin Jan Stránský
400% nárůst sebevražd dívek. A 30% nárůst úzkostí a depresí.
Když Stránský před rokem a půl vydal první vydání knihy Vzestup a pád lidské mysli, kritici mu vyčítali alarmismus. V druhém, aktualizovaném vydání se ale dnes opírá o data, která se těžko vyvracejí. Dívky, které sociální sítě používají několik hodin denně, vykazují 400% nárůst sebevražd oproti těm, které je nepoužívají. Ti, kdo na obrazovkách tráví nejvíc času, mají o 30 až 40 procent vyšší výskyt úzkostí a depresí.
„ Když vezmu sto dívek, které se koukají sedm hodin denně, a sto, které hodinu. Ta první skupina bude na tom statisticky v každé zemi a v každém městě hůř, co se týče psychologického profilu. To není názor. Tečka, konec.“
Otočka, kterou Stránský za rok a půl udělal
V prvním vydání knihy mířil Stránský své argumenty primárně na děti a dospívající. Za posledních osmnáct měsíců ale podle něj přibyly důkazy, že hlavní příčina je jinde — u rodičů. „Jedná se o první generaci rodičů, kteří víceméně přestali být dobrými rodiči. Své děti mají rádi, to ano. Ale nestarají se o ně tak, jak by měli.“ Mobil v jedné ruce, telefon na stole, tablet místo večerní pohádky.
V druhém vydání proto Stránský otočil směr své argumentace. Z dětí na rodiče. A z osobního problému na celospolečenský.
„Když já vezmu sto dívek, který se koukaj sedm hodin denně na sociální sítě, a sto dívek, který se koukají hodinu denně, tak statisticky v každé zemi, v každém městě ta první skupina bude na tom hůř, co se týče inteligence a psychologického profilu. Tečka. Konec. To není názor.“
— MUDr. Martin Jan Stránský
Lemmings a zmizelá hranice mezi realitou a fantazií
Vedle dat o dětech přicházejí i další znepokojivé fenomény. The Atlantic v posledních měsících popsal generaci, kterou nazývá lemmings — lidi, kteří svoje rozhodování úplně outsourcovali do umělé inteligence. Nehledají informace, aby si vytvořili názor. Rovnou požádají model, ať za ně rozhodne. Slovo „brainrot“ zase v roce 2024 vybral slovník Oxford jako slovo roku.
Stránský, když knihu dopisoval, odhadoval, že zásadní společenská změna přijde kolem roku 2050. Dnes říká 2030. „Maximálně tři čtyři roky,“ říká. Hranice mezi realitou a fantazií, mezi soukromým a veřejným prostorem podle něj přestává existovat. „Jsme na křivce toho resetu. Doufejme, že ne extinkce.“
Proč si poslechnout celý podcast
- Co se v knize Vzestup a pád lidské mysli změnilo v druhém vydání — a proč Stránský otočil směr argumentace shora dolů.
- Konkrétní doporučení pro rodiče — kdy ano, kdy ne, kolik a jak.
- Švédsko, Karolinský institut a Cermat — co ví země, které se k papíru vracejí.
- Maligní narcismus a politika — co k současnému dění ve světě říká neurolog.
- Celé rozhovory Myšlením na vrchol
- Celé rozhovory s hosty oficiálního podcastu firstclass.cz
- Záznamy besed s odborníky
- Přístup k archivu celého podcastu
- Uzamčené články Lukáše Edera
- Digitální archiv magazínu FC Workshop
- Možnost položit vlastní dotaz
- Možnost pozvat hosta na přání