Nosíme chytré hodinky, pijeme více kávy než kdykoliv předtím a spánkový deficit se snažíme „dohnat“ o víkendu. Daň za neustálý tlak na výkon, informační přehlcení a zrychlený životní styl západní společnosti je však neúprosná. Tou daní je chronická únava a vyčerpání. Jak z tohoto kolotoče ven? V podcastu Longevity na tyto otázky odpovídal MUDr. Martin Pretl, CSc., přední český neurolog a specialista na nemoci spánku.
Dva extrémy české populace: Apnoe a nespavost
V ordinacích spánkové medicíny se lékaři nejčastěji setkávají se dvěma protipóly. Prvním je spánková apnoe, doprovázená chrápáním a nebezpečnými zástavami dechu. Tento problém postihuje o něco častěji muže. Na druhém břehu stojí nespavost, která pro změnu trápí o něco více ženy.
S nespavostí se během života setkal téměř každý. Pokud se však z nekvalitního spánku stane pravidlo, zaděláváme si na vážné problémy. Angličtina pro to má trefný termín daytime dysfunction. Jednoduše řečeno: špatný spánek devastuje kvalitu našeho denního fungování.
Ledovec nespavosti: Když mozek odmítá vypnout
„Zjednodušeně řečeno, nespavost je stres,“ vysvětluje MUDr. Pretl. Mechanismus vzniku nespavosti přirovnává k ledovci. Pod hladinou se skrývají vrozené, genetické faktory – pokud špatně spal dědeček i maminka, je pravděpodobnost problémů vysoká. Stres v práci nebo před zkouškou pak funguje jako vyvolávající faktor, který pověstný ledovec vytlačí nad hladinu.
Pokud nemůžete usnout a hodinu koukáte do stropu, mozek se dostává do bludného kruhu negativních emocí. Zlost na to, že partner vedle vás chrápe, a úzkost z toho, jak budete ráno unavení, situaci jen zhoršují.
Jak tento bludný kruh efektivně přerušit? Pokud spánek nepřichází, nemá smysl se v posteli trápit. Pomáhá fyzicky opustit lůžko, změnit prostředí, projít se po domě, dát si vlažnou sprchu nebo pustit meditační hudbu. Tím se tok negativních myšlenek přeruší, zvýší se spánkový tlak a tělo konečně dokáže „vypnout“.
Skrytá hrozba jménem spánková apnoe
Zatímco nespavost člověk vnímá okamžitě, spánková apnoe je plíživý zabiják. Typickým pacientem je muž středního či vyššího věku s nadváhou. V důsledku ukládání tuku v oblasti krku a kořene jazyka dochází během spánku k ucpání dýchacích cest.
„Dochází k opakovaným uzávěrům dýchacích cest, krev se neokysličuje a tělo se de facto dusí,“ popisuje neurolog. Mozek v reakci na nedostatek kyslíku spustí poplach, pacienta krátce probudí – což se často projeví jako hlasité, lapavé zachrápání – a spánek se kvůli tomu nikdy nedostane do hlubokých, regeneračních fází.
Neléčená apnoe přitom drasticky zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, vysokého tlaku, infarktu, cukrovky, chronických zánětů, a dokonce i rozvoje neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. V hlubokém spánku totiž funguje tzv. glymfatický systém, který z mozku odplavuje toxické zplodiny. Když hluboký spánek chybí, toxiny se hromadí.
Moderní technologie: Dobrý sluha, ale zlý pán
Současným trendem je tzv. ortosomie – nezdravá fixace na data z chytrých prstenů a náramků. Lidé ráno nehodnotí to, jak se reálně cítí, ale to, co jim ukáže aplikace.
MUDr. Pretl varuje před neustálým sebepozorováním:
„Zdravý člověk je jenom špatně vyšetřený člověk. Pokud se budu pořád sledovat, somatizuji se a traumatizuji. Tím si paradoxně zadělávám na to, abych nespal.“
Pro běžný život podle něj bohatě stačí subjektivní pocit – pokud se cítím dobře ráno, odpoledne i večer, žádná data z prstenu nepotřebuji.
Chcete zjistit, jak přesně probíhá vyšetření ve spánkové laboratoři, proč jsou podle MUDr. Pretla drahé matrace a doplňky stravy bez vědeckých dat často jen vyhozenými penězi, nebo jak účinně vyřešit letité problémy bez doživotní závislosti na prášcích na spaní? Celý rozhovor je dostupný pro předplatitele.
