„Rozmohl se nám tady takový nešvar,“ zaznělo kdysi v kultovním českém filmu. Dnes však tato slova s mrazivou vážností používají lékaři, když mluví o fenoménu, který tiše likviduje zdraví nastupující generace – o dětské obezitě. Data jsou nekompromisní: v USA vzrostla dětská obezita o šokujících 1 600 % a Česká republika nezůstává pozadu. Nárůst od 90. let je i u nás extrémní.
Doc. MUDr. Jiří Votruba bije na poplach. Podle něj nejde jen o estetický problém nebo momentální nepohodlí. „Je to nešvar, který nás stojí nejenom zdraví našich dětí, ale i strašně moc peněz a pravděpodobně i pokulhávající budoucnost,“ varuje. Pokud máme své děti rádi, musíme podle něj začít bojovat „jako diví“.
Často slýcháme zjednodušené tvrzení, že děti tloustnou jen proto, že se málo hýbou a sedí u tabletů. Nedostatek pohybu je sice fakt a je to obrovský problém, ale zdaleka to není celá pravda. Problém je komplexní a kombinuje vícero faktorů.
Jedním z nich je takzvaný screen time – čas strávený před obrazovkou.
„U dětí, které mají víc jak dvouhodinový screen time, je prokázáno mnohem větší riziko obezity,“ vysvětluje Votruba.
Jenže inaktivita je jen polovina rovnice. Tou druhou je fakt, že děti jí špatné věci ve špatnou dobu.
„Nejhorší je bezmyšlenkovité stravování dítěte u televize, kdy jí ultra-zpracovaná jídla. Tím si vyvolává krátkodobé uspokojení, které ale není zaplaceno tím, co v těle obvykle způsobuje pocit sytosti,“ popisuje lékař mechanismus, kterým moderní potraviny obelhávají lidský mozek.
Jednou z cest, jak dětské obezitě čelit, je zkrácení časového okna, kdy dítě během dne jí – ideálně by se mělo vejít do 10 hodin pravidelného stravování. Jíst po osmé hodině večerní je pro dětský organismus jednoznačně špatně.
Obrovským trendem jsou například ovocné kapsičky pro batolata, jejichž prodej raketově vzrostl o 900 %. Rodiče je kupují v dobré víře, že dávají dítěti zdravé ovoce. Realita je ale jiná.
„I kdyby to bylo jenom rozemleté ovoce, nemůže tvořit podstatnou část jídelníčku,“ zdůrazňuje docent Votruba. „U dětí je potřeba držet poměr zeleniny k ovoci zhruba dva ku jedné. V ovoci je spousta fruktózy, jednoduchého cukru, se kterým si dítě v tak velkém množství nedokáže poradit. Kapsička jako odměna jednou za týden je možná v pořádku, ale v žádném případě ne každý den.“
Obezita není selhání vůle
Společnost má stále tendenci lidi s nadváhou stigmatizovat a tvrdit, že obezita je otázkou slabé vůle či špatného charakteru. Docent Votruba to zásadně odmítá. Faktory vedoucí k obezitě se často formují ještě před narozením člověka – rizikem je například vysoký váhový přírůstek matky v těhotenství či obezita matky jako taková.
Obezita je komplexní nemoc. Míchá se v ní složka behaviorální (chování, rodinné zvyky), metabolická, nedostatek pohybu, ale velmi často také problémy se spánkem a deprese. Je to toxický mix, ze kterého se dítě bez odborné pomoci a podpory okolí nedokáže dostat.
Navíc si tělo obezitu z dětství pamatuje. Množství tukových buněk, které si člověk vytvoří v dětství, mu už zůstane. „Tuková tkáň není pasivní. Je to velmi aktivní metabolický endokrinní orgán, který si dokáže říkat o svůj obsah – o tuky – po celý zbytek života,“ vysvětluje lékař, proč je udržení váhy v dospělosti pro dříve obézní děti celoživotním bojem.
Cesta ven z epidemie dětské obezity nevede přes zázračné koktejly ani drahé přístroje. Začíná doma v rodině. Dítě přebírá návyky, které vidí u rodičů. Pokud rodiče sedí u televize a cpou se ultra-zpracovaným jídlem, dítě bude dělat totéž.
Základní doporučení doc. Jiřího Votruby pro zdravý život dětí:
Úplně odstranit sladké nápoje z domácnosti. Džusy jsou z dietologického hlediska stejně špatné jako sladké limonády – obsahují obrovské množství fruktózy. Jediné, co má dítě pít, je čistá voda. Závislost na sacharidech aktivuje v mozku stejný systém odměn jako opiáty. Jediné povolené sladidlo doma je kontrolovaná malá dávka medu při nachlazení.
Červené maso maximálně 2x týdně, pravidelně zařazovat ryby a udržovat poměr zeleniny k ovoci na hodnotě 2:1.
Pohyb jako absolutní základ. „Přiměřená pohybová aktivita dítěte je minimálně jedna hodina aktivního pohybu denně a k tomu třikrát týdně silový trénink. Takhle by mělo dítě normálně fungovat. Pokud mu to nedáváme, proviňujeme se na něm,“ zdůrazňuje opakovaně Votruba. Prospěšná je například i obyčejná procházka ihned po jídle, která prokazatelně zlepšuje motilitu střev a trávení.
Zajímá vás, jak efektivně chránit své zdraví v digitální éře a co o metabolických mýtech říká moderní věda? Předplaťte si kanál Longevity a získejte přístup k celému rozhovoru s docentem Jiřím Votrubou.
