„Adame, můžeš se prosím zastavit?!“ křičím už potřetí, zatímco sleduji svého sedmiletého syna, jak divoce pobíhá po obýváku. Sešity létají vzduchem, pastelky se válejí na podlaze, a já se jen bezmocně dívám na ten chaos, který nám denně převrací domácnost vzhůru nohama. Adam není zlý ani neposlušný – prostě se nedokáže zastavit. Někdy mám pocit, že jeho tělo i mysl běží na jiný pohon než u ostatních dětí.
Už od školky jsme tušili, že s Adamem je něco jinak. Ve škole se podezření potvrdilo – porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Na jednu stranu úleva, že už víme, proč Adam nezvládá vydržet v klidu a proč každý náš den připomíná malou bitvu. Na druhou stranu strach a nejistota – co s tím budeme dělat dál? Medikaci jsme zatím odložili. Hledali jsme něco, co by Adama naučilo zvládat sebe sama dlouhodobě, ne jen na pár hodin denně.
Pak nám pediatrička doporučila vyzkoušet kognitivně-behaviorální terapii (KBT). „Není to o povídání si na gauči jako ve filmu,“ vysvětlila nám hned na začátku psycholožka. „KBT je trénink dovedností. Učí děti, jak zvládat své impulzy a emoce a jak organizovat svůj každodenní život. A co je nejdůležitější – vy jako rodiče jste jeho hlavními trenéry.“ Nejdřív jsem váhala. Zvládnu to vůbec? Budu mít dost sil a trpělivosti?
První schůzka nás ale přesvědčila. Dostali jsme jasné pokyny, plánovací tabulky a první úkoly domů. Nebyla to snadná cesta, ale viděli jsme, že něco se konečně začíná měnit. Adam stále běhal, ale už věděl, co má dělat, když ucítí, že je „to na něj moc“. Začal si sám kontrolovat tabulku s odměnami, připomínal mi, kdy je čas plnit úkoly, a já poprvé cítila, že nejsme jen pasivními pozorovateli chaosu, ale skutečně máme nástroj, jak Adama nasměrovat.
Jedna maminka v diskusi na eMimino.cz napsala větu, která mi utkvěla v hlavě: „Nejdřív mě ty tabulky štvaly, ale pak jsem si všimla, že fungují. A syn měl po třech týdnech první den bez poznámky.“ To samé jsme zažili i my.
„Když jsme začali s KBT, netušili jsme, jak velká změna nás čeká.“
ADHD v číslech: proč nestačí dítě jen „unavit“
„Nech ho pořádně vyběhat, to přece pomůže,“ slýchali jsme od okolí pravidelně. Jistě, pohyb je důležitý a pomáhá. Ale ADHD bohužel není jen o nadbytku energie, kterou je třeba vybít na hřišti. Je to komplexní porucha, která ovlivňuje, jak dítě vnímá svět, jak zvládá své emoce, a jak se dokáže soustředit nejen ve škole, ale i doma.
Podle aktuální studie Americké akademie pediatrů (AAP, 2024) se ADHD vyskytuje u 5–7 % školních dětí. To znamená, že v průměrné české třídě jsou jedno až dvě děti, které se potýkají s podobnými problémy jako náš Adam.
Co je ještě důležitější – ADHD nezmizí s věkem. Asi 60 % symptomů přetrvává do dospělosti. Nejde tedy jen o to „přežít“ pár složitých let na základní škole. Bez správného přístupu mohou potíže dítěti komplikovat celý život – od učení, přes vztahy, až po profesní úspěch.
Velkým strašákem je i školní výkon. Statistiky jsou neúprosné: u dětí s ADHD je riziko školního selhání třikrát vyšší než u jejich vrstevníků. Ne proto, že by nebyly dostatečně chytré. Většinou mají intelekt zcela normální nebo dokonce nadprůměrný. Problém je, že kvůli poruchám pozornosti a impulzivitě nezvládají plně využít svůj potenciál.
Je důležité tato čísla znát, protože pomáhají pochopit, proč nestačí dítě jen „unavit“. Když víte, že problém není v lenosti ani ve špatné výchově, ale v neurologickém základu, je jasnější, jakým směrem se vydat.
„ADHD není jen nadměrná energie, ale porucha vyžadující systematický přístup.“
Jak KBT pomáhá dětem s ADHD a co to znamená pro rodiče
„Takže to bude nějaké povídání na gauči?“ – přesně tuhle otázku jsem si položila, když mi psycholožka doporučila KBT. Brzy jsem pochopila, že realita je úplně jiná. Kognitivně-behaviorální terapie není jen „mluvení o pocitech“. Je to intenzivní trénink konkrétních dovedností, díky kterým se dítě naučí zvládat vlastní impulzy, plánovat úkoly, a dokonce regulovat své emoce.
Jak to vypadá v praxi? Děti jako Adam se neučí jen naslouchat. Učí se používat nástroje, které jim pomáhají zvládat situace, jež dříve nezvládaly. To znamená trénink organizace času („kdy budu dělat úkoly, kdy si můžu hrát“), jednoduché sebeinstrukce („nejdřív se nadechnu, pak teprve odpovím“), ale také pravidelný odměnový systém, který pomáhá mozek naučit žádoucí chování.
Jedním z nejefektivnějších nástrojů, který se nám doma velmi osvědčil, je „plánovací tabulka“. Každý týden s Adamem společně připravíme tabulku s konkrétními denními úkoly: kdy se učit, kdy si hrát, kdy odpočívat. Za každý splněný úkol Adam získává body, které pak může vyměnit za malé odměny. Zpočátku jsem se obávala, jestli to není „úplatek“. Ale náš psycholog nám vysvětlil, že jde o trénink mozku – konkrétně frontální kůry, která je u dětí s ADHD oslabená. Takže nejde o úplatky, ale o strategické posilování mozkových struktur odpovědných za plánování, soustředění a sebekontrolu.
A co říká věda? Podle rozsáhlé meta-analýzy z roku 2024 (celkem 1 314 dětí s ADHD) má KBT středně velký pozitivní efekt na základní symptomy ADHD. To znamená, že u většiny dětí je změna po několika týdnech viditelná – nejen doma, ale i ve škole.
Když dítě postupně získává kontrolu nad svým chováním a emocemi, přichází skutečná změna. Není to snadné a není to bez práce – ale výsledky jsou hmatatelné. Naším úkolem jako rodičů je vést děti tímto procesem. Psychologové nám mohou dát nástroje, ale hlavní kouči jsme my sami.
„KBT učí děti převzít kontrolu a rodiče se stávají jejich nejdůležitějšími kouči.“
Adamův první velký úspěch
Po třech týdnech s plánovacími tabulkami a odměnami jsem poprvé za dlouhou dobu čekala, jak dopadne Adamův den ve škole. Předtím jsem každý den v napětí kontrolovala jeho žákovskou knížku – poznámky jako „ neustále během hodiny vyrušoval“ nebo „nedává pozor a věnuje se jiným aktivitám“ byly na denním pořádku.
Jenže ten den, když přišel ze školy, něco bylo jinak. Adam mi s neskrývanou hrdostí ukazoval hodnocení úkolu, kde místo poznámek stála pochvala: „Dnes se Adamovi dařilo výborně. Spolupracoval a zvládl všechny úkoly!“
Poprvé po dlouhé době jsem cítila obrovskou úlevu. Samozřejmě, nebyl z něj za tři týdny vzorný žák. Ale poprvé jsme měli důkaz, že to celé funguje. Večer jsem na diskuzním fóru eMimino.cz narazila na příspěvek jiné maminky, která napsala přesně to, co jsem cítila: _„Ty tabulky mě štvaly, ale fungovaly. Syn měl po třech týdnech první den bez poznámky.“
Když jsme se s tímto úspěchem pochlubili našemu psychologovi, nebyl překvapený. Naopak se jen usmál a řekl něco, co mě definitivně uklidnilo: „Domácí odměnové systémy nejsou úplatek, ale trénink frontální kůry. A ta se prostě potřebuje naučit nové návyky. Gratuluji, jste na správné cestě.“
Byl to malý, ale velmi důležitý úspěch – nešlo jen o poznámky, šlo o Adamovu sebedůvěru, že on sám něco dokáže změnit. A o naši důvěru jako rodičů, že máme v rukou nástroj, který skutečně pomáhá.
„První úspěchy s KBT přicházejí rychleji, než většina rodičů očekává.“
Jak vypadalo našich 12 týdnů s KBT?
Když jsme se rozhodovali pro KBT, netušili jsme, jak přesně terapie probíhá. Možná jste na tom podobně – máte obavy, zda vaše dítě zvládne dodržovat režim, a zda vy sami vydržíte být důslední. Proto vás chci vzít na malou cestu našimi prvními 12 týdny KBT, abyste věděli, co vás čeká:
1.–2. týden: „První kroky a jasná pravidla“
Začátek byl klíčový. Adam se seznámil s terapeutkou a my jsme společně nastavili jasný denní plán. Vyrobili jsme jednoduché plánovací tabulky, které Adamovi pomáhaly orientovat se v průběhu dne. Poprvé jsme také nastavili odměnový systém. Adam zprvu nevěřil, že něco takového může fungovat – a upřímně, já také ne.
3.–4. týden: „Stop, přemýšlej, jednej!“
V těchto týdnech Adam získal nástroje, jak zvládat své impulzy. Naučil se jednoduchou, ale účinnou techniku „Stop, přemýšlej, jednej!“ Poprvé za dlouhou dobu jsme se dočkali dobrých zpráv ze školy – Adamův učitel si všiml, že se Adam méně hádá a lépe se soustředí při hodinách matematiky. Malé vítězství, které znamenalo velkou motivaci pokračovat.
5.–6. týden: „Nádech, výdech – zvládám frustraci“
V polovině terapie jsme začali s jednoduchými relaxačními technikami (mindfulness). Adam se učil, jak zvládat frustraci, když něco nešlo podle plánu. Zpočátku jsem pochybovala, jestli hyperaktivní dítě může něco takového zvládnout. Ale výsledky mě překvapily: místo okamžitého výbuchu vzteku jsme začali pozorovat, že Adam nejdřív zhluboka dýchá a až potom jedná.
7.–8. týden: „Zvládám to sám!“
V tuto dobu už Adam dokázal částečně převzít kontrolu. Plánovací tabulky zvládal bez neustálého připomínání, a začal je sám aktivně používat. Doma výrazně ubylo hádek a konfliktů. Také ve škole se objevily další pozitivní změny – Adam zvládal lépe nejen učení, ale i vztahy s kamarády.
9.–10. týden: „Upevňujeme, co jsme se naučili“
Tady jsme už viděli, jak Adam dovednosti z KBT využívá v každodenním životě. Už nepotřeboval naši neustálou podporu – v jednoduchých situacích se zvládal kontrolovat sám. Třeba když měl napsat úkol nebo počkat, až na něj přijde řada. Pocítili jsme úlevu: KBT opravdu mění jeho chování dlouhodobě.
11.–12. týden: „Jak dál? Plánujeme budoucnost“
Na závěr jsme společně s terapeutkou vyhodnotili celý pokrok. Adam viděl, jak daleko se dostal. My rodiče jsme dostali jasná doporučení, jak pokračovat, aby změny vydržely i v dalších měsících. A především: měli jsme doma mnohem spokojenější dítě, které konečně vědělo, jak samo sobě pomoci.
Za pouhých 12 týdnů dokázala KBT změnit nejen Adamův život, ale i ten náš. Už vím, že jsme se rozhodli správně – a pokud váháte, věřte, že stejnou cestou můžete jít i vy.
Zkuste KBT doma: Terapeutické knihy, se kterými zvládnete terapii sami
Možná vás KBT láká, ale máte obavy, zda je to správná cesta, nebo zda hned potřebujete odbornou pomoc. Ideálním startem jsou terapeutické knihy, speciálně vytvořené od zkušených dětských psychologů pro práci rodičů s dětmi samostatně.
Terapeutická kniha „Spokojený život s ADHD“ od Kelli Miller
Pokud hledáte efektivní způsob, jak pomoci dítěti zvládat projevy ADHD, a zároveň zatím váháte, zda se pustit do klasické terapie, terapeutická kniha „Terapeutická kniha Spokojený život s ADHD“ od zkušené terapeutky Kelli Miller je ideální první krok. Tato kniha je nejen odborně zpracovaná a snadno pochopitelná, ale navíc umožňuje rodičům pracovat s dítětem v pohodlí domova – bez stresu, vlastním tempem, a za výrazně nižší cenu, než jakou představuje individuální terapie. Společná práce s knihou také přirozeně prohlubuje vztah mezi rodičem a dítětem, pomáhá budovat důvěru a dává celé rodině možnost zjistit, jak konkrétně jim KBT může pomoci.
Kdo je Kelli Miller?
- Kelli Miller, LCSW, MSW, je licencovaná klinická sociální pracovnice a terapeutka s dlouholetou praxí, která se specializuje právě na děti s ADHD a jejich rodiny.
- Je sama maminkou dvou dětí s ADHD, což jí umožňuje chápat skutečné potřeby rodičů i dětí s touto diagnózou velmi citlivě a autenticky.
- Svůj přístup staví na „silných stránkách dítěte“ – zdůrazňuje, že ADHD není vada, ale speciální způsob vnímání světa, který přináší jedinečné talenty a schopnosti.
Jak je kniha koncipovaná?
Terapeutická kniha „Spokejený život s ADHD“ je rozdělena do tří přehledných částí, které dítěti i rodiči postupně pomáhají zvládat různé výzvy spojené s ADHD:
1. část – Poznávám své ADHD
Děti se naučí lépe porozumět ADHD, svým symptomům a silným stránkám. Příklad cvičení: Děti kreslí svůj „autoportrét“ silných stránek a pozitivních vlastností, které jim ADHD přináší.
2. část – ADHD mě neovládá
Zaměřena na praktické dovednosti pro zvládání emocí, impulzivity a soustředění. Příklad cvičení: „Dýchání s plyšákem na břiše“ – dítě leží, na břiše má hračku a sleduje, jak se při hlubokém dýchání zvedá a klesá. Toto cvičení pomáhá rychle uklidnit mysl i tělo. Další cvičení učí děti, jak reagovat na situace, kdy cítí zlost nebo frustraci, pomocí tzv. „výroků v první osobě“ – učí je říkat např.: „Jsem smutný, když mi něco vezmeš,“ místo agresivního výbuchu.
3. část – Já a ADHD v denním životě
Praktické rady pro úspěšnější každodenní život doma, ve škole i mezi kamarády. Příklad cvičení: Děti vytváří „mapu ranní rutiny“, která jim pomáhá s přípravou do školy bez stresu a zapomínání věcí. Další aktivita „Plánovací žebřík“ učí děti, jak velké úkoly rozdělit na menší kroky, což jim pomáhá lépe zvládat například domácí úkoly nebo školní projekty.
Přínos knihy pro rodiče a děti
- Kniha funguje jako **podrobný průvodce**, se kterým rodiče dokážou pracovat sami doma se svým dítětem.
- Autorka důsledně popisuje každé cvičení a doporučuje rodičům, jak dítě vést, jaké otázky klást, a jak reagovat na různé situace.
- Rodiče se nemusí obávat, že by nezvládli dítěti pomoci – vše je detailně vysvětleno a děti mohou cvičení provádět společně s rodiči.
- Cvičení jsou postavena hravou formou, která děti baví a motivuje je k pravidelnému procvičování.
„Tato terapeutická kniha je ideální volbou, pokud chcete doma vytvořit klidné, vstřícné a bezpečné prostředí, kde vaše dítě získá cenné dovednosti pro zvládání ADHD – a vy zároveň získáte potřebné sebevědomí a jistotu, že to společně zvládnete.“
Terapeutická kniha pro děti pro zvládání úzkostí a deprese od Heather Davidson
Terapeutická kniha pro děti 8-13 let od uznávané dětské psycholožky Dr. Heather Davidson, vás celým procesem KBT provede krok za krokem, přátelsky a hlavně prakticky. Kniha navíc stojí zlomek nákladů na sezení u terapeuta, je tedy dostupná všem.
Tato terapeutická kniha byla speciálně navržena tak, aby s ní rodiče mohli pracovat sami doma se svými dětmi, aniž by ihned potřebovali návštěvy terapeuta. Nemusíte být odborníkem – kniha vás velmi detailně a citlivě provede každým cvičením, takže přesně víte, jak s dítětem postupovat. Děti si pak jednotlivá cvičení zkouší společně s vámi, pod vaším vedením.
Jak kniha funguje a co v ní najdete?
Kniha je rozdělena do několika kapitol, které pokrývají běžné situace, v nichž dítě zažívá stres nebo úzkost – doma, ve škole či mezi kamarády. Každá kapitola nabízí konkrétní techniky a hravé aktivity, díky nimž dítě postupně ovládne metody KBT. Vy jako rodiče zde najdete jasný návod, jak každou aktivitu vést a jak dítěti efektivně pomoci.
Konkrétní příklady cvičení z knihy:
– „STOP plán“ – dítě se naučí rozpoznávat situace, kdy začíná pociťovat úzkost, a osvojí si techniku, jak tyto pocity zastavit a zvládnout.
– Dechová cvičení („Dýchej s duhou“) – děti si představují barvy duhy a ke každé barvě dělají uklidňující dechová cvičení, což jim pomáhá získat kontrolu nad stresem
– Cvičení „co je možné a co pravděpodobné“ – děti si vyzkouší, jak rozeznat reálné obavy od těch, které jsou přehnané. Tím se naučí lépe zvládat každodenní situace, jako je strach ze školy nebo nových lidí.
– „Statečné kroky“ – postupné zvládání strachů od nejmenších po ty největší. Například dítě, které se bojí chodit na návštěvy, si nejdřív zkusí nakreslit návštěvu kamaráda, pak se na chvíli setkat s kamarádem doma, a nakonec s vámi navštíví skutečný domov kamaráda.
Speciální část pro rodiče – jak dítěti pomoci (a čemu se vyhnout):
Velkou předností knihy je samostatná kapitola „Jen pro rodiče“, kde Dr. Davidson rodičům vysvětluje nejčastější chyby (např. nechtěné posilování úzkosti neustálým ujišťováním dítěte) a učí je, jak se jim vyvarovat. Najdete tu také tipy na efektivní komunikaci a doporučení, jak se postarat o vlastní psychickou pohodu, abyste mohli být dítěti co největší oporou.
Díky svému promyšlenému obsahu se terapeutická kniha od Dr. Davidson stala oblíbeným průvodcem, který dává rodičům důvěru, že zvládnou se svým dítětem úspěšně projít procesem KBT sami – doma, bez stresu a ve svém vlastním tempu.
„KBT můžete začít doma. S touto terapeutickou knihou získáte nástroj, který už pomohl tisícům rodin.“