Jak se neutopit ve strachu podle kouče Mariana Jelínka

Strach a stres prožíváme čím dál častěji. Zejména se strachem jsou v posledních letech naše subjektivní světy až extrémně konfrontovány. Čím dál více lidí vyhledává pomoc odborníků, a stejně tak roste i spotřeba antidepresiv. Je to snad jen fenomén současnosti, nebo její přirozená součást? Proč se tak děje? Jak pracovat se svým vnitřním světem, abychom se ve strachu neutopili? I na toto téma jsme připravili besedu s odborníky, tentokrát s neurologem Mudr. Martinem Janem Stránkým a koučkou Lucií Kolaříkovou. Vstupenky na besedu jsou již beznadějně vyprodané, ovšem fanoušci našich sociálních sítí se mohou těšit na živý přenos. Nyní se ale pojďme podívat na téma strachu s mentálním koučem Mariánem Jelínkem:

Dva strachy

Na Newton College, kde vyučuji, vyplňovali prváci takový seznamovací test. Jedna z mých otázek zněla: „ČEHO SE V ŽIVOTĚ NEJVÍC BOJÍTE?“ Osmnáct z dvaceti odpovědělo: „Neúspěchu.“ Divil jsem se. „Vy se nejvíc ze všeho nebojíte války nebo rakoviny? Navíc, jak chcete v životě uspět, když se bojíte neúspěchu? Přece musíte být neúspěšní, o tom je škola života.“

Když jsem nad tím přemýšlel, pochopil jsem, v čem vězí problém. Studenti samozřejmě vědí, že neúspěch je přirozenou součástí každého života. Vědí to, ale přesto mají z neúspěchu strach. Je důležité si uvědomit, že stejně jako neúspěch, tak i strach je přirozený. Otázka zní: Co v nás strach vyvolává? V případě mých studentů to bylo způsobeno silnou emocí napřímenou k cíli.

Člověk musí rozeznat dva základní druhy strachu. Intuitivní strach, to je STRACH o HOLÝ ŽIVOT. Pochází ze starších typů mozku, ještě z plazího, a chrání nás před zničením těla. Tento strach se ozývá, když dítě vyleze na střechu a chce přeskočit na vedlejší. Jestliže je proluka mezi domy čtyři metry a nejdelší skok dítěte byl třímetrový, má přirozený intuitivní strach, který mu zabrání v úrazu nebo zabití. Bohužel, společnost stále více zaplavuje ten druhý strach, strach racionální, STRACH o EGO.

Někdo by možná řekl, že je to strach, kdy nám nejde o život. Jenže mozek dítěte, které má tento typ strachu, to tak nevnímá. Mozek funguje jako servomechanismus. Na oba strachy reaguje stejně. Dá se říct, že ani nerozpoznává, jestli jde o strach intuitivní, nebo racionální. V tom či onom případě rozpohybuje sněhovou kouli vnitřních procesů psychických i fyziologických, souvisejících se stresem. Takže sice nejde o život, ale my máme pocit, jako by o život šlo. V praxi to potom vypadá tak, že se děti hroutí z malicherností. Například z toho, že jim někdo dal nehezký komentář na Instagramu či snad nevhodně okomentoval jejich postavu.

Další problém je, že lidský organismus je přirozeně připraven na krátkodobý strach o život. Ne však na strach permanentní, který může být v hlavě, v případě strachu racionálního, vlastně ustavičně. Když se nyní společně zamyslíme, v jakém prostředí vyrůstají děti, tak jistě také dojdete k podobnému závěru jako já. Tedy že digitalizace rozvoji strachu v našich vnitřních světech jen nahrává. Děti se ocitají v otevřené nepřetržité konfrontaci s okolím, kdo je žádanější, lepší, výkonnější. Pokud z toho mají úzkosti a strach, musejí si připomínat, že ve skutečnosti nejde o život, ale jen o ego.

Dvě motivace

Když se desetileté dítě v noci pomočuje proto, že má strach, jestli druhý den obstojí v diktátu z češtiny, rodič by si měl uvědomit, že je to projev racionálního strachu, a tomu ho někdo naučil. Například tlakem na jedničku z diktátu nebo jiné výsledky. Proto jsem toho názoru, že dětem by měly být vytvářeny takové podmínky, aby nebyly MOTIVOVÁNY JEN CÍLEM, ale racionální neúspěchy uměly transformovat ve výzvy a školu života.

Některé děti si dokonce dokážou kvůli známce ze školy sáhnout na život. Pro někoho může být tento fakt zcela šokující a nepochopitelný. Sociologickým rozborem příčin dobového nárůstu sebevražednosti se zabýval už Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1899 došel k překvapivému závěru, že největším sklonem k sebevraždě trpí ne nejchudší rodiny, ale naopak bohaté, šlechtické. Naznačoval, že když si blahobyt nesrovnáme v hlavě, zahubí nás. Se stoletým předstihem nám poslal vzkaz, že my všichni můžeme skončit jako ty šlechtické rody. Dnes opravdu jíme antidepresiva hlavně proto, že nás doba neučí pracovat se stresem a neúspěchem. Máme z neúspěchu strach a nevíme, jak s ním pracovat.

Znakem doby jsou mladí, krásní, úspěšní a bohatí lidé. Někdo by řekl, že je to pozitivní vzor. Pojďme si ale uvědomit, že ikonizace takových lidí vede k tomu, že děti chtějí být takové, jako jsou jejich vzory. Stále se srovnávají; existují dívky, ba i ženy, v jejichž hlavách menší nebo větší poprsí rozhoduje o osobním štěstí nebo smyslu žití. Proto provokuji svým návrhem na nový školní předmět, zacílením na vnitřní svět, sebepoznání, hodnoty. Vycházím z Aristotela, který zdatnost vůbec nevnímal jen jako fyzickou veličinu. Staří Řekové chápali zdatnost jako vnitřní integritu, morálku, etiku, hodnotový řád, tedy mimo jiné i schopnost umět se konstruktivně orientovat ve svých neúspěších.

Podle psychiatrů se základní návyky a rysy charakteru formují v prvních sedmi letech života. Problém je, že mnozí rodiče jsou také oběťmi doby, sami neumějí vystoupit ze své bubliny, která se jmenuje tlak na výkon. Jejich hodnoty jsou vesměs řízeny čísly. Je to celospolečenský fenomén. Tlak na výkon se dnes automaticky vykládá jako tlak na čísla. Sportovci počítají hlavně medaile, ekonomové hrubý domácí produkt. Čísla, čísla, čísla, tak se měří úspěch. Vlastně i u dětí ve škole. Tento stav nevyhnutelně vede ke zhroucení etických hodnot. Pokud něco chci tak moc, protože mám silnou emoční vazbu na dané číslo, na daný cíl, klidně podvedu, dopustím se korupčního jednání, vezmu si doping. Chci to tak moc, nejvíc ze všeho, že toto moje lpění na výsledku nabourá jakoukoli etiku a hodnotový řád je ukřižován.

Problém vidím v tom, že vrcholové sportovce nebo třeba vrcholové podnikatele extrémně ikonizujeme. Poukazujeme především na jejich úspěch, slávu nebo bohatství, jako kdyby to měla být hlavní hodnota, ke které se děti mají upínat. Naším zájmem by mělo být v první řadě vychovat dobrého člověka, a teprve na tomto základě stavět nějakou vrcholovou roli. Nyní mnozí rodiče odmalička budují hlavně manažera nebo sportovce. Přitom když se podíváme na lidi skutečně šťastné ve svých úspěšných rolích, zjistíme, že to jsou naopak především lidé a jejich lidské hodnoty jsou vyšší než hodnoty sportovní nebo byznysové. Kdo tlačí předně na to, aby dítě uspělo v nějaké kvantifikovatelné roli, tedy aby především vynikalo v číslech, ten mu vlastně křiví hodnoty. To dítě pak obvykle nemiluje tu činnost, které se věnuje, nemiluje život. Ono miluje pouze ty cíle, a to mu přináší velké problémy, a společnosti vůbec. V tomto smyslu Platon vyslovil nádhernou větu: „Lidé, kteří milují moc, by k ní neměli mít přístup.“

Když pracuji s vrcholovými sportovci a manažery, praktikujeme jednoduchou metodu. Možná to bude pro někoho překvapující, ale někteří vrcholoví sportovci mají také v sobě mnoho strachů, které jim brání dosáhnout ještě lepších výsledků. A někteří mají pocit, že když nezískají trofej či titul, tak pro ně končí svět. Podobně jako malé děti, které se soustředí jen na to, aby měly samé jedničky. Jakmile zjistím, že je subjektivní svět mého svěřence napaden strachem, používáme jednoduchou metodu. Položíme si otázku: Co nejhoršího se může stát? Jakmile pak sportovec dostane během důležitého turnaje strach, vstupuje do vnitřního dialogu se svým dvojčetem a uklidňuje jej, že nejde o život, čímž odvrátíme mnohdy až křečovitou pozornost na cíl.

Dva nabíječe

Když člověk začne prožívat strach, ztrácí energii potřebnou pro růst. V tu chvíli je důležité přestat se soustředit na cíl, respektive na to, co v nás vyvolává strach z neúspěchu. Proto je například u dětí klíčové chválit je ne až za dosažení cílové položky, ale už za úsilí vložené do celého procesu. Malému hokejistovi třeba za to, že padl do střely, že udělal něco pro mužstvo, že nechal na ledě srdce.

Ostatně právě srdce je v tomto ohledu důležitější než hlava. Extrémní výstup z komfortní zóny nás vystaví krizovým situacím. A i když to zní zvláštně, ty krizové situace jsou třeba. V nich si uvědomujeme i jiné hodnoty. Je dobře, aby člověk občas zažíval smutek, aby se mu tu a tam něco nepovedlo. Naučí se větší pokoře, jeho ego se vytratí. Někteří sportovci říkají: „Na dně si povídám s Bohem.“ Ve chvílích porážek a selhání jsme ryzí a nazí. Lidé, zacílení třeba na majetek, se v okamžiku zhrouceného zdraví dokážou změnit. „Raději ať ty peníze nemám,“ jsou schopni prohlásit. Poznávají totiž, že parametry ega jsou příliš slabé, než aby člověku v těžké chvíli opravdu pomohly. Proto se také na dně obracíme k vyšší moci, prosíme o naklonění božích sil. Víra je zásadní energie, která nám dává hodnotový řád. Ale musí to být víra správná a dobrá. Dnešní dobu ovládají spíše víra v hodnotu materiálního úspěchu a egocentrismus.

Náš spokojený subjektivní svět je sycen pozitivními emocemi, to všichni víme. Musíme však rozlišovat mezi dvěma typy těchto emočních dobíječů. Prvním je POTĚŠENÍ – úžasný a nutný pocit, ale také krátkodobý. Příklad: Koupíte si nové auto. Zažíváte potěšení. Ale za půl roku to auto chcete vyměnit. Potěšení totiž časem vyprchá, potěšující se stane normálním. Jednoduše si na ně zvyknete. A pak je tu RADOST. To je dlouhodobější emoční dobíječ. Podívejte se na Jaromíra Jágra. On měl vždycky hlavně radost z hokeje. Radost, že ho vůbec může hrát. Teprve pak se honil za potěšeními – za góly, body, výsledky.

Líbí se vám myšlenky Mariána Jelínka a napadají vás nějaké dotazy? Přijďte se zeptat osobně na další Besedu s odborníky, kde bude hostem PhDr. Marián Jelínek s Mudr.Radkinem Honzákem. Poslední vstupenky a více informací získáte zde:

Unikátní nástroj, který pomáhá zpracovat obavy

Marián Jelínek ve svém článku hovoří o tzv. vnitřním dialogu. Inspirovali jsem se touto technikou i dalšími poznatky z oboru moderní psychologie a vytvořili unikátní sebekoučovací deník, který vám každý den bude pomáhat zahájit vnitřní dialog, posilovat mentální odolnost a rozvíjet pozitivní nastavení mysli. Doprodej posledních kusů za zvýhodněnou cenu získáte jen zde.

Vyberte si z podobných témat
Top
Shopping Cart