Terapeut radí, proč je dobré si udělat ze strachu svého nejlepšího kámoše

Spadneme-li do propasti, většinou je to nejlepší přítel, kdo nám hodí záchranné lano. Pomůže nám najít cestu ven, když zabloudíme do slepé uličky, a stejně tak má radost, když se nám něco podaří. Cítíte se v životě na dně? Nejlepší přítel stojí po vašem boku, ne aby vás srážel, ale aby pomohl odrazit se zase vzhůru. Nesoudí, jak a proč jsme na dno padli. Stojí při nás za každých okolností. Nelakuje věci na růžovo, je upřímný a myslí jen na naše dobro. Kolik takový nejlepších přátel ve svém životě máte? Na koho se můžete vždy spolehnout? Jeden takový se skrývá v každém z nás a certifikovaný kouč Jan Markel PCC vysvětluje, proč se naučit vnímat strach jako nejlepšího kámoše.

Strach součást života

Strach a jeho různé formy jsou součástí našeho každodenního jednání víc, než bychom si možná přáli. Nevěříte? Pokaždé, když žárlíte na svého partnera, jedná se o velmi dobře maskovanou formu strachu. Pokud na vás někdo křičí, protože jste mu v rámci svého podnikání neudělali službu na míru, mohli bychom pod vším tím hledat strach. Přestože je v obou těchto případech dobře zamaskovaný pod silnějšími emocemi, jako je například vztek.

Pak jsou tady samozřejmě mnohem přímočařejší příklady strachu a obav, které zažíváme každý den. Obava, jestli si udržím práci nebo jak bude vypadat ekonomická situace za čtvrt roku. Strach poté, co si najdu zvláštní výrůstek na těle. Anebo ten ošklivý, bodavý pocit, když stojíte před vedením firmy a máte veřejně prezentovat výsledky posledního kvartálu.

Není divu, že se my, lidé, snažíme najít řadu způsobů, jak překonat strach a posunout se blíž k vysněnému životu, ve kterém si můžeme užívat a vědět, že se není čeho bát. Jenže já osobně považuji koncept překonávání strachu za nepříliš užitečný. Namísto toho vás pozvu k novému úhlu pohledu. Totiž přijmout strach jako nedílnou součást lidského prožívání. A co víc, udělat si z něj užitečného kamaráda.

Užitečný kompas

Někdy jsou zkušenosti s prožíváním strachu tak nepříjemné, že si můžeme klást otázku, proč vůbec něco takového příroda zařídila. Například jsem pracoval s řadou klientek, které silně žárlily. Stačilo, aby jejich partner odjel na víkend sám, a pro ně to znamenalo několik dní se sevřeným žaludkem, tlakem na hrudníku a strachem. Nepojmenovaným, ale o to děsivějším.

Žádná z těchto klientek nevnímala svůj strach spojený se žárlivostí jako něco užitečného. Jedna z nich, Romana, mi kdysi řekla: „Nechápu, co by na tom mohlo být skvělé, když se takhle cítím. A nechápu, proč mi to můj partner dělá, když jsem mu už stokrát řekla, jak mi je, když odjede.“ Nevědomky tak vystihla nejčastější chybu, kterou děláme při setkání se strachem. Hledáme jeho příčinu ve vnějším světě.

Žárlivci tak obviňují své partnery z toho, že jim nevěnují pozornost. Naštvaní zákazníci ukazují prstem na poskytovatele služeb a lidé vyděšení obrázkem potenciálně špatné budoucnosti obviňují vládu. Namísto toho, aby namířili pozornost k sobě s jasným vědomím: To já právě teď cítím strach. Přišel, aby mě něco naučil.

V tom je právě ona nenápadná, ale o to větší užitečnost strachu. Funguje jako navigace k tomu, co se o sobě můžeme naučit. Ukazuje jako neonová šipka na místo, kam potřebujeme jít. Říká se, že to, čeho se nejvíc bojíme, nejvíc potřebujeme zažít. Ze zkušeností svých i s klienty můžu říct, že to platí do posledního písmene. Udělat ze strachu svého nejlepšího kámoše nám umožní dělat věci, které do té doby nebyly možné. A s tím přijdou výsledky, které byly do té doby nedostupné.

Sevření a uvolnění

Když se nám podaří, například pod vedením zkušeného profesionála, nasměrovat pozornost namísto od okolí k sobě, můžeme si všimnout, že strach se projevuje na fyzickém těle. U mojí klientky Romany, kterou jsem zmínil, to bylo sevření na hrudníku. Pokaždé, když její partner šel někam sám, téměř přestávala dýchat.

Je to právě tento (u každého člověka jiný) nepříjemný pocit, kterého se podvědomě snažíme zbavit, od kterého chceme uniknout za každou cenu. Je to právě tento nepříjemný pocit, který u nás spouští chování, za které se později stydíme nebo ho litujeme. Je to právě tento nepříjemný pocit, který potřebujeme blíže prozkoumat.

Zjednodušeně se dá říci, že přijmout strach znamená dokázat se uvolnit v situacích, na které naše tělo reaguje sevřením.

Romanu jsem postupně v našich setkáních vedl k tomu, aby dokázala na svém těle stále přesněji identifikovat, kde cítí nepříjemné pocity. Do těchto míst posléze dýchala a objevovali jsme různé cesty, jak může svoje tělo uvolnit. Když se totiž uvolní tělo, uvolní se i mysl. Fungují totiž jako spojené nádoby. A pokud jde o strach, nedokážeme se s ním vypořádat na racionální úrovni.

V knize Opravdový život jsme s řadou profesionálů z Česka a Slovenska popsali 15 principů, které pracují právě s propojením těla a mysli. Díky nim dokážete dostávat svůj život do rovnováhy a stavu plynutí. Stejně jako pracovat se strachem. Může to být skvělý první krok ke svobodnému životu, který zvládnete po vlastní ose.

Zasunuté vzpomínky

V knize se také dočtete, že naše tělo funguje jako databáze vzpomínek. Ne těch, ve kterých lovíte, když se snažíte vzpomenout na to, co jste měli nakoupit. Ne, naše tělo funguje jako dokonalé skladiště emočních prožitků. Právě dávno zasunuté vzpomínky často souvisí s nepříjemným pocitem, který prožíváme, když čelíme strachu.

V jedné z pozdějších hodin mojí spolupráce s Romanou jsme se právě přes její pocit sevřeného hrudníku dostali do situace, která byla příčinou jejího trápení. Vrátila se do vzpomínky, kterou si nepamatovala rozumem, ale byla uložená v emočních a fyzických projevech na jejím těle.

„Jsem v ozdravovně. Jsem tady úplně sama. A bojím se, že mě tady nechali,“ říká Romana a slzy se jí koulí po tvářích. Namísto třicetileté ženy přede mnou sedí znovu ta osmiletá holčička, pro kterou byl tento dávno zapomenutý zážitek tak silný, že si ho s sebou nesla celý život.

Jak vidíte, u Romany byla žárlivost spojená se strachem z opuštění. Se strachem, kterému čelila jako malé dítě v situaci, na kterou dávno zapomněla. Když jsme společně tuto situaci zpracovali, začaly se dít věci. Na další schůzce mi Romana řekla, že byla o víkendu sama na výletě. Taky se přestali s přítelem hádat. Začala znovu cvičit. Její proměna byla patrná na tom, kolik energie z ní vyzařovalo. To vše proto, že poznala a přijala svůj strach. Udělala z něj svého nejlepšího kamaráda.

Dva základní způsoby práce se strachem

Možná si teď říkáte, jestli je nutné se v sobě pitvat a hledat dávno zasunuté vzpomínky. Ne vždycky. V podstatě jsou dva způsoby, jak smysluplně pracovat se strachem tak, aby vám sloužil namísto toho, aby vás zastavoval.

První z nich je přímočarý a dobře známý. Jde o to vystavovat se situacím, které máte se strachem spojené. Jinými slovy vědomě chodit do nekomfortu. Pokud máte strach z odmítnutí, můžete například o to víc chodit do situací, ve kterých odmítnutí dostanete. Díky tomu budete posilovat svou odolnost a na pocit strachu si po čase zvyknete.

Tento přístup je snadno dostupný pro každého a rozhodně vás posílí. Na druhou stranu nenese z mého pohledu tak dobré výsledky a některé situace, kdy je strach velmi silný, tímto přístupem neposunete. Jednoduše proto, že je nekomfort tak silný, že se mu raději vyhnete. Nebo vás emoce natolik přetíží, že stejně nedosahujete výsledků, které jste chtěli.

Druhý způsob je ten, který jsem popisoval v článku. Většinou jde o cílenou práci s profesionálem, který vám pomůže vidět souvislosti, jež byste sami hledali celou věčnost. Kromě toho vám pomůže zvládat i velmi silné emoční přetížení a najít příčiny strachu. Díky tomu může přijít uvolnění tak silné, že mě to pokaždé překvapí. Skvělá cesta tímto směrem je také s knihou Opravdový život. Naučíte se, jak propojovat tělo a mysl a dostávat se ve svém životě do rovnováhy, kam život beze strachu rozhodně patří. Vybírejte svoji cestu s lehkostí!

Kdo je Jan Markel PCC

Jan Markel věří, že každý manažer a lídr je hrdina. Sám se považuje za normálního týpka z Brna, který se od roku 2004 pohybuje ve firemním prostředí a leadershipu. Ostatně s obchodem a vedením týmů má více jak dvacetileté zkušenosti, a proto dnes v roli certifikovaného kouče řeší se svými klienty například témata, jak si poradit se zaměstnanci, jak zvládnout nepříjemné rozhovory nebo jak růst a přitom neustále rozvíjet svůj tým. Honza si nejvíce váží životní rovnováhy, otevřenosti a akce. Jeho praxe čítá více jak 3 500 odkonzultovaných hodin, a také proto se řadí mezi zkušené odborníky, kteří pomáhají s osobním rozvojem FC čtenářům.

Líbí se Vám zkušenost Jana Markela? Níže si můžete poslechnout rozhovor pro podcast Myšlením na vrchol

Vyberte si z podobných témat
Top
Shopping Cart