CESTOU…
Bylo jí 43 let, když od ní odešel milovaný manžel a Louise L. Hay znovu a již potřetí zůstala v životě sama. Poprvé chuť samoty okusila už jako malá holčička, když byla umístěna do sirotčince. Podruhé byla sama, když porodila zdravou dívku a utekla z domova. Vztah s manželem byl pro půvabnou blondýnku vysvobozením a pomohl jí udělat tlustou čáru za minulostí. Jakmile však odešel, rány minulosti se začaly znovu otevírat. Zklamání, zášť, lítost, zoufalství. Všechny tyto stavy Louise prožívala a diagnóza smrtelné nemoci měla být poslední tečkou. Ale nebyla! Louise dokázala uzdravit své vnitřní dítě, vyrovnala se s minulostí, uzdravila staré rány a zamilovala se do svého života. Její životní příběh může být důkazem, že bez ohledu na minulost se může do svého života zamilovat každý.
Jak se k nám chovali lidé v minulosti, již nezměníme. Neseme si s sebou mnoho různých vzorců chování, jež ovlivňují náš současný život. Možná si s sebou nosíme i různé křivdy, které vyplavou na povrch vždy, když to nejméně čekáme. Utápět se v podobných křivdách a litovat starých chyb jen pořád dokola otevírá ty samé rány. Chceme-li se proto vnitřně uzdravit a mít ve svém nitru vždy dost síly pro lepší zítřky, potřebujeme přijmout svou minulost. Vzpomeňme si na horolezce. Ten když visí nad propastí, spoléhá na lano, které má jen pár desítek milimetrů v průměru. Naprosto mu důvěřuje. Mohl by ale důvěřovat takovému lanu, pokud by věděl, že je někde poškozené? Proto pokud chceme získat větší důvěru v sebe sama, potřebujeme si vytvořit záchranné lano, na které se můžeme vždy spolehnout. Nechte staré rány zahojit. Využijte nejprve síly odpuštění a skrze afirmace definujte své nové já.
Když Roman Chomát seděl u nemocničního lůžka své milované ženy, ani v duchu jej nenapadlo, že o pár stovek kilometrů dál jeho kamarádi rozebírají firmy v jeho holdingu. Kamarádi, kterým tolik důvěřoval, mu vrazili kudlu do zad v nejtěžší životní chvíli. Člověk má chuť říct, že něco podobného se neodpouští. Deset let trvalo, než Roman znovu našel cestu k lidem. Dnes svým zrádcům děkuje, že jej očistili od falešných přátel. Také Roman dokázal odpustit a nemá potřebu v sobě živit pocit křivdy a lítosti. I díky tomu jediná firma z holdingu, kterou zakládal spíše z nostalgie k dědečkovi, vyrostla v největší továrnu matrací a postelí na Slovensku. Materasso dnes počítá obraty v milionech eur a novou oporu našel Roman také ve své druhé manželce Evě, se kterou má další dvě děti.
Jak získat důvěru ve druhé lidi a jak dosáhnout toho, aby celý tým spolupracoval jako jeden člověk, pochopila také Kateřina Navrátilová z Waterdropu. Za pouhé čtyři roky se jí podařilo prorazit s rakouským startupem nejen v Česku, ale míří už i na další evropské trhy. V rozhovoru přiznala, že bez týmu by to nikdy nezvládla. Jenže aby dokázala naplno důvěřovat svému týmu, musela se nejprve naučit důvěřovat sama sobě.
„Chceme-li se vnitřně uzdravit a mít ve svém nitru vždy dost síly pro lepší zítřky, potřebujeme přijmout svou minulost.“
…VNITŘNÍ SÍLY
Brian Tracy začínal jako podomní prodejce s kosmetikou. Chodil ode dveří ke dveřím a nabízel lidem mýdlo. Nikdo ale neměl zájem. Zlom přišel až ve chvíli, kdy dámám vysvětloval, že jeho mýdlo je pouze pro krásné ženy. Brian se v obchodě naučil, že uspět může jen ten, kdo naprosto věří svému produktu a ví, jakým způsobem může jeho produkt nebo služba vyřešit problémy druhých lidí. Na cestě životem, podobně jako další miliony lidí na světě, jej ovlivnila kniha Myšlením k bohatství. Díky ní Brian Tracy pochopil, že úspěch lze předvídat. Stačí se jen držet receptu, který už dávno sepsal Napoleon Hill. Pamatujte na Brianovo myšlení s nulovou základnou a jeho kouzelnou hůlku.
Nejdůležitější a nejdelší vztah našeho života je ten, který máme sami se sebou. Tento vztah se začal tvořit ihned po našem narození. Petr Štěpánek přinesl tři zajímavé pohledy na různé osobnostní typy. Jaký je ten váš a jak ovlivňuje vztah, který máte sami se sebou? Jaká slova chcete slyšet? V tom má například jasno i jedna z vás. Lenka Holá, dlouhodobá čtenářka FirstClass pochopila, že nepříjemná slova od zákazníků ji neudělají v životě šťastnou. I proto se rozhodla budovat své podnikání na kvalitě a opustila myšlenky na megalomanské projekty.
Jestli je na této planetě někdo, kdo nás může učit tomu, že v každé životní situaci je člověk schopen najít důvod pro vděčnost, pak je to Nick Vujicic. Pro Nicka si osud připravil tvrdou zkoušku, když se jako malé dítě narodil bez všech čtyř končetin. Přesto se dokázal zamilovat do života a být v něm šťastný. Pamatujte proto na jeho slova: „Jedním z nejlepších způsobů, jak odstranit bolest z minulých zkušeností, je nahradit zranění vděčností.“ Jeho slova potvrzuje také slepý spisovatel a filantrop Jim Stovall. Také jemu pomáhá Zlatý seznam vyrovnat s ranami osudu.
Někteří lidé věří na náhodu, jiní zase na osud. Jak se člověk stává vědomým tvůrcem svého osudu, ukazuje příběh Davida Pavla a Kláry Dohnalové. Když jednoho dne odletěli do Kambodže, tato cesta změnila jejich život. Dnes se svým .pepper..fieldem dovážejí desítky tun pepře a pomáhají dvěma stovkám drobných farmářů žít lepší život. A právě taková pomoc dává jejich životu smysl a energii pro náročnější cestu. Nic z toho by se však nestalo, pokud by David s Klárou nenaslouchali hlasu svého srdce a neuvěřili, že to mohu dokázat.
Mistryně světa v canicrossu už od dětství toužila pracovat se zvířaty. Veterinářkou se sice nestala, ale za to otevřela vlastní kliniku fyzioterapie pro zvířata. Řekněte sami, může být pro fyzioterapeuta lepší reklama, než je titul mistra světa? Stephanie Mach nám ukázala, co vše se můžeme naučit od našich zvířecích mazlíčků, a jak vypadá opravdu nepodmíněná láska a život v přítomném okamžiku. Pamatujme na její slova a netrapme se tím, co nás tíží, ve smyslu, že se jedná o konec světa. Zvířata žijí svůj život do posledního dechu a my bychom to měli dělat také tak.