3 důvody, které nám brání říkat ne

Umíte říkat ne? Pokud ano, gratuluji Vám! Patříte mezi ty, kteří si umí uchránit své osobní hranice. A pokud ne, nezoufejte. Inspiraci pro zvládnutí této královské disciplíny nabízíme v aktuálním vydání FC Workshopu. V tomto článku přinášíme malou ochutnávku myšlenek z tohoto vydání.

Kořeny ve výchově

„Pomáhej ostatním!“ „Nebuď sobec!“ „Vždyť Tě neubude, když to uděláš!“ Vzpomenete si na další podobné větičky Vašich rodičů? Naši rodiče se nás snažili vést k tomu, abychom byli na druhé lidi hodní, abychom vyšli každému vstříc. Nechtěli z nás mít panovačné sobečky, které budou ostatní nesnášet.

A je to tak v pořádku – jsme společenští tvorové a je evolučně dáno, že člověk toho sám jako jedinec moc nedokáže a musí spolupracovat s ostatními. Je potřeba nemyslet jen a jen na sebe, pomáhat ostatním, pěstovat dobré vztahy. Vzájemná rovnováha ve smyslu „já teď pomůžu Tobě a někdo jiný příště pomůže mi“ funguje už tisíce let. Občas ale dojde k tomu, že se tato rovnováha naruší.

Problém příliš hodných lidí

Znáte někoho, kdo je „příliš hodný“? Nebo jste takoví přímo Vy sami? Pokud ano, pak tušíte, že hlavním znakem takových lidí je to, že s úsměvem přislíbí svou pomoc komukoli s čímkoli. Lidé v jejich okolí je mají rádi, je na ně spolehnutí. Není nic jednoduššího, než zvednout telefon a zaškemrat „Lucinko, prosím Tě, mohla bys…?“ A Lucka řekne „No jasně, ráda!“

Tady se ale dostáváme k jádru problému. Lucka řekla, že to udělá ráda. Pro okolí je tedy vše v nejlepším pořádku. Je to ale opravdu tak? Nebo to Lucka jen říká, protože hodná holka přece nikomu neřekne ne, co by tomu jiní řekli?!

Velice poučný příběh na toto téma přináší v aktuálním vydání FC Workshopu terapeutka Tereza Jarkovská, která popsala trápení své klientky, „příliš hodné ženy“, která na svůj přístup málem doplatila tím nejcennějším.

Pokud jste i Vy v situaci, kdy raději souhlasíte a přislíbíte svou pomoc, i když ve Vás všechno křičí: „Dejte mi už všichni pokoj!“, je potřeba zpozornět a dopřát si oddechový čas. Někdy totiž množství požadavků od okolí překročí určitou mez a nekonečné obětování se druhým nás začíná unavovat.

A protože neříkáme, co si ve skutečnosti myslíme, a děláme to, co ve skutečnosti nechceme, dochází k postupnému vyčerpávání našich zdrojů. Zpočátku to ani nevnímáme, říkáme si: „Jsem jen unavený, tohle zvládnu, pak se vyspím a bude to dobré.“ Ale tak to většinou není. Většinou přijdou další a další požadavky a my vyčerpáváme další a další zdroje. Jsme tak vyčerpaní, že se sotva držíme na nohou. A pokud včas nezatáhneme za záchrannou brzdu, můžeme se propracovat až k závažným zdravotním problémům.

Ale já prostě musím!

Napadají Vás při čtení těchto řádků myšlenky jako: „Fajn, ale jak to mám asi udělat? Vždyť já prostě musím! Nikdo jiný to za mě neudělá!“ Možná se teď trošku rozzlobíte, ale nalijme si čistého vína – tohle je pouze Váš pocit, Váš dojem, Vaše interpretace reality. Teď budu morbidní, ale – pokud byste teď umřeli, tak už TO taky neuděláte a také TO bude muset udělat někdo jiný.

Jde jen o to si v klidu se svým okolím vyjasnit vzájemné potřeby, možnosti a očekávání. A jak praví lidové moudro, kde je vůle, tam je cesta. Pokud budete chtít všichni, pak se dá vše nastavit ke všeobecné spokojenosti.

Častou příčinou nastavení „Ale já přece musím!“ je pocit, že pokud to neudělám, nemám hodnotu, nejsem pro druhé užitečný, můj život je zbytečný. Ale to je HLOUPOST! To, že zrovna teď potřebujete dát prioritu sami sobě, neznamená, že jste zbyteční! Naopak, abyste tady mohli být pro druhé, musíte být nejprve sami v pohodě.

Inspiraci na toto téma můžete nalézt například v článku psychologa Petra Pachera v aktuálním vydání FC Workshopu. Stačí se jen začíst a aplikovat nápady do vlastního života.

A mám pro Vás ještě jedno „tajemství“. Pokud patříte mezi lidi, kteří vždy řeknou „Ano, pomohu.“ „Ano, zařídím.“ „Ano, udělám.“, a domníváte se, že druzí Vám za to budou vděční, tak Vás musím zklamat. Většina lidí Vám za to vděčná nebude, protože obecně si lidé příliš neváží toho, co považují za automatické a normální. Proč by měli? „Vždyť on je prostě takový, pomáhá ostatním proto, že ho to těší, neočekává nic na oplátku. Vždyť přece kdyby to mu vadilo, tak to řekne, ne?“ Prosím, neočekávejte vděčnost od druhých. Vyhnete se zklamání.

Není to jednoduché, ale stojí to za to

Ano, samozřejmě musíme spolupracovat s ostatními lidmi, ale nesmíme to dělat na úkor vlastního života a vlastní energie. Proto je klíčové vědět, co jsem ochoten pro druhé udělat s úsměvem, a přes co už nejede vlak. A také je velmi důležité umět druhým sdělit vlastní potřeby a limity.

Slyším Vás, jak se zlobíte: „To ale není tak jednoduché, jak si asi myslíte!“ Jistě, máme rodiče, kterým jsme v mnohém zavázáni a je potřeba jim být nablízku a k dispozici. Máme děti, které nás potřebují a je naším posláním jim předat to nejlepší z nás. V práci nechceme říct kolegům: „Promiň, ale mám toho teď opravdu moc, vyřeš si to prosím sám.“ A ani nechceme říct kamarádům: „Ne, o víkendu se nepotkáme, jsem opravdu unavený.“

Ano, je to těžké. Ale ruku na srdce – myslíte si, že můžete fungovat „na rezervu“ nekonečně dlouho? I když je to nepříjemné, komunikujme. Pokud totiž zvolíme vhodný styl komunikace a v klidu vyjádříme své potřeby, druhá strana to většinou zkousne. Protože – a tady se dostáváme k něčemu, co si často neuvědomujeme – ti, kteří nás respektují, budou respektovat i naše ne, bez jakýchkoli důsledků pro náš vztah.

Na druhou stranu je možné, že Vaše okolí prořídne. Ti, kteří k Vám respekt necítí, se po Vašem ne možná urazí, někdo z nich se s Vámi nebude nějakou dobu bavit. Ale Vy tím neztrácíte, Vy tím naopak získáváte. Jednak čas pro sebe, na načerpání vlastní energie, a pak také kapacitu pro ty, na kterých skutečně záleží a kteří Vám Vaši pozornost a péči oplatí. Nezapomínejte na to, že jste stejně důležití jako lidé kolem Vás. Nejste sobci, když potřebujete čas pro sebe. Stačí si o to jen říct.

Pokud Vás zaujalo téma osobních hranic, v nejnovějším vydání FC Workshopu najdete spoustu inspirativních příběhů, které Vám mohou pomoci nastavit a ochránit vlastní hranice. Velmi užitečným nástrojem, který naleznete pouze zde, jsou pracovní listy, které Vám díky návodným otázkám pomohou nalézt odpovědi ve Vašem nitru.

O autorovi
Marie Musiolková
Doručovací adresa: Velké Kempy 331/2 733 01 Karviná-Louky
Vyberte si z podobných témat
Top
Shopping Cart