Google podcasts 
Spotify 
Apple podcasts Nemůžete se soustředit?
Neustále vás někdo vyrušuje a úkoly se hromadí?
Máte rozděláno spoustu práce, ale nic se nedaří dokončit?
Pojďme si nejprve přiznat, že žijeme v roztěkané době. V době, která překypuje množstvím informací. V době, kdy všichni soutěží o naši pozornost. Jen si přiznejte sami, kolikrát se během dne podíváte na mobilní telefon? Jak snadno se v práci necháte strhnout k prokrastinaci? V takovém prostředí člověk jen těžko udrží pozornost, a když k tomu vidí hromadu práce, co jej ještě čeká, ale na druhé straně jen málo uspokojivých výsledků, snadno přichází o energii. Můžeme se potom divit, že čím dál častěji slyšíme o syndromu vyhoření?
Proto jsme s Petrem Casanovou připravili tištěný Kurz prevence vyhoření. Ne proto, abychom čtenáře strašili tímto vážným onemocněním, ale protože současná doba si již vyžaduje pečovat o naše vnitřní světy. Člověk si v dnešní době snadno a zcela nevědomě vytvoří nezdravé návyky, které z něj jen vysávají energii. Proto je dobré nejprve vědět, jak fungují naše vnitřní světy, kde se nachází zdroj vnitřní energie, jak takový zdroj objevit a jak o něj dále pečovat. A přesně tomu se věnujeme v těchto dvou publikacích..
Proč se stáváme flákači
Myslím si, že tento problém snad řeší většina lidí, kteří už nějaký ten čas pracují na stejné pozici. Často tito lidé už zapomněli, proč je kdysi jejich práce bavila, a tak přemýšlí o změně. Dají proto výpověď, přijdou do jiné firmy a tam zjistí, že se to po čase zase celé opakuje. Práce se hromadí, člověk se nemůže soustředit a nedokončené úkoly mu jen ubírají na sebevědomí. K tomu si můžeme domyslet ještě nespokojeného šéfa, který po nás dupe, a vyhoření už se dere na povrch.
Dobří lídři ve firmách si už dnes většinou uvědomují, že jejich lidé potřebují vstupovat do stavu tzv. hluboké práce, aby byli schopni podávat optimální výkon. I proto se zamýšlejí nad prostředím tak, aby z něj odstranili co možná nejvíce rušivých elementů. Vybavuji si například vyprávění jednoho z hostů podcastu Myšlením na vrchol, jak ve firmě řešili nízkou efektivitu IT oddělení.
Lidé v tomto oddělení byli zavaleni prací. Pořád po nich někdo něco chtěl a sebemenší hloupost se táhla strašnou dobu. Lidé z oddělení chodili do práce otrávení, všichni na ně ukazovali prstem a měli je za flákače. A přitom dělali, co bylo v jejich silách. Problém ale byl, že ty síly už jim docházely. A tak bylo jen otázkou času, než lidé v tomto oddělení pod tlakem práce a pod tlakem nedokončených úkolů vyhoří a půjdou hledat štěstí jinam. A přitom stačilo tak málo. Stačilo jen zajistit klid na práci. Jaké tedy bylo řešení? V IT oddělení si naplánovali úřední hodiny. Prostě měli jasně definovaný čas na hlubokou práci, kdy tam nesmí nikdo přijít a kdy mohou lidé z jiných oddělení chodit a posílat své požadavky.
Host mého podcastu byl k tomuto kroku inspirován po přečtení knihy Hluboká práce od Cala Newporta. Uvědomil si, že problém není v lidech. Nebylo to o tom, že by měl ve firmě flákače, ale o tom, že jim prostředí neumožňuje odvádět kvalitní práci a z ní čerpat dobrou energii. Zvolili proto jednu ze čtyř strategií hluboké práce. Poznáte, o jakou se jedná?
Jako mnich v klášteře
Když se například Bill Gates rozhodne pro nějaký nový cíl, uvědomuje si, že první, co potřebuje, je získat dostatek relevantních informací. Jen s nimi je schopen získat nový rozhled a dělat správná rozhodnutí. Aby takové informace získal, obstará si co nejvíce literatury k danému tématu a pak odjede na nějaké odlehlé místo, kde je naprosto odtržený od okolního světa. Patrně je mu jasné, že pokud by zůstal ve svém běžném denním režimu, tak by nedokázal do tématu zabřednout tak důkladně a získat dostatek informací. Cal Newport, autor světového bestselleru Hluboká práce, tuto metodu nazývá jako mnišskou metodu hluboké práce.
Pokud nevíte, co si představit pod pojmem hluboké práce, je to stav, kdy je člověk naprosto soustředěný a ponořený do práce a nenechá se nikým a ničím vyrušit. Schválně se nyní zamyslete, jak často se vám takového stavu daří dosahovat během dne. Pokud vám neustále zvoní telefon nebo pípají notifikace, pravděpodobně se vám to příliš nedaří.
Metoda, kdy se člověk soustředí podobně jako mnich v klášteře, je stav, kdy se člověk vydá na nějaké tiché odlehlé místo a věnuje svou pozornost a úsilí jen jediné činnosti, aby získal třeba dostatek informací nebo aby v sobě probudil maximální angažovanost a touhu dosáhnout vysněného cíle.
Želva a zajíc
Asi ne každý si je schopen si představit, že by se pravidelně zavíral na nějaké odlehlé místo nebo se každý den absolutně odpojoval od okolního světa. I tak ale mohou být projekty nebo cíle, které budou takovou strategii od nás občas vyžádat. Osobně si ale nedokážu představit, že bych ji aplikoval na denní bázi. Hluboká práce ale určitě není o tom, že jsme jako mniši někde zalezlí a jen tvrdě pracujeme. Tento styl práce vlastně ani sám o sobě neznamená, že pracujete tvrdě, ale především chytře. Proto jsou tu ještě další strategie, kterými se můžeme řídit, a díky nim efektivně pracovat a dosahovat mimořádných výsledků.
Druhou strategií Cala Newporta jsem si pojmenoval jako želva a zajíc. Jsou to vlastně dva režimy. Režim zajíc je rychlý a efektivní, režim želvy naopak pomalý. Znamená to, že si naplánujete časové úseky. Když zařadíte zajíce, tak se chováte podobně jako mniši v klášteře. V tomto režimu budete absolutně odpojení od světa a budete se věnovat jen dané práci. A když přeřadíte na želvu, tak se necháte dobrovolně rozptylovat. Je to čas, kdy jste otevřeni úplně všemu. V té době se necháváte dobrovolně rozptylovat a počítáte s tím, že nebudete předvádět mimořádné výsledky.
Správný rytmus
Čtenáři tištěného workshopu Přes drobné kroky k velkým změnám už vědí, jakou roli v životě hrají naše návyky. A právě třetí strategie vám pomůže si udělat z hluboké práce vědomý návyk. Počátek je opět v plánování. Rozhodnete se pro pravidelné časové úseky, během kterých se striktně odpojíte od okolního světa, a budete se věnovat jen danému projektu nebo konkrétní činnosti. Klíčový je právě stejný rytmus.
Nejdůležitější je dodržovat tuto zásadu a nepolevovat, dobré je také měřit, kolik práce jste za dané časové období udělali. To vám bude pomáhat k vytrvalosti a dodržování zásad hluboké práce. Tady už je opět na vás, jaký rytmus hluboké práce si naplánujete, jestli to bude každý den čtyři hodiny, nebo každé ráno hodinu a půl. Nezapomeňte ale, až budete plánovat vaše rytmy hluboké práce, abyste nebyli příliš nároční – pracovat pravidelně v kuse více než čtyři hodiny je opravdu velmi náročné. Volte si raději kratší úseky častěji, ale ne zase příliš krátké, protože vždy vám bude chvíli trvat, než se ponoříte do hluboké práce.
Ve stylu novináře
Představte si novinářskou práci ve zpravodajství. Celý den se nic neděje a pak zničehonic přichází nečekaná událost a vašim úkolem je co možná nejrychleji informovat veřejnost. Bez ohledu na to, co máte v danou chvíli rozdělané nebo čemu se zrovna věnuje, musíte všeho nechat, sepsat smysluplný novinářský výstup, kde předáte nejzásadnější informace.
Je potřeba jednat rychle a ověřit si co možná nejvíce informací. Těžko něco podobného člověk zvládne, když se nechá rozptylovat okolím.
Proto Cal Newport čtvrtou metodu popsal jako novinářskou, protože vychází z dovedností zkušených novinářů, kteří jsou velmi rychle schopni reagovat na aktuální situaci a přepnout do pracovního módu, během kterého se nesmějí nechat rozptylovat, a dokážou napsat smysluplný článek. Dokážou rychle přepnout na mód hluboké práce, přepnout na výkon a dosáhnout svého cíle..
Já osobně asi neumím říct, která z těchto strategií je mi nejbližší, asi je to trochu spojeno s tím, do jaké role vstupuji. Jsou činnosti, u kterých mi vyhovuje pravidelná rytmická strategie, to bývá, například když se chci naučit nějakou novou dovednost. Jsou ale i chvíle, kdy si opravdu připadám jako mnich v klášteře. Třeba při nějaké manuální práci, kterou vlastně vnímám i jako takovou mentální meditaci. Nejbližší je mi asi novinářská filozofie, jak jsem ale říkal, ta si ale občas vyžaduje hodně energie. Člověk se potřebuje tak trochu nadchnout pro nějakou novinku, aby mohl všeho nechat a investovat veškerou svou pozornost do jediné činnosti.
A jak to máte vy?
Co pro vás znamená Hluboká práce?
Znáte knihu od Cala Newporta?
Co jste si z ní odnesli do života?
Jak se vám informace z knihy daří aplikovat do praxe?
Máte případně jiný tip na knihu, která vám pomáhá udržovat pozornost?
Moc mě zajímají vaše zkušenosti a názory, proto budu rád, když se o ně se mnou podělíte do e-mailu [email protected]. Předem děkuji za zkušenosti a všechny vaše zprávy a dovolte mi už jen popřát úspěšný a krásný den.
- Trápí vás černé vzpomínky? Přestáváte věřit v lepší zítřky a nemůžete se pro nic nadchnout? V FC Workshopu Cestou vnitřní síly v PRAXI se zabýváme životními příběhy lidí, kteří se dokázali zamilovat do života i přes náročné chvíle. Sto stran inspirace, zkušeností a pracovních listů pro hledání vlastní cesty najdete zde.
- Cítíte se vyčerpaní? Věříte, že bude lépe, ale přesto se nedokážete pro nic nadchnout? V Kurzu prevence vyhoření se dozíte, jak pečovat o svůj vnitřní svět, ale také jak v sobě probudit nové nadšení a vnitřní motivaci. K dispozici jen zde.
- Chcete se dozvědět více o Hluboké práci a strategiích Cala Newporta. Slavný bestseller najdete v každém dobrém knihkupectví, takže i na našem e-shopu zde.