Když se řekne česká škola, většině z nás se stále vybaví povědomý obrázek: lavice srovnané do řad, ticho, které přerušuje jen šustění pracovních sešitů, a učitel u tabule, který drží veškerý monopol na vědění. Tento koncept nastavený na dril a poslušnost však v 21. století naráží na svoje limity. Dnešní studenti totiž nepotřebují biflovat encyklopedická data, která dohledají na dva kliky. Potřebují soft skills, schopnost kriticky myslet, flexibilitu a především touhu se neustále učit.
O tom, jak vypadá výuka, která děti nepřipravuje na devadesátá léta, ale na dynamickou budoucnost, si v novém díle podcastu povídal moderátor Pavel Mirovský se středoškolským průvodcem, garantem a programovým ředitelem Ekocentra Chaloupky, Ing. Martinem Křížem.
Místo učitele průvodce, místo memorování kredity
Jedním z prvních rozdílů, kterého si na inovativních školách všimnete, je absence tradiční role učitele jako jediného mentora či autokratické autority. Na střední Montessori škole, kde Ing. Martin Kříž působí, si říkají průvodci.
„Snažíme se ty děti provázet budoucím světem a poznáváním, ať už jde o dovednosti nebo znalosti. Ve chvíli, kdy učitel bádá spolu se studenty, už není klasickým mentorem, ale je spíš jejich průvodcem,“ vysvětluje Kříž.
Zatímco tradiční Montessori systém byl primárně vytvořen pro mateřské a základní školy, na střední odborné škole je uplatnění vysoké míry individuality výzvou. Řešením se ukázal být kreditový systém, který připomíná spíše vysokoškolské studium. Ze 23 kreditů je část povinná, ale zbytek si studenti volí sami podle toho, k jaké formě práce tíhnou. Jde o to, zda chtějí psát esej, skládat závěrečnou zkoušku, nebo raději tvořit názorné učební pomůcky či výukové programy pro mladší žáky.
Běžný školský systém často staví na tom, že 80 % aktivit tvoří tvrdá povinnost a jen 20 % věci, které žáky baví. Nabídkou smysluplné volby lze ale tento poměr zcela otočit.
Proč z učeben mizí zvídavost?
Čísla z mezinárodních srovnání OECD nepůsobí vůbec příznivě. V oblastech, jako je zvídavost, vytrvalost či vnímání učitelů přírodních věd jako opory, se české školství propadá na samé dno žebříčků. Podle Martina Kříže leží problém v tom, že přirozenou touhu po objevování dětem školní prostředí nechtěně protiví.
„Dítě by mělo ze školy vycházet s tím, že zhruba ví, co se bude dít za deset let. Měla by ho připravit na to, že za tu dobu přijde na trh práce nebo bude zakládat rodinu. Výuka nemá být o tom, jak vypadala devadesátá léta a co se učilo tenkrát,“ zdůrazňuje Martin Kříž.
Podle odhadů bude až 65 % dnešních dětí vykonávat profesi, která dnes ještě vůbec neexistuje. Svět se zrychluje, nastupuje umělá inteligence a klíčovými dovednostmi se stávají jemná motorika, schopnost práce s informacemi a komunikační dovednosti. Neumět rozeznat dezinformace nebo nerozumět psanému textu už dnes představuje přímé ohrožení kritického myšlení.
Cílem moderního vzdělávání není zahltit mladé lidi stohy definic, které za pár týdnů zapomenou. Cílem je vybavit je takovými kompetencemi, psychickou odolností a hodnotami, aby dokázali sebevědomě vstoupit do světa, převzít za něj odpovědnost a utvářet budoucnost, ve které stojí za to žít.
Celý podcast je k dispozici pro předplatitele.
