Že po čtyřicítce jde všechno z kopce? Přechod, únava, konec mládí? Lékařka a psychoterapeutka MUDr. Kateřina Cajthamlová to vidí obráceně. Přechod pro ni znamená přirozenou proměnu, po které přichází klid, síla a nadhled — a ženám vzkazuje, ať se na tuhle etapu těší.
„Jestli je vám, dámy, čtyřicet a kus, těšte se, protože u nás doma se říkalo, že život začíná po padesátce, a je to pravda.“ — Kateřina Cajthamlová
Opírá se dále i o neurovědkyni, doktorku Lisu Mosconi, a její knihu Mozek v menopauze, kterou jsme letos přivedli na český trh. Ta říká, že většina obtíží spojených s přechodem má svůj původ v mozku, který se v tomhle období přestavuje — a je to přestavba, kterou si tělo řídí samo.
Neurovědkyně Mosconi mluví o „třech P“ v životě ženy podle anglických názvů: puberta (puberty), těhotenství a porod (pregnancy) a přechod (perimenopause). V každém z těchto období se ženský mozek pročišťuje, zbavuje se nepodstatných spojů a zefektivňuje. Sama doktorka Cajthamlová, které je třiašedesát, popisuje, co u ní přišlo po šedesátce: „opravdová skoro euforie“. „To je prostě báječný. Je to nádherný,“ dodává.
Přechod dává smysl i z pohledu evoluce. Vědci ho vysvětlují takzvanou hypotézou babičky: žena přestane rodit dřív, než zemře, protože společnosti prospěje víc, když místo dalších vlastních dětí pomáhá s vnoučaty a celému kmeni. Uvolní se jí ruce — o miminka se starají dcery a ona díky svým zkušenostem pomáhá rodinu živit a chránit. Vnoučata, o která se babička stará, mají prokazatelně vyšší šanci přežít.
S měnícím se tělem podle ní pomáhá hlavně změnit vztah sama k sobě. Doktorka Cajthamlová rozlišuje tři věci: sebevědomí (vím, kdo jsem), sebedůvěru (věřím, že to zvládnu) a sebeúctu (na vzhledu nezáleží, důležité je, jaký jsem člověk). Když se ozve nejistota z toho, jak tělo vypadá, radí vzít své vnitřní dítě na klín a uklidnit ho: „Kočičko, v klidu, to je normální.“
Užitečný obrat nabízí i pro emoce, které se v tomhle období často rozhoupou. Hněv podle ní funguje jako informace, že je potřeba někde nastavit hranici nebo něco změnit. Když má člověk chuť vybuchnout, třeba na děti, doporučuje ten pocit nejdřív jen zaznamenat, nechat ho odeznít a teprve pak jednat s chladnou hlavou — ale ne s chladným srdcem.
Dostane se i na to, jak některé ženy jednají se svými partnery. Upozorňuje, že používají svůj mateřský instinkt na dospělou osobu (tzv. maminkují své partnery) — a to je podle ní stejně nepatřičné, jako kdyby muž používal sexuální instinkt na osobu nedospělou. Škodí tím prý především samy sobě.
Rozhovor spěje k jednoduchému klíči: změnit sebedefinici. Místo „jsem tlustá“ říct „jsem silná“, místo „nežádoucí“ říct „konečně si budu vybírat já“.
Proč si poslechnout celý podcast
- Praktický návod, jak rozseknout bludný kruh výbuchů na děti a následné sebekritiky.
- Proč se v otázkách péče o sebe vyplatí poslouchat spíš puberťáky než mladé kouče.
- Jak poznat kvalitní radu od té, která z vás jen chce tahat peníze.
Celý podcast pro předplatitele
V plné epizodě jde Kateřina Cajthamlová hlouběji — k ženské a mužské energii, k tomu, proč se vyplatí věřit vlastnímu čichu při výběru partnera, i k tomu, jak si udržet radost ze života až do posledních let.
- Přístup k plným verzím podcastu Řešidlo
- Nové epizody uslyšíte jako první
- Kompletní archiv minulých epizod