MUDr. Milan Hrabánek je lékař a psychiatr s téměř třicetiletou praxí, zakladatel Mezinárodního transpersonálního centra Holos v Opavě a vůbec první český certifikovaný facilitátor holotropního dýchání, pověřený Stanislavem Grofem k vedení jeho výcviku. V rozhovoru přibližuje transpersonální psychologii — směr, který klasickou terapii doplňuje o práci s takzvanými holotropními stavy vědomí. Jde o jeho pohled a klinickou zkušenost, ne o závěry, na nichž by se shodovala současná psychiatrie.
„Léčení naší psychiky není o tom, že si o tom budem povídat a vy mi to stokrát řeknete, jak to proběhlo. (…) To, co je zapotřebí do toho léčení zahrnout, je právě ta práce na těle.”
— psychiatr Milan Hrabánek
Proč slova nestačí
Klasická terapie podle pana psychiatra Hrabánka selhává tam, kde se trauma jen převypráví. Pomůže to na chvíli, ale než klient odejde z ordinace, efekt vyprchá. Sám to shrnuje tak, že nestačí ani přidat k vyprávění emoce a rozplakat se. Dodává, že do léčení je potřeba zapojit i tělo — a na téhle myšlence stojí celá jeho terapeutická metoda, Grofovo dýchání.
V rozhovoru zaznělo přirovnání, že tělo je moudřejší než hlava a v terapii jde hlavně o to dát mu prostor. Sám souhlasí a dodává, že o totéž jde i mnoha současným autorům, kteří zdůrazňují, že psychika se neléčí jen rozhovorem.
Co je Grofovo dýchání
Metoda, dnes chráněná ochrannou známkou jako Grofovo dýchání, vznikla prý náhodou: na jednom ze seminářů Stanislava Grofa začal účastník pod mírným tlakem na bolavé rameno spontánně zrychleně dýchat, propadl se do silných emocí a nakonec z toho vyšel v hlubokém uvolnění. Z toho se postupně vyvinula technika, která kombinuje zrychlené dýchání, evokativní hudbu, cílenou práci s tělem a hlasem.
Sezení trvá zhruba tři až tři a půl hodiny a probíhá ve skupině pod vedením školených průvodců. Hlavní část tvoří řízená práce s tělem v místech, kde se trauma projevuje napětím nebo bolestí. Účastníci jsou na to předem připraveni a vědí, že se mohou vynořit i těžká témata.
Trauma, které sahá až k porodu
Velkou roli ve výkladu pana Hrabánka hraje porodní trauma. Pokud porod neprobíhal přirozeně — dítě uvízlo v porodních cestách, bylo přidušené — může to být podle něj a podle Grofova výzkumu zásadní okolnost, která formuje pozdější psychiku a na kterou nasedají úzkosti, deprese i psychosomatická onemocnění. V holotropním stavu se k tomu okamžiku člověk může vrátit, znovu ho prožít v bezpečném prostředí a „vyjít z toho jako vítěz“.
Zdůrazňuje přitom, že nic klientům nevnucuje: sám u jeho porodu nebyl a nemůže nic potvrdit. Vzpomínku doporučuje ověřit u rodičů.
Závislost jako symptom
Stejnou logikou nahlíží i na závislost. „Závislost je symptom,“ říká — ne příčina, proč člověk pije, ale „toxické samoléčení traumatu, které je velmi, velmi hluboce uloženo“. Místo odebrání lahve klade důraz na pochopení toho, proč závislost vznikla, na odpuštění sobě i okolí a teprve pak na techniky, které mají člověka znovu propojit s tím, co popisuje jako jeho zdravou podstatu. V tomto kontextu mluví i o psychedelikách, jejichž zvažované terapeutické využití je dnes předmětem odborné i politické debaty.
Proč si poslechnout celý podcast
- Co ukázal výzkum tepové frekvence a krevního tlaku, který v Holosu na dýchání dělali.
- Proč pan psychiatr spojuje současný nárůst úzkostí a depresí s životním stylem a rolí rodičů.
- Jak Grof přišel o ochrannou známku na metodu a musel si nechat chránit vlastní příjmení.
- Proč dobrý rozhovor přináší víc otázek než odpovědí.
Celý podcast pro předplatitele
V plné verzi rozhovoru se dozvíte, jak transpersonální psychologie vznikla, jak se v Česku po revoluci prosazovala a kde doktor Hrabánek vidí hranice i rizika této metody. Předplatné firstclass.cz otevírá celou epizodu a archiv dalších rozhovorů s lékaři, vědci, autory i mysliteli.
- Přístup k plným verzím podcastu Řešidlo
- Nové epizody uslyšíte jako první
- Kompletní archiv minulých epizod