Skleničku vína před spaním si spousta lidí nespojuje s ničím vážným. Jenže podle Mgr. Veroniky Dostálové, Ph.D., klinické psycholožky a KBT psychoterapeutky specializující se na léčbu nespavosti, si na ni řada nespavců zvykne stejně jako jiní na prášky na spaní — jen si to nepřipouští. V rozhovoru pro FirstClass.cz vysvětluje, proč je alkohol u nespavosti tak zrádný.
„Je to vlastně úplně stejná závislost jako závislost na lécích na spaní. (…) Ten spánek se jim už bez skleničky vína nedaří navodit.” — Mgr. Veronika Dostálová, Ph.D.
Legální, a proto zrádný
Zrádnost alkoholu je v tom, že je společensky běžný a dostupný. Kdo si dá na spaní skleničku vína, nebere to jako závislost — na rozdíl od jeho souseda, který bere prášky. Přitom je to podle psycholožky návyk stejného druhu, jen líp schovaný.
Pacienti s nespavostí obvykle nezvyšují množství. Zato z toho dělají pravidelnost, až se bez skleničky neobejdou.
Zrádné je i popírání. Když se psycholožka Dostálová při vstupu do léčby ptá svých pacientů na alkohol, většina odpoví, že žádný nepije. Když se pak zeptá zvlášť na pivo, přiznají ho. Pivo se u nás bere jako něco, co vlastně alkohol ani není a tolik nevadí. Přitom pro spánek není blahodárná žádná dávka alkoholu a po dobu léčby psycholožka doporučuje úplnou abstinenci.
Únava a vyčerpání nejsou totéž
Únavu a vyčerpání házíme do jednoho pytle. Přitom se liší v jedné věci: z únavy se dá vyspat. Odpočinete si, doplníte energii a jede se dál.
U dlouhodobého vyčerpání to nestačí, buď nemůže člověk spát v dostatečné míře kvůli práci a povinnostem doma, anebo se může, jenže spánek nepřichází. A nespavost se málokdy objeví sama od sebe — obvykle za ní stojí nadměrný stres, přetížení v práci nebo péče bližní či domácnost.
Spánek jako výkonnostní disciplína
Na evropské spánkové konferenci se před dvěma lety řešilo, jestli jdou popsat osobnostní rysy lidí, kteří budou nespavostí trpět pravděpodobněji. Jednou z nich byla nadměrná potřeba kontroly.
Kdo je v zátěži a měří své funkce i čas v průběhu noci, dostává se do situace, kdy se ze spánku stává výkonnostní disciplína. Spánek je ale fyziologická potřeba, kterou tlakem navodit nelze, a to, kolik hodin kdo potřebuje, je hodně individuální. S příchodem chytrých hodinek a prstenů se přitom možnost kontrolovat spánek a porovnávat ho s minulou nocí utrhla ze řetězu — a to bývá kontraproduktivní.
Zlozvyk, který se dá odnaučit
„Už ani neumím spát.“ Takovou výčitku psycholožka od pacientů slýchá často — mají pocit, že jsou neschopní, když to ostatní zvládají a oni ne.
Nespavost i řada dalších symptomů jsou přitom podle ní zlozvyky, které jsme se nežádoucím způsobem naučili. A co se člověk naučil, může se zase odnaučit. Že s tím jde něco dělat, je na celém přístupu to nadějné.
Od svépomoci k terapii
S nespavostí se přitom dá pracovat na několika úrovních. Nejdřív svépomocí — třeba přes knihu Ovládni svůj spánek profesora Jána Praška, kterou jsme letos u nás vydali a která nabízí pracovní listy i konkrétní nástroje. Podobně může posloužit i mobilní aplikace SleepFactory, na jejímž vývoji se podílí přímo psycholožka Dostálová.
Jak sama ale přiznává, v aplikaci chybí terapeut. A právě tam, kde svépomoc přestává stačit, je potřeba docházet na KBT terapie s odborníkem.
Proč si poslechnout celý podcast
- Proč příprava na spánek začíná ráno a jakou roli hraje ranní světlo.
- Co znamená dekontaminovat lůžko a proč z postele v noci raději vstát.
- Skrytý mechanismus, kvůli kterému se některým pacientkám nespavost vlastně vyplácí.
Celý podcast pro předplatitele
V plné epizodě se dále dozvíte o spánkové restrikci, na které KBT stojí, i na to, proč se přetížení lidé budí kolem třetí ráno. Předplatné otevírá celou epizodu a archiv dalších rozhovorů s vědci, lékaři, autory i mysliteli z kanálu longevity.
