Tomáš Reichel studoval v Brně bohemistiku a historii a začínal jako básník. Dnes řídí brněnské nakladatelství Host, jedno z předních českých vydavatelů kvalitní beletrie, které letos slaví třicet let a ročně vydá mezi sto šedesáti a sto sedmdesáti tituly. V rozhovoru popisuje knižní byznys nezvykle střízlivě: jako gamble, kde se na řadě knih prodělává a firmu živí hrstka výjimek.
„Byznys model je prostě takovej, že to je opravdu gamble.“
— ředitel nakladatelství Host, Tomáš Reichel
Desítky titulů jsou ve ztrátě
Když si v nakladatelství dělají vyhodnocení, vidí desítky titulů hluboko v červených číslech — „mínus sto, mínus dvě stě, mínus tři sta tisíc“. Pro některé kolegy to není příjemný pohled, ale je to součást modelu. Úspěšný vydavatel je podle ředitele Hostu ten, kdo v průměru dokáže líp odhadnout: méně prodělat na velkých propadácích a mít víc průměrných titulů, které se aspoň zaplatí.
Knihy se vydávají s vědomím, že trefa se nedá zaručit, jen zvýšit její pravděpodobnost.
Kde leží hranice úspěchu
Aby se titul dostal do černých čísel, musí se ho dnes prodat kolem patnácti set kusů. To je horší než dřív — ještě před pár lety stačilo o dvě tři stovky výtisků méně. Knížka, o které veřejnost ví, se prodá ve dvou až čtyřech tisících. Ale aby firma ve velikosti jako Host dlouhodobě fungovala, potřebuje občas titul, kterého prodá deset, dvacet nebo třicet tisíc.
Takové trháky existují. U Aleny Mornštajnové se prodalo kolem dvou set tisíc výtisků; mezi úspěšné autorky ředitel řadí i Kateřinu Tučkovou. Jsou to ony výjimky, které zaplatí celý zbytek portfolia.
Larsson, který otevřel celý žánr
Zlomem byla pro Host švédská trilogie Milénium od Stiega Larssona, přivedená do Česka kolem roku 2010, která odstartovala domácí vlnu severské krimi. Předtím nakladatelství vydávalo hlavně poezii a náročnější beletrii, mimo komerční tlak. Larsson ukázal, že i v žánru, který kritika dlouho brala jako podřadný, můžou vznikat věci napsané výborně — v jeho případě v zásadě společenský a politický román v hávu detektivky.
Trh se zmenšuje, knihy přitom zlevnily
Český knižní trh se odhaduje zhruba na osm miliard korun a počet ročně vydaných titulů za posledních několik let spadl o třetinu, z osmnácti tisíc na dvanáct. Přesto je to v přepočtu na obyvatele pořád víc než v Německu. Komentář k tomu zní opatrně: nejsme nutně větší čtenáři, jen nakupujeme knih více.
Paradoxem je, že kniha v reálných cenách zlevnila. Třetí díl Larssona se kolem roku 2011 prodával za necelých 400 Kč při průměrné mzdě 23 000 Kč; dnes srovnatelný titul stojí 550-600 Kč, zatímco průměrná mzda je víc než dvojnásobná. Náklady na překlad i výrobu přitom rostou — u dlouhých překladů je dnes délka textu sama o sobě faktorem při rozhodování, zda práva vůbec koupit.
Proč si poslechnout celý rozhovor
- Jak nakladatelství Host přežilo tři dekády na trhu, kde počet vydavatelů vzrostl ze šestnácti státních na šest a půl tisíce registrovaných nakladatelů.
- Co dělá vydavatel s autorem, na jehož knihu čeká patnáct let, než ji někdo zfilmuje.
- Proč ve vedení Hostu říkají, že „neprodáváme papír, prodáváme příběhy“ — a co to znamená pro audioknihy a sběratelské edice.
- Jak se nakladatelství staví k umělé inteligenci v překladu a redakci a kde je pro něj červená čára.