Představte si, že jste desítky metrů pod ledem. Kolem vás je jen temná, ledová voda, která paralyzuje každý sval v těle. Nemáte neopren a v plicích vám zbývá poslední lok vzduchu. Najednou, pouhé tři metry před cílem, vaše tělo vypne. Upadnete do bezvědomí. Pro většinu lidí scénář z hororu a jistá smrt. Pro českého freedivera a držitele Guinnessových rekordů Davida Vencla to byl ale jen další den v „laboratoři lidských možností“. Jak je možné, že v situaci, kde jde o život, necítil strach? A co se od muže, který dobrovolně posouvá hranice přežití, můžeme naučit pro náš každodenní byznys, vztahy a zvládání stresu?
Při svém posledním pokusu o překonání světového rekordu ve Finsku zažil David Vencl moment, který vyděsil tisíce diváků u videozáznamů. Uplaval 105 metrů pod ledem, ale těsně před koncem u něj došlo k tzv. blackoutu. Sám to s ledovým klidem a humorem popisuje slovy: „Já k tomu říkám, že když je člověk unavenej, tak ať si odpočine, že jo? Já jsem se zdřímnul.“
Za tímto zdánlivým hazardem se však neskrývá absence mozku, ale naprosto precizní věda, důvěra v bezpečnostní tým a hlavně mistrovská práce s vlastní myslí. Vencl ukazuje, že limity, které v životě máme, jsou málokdy stoprocentně fyzické.
Kde je váš skutečný limit? Většina z nás to vzdává na 30 procentech
V běžném životě – ať už jde o náročné jednání v práci, sportovní výkon nebo řešení krizových situací – máme tendenci couvnout, jakmile se objeví první náznak nepohodlí.
Podle Vencla hlava průměrného člověka spouští alarm daleko dříve, než je tělo skutečně na dně. „U většiny populace je to tak, že hlava zastavuje třeba při fyzickém výkonu… někde na přibližně třiceti až padesáti procentech fyzického výkonu,“ vysvětluje. Běžíte-li maraton a na dvacátém kilometru máte pocit, že umíráte, vaše tělo má ve skutečnosti ještě obrovskou rezervu. Extrémní sportovci se odlišují pouze tím, že tuto hranici komfortu dokázali postupným tréninkem posunout dál.
„Vezmu si z toho to, co jsem si tam jel poznat – svoje limity. A já jsem je poznal. Tam jsem prostě narazil na těch sto procent,“ ohlíží se Vencl za finským pokusem, kde ho poprvé nezastavila hlava, ale čistá fyziologie.
Psychologický hack: Naordinujte si radost místo paniky
Jednou z nejzajímavějších strategií, kterou David Vencl používá a kterou může okamžitě aplikovat každý manažer či podnikatel, je aktivní změna mindsetu v okamžiku krize.
Když víte, že vás čeká nekomfortní situace (např. nepříjemná porada s kolegou rýpalem nebo těžká zkouška), nenechte se jí zaskočit. Vencl si předem vizualizuje, kde přesně krize přijde, a připraví si na ni nečekanou zbraň.
„Věděl jsem, že na osmdesáti metrech přijde krize… Já jsem viděl, že jakmile přijde první krize, tak jsem si naordinoval radost. Už je to tady. Už jenom dvacet pět metrů. Je to privilegium být tady pod tím ledem,“ popisuje svou mentální mapu.
Pokud jste na nepříjemnost připraveni, změní se chemie v těle. Místo stresového ochromení (lekknutí) přichází racionální nadhled. „Ve chvíli, kdy víte, že na vás někdo může bafnout, tak dokážete být v klidu,“ doplňuje Vencl.
Síla vizualizace: Jak přesvědčit tělo, že „to zvládne“
O vizualizaci se často mluví jako o motivačním klišé, ale moderní neurověda (i Venclova praxe) potvrzuje, že lidský mozek nedokáže spolehlivě rozlišit mezi živou představou a realitou. Během pandemie covidu, kdy byly zavřené bazény, trénoval Vencl na svůj první rekord na suchu.
„Já jsem skutečně trénoval tak, že jsem šel v plavkách na balkon, vzal jsem si potápěčskou masku… a dvě minuty jsem mával rukama a dělal dřepy,“ vzpomíná. Dělal to v naprosto identickém časovém režimu a rituálu, jaký ho čekal pod ledem. Tímto způsobem v sobě vybudoval neochvějnou víru.
Klíčem k úspěchu je však postupnost. Pokud si hned představíte, že jste miliardář, vaše tělo a neurobiologie tomu neuvěří, protože chybí předchozí zkušenost. Musíte jít krok za krokem – od zaplavání 25 metrů k 26 metrům, od prvního vydělaného tisíce k milionu.
Nejmocnější biohacking je zadarmo: Váš dech
V dnešní době plné drahých doplňků stravy, chytrých prstenů a aplikací zapomínáme na to nejzákladnější, co máme neustále k dispozici – dech. Vencl, který vyvinul vlastní dechovou metodu Oxygen, upozorňuje, že lidé často hledají složitosti tam, kde neexistují.
„Dech má zásadní problém – je to zadarmo a má to každej, a to je fakt jako problém. Proto jsem se rozhodl, že ten dech budu prodávat za větší peníze… a funguje to dobře, protože ty lidi opravdu pak jako cítí tu hodnotu,“ říká s úsměvem Vencl.
Jak jednoduchým dechem okamžitě zklidnit stres?
Základní biochemie je prostá: nádech stimuluje sympatikus (aktivace, akce), výdech stimuluje parasympatikus (zklidnění, relaxace). Pokud chcete tělo a mysl okamžitě přepnout do klidového režimu, váš výdech musí být delší než nádech.
Vzorec 4:6 – Nadechujte se uvolněně po dobu 4 sekund (nebo dob) a pomalu, pasivně vydechujte po dobu 6 sekund.
Tento dechový vzorec lidstvo využívá tisíce let při modlitbách či zpěvu a spolehlivě odbourává svalové i psychické napětí. Je ideální například večer před spaním pro utišení roztěkaných myšlenek.
Chcete zažít biohacking a metodu Oxygen v praxi?
Pokud vás Venclův přístup k posouvání limitů, zvládání stresu a vědomému dýchání zaujal, nemusíte hned skákat do ledové díry v lomu. Můžete ho zažít naživo a naučit se tyto techniky přímo od něj.
David Vencl bude jedním z hlavních řečníků na nadcházejícím Biohacking summitu v Praze! V sobotu 6. června v 10:30 zde představí svou metodu Oxygen. Nečekejte žádnou suchou teorii, půjde o čistě praktický workshop. „Těším se, že to tam trošičku, ale přirozeně a velmi jemně rozdýcháme tak, abysme dýchali efektivněji a přirozeněji,“ zve na summit Vencl.
Více infomací o summitu najdete ZDE.
Přijďte zjistit, jak málo stačí k tomu, abyste získali stoprocentní kontrolu nad svou myslí i v těch nejvypjatějších situacích běžného života.