Občas se do života pěkně zamotáme. Každý den prožíváme různé situace a každá z nich má vliv na kvalitu našeho vnitřního světa. Nejčastěji jsou to situace z dětství, co programuje vzorce chování uložené hluboko v nás. Zakořeněné vzorce můžeme vnímat jako nitky, jež nás ovládají. Manipulátoři vědí, za jaké nitky tahat, aby nás to bolelo. Proto nestačí jen najít správnou nitku. Nejprve potřebujeme rozmotat celé klubko. Jenže pod tlakem starostí a okolností všedních dnů to nemusí být snadné. Proto je dobré mít vedle sebe parťáka, co nám s rozmotáváním pomůže. K něčemu podobnému pomáhá také TEREZA JARKOVSKÁ s kolegou VÍTĚZSLAVEM ČADROU, certifikovaní kouči s terapeutickým přesahem, kteří vědí, jak rozmotat celé klubko. Pojďme se podívat na jejich zkušenost z praxe.
Příběh Jany
Jana projevila zájem o dlouhodobou spolupráci, protože se cítila špatně, slabá, k ničemu a neviděla světlo na konci tunelu. V okamžiku, kdy v sobě kousek záblesku našla, manžel ho zadusil jednou z mnoha ponižujících hlášek. Znala je, byly jejím denním chlebem. Dost jí připomínal vlastní mámu. Pro ni také nebyla dost dobrá.
„Nikdy nebudu silnější než on. Má mě v hrsti. Vyhrožuje mi. Kvůli mně přestal pít. Říká, že když ho opustím, začne znovu chlastat a bude to moje vina.“ Těmito slovy popisuje Jana svého bývalého manžela. Ano, čtete správně. Bývalého manžela.
V průběhu půlroku zjistila, že už nechce být někomu vydána napospas. Dokázala zapojit rozum, napnout poslední zbytky sil, a odešla. Ze vztahu, z bytu a ze života svého muže. Dokázala se postavit manipulaci, ponižování a výhrůžkám. Poslední kapkou bylo, když na ni manžel vztáhl ruku při jedné z posledních hádek. V ten okamžik se jí před očima přehrála celá tvrdá realita žitého vztahu, ve kterém zůstávala. Přesto tady její cesta s manipulací v partnerství neskončila.
Věnovala nějaký čas sobě a své práci. Velmi brzy si našla nového partnera, který byl jiný než její bývalý manžel. Vstřícnější a pozornější. Po pár měsících Jana zjistila, že znovu čelí manipulaci. „Nemůže“ chodit za kamarádkami, být někde déle a nedat o sobě vědět, nebrat telefon. Posléze přišly výčitky a výslechy.
Čím to, že i když dokázala opustit manžela, rozpoznala manipulaci a našla sílu nezdravý vztah opustit, je v tom kole znovu?
Rozpoznat manipulaci nepomáhá
Pro skutečnou transformaci potřebujeme udělat mnohem více. Snášení a tolerování manipulace je jen symptom. Jako zarudlé místo na kůži, kde je o kus hlouběji chronický zánět. Je jasné, že pokud se chceme vyléčit, potřebujeme najít ten skrytý zánět a uzdravit jej. V rámci partnerských vztahů je tím skrytým zánětem naše specifické, nezdravé vnitřní nastavení.
V případě klientky Jany to byl vztah s mámou. Pro ni jako dítě to byl první vztah, který formoval její nastavení do všech následujících vztahů. Často zažívala nepřijetí. Jana si zvykla na to, že ji matka nepřijímá takovou, jaká je. Opakovaně pro ni nebyla dost dobrá. Máma ji srovnávala s kamarádkami a očekávala, že bude průbojnější. Pokud se Janě dostalo ocenění, tak pouze u nejlepších výkonů. Jana musela být neustále lepší a lepší, pak jí máma věnovala pozornost. Velmi zjednodušeně byl její vzorec lásky, který si odnášela do života, tento:
Láska = bij mě, ponižuj mě, nerespektuj mě a občas mi řekni, že mě budeš mít rád/a, když…
O svých vzorcích nevíme, protože jsou podvědomé. Jana věděla, že její dětství bylo těžké. Bylo to už dávno a některé situace raději vytěsnila. Z domu odešla, když jí bylo 18, a postavila se na vlastní nohy. Bydlela u partnera. Ten byl totiž jediný, kdo jí rozuměl a utvrzoval ji v tom, že to s matkou nešlo vydržet. Jak se její příběh vyvíjel dál, asi tušíte. Nesla si v sobě nastavení, o kterém nevěděla a které ji silně táhlo k někomu, kdo ji ponižoval a projevoval jí podmíněnou lásku. Tedy: „Budu tě mít rád, když…“
Změna neleží v hlavě, je hlouběji
Pokud takový život nechcete žít, potřebujete udělat hlubokou vnitřní změnu. Změnit vnitřní kvalitu, která ovšem neleží v hlavě. Proto vám nepomůže, když si přečtete tento článek a uvědomíte si, že je o vás. Nepomůže ani, že budete litovat, že svůj život právě takto žijete. Informace není transformace, ta se děje hlouběji.
Vnitřní transformace se může odehrát jen na úrovni vašeho těla a emocí. Jak ale taková hluboká změna vypadá? Pojďme si ji přiblížit na příběhu Jany.
Udělej to za mě
Ještě dřív, než Jana vstoupila do manželství a následně do terapie, si udělala zajímavou zkušenost. Tato zkušenost ukazuje, že si Jana v sobě nese nezdravé nastavení už dlouho. Nevěří si a čeká od druhých, že jí ukáží, kudy dál. Chvíli po škole si nebyla jistá vlastním výběrem partnerů, a tak požádala o pomoc kamarádky. Věřila, že budou mít lepší oko, které se vyhne manipulátorům. Kámošky se role ujaly a seznámily ji s několika hodnými muži. Ti jí ale nevyhovovali, protože pro ni neměli jiskru. I přesto s jedním z nich setrvávala téměř rok. Bohužel, její sebedůvěra utrpěla i tady. Sama se mnohokrát přistihla, jak proti partnerovi neustále něco má. Vytáčela ji jeho pozornost a že se jí neustále na něco ptá. Postupně jí k hádce stačilo, že se zajímal, jak se cítí.
Sama si vývoj vztahu vyčítala a brečela, jak je strašná. Nemohla si ale pomoci. Utvrdila se, že ona je ta špatná. Zanedlouho stačilo, aby jí neznámý muž v baru řekl, že má tlustý zadek. Podíval se jí zblízka do očí, stiskl jí ruku, až to zabolelo. Byla to láska na první pohled. Následně manželství, ze kterého Jana dokázala na začátku našeho článku odejít.
Začít u sebe
Přesně tohle Jana v terapii udělala. Na začátku si nejdříve musela přiznat několik nepříjemných věcí o sobě. Jen pravda totiž dává možnost rozvíjet se dál. Šlo o skutečnosti, kterým se celý svůj život vyhýbala. Zjistila třeba, že je úplně stejná jako její máma. Ta ji ponižovala, ubližovala jí, chtěla po ní, aby byla podle jejích představ. Jana tohle dělala sama sobě.
Úplně stejně. Možná s ještě větší důkladností, protože se sebou byla neustále. Trvalo několik sezení, než se z pouhého pochopení stalo něco hlubšího. Místo lítosti v sobě cítila smíření. Potom Jana při dalších sezeních poznala, že její odchod z domu, který zářil dospělostí a samostatným životem, je ve skutečnosti něčím úplně jiným. Obyčejným útěkem a skokem do náruče někoho podobného jako její máma. Jejího partnera.
Tak na sebe vršila další a další uvědomění o svém životě. V hlubinných technikách byla Jana vedena k tomu, aby si byla schopna stejně dobře zpracovat i své emoce. Tak, aby to v ní žádné výbuchy vzteku, lítosti nebo smutku nevyvolávalo. Stejně jsme pracovali i na úrovni těla. Kde na začátku byl stažený hrudník a knedlík v krku, na konci sezení mohla volně dýchat.
Jenže odstranit to, co brání růstu, nestačí
Je to, jako když máte ruku v sádře několik let. V případě Jany asi 28 let. Potom, když se sádra rozřízne, tak ruka není schopna pohybu. Klouby jsou zatvrdlé, šlachy zkrácené a svaly atrofované. Je potřeba zdravě rozvinout nepohyblivé a bez života. Jednoduše vrátit život tam, kde dřív neproudil. Je třeba dát do života zdravé maličkosti.
I semínko v hlíně potřebuje zalévat
Zdravé maličkosti umí změnit naši vnitřní kvalitu trvale. Pokud v sobě uděláme vnitřní posun, tak se změní něco uvnitř nás. Pokud posun neukotvíme ve svém životě, tak je to jako zasadit semínko do hlíny a nezalévat. Nikdy nevyroste, nezesílí a nebude přinášet plody. V případě Jany to byly každodenní maličkosti.
Nově se k sobě chovala s respektem, láskou a se zájmem o sebe. Když je unavená, tak si na chvíli sedne. Dřív si to celou dobu vyčítala. Dovedla sedět, jen když něco dělala. Volala kamarádce, pila kávu nebo vyřizovala e-maily do práce. Dnes si s láskou k sobě na půl hodiny sedne a nic nedělá. Jen kouká z okna. Nebo poslouchá hudbu. V terapiích jsme postupně zpracovali její emoce a vztah k tělu. Učila se k sobě být laskavější než dřív.
To je několik kroků Jany, které ji dostaly do jiné vnitřní kvality, než jakou žila předtím. Troufnu si tvrdit, že manipulátora by už rozeznala a do svého života ho nepustila. Očekáváte v následujících řádcích šťastný konec?
Mít hotovo znamená smrt
Jana se naučila fungovat sama s láskou k sobě. Vzhledem k tomu, jaké měla nastavení dřív, se jedná o velkou změnu. Když jí do života přišel nový partner, znovu se ozvala a její vzkaz zněl zoufale. „To jsem se sebou fakt nic neudělala? Jak to že to, co mi fungovalo, když jsem byla sama, nefunguje, když jsem s ním?“
Život má mnoho úrovní, a když se rozvineme v jedné, vstupujeme zároveň do nové kvality, kde jsme na začátku. Jana si do svého života už nepřitahuje manipulátory. Aktuálně je na začátku nové kapitoly a nové kvality svého života. Proto se Jana pro nového stávajícího partnera vzdala všeho, co jí dobře fungovalo. Ještě si neumí zcela udržet své hranice, má se v životě ještě co učit. Jako my všichni. A to je v pořádku. Život je cesta kupředu. Naše cesta.
Tak to prostě je. Život je jako obří kartotéka. Když dosáhneme nové kvality, otevřou se další a další šuplíky, které jsme předtím neviděli. V životě není nikdy hotovo. Když jsme sami a vstoupíme do partnerského vztahu, tak se potkáme s věcmi, které jsme v sobě do té doby neznali. Stejně je to s dalšími obdobími v životě, jako když se nám narodí děti, přijdeme o životního partnera nebo cokoliv dalšího. Je to v pořádku.
Život je cesta kupředu
Proto se Jana rozhodla pokračovat v terapii. Nic nekončí. Dokud se máme ochotu vyvíjet, růst a měnit. My vám přejeme, ať vám změna vaší vnitřní kvality do života přináší lepší a zdravější plody.
Kolo životní rovnováhy
Než se vrhnete do dalšího pracovního listu, nejprve si pozorně prohlédněte kolo životní rovnováhy na obrázku níže. Udržovat život v rovnováze je velmi důležité, protože pokud jsme v životě pevně zakotveni, nehne s námi žádný manipulátor. Kolo životní rovnováhy vám pomůže objevit nejslabší článek, díky kterému vás manipulátoři vodí jako pejska na vodítku.
Podobné kolo rovnováhy si nyní můžete vytvořit v následujícím pracovním listě.
- Zdraví – Vyjadřuje, jak jsme spokojeni se svým zdravím.
- Kariéra – Vyjadřuje, jak hodnotíme svou kariéru.
- Finance – Vyjadřuje, jak jsme spokojeni se svou finanční situací.
- Partnerství a další vztahy – Vyjadřuje, jak vnímáme vztahy s druhými lidmi.
- Rodina – Vyjadřuje, jak jsme spokojeni s rodinnými vazbami a vztahy.
- Přátelé – Vyjadřuje, jak hodnotíme vztahy s přáteli.
- Koníčky a zábava – Vyjadřuje, jak jsme spokojeni se svým volným časem.
- Fyzické prostředí – Vyjadřuje, jak hodnotíme fyzické prostředí, náš dům, auto, elektroniku, atd.)
- Komunita kolem mě – Vyjadřuje naši spokojenost ve společnosti lidí, ve které trávíme svůj čas.
- Spiritualita a duchovno – Vyjadřuje, jak vnímáme svou spiritualitu, zda věříme v něco, co nás přesahuje, nebo v něco, co dává životu smysl.
Zbavte se pocitu viny
Nyní si představíme několik nejčastějších limitujících přesvědčení, kterým možná věříte, a manipulátor vás díky tomu ovládá přes váš pocit viny. Je to díky tomu, že pod těmito přesvědčeními jsou ukryta vaše nejhlubší vnitřní zranění. Proto když s vámi tato přesvědčení rezonují a věříte, že na nich není nic špatného, může to ukazovat na vaše skryté emoční zranění ukryté pod tímto přesvědčením. Jen pro pořádek – limitující přesvědčení je to, čemu o sobě věříme. Čemu věříme o lidech, situacích.
Příklady:
- mít neustále dobře uklizeno je normální
- život má smysl, jen když ho žiju pro ostatní
- je sobecké myslet sám/sama na sebe
- nemůžu zklamat nebo ublížit druhým tím, že řeknu NE
- partnera nemůžu opustit (to se nedělá, shořím v pekle)
A teď to nejlepší. Pojďte si uvědomit, jak ta přesvědčení, která s vámi rezonují, slouží:
- k naplněnému a radostnému životu
- k tomu, že se cítím svobodně, bez tlaku
- jsem zdravý člověk
- k tomu být sám sebou (být přirozený, autentický)
Teď společně vytvoříme zdravou základnu pro to, abychom se od zoufalství posunuli ke zdravé vnitřní síle a sebevědomí.
Co jste si o své situaci ještě nepřiznali, jinými slovy, kde si lžete do kapsy a co si lakujete na růžovo? Aby to nebylo tak obecné, pojďte se soustředit na tuto otázku. Kdyby se váš partner vůbec nezměnil… Co by to pro vás znamenalo, co byste si museli přiznat
- Co by se muselo stát (nebo opakovat), abyste svého partnera definitivně opustili?
- Co se právě teď ve své situaci bojíte udělat?
- Které nové dovednosti se potřebujete naučit, abyste…
Kdo je Vítězslav a Tereza
Máma tří kluků. I to je Tereza Jarkovská, která vystudovala psychologii a andragogiku. Její vášní je koučování vztahů, kde patří mezi vyhledávané profesionálky v oboru. Její kolega Vítězslav Čadra vystudoval psychologii a management a od roku 2002 se jako certifikovaný psychoterapeut věnuje zejména hlubinné psychoterapii. Jeho oblíbená témata jsou životní rovnováha, rozvoj osobnostního potenciálu a partnerská sexualita. Vítězslav s Terezou a s dalšími kolegy přiná‑ šejí své zkušenosti v nové knize Opravdový život.
