Všechno v životě může být a mělo by být příležitostí se poučit. Před několika týdny mi zavolali z atletického oddělení mé alma mater, Oral Roberts University. Chtěli mě pozvat, abych udělal první nadhoz ve finálovém zápase baseballové sezóny proti státní univerzitě ve Wichitě. Na tuto výzvu jsem měl dvě okamžité reakce. Nejprve jsem byl poctěn, že mě požádali, abych hodil první nadhoz; ale zadruhé jsem se cítil ochromen strachem. Představa, že jako slepec vystupuji na nadhazovací kopec před zraky přeplněného stadionu na začátku finálového utkání 1. divize, abych odehrál úvodní nadhoz, vypadala neskutečně a děsivě. Vzhledem k tomu, že od mé účasti v malé lize na základní škole uběhlo už několik desítek let, nebyl jsem si jistý, zda bych baseballový míček uměl hodit, a jako slepec jsem si už vůbec nebyl jistý, kam jej vlastně hodím.
Moje první myšlenka poté, co jsem se cítil jak polichocen, tak vyděšen, byla odmítnout. Ale vždycky si vzpomenu na slova mého velkého přítele a učitele, trenéra Johna Woodena: „Věci, které si myslíme, že můžeme udělat, bychom udělat měli. A ty, kterých se bojíme, udělat dokonce musíme.“ Trenér Wooden mi vysvětlil, že vítězství i prohra se stávají návykem, a pokud se řídíme strachem, může brzy ovládnout celý náš život.
Věřím, že každé rozhodnutí by mělo být učiněno na základě faktů, nikoli frustrace, únavy nebo obzvlášť strachu. Můj přítel, legendární autor a mluvčí Zig Ziglar, byl rád, že slovo „strach“ prolomil, když použil každé písmeno anglického slova jako akronym: F.E.A.R. Zig to popsal jako False Evidence Appearing Real neboli falešné důkazy, které se jeví jako reálné. Ať už jsou hrozba či strach reálné, nebo ne, pokud jim uvěříme, stanou se nakonec součástí naší reality.
Všichni jsme někdy měli možnost zhlédnout děsivý film. Ačkoli bez pochyby víme, že je to jen film a všechno jsou to jen herci, jakmile se ponoříme do děje, naše mysl začne přijímat tuto iluzi pravdy do té míry, že se zvýší naše tepová frekvence, zrychlí se dech a my zažíváme reálné fyzické dopady. Způsob, jak dočasně řešit tento strach, je jednoduše film vypnout, ale způsob, jak trvale odstranit tento strach, je postavit se mu a připomínat si po celou dobu, že se jedná o herce a nic z toho není reálné.
Za svůj život jsem souhlasil, že vystoupím na několika živých show na Broadwayi, zahraji na klavír pro arénu plnou lidí, vystoupím v sedmi filmech a teď že hodím první nadhoz na baseballovém zápase. A pokud jste zvědaví, jak můj debut dopadl, tak na slepého chlápka to šlo docela dobře. Podařilo se mi to hodit na střed, jen trochu níž. Díky velmi rychlému a talentovanému mladému chytači jsem však vypadal lépe, než jsem si zasloužil.
Každopádně moje konečné skóre bylo Jim: 1, strach: 0.
Jak půjdete tímto dnem, odstraňujte strach ze svého života. Dnešek je ten den!
Jim Stovall
Zapůjčeno z knihy Svět očima Jima Stovalla, dostupné exkluzivně v programu Myšlením k bohatství. Více informací o programu Myšlením k bohatství, jehož součástí je také film natočený podle slavné knihy Napoleona Hilla, získáte po kliknutí zde.