„Ani to nezkoušej, nebude to fungovat.“ Tímto výrokem se už nechaly odradit od svého nápadu miliony lidí po celém světě. Pořád se ale našla hrstka těch, pro které nebylo rozhodující, co jim říkají druzí, ale jen to, co si myslí oni sami. Podívejme se na dva různé příběhy lidí, kteří si věřili natolik, že je nikdo a nic nemohlo odradit od jejich vlastní cesty.
Vše se děje pro mé dobro
V minulém článku jsme se seznámili s příběhem Mary Kay Ash a nyní se seznámíme s dámou, která její firmě zasvětila podstatnou část své kariéry. Barbora Chuecos nastoupila do Mary Kay pro Česko a Slovensko v roce 2000 na pozici marketingové manažerky. O rok později dostala nabídku vést pobočku pro obě země. Společnosti se v té době příliš nedařilo, hledala vlastní identitu a nový přístup k rozvoji na česko-slovenském trhu. Nebyla to lehká situace. Naskočit do firmy v tomto okamžiku vyžadovalo obří porci odvahy a odhodlání.
Když zvažovala nabídku z Mary Kay a rozhodovala se, zda odejít ze stávající pozice v jiné společnosti, kolegové ji od toho zrazovali: „Nechoď do přímého prodeje, z něj už se nikdy nemůžeš vrátit zpět do normálního byznysu.“ Barboru to ale v žádném případě neodradilo, ba právě naopak. Chtěla si na vlastní kůži zkusit, co přímý prodej obnáší. Že to bylo správné rozhodnutí, to je v současnosti už zcela bez debat.
V roli generální ředitelky společnosti vytrvala až do roku 2019. Barbora z firmy odešla, aby mohla trávit maximum času se svým synem. „Je to právě on, kdo mi pomáhá žít život naplno a smysluplně, možná i proto, že má autismus. Kromě péče o syna se věnuji spolu s manželem neziskové organizaci Autismus jako dar,“ zmiňuje Barbora Chuecos na webu Českého rozhlasu, kde mimo jiné moderuje svůj vlastní pořad. Pod jejím vedením se počet kosmetických poradkyň v Mary Kay rozrostl z jednoho tisíce na obdivuhodných 20 tisíc.
Ale její kariérní postup rozhodně nebyl tak hladký a snadný, jak se to na první pohled může zdát.
Pochybnosti kolegů byly pouze začátek. „Když jsem nastoupila na pozici generální ředitelky a zjistila, jak na tom firma ve skutečnosti je, trochu mě to vyděsilo. Byli jsme před zavřením. Dokonce trhy, které na tom byly i lépe než my, už naše centrála v Dallasu ukončila. My jsme ještě dostali šanci. Sama dnes stále nevím proč,“ líčila Barbora v roce 2018 na prvním ročníku naší konference Tajemství obchodu. Odmítnutí a překážek potkala na své kariérní cestě opravdu hodně. Sama Barbora k tomu říká toto: „NE je takový náš strašák, skoro všichni se toho bojíme a cítíme se špatně, když nám někdo řekne NE, v práci i soukromí. Ale ti nejúspěšnější a nejšťastnější si jdou za svým přes mnoho zamítnutí.“
A jakým způsobem se Barboře podařilo postavit firmu na nohy? „Nejprve jsem se potkávala s našimi poradkyněmi, abych zjistila, proč se nám nedaří růst. Vlastně jsem se jich ptala na docela obyčejné věci. Jak se jim ve firmě líbí, co by chtěli změnit a podobně. Když jsem se jich zeptala, proč se jim nedaří rozšiřovat síť poradkyň, slyšela jsem například: „Víš, tady v Praze je to těžké. Těch firem je tady hodně a ženy už nechtějí dělat přímý prodej a živit se kosmetikou. Leda tak někde na malém městě, tam by to fungovalo.“ Barbora přidala historku, jak se vypravila na Moravu, aby se tamních poradkyň zeptala na to samé. A odpověď? „Víš, tady ta Mary Kay nepůjde, tady je to pro lidi moc drahé, to je tak někam do velkého města, tam to bude fungovat.“ Nepřijde vám to úsměvné? Je jednoduché říct důvody, pro které nemůžeme uspět, ale vzácné najít způsoby, jak úspěchu dosáhnout. To věděla i Barbora Chuecos.
Naučila se to z knih, a to od té nejpovolanější – Mary Kay Ash. „Ve svých knihách a videích pořád mluvila o tom, že každý problém znamená příležitost a že každá krize tvoří příležitost. Já už jsem si to povýšila tak, že vše, co si myslím, že je jen trochu špatné, i kdyby to měla být jen krátká myšlenka, tak se na ni mohu dívat jako na příležitost. I díky tomu, co jsem se naučila od Mary Kay Ash, vzniklo moje životní motto: Vše se děje pro mé dobro.
Tip:
Jak již bylo řečeno, Barbora Chuecos byla první řečnici na konferenci Tajemství Obchodu v roce 2018. Ve svém vystoupení měla ještě jedno poselství: „Každý úspěch začíná dvěma přesvědčeními – že dnes může být lépe než včera a že je v mých silách to dokázat.“ Líbil-li se vám tento příběh a myšlenky v něm, potom se vám jistě bude líbit i záznam z celé konference, který si můžete prohlédnout po kliknutí zde. Video se zobrazí po zadání hesla IMP22_01.
4 tipy, jak překonat odmítnutí podle Barbory Chuecos
1. Řekněte si, co vlastně chcete
To je úplný základ a bez toho se vám nikdy nepodaří překonat všechny překážky, které vám osud postaví do cesty. Stanovte si, co chcete dělat, jaký je váš cíl a proč toho chcete dosáhnout. Pomáhá i to, když si napíšete, v čem jste dobří a co vše umíte. Pracujte se svými myšlenkami.
2. Co se stalo v minulosti, to už nezměníte
Nenechte se ovlivnit myšlenkami, které vám říkají, že to nezvládnete nebo že to neumíte. Neobviňujte se pořád dokola. Z předchozích nezdarů si vezměte poučení a udělejte z toho to nejlepší, co situace dovolí.
3. Zvolte ten správný úhel pohledu
Ke všemu se dá přistupovat z více stran. Vyberte si ten úhel pohledu, který je pozitivní a pozvedne vás, ne ten, který vás „přitluče k zemi“. A nezapomeňte, že tohle lze aplikovat na každou pracovní i životní situaci.
4. Neberte si to osobně
NE znamená pouze NE. Není to útok na vaši osobu nebo vaše schopnosti. Znamená to prostě, že se někomu nelíbil váš návrh. Jděte dál. Přes každé NE se jednou dostanete k ANO.
Od řidiče limuzíny k podnikání
Pracoval jako řidič limuzíny a vozil především náročné klienty. Prakticky dvacet čtyři hodin sedm dní v týdnu byl Damien Thorn na příjmu. Když uprostřed noci zazvonil telefon a klient potřeboval rychlý transfer na letiště, Damien vyskočil z postele a sedal do auta. Ročně najezdil desítky tisíc kilometrů a podobný životní styl jeho zdraví příliš neprospíval. „Špatné jídlo bylo velkou daní za tento uspěchaný život. Už mě nebavilo končit s bagetou v ruce u benzínky nebo rychlou zastávkou u nějaké fastfoodu. Chtěl jsem jíst zdravě, ale neměl jsem možnost tomu věnovat příliš mnoho času. Jídlo ze shakeru pro mě ale nebyla cesta, protože převážná většina těchto jídel obsahuje jen lacinou a ne zrovna kvalitní sójovou bílkovinu, a to nebyla cesta, kterou jsem se chtěl vydat.“
Jak se říká, když objevíš problém, který může mít i někdo jiný, máš i podnikatelský nápad, záleží jen na tom, jak velký bude tvůj trh. Damiena však nehnala touha jen po vlastním podnikání, především chtěl vyřešit svůj problém. Proto se začal zajímat o kategorii nutričně hodnotných jídel. „Už od začátku jsem nechtěl jen nějakou svačinku. Chtěl jsem plnohodnotné jídlo v maximální kvalitě a s přidanou hodnotou, které je schopno mě zasytit i na několik hodin. Nepotřeboval jsem jen dobít baterky, než přijde čas oběda. Moje jídlo mělo být jako palivo na tryskáč. Všichni mi říkali, že nic takové udělat nejde, ale to já nemohl vědět,“ krčí Damien rameny, ale přitom se usmívá, protože v ruce drží výrazně oranžový sáček s nápisem RISTRE. To, co mu všichni říkali, že není možné vyrobit, držel ve své ruce.
Před pár lety měl pouze nápad. Damien přesně věděl, CO chce udělat, a znal také svoje PROČ. Mělo to být plnohodnotné jídlo s vyváženým poměrem sacharidů, opravdu kvalitních bílkovin, vlákniny a zdravých tuků, které by mohl mít vždy u sebe, aby mohl jíst rychle, zdravě a pohodlně. Jediné, co mu chybělo do jeho skládačky, bylo JAK. „Připadal jsem si trochu jako pejsek a kočička, když vařili dort. Zajímal jsem se o superpotraviny a nutričně vyváženou stravu, a tak nějak jsem všechno míchal dohromady. Pak mě ale ještě napadlo, co kdybych do svého jídla přidal i všechny ty pilulky, vitamíny a doplňky stravy, které zobu každé ráno?“ Na to už potřeboval odbornou radu, a tak zašel za potravinářskými technology.
Damien chtěl zjistit, jak převést svůj nápad do reality, a zde poprvé narazil. „Všichni mi říkali, že je to příliš komplikované, než aby to mohlo ve skutečnosti fungovat,“ usmívá se, protřepe oranžový sáček, otevírá černé víčko a podává mi ho se slovy: „Zvu tě na oběd. Ochutnej, tohle je s příchutí čokolády.“ Trochu nejistě jsem si vzal Damienovo RISTRE do ruky a ochutnal jakousi tekutou hmotu. Vůbec jsem netušil, co čekat, ani jakou má ta hmota barvu. Zajímavý pocit, ale chuť byla překvapující. „Ty jo, to je docela dobré, to jsem fakt nečekal, když jsi mi řekl, co všechno za dobroty v tom je. Většinou to, co je moc zdravé, zas tak dobře nechutná. A jak to, že to teda funguje, když ti všichni říkali, že to nejde?“ zeptal jsem se Damiena a s chutí jsem pokračoval v obědě. Přišel opravdu vhod, bylo už půl jedné a od snídaně jsem zase nic nejedl. Mám na to jen klasickou výmluvu – nebyl čas.
„Znáš tu hlášku: ‚Nikdy neříkej, že něco nejde udělat, protože se určitě najde blbec, který neví, že to nejde, a udělá to‘?“ zeptal se mě Damien a já jen s úsměvem přikyvoval. „Nuže, tak já jsem ten blbec. Prostě jsem se nenechal odradit a věřil jsem svému nápadu. Sám na sobě jsem zkoušel chutě, kombinoval různé varianty a přidával potraviny, které v sobě mají to, co chci dávat svému tělu. Než jsem to pustil do prodeje, tak jsem dva roky RISTRE testoval na sobě a neustále se radil s nutričními specialisty, abych produkt dotáhl k dokonalosti. Hlavně jsem chtěl, aby to bylo celé nutričně vyvážené. Dva roky jsem ho téměř denně jedl k snídani a obědu a jak vidíš, tak to opravdu funguje.“ A jak se zdá, měl pravdu. Než jsem však nechal Damiena odejít a poděkoval mu za oběd, napadla mě otázka: Rozjet potravinovou výrobu potřebuje pořádnou investici, kde na něco takového vezme řidič limuzíny peníze?
Damien přikyvuje a usmívá se, pravděpodobně mu hlavou proběhlo množství schůzek, které musel podniknout, než dotáhl svůj produkt do takové formy, kdy jej mohl uvést na trh. „Nemáme svoji výrobu,“ říká vesele, „to by byla opravdu příliš vysoká investice. RISTRE si nechávám vyrábět v potravinářských firmách v Česku. V jedné firmě připraví směs a ve druhé to zpracují a naplní na lince do obalů. Samozřejmě je to potravina, takže vše musí být schváleno hygienou. Testovat to nechávám v potravinových laboratořích ve Švýcarsku.“ Dobře, to chápu, a co ty peníze? „Na rozjezd firmy se mi podařilo získat peníze od klienta, pro kterého jsem po Evropě začal rozvážet obytné vozy. To byla taky změna, přesednout z limuzíny do obytňáku, ale vlastně se mi to líbí víc. Při práci hodně létám po Evropě a cestuju a u toho rozjíždím vlastní podnikání s RISTRE. Zatím jsme pořád v plenkách, ale pozitivní reakce od lidí, kteří si to kupují opakovaně, mi dělají radost. Máme tam například i vojáky, sportovce i zdravotní sestry. Jediné, na co si ženy občas ztěžují, je, že je ta porce až příliš velká, že to nemohou najednou sníst. To ale není problém, mohou to mít otevřené a jíst klidně celý den.“
Před odchodem však Damien nezapomene zmínit, že není žádný fanatik a sám už jí své RISTRE hlavně, když nemá moc čas, hlavně ráno, kdy si rád přispí a pak často snídá v autě. „Samozřejmě že během dne potom jím normální uvařené jídlo, stejně tak rád posedím s přáteli v restauraci a dopřeju si klidně sklenku vína nebo nějaký dezert. Pro mě je RISTRE opravdu jen alternativa pro případy, kdy není jiná varianta zdravé stravy. Sám bych byl rád, aby k tomu tak přistupovali i naši zákazníci a třeba se naučili vnímat RISTRE jako rychlou, zdravou a pravidelnou snídani, co zasytí na celé dopoledne.“ A měl pravdu. Když jsem spořádal svou obědovou porci, celé odpoledne jsem neměl pocit hladu. Často se mi stává, že když se v práci dostanu do flow, tak zapomenu na jídlo a pak mě překvapí hlad. Sám jsem dřív nevěřil, že je možné najít řešení, ale s tím už asi Damiena nepřekvapím.
Experiment na závěr
„RISTRE bylo od počátku koncipováno nejen jako kvalitní alternativa jídla, ale také jako možnost pohodlně konzumovat superpotraviny a doplňky stravy. Jsou to právě tyto ingredience, které tvoří podstatnou část nákladů na jeho výrobu. A tak mě přirozeně zajímalo, kolik by tyto suroviny stály zvlášť kupované a konzumované ve stejných dávkách, jako kdybyste jeden měsíc snídali každý den jeden sáček RISTRE. Jako vzorový nákup jsem použil e-shop Pilulka.cz a v dané kategorii vybral z nejprodávanějších výrobků.
Jednalo se o vlákninu inulin a psyllium, chia semínka, rybí olej, mořský kolagen, ginkgo biloba, ostropestřec mariánský, reishi, zázvor, guaranu, kreatin, DMAE, kyselinu hyaluronovou, koenzym Q10, vitamin D3 (2000 iu) a K2, multivitamín a mořské minerální látky. Mimo Pilulku jsem započítal pouze česnekovou tinkturu od českého výrobce Allivictus, kterou používáme i do RISTRE.
Celkem by mě tyto doplňky na jeden měsíc stály 5 100 Kč. Pokud bych to samé zkonzumoval v RISTRE formou snídaně, bude mě to stát přibližně 3 000 Kč. Ale v tom bych měl i vydatnou snídani. Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, důležité je dlouhodobé používání, které povede ke zlepšení vašeho střevního mikrobiomu, a tím i k požadovanému vlivu na vaše zdraví.“
Damien, zakladatel RISTRE
Tip:
Zajímalo by vás, co vše Damien namíchal do svého jídla? Kompletní složení celého RISTRE by zabralo pár stránek tohoto magazínu. Všechny ingredience můžete objevit v brožuře po kliknutí zde.