Optimisté žijí prokazatelně veselejší, šťastnější a bohatší život. Toto tvrzení pro vás jistě není žádnou novinkou a dokládá jej na základě svých studií nejen Martin Seligman.
Jeho práci jsme se již věnovali v předchozím článku. Napadlo vás ale někdy, kde optimisté berou neustále svou energii? Jak je možné, že jsou schopni pořád vidět svět skrze růžové brýle? Našli snad nějakou zkratku ke štěstí? Jednu takovou zkratku zmiňuje i sám zakladatel oboru pozitivní psychologie. Martin Seligman definoval model PERMA, díky kterému budete mít vždy dost energie pro lepší zítřky.
Jak vzniklo pozitivní myšlení?
Martin E. P. Seligman je označován za jednoho z nejvíce citovaných psychologů moderní historie. K naučenému optimismu se dostal skrze výzkum depresí, který započal už v 60. letech minulého století. Jeho pokusy bychom dnes mohli označit minimálně za kontroverzní a věřím, že mnoho ochránců zvířat už Seligmana za jeho elektrošoky, které dával psům, krysám a dalším zvířatům, už dávno odsoudilo. Zkusme ale přestat soudit a pohlížet na jeho výzkum z dnešní doby a pojďme si říct, k jakým závěrům ve svém výzkumu dospěl.
Seligman ve svých studiích došel k závěru, že pokud jsou lidé i zvířata po dostatečně dlouhou dobu vystavení negativním okolnostem v prostředí, kde nemají možnost nic ovlivnit, tak se naučí s negací žít a současně ztrácejí ambice cokoliv zlepšit. Seligman se řadu let zaměřoval na výzkum depresí a lámal si hlavu, proč s narůstajícím blahobytem roste ve společnosti spotřeba antidepresiv. Ve svých zjištěních došel k závěru, že se v mnoha případech jedná o naučenou bezmoc. Lidé nejsou schopni vidět, jakým způsobem lze jejich tíživou situaci změnit, a proto upadají do depresí. Jakým způsobem se ale mohou lidé depresí zbavit? Klíčový okamžik ve výzkumu nastal až při jednom náhodném setkání, kdy si Seligman uvědomil, že stejně jako se mohou lidé naučit bezmoci a pesimismu, tak se naopak mohou naučit také optimismu. A tak vznikl nový obor pozitivní psychologie, za jehož zakladatele je označován právě Martin Seligman.
Svou knihu Naučený optimismus vydává v roce 1990 a naznačuje v ní, že značné nepochopení psychologických procesů v lidském chování vedlo k přesvědčení, že nedostatek sebelásky je jádrem epidemie úzkosti a deprese. Seligman však ve své knize říká, že sebeláska není cílem sama o sobě, ale pouze měřítkem naší současnosti. Zdravé sebevědomí pak můžeme vnímat pouze jako produkt pozitivních výsledků, a nikoliv jako jejich podmínku. Ve svém výzkumu naučeného optimismu naznačuje, že když se naučíme neoprávněné sebeúctě, když si dovolujeme pochvalu tam, kde není zasloužená, problémy nezmizí. Naučit se optimismu nejde popřením našich podmínek. Být optimistou neznamená předstírat, že výzvy a problémy neexistují. Optimismus je o přijetí současnosti a vzbuzení zvídavosti, díky které budeme mít chuť najít lepší cestu. Příliš mnoho z nás dnes věří, že pozitivní myšlení nás může dostat z nesnází a vyřešit naše problémy. Pokud je však pozitivní myšlení špatně pochopeno a aplikováno do praxe, může sloužit pouze k oddálení deprese.
Tip:
Chcete se dozvědět více o myšlenkách Martina Seligmana? Podívejte se na jeho inspirativní přednášku z konference TED v roce 2004. Věřím, že i po 18 letech budou jeho myšlenky inspirativní. Stačí kliknout zde.
Model PERMA
Jako prezident Americké psychologické asociace (APA) zahájil v roce 1998 Martin Seligman se svými kolegy novou oblast výzkumu. Ta se zaměřila na zvyšování pohody v životě lidí. Svůj výzkum založili na základní otázce. Co je klíčové pro rozvoj naší osobnosti a dosahování životní pohody v době blahobytu? Ve svém výzkumu zjistili, že každý člověk získá štěstí, spokojenost nebo požitek v různé míře, a to v každém z pěti základních pilířů blahobytu. Zmíněných pět pilířů vysvětluje Seligmanův model PERMA, což je složenina z počátečních písmen následujících anglických slov:
Pilíř číslo 1 – Pozitivní emoce
Tento pilíř označuje důležitost dělat v životě věci, ze kterých máme dobrý pocit a které v nás generují pozitivní emoce. Jedná se o emoce jako radost, vděčnost, mír, spokojenost, potěšení, inspirace, naděje, zvědavost nebo láska. Zaměření se na tyto pozitivní emoce v přítomném okamžiku je zásadním stavebním kamenem dlouhodobého štěstí. Pozitivní emoce samy o sobě přispívají k zachování optimismu, čímž nám pomáhají čelit tváří v tvář výzvám nebo jakékoliv nepřízni osudu.
Jak to aplikovat:
Jistě vás už napadlo mnoho aktivit, se kterými zvýšíte pozitivní emoce ve svém životě. Jak často ale tyto aktivity provádíte? Jste schopni se jim věnovat alespoň jednou denně? Nezapomeňte, jak je pro stav vašeho vnitřního světa důležité věnovat se těmto aktivitám, a naplánujte si na každý den alespoň jednu takovou činnost. Nikdo neříká, že se musí jednat o náročné a sofistikované činnosti. Můžete si vybrat jakoukoliv aktivitu, která je generátorem pozitivních emocí. Máte například doma domácího mazlíčka? Jak často si s ním hrajete? Kolik času strávíte hraním se svými dětmi? Co třeba zpívání v autě cestou do práce nebo jen psaní deníku vděčnosti? Podobné aktivity vám mohou zabrat jen 10 minut každého dne, mají však násobný přínos pro nastavení vaší mysli.
Pilíř číslo 2 – Zapojení
Anglické slovíčko engagement si našlo v posledních letech své uplatnění především v online marketingu, kde zkoumáme přímou interakci uživatele s webem a jeho obsahem nebo jen příspěvkem na sociálních sítích. V tomto případě se ale spíš zajímáme o to, jak moc jsme schopni během všedního dne vstupovat do tzv. stavu flow. Tento stav již znáte z předchozích vydání jako stav plynutí nebo zónu optimálního fungování. Flow znamená plně se ponořit do dané činnosti do takové míry, že člověk zapomene na čas a zůstane plně soustředěn na přítomný okamžik.
Jak to aplikovat:
Daří-li se vám každý den vstupovat do stavu flow, pak vám blahopřeji, protože tento klíčový prvek již aplikujete do svého života, a proto nestačí nic jiného než doporučit, ať v tom pokračujete. Pokud máte pocit, že se vám tohoto stavu nedaří pravidelně dosahovat, zkuste se aktivně zaměřit na hledání takových činností. Marian Jelínek v jednom ze svých článků v předchozích vydáních doporučoval tři základní podmínky, které jsou podstatné pro dosažení stavu flow. Chcete-li se o těchto podmínkách dozvědět více, navštivte web Improovio.cz a zadejte do vyhledávače slovíčko „FLOW“.
Pilíř číslo 3 – Vztahy
Rozvoj tzv. sociální inteligence je základem pro smysluplný a šťastný život. Všichni jsme společenské bytosti, které mají potřebu někam patřit. V průběhu historie lidé vždy potřebovali své kmeny, byly klíčové pro přežití. Zkusme se ale zamyslet, jaké jsou naše vztahy v současné době. Nemáte občas pocit, že jsme si se svými blízkými mnohem vzdálenější? Své přátele známe už jen skrze sociální sítě, SMS zprávy a rychlou komunikaci. Nemáte občas pocit, že se z našich vztahů vytrácí upřímnost a emoce? Už v 50. letech německý filozof Martin Heidegger řekl: „Technika zkracuje vzdálenosti, ale oddaluje lidi.“ Jak moc žijete se svými partnery spolu a jak moc vedle sebe? Nezapomínejte, že vztahy nám pomáhají prožívat potěšení, zlepšovat se, cítit se bezpečně, a dokonce i zůstat zdraví.
Jak to aplikovat:
Nezapomínejte trávit více času s lidmi, na kterých vám záleží. Uvědomujte si, kolik času jste duchem přítomni, když jste vedle svého partnera a přátel, a kolik času jen tupě zíráte do svého mobilního telefonu. Současná doba soutěží o naši pozornost. Sociální sítě, televize a zpravodajství se nás snaží obrat o naši přítomnost. Těchto vjemů už je tak velké množství, že není jednoduché jim odolat. Můžeme si však sami vědomě zvolit, zda se chceme o svou pozornost nechat okrádat, nebo ji věnovat lidem, kteří jsou pro náš život důležití. Naplánujte si do svého kalendáře pravidelné setkání s přáteli a dejte si společné pravidlo bez mobilu. Stanovte si se svým partnerem nebo svými rodiči pravidla používání moderní techniky, když máte mít čas strávený spolu.
Pilíř číslo 4 – Smysl
Jaký je smysl života? Tuhle otázku si lidstvo klade snad celé věky a zatím nedospělo k lepšímu závěru, než že smysl našeho života je takový, jaký mu my sami dáme. Co ale dává smysl vašemu životu? A co se stane, když z nějakého důvodu o tento smysl přijdete? Přemýšleli jste někdy nad tím? Jen my sami můžeme definovat smysl našeho života, nikdo to za nás neudělá. Pro někoho je smyslem výchova dětí, pro někoho jiného trénování nadějných sportovců a někdo jiný zase vidí smysl v záchraně planety nebo budování kariéry. Mnoho lidí nezná svůj smysl, a tak jen čekají, co jim život nadělí. Pokud však chcete rozvíjet pozitivní myšlení, potřebujete si sami takový smysl definovat.
Jak to aplikovat:
V souvislosti s hledáním životního smyslu si vždy vybavím knihu od Simona Sinka – Začněte s Proč. Proto pokud nedokážete jednou větou odpovědět, co dává smysl vašemu životu, a nikdy jste se zamysleli nad otázkou, proč každý den děláte to, co děláte, investujte svůj čas do této knihy. Objevíte princip zlatého kruhu, díky kterému si uvědomíte, že podstatné není, CO děláte, JAK to děláte, ale především PROČ to děláte. V momentě, kdy si zvládnete definovat své proč, tak už se stačí jen postarat o to, abyste se svému smyslu života věnovali tak moc a tak často, jak jen je to možné.
Pilíř číslo 5 – Úspěch
Co pro vás znamená slovo úspěch? Je snad měřítkem úspěchu jen to, v jakém jezdíte voze, kolik peněz máte na účtě nebo v jak velkém domě bydlíte? Plnění cílů – pokud je prováděno zdravým a ne příliš posedlým způsobem – přispívá k životnímu štěstí a naplnění. Pravdou ovšem je, že jen 2 % celé populace věnují svůj čas pravidelnému stanovování a vyhodnocování svých cílů. Dosahování cílů vyvolává pozitivní pocit a přináší do života naplnění. Pravidelné sledování a dosahování proveditelných cílů přináší další prvky štěstí. Uvědomte si, že vaše úspěchy mohou být definovány již skrze první čtyři pilíře tohoto modelu. Že můžete plnit cíle jen pro pozitivní emoce, že je to prostředek jak vstupovat do stavu flow, udržovat sociální vazby a naplňovat svůj život smyslem. Úspěch je nám často předkládán společností skrze různé představy. Jaká je ale ta vaše představa opravdového úspěchu?
Jak to aplikovat:
Někteří lidé si stanovují až příliš ambiciózní cíle. Samozřejmě že je dobré umět myslet ve velkém, nejprve si je však potřeba uvědomit rozdíl mezi vizí a cílem. Vizi lze vnímat jako směr cesty životem a většinou přímo souvisí s životním smyslem. Cíle jsou už jen jednotlivé body, které potřebujeme na cestě za životní vizí naplňovat. Začínejte proto vždy u malých cílů, kterých jste schopni dosáhnout, ale které současně vnímáte jako výzvu. Pravidelné vystupování mimo komfortní zónu v nás buduje naši novou osobnost a splněné cíle na cestě za lepším životem nám dávají pocity úspěchu, čímž můžeme aktivně pečovat o zdravé sebevědomí. A nezapomínejte, že zdravé sebevědomí není podmínkou úspěchu, nýbrž jeho produktem. Proto pokud se cítíte neúspěšní, vezměte si jen list čistého papíru a napište na něj všechny výsledky, kterých se vám v životě podařilo dosáhnout. První z takových výsledků může například být už jen to, že jste naučili chodit, běhat, mluvit, psát, počítat.
Nezapomínejte, že není důležité, co dokázali druzí, důležité je, co dokážete vy. I ti druzí začínali jako nemluvňata zabalená v plínce.
„Pravidelné vystupování mimo komfortní zónu v nás buduje naši novou osobnost a splněné cíle na cestě za lepším životem nám dávají pocity úspěchu, čímž můžeme aktivně pečovat o zdravé sebevědomí.“