Máte sami sebe rádi?
Říkáte NE, protože se každý den vidíte v zrcadle o něco starší? Říkáte NE, protože si vyčítáte chyby, kterých jste se kdy dopustili? Říkáte NE, protože vnímáte své nedostatky a rezervy, které nemít, daleko lépe byste se o sebe postarali? Říkáte NE, protože Vám vadí, že Vás život nemá „tak rád jako jiné“? Říkáte NE, protože byste si přáli být někým jiným a žít jeho život? Říkáte NE, protože víte, co chcete, ale nedokážete za tím jít, nevíte jak, připadáte si neschopní a hloupí? Mám pokračovat? Myslím, že to není nutné. Jen bychom marnili čas.
Všechna tato NE lze totiž odstranit. Už jedenáct let každé dva měsíce tomu věnuji samostatný kurz, magazín o sto stránkách, který řeší vždy jeden konkrétní psychologický problém, s nímž se lidé potýkají, a ukazuji způsoby jeho řešení. Přehled všech ještě dostupných FC Kurzů je zde, ostatní jsou vyprodány.
Téma sebelásky je spojené s vydáním Cestou vnitřní síly, kurzem, který je zaměřeno na to, jak si v sobě vyrobit energii, která přestala přicházet zvenčí. Ať už to radost, motivace, síla nebo právě láska. Mnoho lidí nejenže neví jak, ale ani PROČ mít vůbec sami sebe rádi, když je někdo jiný přestal mít rád. Mnoho lidí uvažuje: Jestliže si mě někdo přestal vážit, pak si přece musím přestat sebe vážit i já sám! Jestliže mě někdo přestal mít rád, pak je to důvod přestat mít sebe rád také! Přitom je to naopak. Právě tehdy, kdy nás někdo přestane mít rád, potřebujeme mít rádi sebe. Pokud nikdo jiný kolem není, kdo nás bude mít rád, když ne my?
Zvláštní rozměr této otázce dala Nikola: “Petře, chtěla bych porozumět jedné formě sebelásky. Být šťastná tím, že se o to přičiním. Ale zatím pořád čekám, že štěstí přijde zvenčí. Že se na mě usměje v práci, ve vztahu. Ale čím déle čekám, tím spíše to nepřichází. Práce a vztah jsou pro mě už jedním velkým zklamáním. A já neodcházím – ani z práce, ani ze vztahu –, a už to mě ničí. Petře, proč nedokážu odejít, když nejsem spokojená? Vždyť jsem i podle jiných ‚hezká mladá pracovitá holka‘. Tak čeho se bojím? Proč si nedovedu vytvořit své štěstí, jít si za ním?”
- Děkuji za Vaše dotazy. Těch jsem zde zodpověděl už 553.
- Mé odpovědi obsahují také souhrnné knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2.
Co vytváří Tvoje rozhodnutí?
Kdo poslouchal nebo četl 5 myšlenek Louise L. Hay pro pochopení síly sebelásky, ten si mohl uvědomit, jakou sílu má slovo. Ale ne jakékoli slovo. Záleží na zabarvení, jaké slovu dáváme. A toho se budeme dotýkat i dnes.
Obecně platí: Abychom v životě mohli být šťastní, musejí nám kroky, které děláme, dávat smysl, naplňovat nás. Jenže aby nás kroky, které děláme, naplňovaly, potřebujeme rozhodnutí ve svém životě začít dělat z lásky k sobě, ne ze strachu o sebe. Toto je nejdůležitější pravidlo sebelásky, a já vysvětlím proč.
Mezi rozhodnutími z lásky a ze strachu je fatální rozdíl. Jestliže se bojíme o sebe, pak vnímáme, že jsme ohroženi. Naše pozornost směřuje k tomu, co nás ohrožuje. Tomu se snažíme nějak vzdálit. Utéct před tím, nebo se schoulit jako had. To je statisticky častější. Strneme, zůstaneme, neodcházíme. Snažíme se odolat, vydržet, zvyknout si na to, co nás trápí, a čekat, až se to přežene. Dělat rozhodnutí ze strachu v každém případě znamená dělat rozhodnutí negativní, pasivní. Hlavně abychom se vyhnuli ublížení.
Zato dělat rozhodnutí z lásky znamená dělat rozhodnutí aktivní. Raději vykročit do neznáma než zůstat tam, kde nic není. Naopak ten, kdo dělá rozhodnutí ze strachu, raději zůstává tam, kde nic není, aby „probůh“ jinde nezažil něco horšího. Strach říká: Co když zažiju něco horšího? Ale láska říká: Já si zasloužím něco lepšího.
Soustředíš se na to lepší, nebo na to horší?
V tom je rozdíl mezi láskou a strachem. Láska nás zaměřuje na to lepší. Strach nás zaměřuje na to horší. Dělat rozhodnutí z lásky znamená víc se soustředit na to, co chci. Dělat rozhodnutí ze strachu znamená víc se soustředit na to, co nechci. Ale my, pokud jde o štěstí, se nepotřebujeme bát toho, co nechceme. My, pokud jde o štěstí, potřebujeme uskutečňovat to, co chceme. Nicméně k tomu, abychom začali uskutečňovat to, co chceme, musíme v první řadě sami sebe umět obejmout a opakovat si jednoduché desatero:
- Přijímám to, kým jsem. Možná mám nějaké chyby, ale ty jsou mojí součástí, vytvářejí mou osobnost, i díky nim jsem to já a mám se tak rád.
- Věřím v sebe. I když mám nějaké chyby, vím o nich a dokážu se z nich učit, to znamená stávat se lepším, než jsem.
- Zvládnu víc, než si myslím. Víc, než mi říká můj strach. Ten mě upozorňuje na můj limit, ale můj limit je jenom dočasný. Když udělám to, čeho se bojím, tak nade mnou strach ztratí moc, protože svůj limit posunu. Z toho plyne:
- Co ještě neumím, to se naučím. Tak čeho bych se měl bát?
- Vím, že jsem neopakovatelná bytost. Nikdo není jako já. Nikdo takový nebyl ani nebude. Nikdo jiný tedy ani nepřemýšlí jako já. Necítí jako já. Nemá sny jako já. Nepotřebuje to, co já.
- Potřebuji vedle sebe lidi, kteří si mě budou vážit. Kteří mě budou respektovat, podporovat, povzbuzovat. Kteří přijmou to, kdo jsem. Protože
- Stojím za dobré zacházení. To, že si mě někdo neváží, neznamená, že si mě nebude vážit nikdo. A i kdyby si mě nevážil nikdo, já si sebe pořád vážit budu. A to i proto, že vím toto:
- Zasloužím si to, co chci. Vím, proč to chci i proč je to pro mě důležité. Nedám si to vzít. Potím pro to krev. I proto si to zasloužím. Ale také proto, že:
- Dokážu mít sám sebe rád. Dokážu sám sobě vyrobit dobrou energii, a to třeba i z toho, že:
- Umím se ocenit za to, co už se mi v životě podařilo překonat a kam až se mi dosud podařilo dojít. To, že ještě nejsem v cíli, neznamená, že nejsem na cestě k cíli. Možná to jde pomalu, ale jde to dobře. I ten nejpomalejší šnek, který se sune k cíli, je rychlejší než gepard, který spí nebo ustupuje.
Co chceš mít ve svém životě raději – to horší, nebo to lepší?
Kdo si otevře FC Kurz Cestou vnitřní síly, pochopí, že všechny uvedené psychologické, psychoterapeutické i psychoimunologické metody mají jeden základ: Dělat všechna rozhodnutí z lásky k sobě. Ne ze strachu. A tak, i když Cestou vnitřní síly neotevřete, obecně dělejte všechna svá rozhodnutí z lásky k sobě. To znamená proto, že se máte rádi. Že se máte až příliš rádi na to, abyste v životě byli nešťastní. Pak totiž budete dělat přesný opak, než když se jenom bojíte.
Láska je silnější než strach. Proto také člověk není na téhle Zemi proto, aby se životem „prostrachoval“, ale aby za svůj život někam došel, něco poznal, nějak se naplnil, něco měl rád. Třeba sebe, třeba svůj život. Ale k tomu musí dělat rozhodnutí z lásky. Proto, že něco chce. Proto, že chce pro sebe to nejlepší.
Aby se to stalo ve vnějším světě, musí se to stát nejprve v tom vnitřním. Zjednodušeně řečeno v souladu s Cestou vnitřní síly, udělejte si nejprve radost uvnitř. Dopřejte si naději, že něčeho naplňujícího dosáhnete. Pak se to venku může uskutečnit. Když v to lepší věřit nebudete, tak za tím přirozeně ani nevykročíte a nikdy se to nestane.
- Máte problém se sebevědomím, sebedůvěrou, sebepřijetím či sebeláskou? Zajímají Vás prověřené metody, jak svůj problém vyřešit? Využijte FC Kurz Cestou vnitřní síly, který najdete zde.
- Zajímají Vás inspirativní příklady jiných lidí, kteří si prošli stejným problémem a zvládli ho? Využijte k tomu i FC Workshop Cestou vnitřní síly V PRAXI, který najdete zde.
- Chcete-li oba magazíny, pořiďte si je ve zvýhodněné sadě zde.