5 Pilířů duševní pohody aneb Jak na šťastný a dlouhý život

Hledáte recept na šťastný, bohatý a dlouhý život?

Kdo by nechtěl něco podobného. Otázku životního štěstí a dlouhověkosti řeší lidé už od nepaměti. Pokud toužíte po něčem podobném a možná se vám úplně nedaří něco podobného nalézt, dovolte mi položit jednu otázku. Co vám dává v životě smysl?

Říkáte si, jak souvisí dlouhověkost a životní štěstí se smyslem života? Odpověď můžete hledat v Japonsku na ostrově Okinawa a slovíčku IKIGAI. Japonský ostrov Okinawa je známý dlouhověkostí svých obyvatel. Ne nadarmo se mu přezdívá ostrov stoletých. Žije tam nejvíce stoletých lidí na počet obyvatel na světě. Tento fakt zaujal nejen vědce po celém světě, ale také Jitku Zoderovou, která se po tajemství dlouhověkosti a podstatě slova IKIGAI rozhodla pátrat na vlastní kůži. Pokud by vás zajímalo, co se Jitka dozvěděla o tajemství dlouhověkosti a životním smyslu tamních obyvatel, dovolím si vás odkázat na ukázku článku z tištěného workshopu Sebepoznání základ růstu. Celý článek si můžete přečíst zde.

Jaké je mé IKIGAI?

Protože byla Jitka také hostem mého podcastu, věřím, že pravidelným posluchačům již nemusím dlouze vysvětlovat význam japonského slova IKIGAI. Právě na toto téma jsme se v rozhovoru zaměřili. Pokud vám rozhovor unikl, najdete jej v každé podcastové aplikaci pod číslem epizody 441 nebo přímo pod tímto odkazem.

Pokud bychom chtěli IKIGAI volně přeložit, tak by to mohlo být třeba „důvod ráno vstát z postele“, takže v podstatě smysl (hnací motor) našeho života. A je to právě onen smysl života, čemu vědci přisluhují velkou váhu u dlouhověkosti lidí na zmiňovaném ostrově. I díky tomu se termín IKIGAI do západní společnosti dostal velmi rychle a ještě rychleji si zde našel své místo, a to především mezi různými kouči a dalšími lidmi, kteří se skrze techniky IKIGAI snaží pomoct objevit své silné stránky a smysl života jiným lidem. Možná že jste i vy někde viděli nebo slyšeli o digramu a principu čtyř kruhů. Tento princip nám v zásadě říká, že pokud chceme objevit naše životní IKIGAI, tak bychom si měli položit čtyři základní otázky:

  • Co milujeme? 
  • V čem jsme dobří?
  • Co svět potřebuje? 
  • Co nás uživí? 

Když jsem se poprvé dozvěděl o konceptu IKIGAI, měl jsem úplně jiné představy a očekávání o životě Japonců na Okinawě, než jaká byla realita. Představoval jsem si to jako atrakci. Myslel jsem, že se tam lidé setkávají v jakýchsi centrech a celý den neřeší nic jiného než hledání a držení se svého životního smyslu. Pak jsem se ale dozvěděl, že většina tamních obyvatel o žádném IKIGAI diagramu nikdy neslyšela. A to samé mi potvrdila také Jitka. Ať už v našem rozhovoru, nebo ve článku v tomto workshopu, kde sdílela své zážitky. Když jsem se sám začal o tuto techniku a diagram IKIGAI více zajímat, tak jsem zjistil, že tento (už trochu zprofanovaný diagram) vůbec nevychází ze žádné japonské moudrosti a že se životem ani principy tamních obyvatel nemá příliš společného. IKIGAI je Japoncům přirozený a nemusí nad ním přemýšlet.

5 pilířů

V tištěném workshopu Přepni mysl na lepší život se učíme dívat na život ze všech stran. Nesoustředit se jen na to zlé ani jen na to dobré. Spíše rozvíjet kritické myšlení a hledat harmonii našeho duálního světa. A podobné je to také s japonskou kulturou a zmiňovanou dlouhověkostí. Je totiž dobré si také říct, že Japonci nejsou jen mistry dlouhověkosti. Mají i jiná prvenství a také pro ně mají svá slova. Tak například slůvko KAROSHI, to označuje smrt z přepracování. A Japonci si drží prvenství také v počtu nejvíce umírajících lidí na workoholismus a vyčerpání. Jeden z krásných příkladů, že jakýkoliv extrém škodí a že s ničím bychom to neměli přehánět. Tedy ani se smyslem života nebo jeho hledáním. 

Posluchači mi často píšou, že se jim nedaří smysl života najít. Mají pocit, že jsou spíše unášeni životem, než že by drželi kormidlo své lodi s názvem Život pevně ve svých rukou a byli kapitánem. Když je člověk podobným stylem života unášen až příliš dlouho, tak je jen otázkou času, než vydá veškerou svou energii a dojde k naprostému vyhoření. A když se v tomto kontextu zamyslíme nad životem lidí moderního světa, kde jsme všichni atakováni velkým množstvím informací, možností a povinností, můžeme se potom divit, že roste spotřeba antidepresiv a že čím dál více lidí mluví o syndromu vyhoření?

Že lze smysl života vnímat jako prevenci, a dovolím si říct i jako lék na vyhoření, si všiml také jeden z nejcitovanějších psychologů 20. století a zakladatel pozitivní psychologie Martin Seligman. Ten například ve své knize Vzkvétání mluví o duševní pohodě a zabývá se otázkou, co mohou lidé v moderní společnosti dělat, aby v životě zdravě prospívali. Zmiňuje zde také například model duševní pohody PERMA, kterým jsme se zabývali v tomto workshopu. Jedná se o anglický akronym, představující pět pilířů duševní pohody:

  • P – Positive emotions (pozitivní emoce)
  • E – Engagement (angažovanost)
  • R – Relationshop (naplněné mezilidské vztahy)
  • M – Meaning and Purpose (životní smysl, význam a účel)
  • A – Accomplishment (dosahování cílů a úspěchu)

Až si přečtete o zkušenostech Jitky Zoderové z návštěvy Okinawy, zjistíte, že lidé na tomto ostrově opírají svůj život o pilíře Dr. Seligmana. Ten ve svých studiích vysledoval, že jakmile člověk svůj život staví na zmiňovaných pilířích modelu PERMA, nemá potíže se ztrátou energie nebo depresemi a daří se mu v životě zdravě prospívat. Pro nás je však důležité uvědomění, že každý se může sám rozhodnout, na čem bude svůj život stavět. I když si často myslíme, že zmiňované pilíře ovlivňuje prostředí a lidé v našem okolí, tak jsme to pořád a jen my sami, kdo nese odpovědnost za vlastní život. Proto se můžeme rozhodnout, jak moc se necháme ovlivňovat. 

  • Chybí vám pozitivní emoce?
  • Máte pocit, že jste pořád jen páté kolo u vozu?
  • Vyčerpávají vás vztahy?
  • Neznáte smysl svého života? 
  • Nedaří se vám dosahovat cílů?

To vše máte sílu změnit, stačí se jen rozhodnout. Chápu, že to někdy není jednoduché. Sám jsem si kdysi myslel, že nedokážu změnit vlastní život. Pamatuji si ale, jak jsem asi před deseti lety dostal do rukou FC magazín od Petra Casanovy. Jeho slova mi dodala sílu a ukázala, že každý může být tvůrcem svého života, pokud se pro takový život je schopen sám rozhodnout a vytrvat na cestě. Petr už přes jedenáct let každé dva měsíce publikuje sto stran podpory a pomoci. Vím, že to funguje. Sám jsem toho důkazem a dnes jsem vděčný nejen za Petrovu práci, ale také za možnost spolupráce, která trvá už šestým rokem. Díky Petrovi vznikl unikátní tištěný FC Kurz, který pravidelně tisícům čtenářů dodává pozitivní informace, sílu a chuť jít dál. Osm z deseti lidí nám říká, že jim Petrův obsah pomáhá řešit jejich trápení. Ten zbytek by se rád posunul ještě dál a ptal se nás jak. I proto jsme v minulém roce udělali další krok a k psanému kurzu přidali příběhy a zkušenosti lidí ze života. Vznikl tak tištěný FC Workshop s pracovními listy, který v dalším měsíci přinese dalších 100 stran podpory pro lepší život a pro vyřešení otázek výše.

  1. Cítíte vyčerpání? Nedaří se vám hledat životní smysl a rozvíjet svůj talent? Tímto tématem se zabývá tištěný kurz Prevence vyhoření. Kurz seženete pouze zde.
  2. Nevěříte v lepší zítřky? Chybí vám zdravé sebevědomí? Jste již vyčerpaní minulostí a tíží vás špatné vzpomínky? S řešením přicházíme v Kurzu vnitřního zesílení. Dvě stě stran pomoci ve zvýhodněné sadě dvou publikací k dispozici zde.

O autorovi
Lukáš Eder
Vyberte si z podobných témat
Top
Shopping Cart