Moderní doba přináší dětem nebývalý komfort, ale zároveň je obírá o to nejpřirozenější – o všestranný pohyb. Výsledkem je hypokinéza, klesající pohybová gramotnost i rostoucí prevalence obezity.
Jak z tohoto kruhu ven? V podcastu o tom hovořil předním odborník na antropomotoriku a kinantropologii z Univerzity Karlovy, prof. PhDr. Martinem Musálkem, Ph.D.
Motivace nevychází z odměn, ale z vnitřní potřeby
Rodiče často podléhají iluzi, že dítě k pohybu motivují vnějšími podněty – například finanční odměnou za výkon, dárkem či vidinou dobré známky. Podle profesora Musálka je však takový přístup krátkozraký.
„Motivace jako taková vychází z potřeby. Vyžaduje vyrovnat se s vnitřní nerovnováhou. Projití stimulu a jeho uspokojení pak znamená formování vnitřní motivace – vyhledávání činnosti tak, aby se člověk uspokojil a mohl realizovat.“
— prof. Martin Musálek
Dítě je podle něj evolučně na pohyb doslova naprogramováno. Během prvních 12 měsíců života dokáže vyrůst o 25 centimetrů, ztrojnásobit svou hmotnost a z polohy ležícího uzlíčku se postavit na vlastní nohy. Tento proces objevování světa (tzv. explorace) přirozeně bystří mysl i kognitivní schopnosti.
Problém nastává v momentě, kdy dospělí tento přirozený pohybový program začnou nepřiměřeně ořezávat – ať už ze strachu o bezpečnost dítěte, nebo z pohodlnosti.
Mýtus rané specializace: Proč nepotřebujeme desetileté šampióny
Mnohokrát se stává, že rodiče projektují do dětí své vlastní nenaplněné sportovní sny. Tlačí je do rané specializace s vidinou profesní kariéry. Výzkumy z posledních let (včetně rozsáhlého přehledu z roku 2025 na vzorku více než 62 tisíc mladých sportovců) však jasně ukazují, že úzká specializace před 12. rokem života nepřináší žádnou výhodu pro pozdější seniorský úspěch. Naopak dramaticky zvyšuje riziko fyzického přetížení a psychického vyhoření.
Lidský mozek je energeticky nejnáročnější orgán. Pokud jeho zaměření příliš brzy sužujeme na jediný druh pohybu, začne ostatní motorické dráhy obrazně řečeno odstřihávat.
Místo drilu by děti měly rozvíjet dva klíčové protipóly:
Obecnou vytrvalost – nikoli pro „roztažení plic“, ale pro vytvoření kvalitní svalové tkáně skrze dostatečné množství svalových kontrakcí.
Hbitost (Agility) – rozvoj dynamické rovnováhy a prostorové orientace, které jsou klíčové pro řízení motoriky a nervosvalovou koordinaci.
Být průvodcem, ne instruktorem z gauče
Dětský organismus má obrovskou regenerační kapacitu. Šestileté dítě zvládne celodenní výlet o délce 30 kilometrů nebo 40 kilometrů na kole – pokud se jede jeho tempem a akce má pro něj jasný smysl a cíl.
Klíčovým faktorem rozvoje však zůstává příklad v rodině. Pokud je rodič pasivní, dítě to velmi rychle vycítí.
Není nutné plánovat hodiny drilu. Světová zdravotnická organizace doporučuje 60 minut pohybové aktivity denně. Stačí si jít s dítětem zaházet na koš, kopat s míčem nebo si projít překážky v parku
Poslechněte si kompletní 80minutový rozhovor s prof. Martinem Musálkem v rámci členství.
