Sedíte večer v křesle, v domě je konečně ticho a děti spí. Místo úlevy nebo radosti z lidského klidu vás ale zavalí těžká balvanovitá únava a vnitřní hlas, který tiše šeptá: „Dneska jsi to zase nezvládl. Zase jsi na ně křičel. Proč to ostatní zvládají s úsměvem, a ty meleš z posledního?“ Poznávate to? Ten nekonečný kolotoč knih o výchově, naposlouchaných podcastů, snahy dělat všechno správně a výčitek, když realita narazí do zdi.
Dnešní doba na rodiče tlačí s nerealistickou sílou. Máme pocit, že naším jediným životním úkolem je vychovat absolutně bezchybného jedince. Jenže v tom všem shonu často zapomínáme na to nejzákladnější – na sebe sama.
Níže si můžete pustit krátkou ukázku z našeho rozhovoru s psychologem Janem Svobodou, kde jsme toto téma rozebrali do hloubky.
Proč se vlastně pořád srovnáváme a hroutíme?
Jak v rozhovoru připomíná známý psycholog PhDr. Jan Svoboda, jakékoliv hodnocení sebe sama jako „špatného rodiče“ vychází ze srovnávání. A s čím se nejčastěji srovnáváme? S iluzí. S dokonalým světem ze sociálních sítí, s ideálními představami z knih nebo s něčím, co v reálném světě vůbec neexistuje.
Je potřeba si v hlavě ujasnit tři základní pojmy, které si v životě často pleteme:
Ideál: To, co nemá protiklad (jako voda nebo nebe).
Dokonalost: Pouze momentální pocit, kdy se nám protne představa s realitou. Dokonalý člověk ale neexistuje.
Originalita: Jedinečnost.
Vy ani vaše dítě nejste dokonalí a nikdy nebudete. Jste ale originál. Jakmile přijmete sebe i své dítě jako originál, opadne z vás obrovské břemeno. Nemusíte nikoho cpát do šablony dokonalosti.
Vnitřní programy, které nás tajně řídí
Většina z nás si z dětství nese tzv. „poháněče“ (drivery), které určují, jak reagujeme v zátěžových situacích:
Buď perfektní
Buď silný
Mějte mě rádi
Snaž se
Pospěš si
Pokud máte v sobě například hluboce vtištěný program „Snaž se“, podvědomě budete mít neustále pocit, že výkon vašeho dítěte nestačí, a budete ho málo chválit. Pokud jedete v programu „Buď perfektní“, budete se hroutit z každé drobné chyby. Utečte z této pasti tím, že si svůj vnitřní motiv pojmenujete a racionálně si řeknete: „To nechci já, to chce jen můj starý návyk.“
Dovolte si chybovat a zvolnit
Chyba ve výchově i v životě není žádná katastrofa. Jak trefně říká doktor Svoboda: Chyba je pouze minutí cíle. Když vystřelíte šíp a minutete terč, neselhali jste jako lidé – prostě napnete tětivu a vystřelíte znova.
Pokud budete děti vychovávat ve strachu z chyby, zabijete v nich tvořivost. Dítě potřebuje vidět rodiče, který je v pohodě, umí se nadechnout a řekne si: „Udělal jsem to nejlépe, jak jsem v tu danou chvíli uměl.“
Dovolte si vypnout. Přestaňte z výchovy dělat dvacetiletý úkolník a projekt na výkon. Vychováváme totiž nejvíce v chvílích, kdy máme pocit, že nevychováváme vůbec – tím, jak žijeme, jak dýcháme a jak reagujeme na svět kolem nás.
Chcete slyšet celý rozhovor bez zkrácení?
Získejte okamžitý přístup k celému audio i video záznamu rozhovoru s PhDr. Janem Svobodou a k desítkám dalších hloubkových materiálů.
V plné verzi rozhovoru se dále dozvíte:
Jaký je přesný rozdíl mezi limitem a sankcí a proč bezbřehá výchova děti stresuje.
Jaký je rozdíl mezi úlevou a radostí a proč většina rodičů zažívá jen úlevu.
Praktickou techniku 8 minut před spním na odklánění dotěrných a obavných myšlenek.
Jak pomoci dítěti, když se v noci budí strachem a úzkostí.
