Každý z nás zná dny, kdy se cítí plní života, a dny, kdy nás vyčerpá i obyčejný rozhovor. Říkáme tomu únava, nálada nebo stres. Někdo mluví o energii. Ať už si pod tímto slovem představujeme cokoli, jedno je jisté – naše vnitřní nastavení ovlivňuje to, jak prožíváme svět kolem sebe. V nové epizodě podcastu jsme otevřely téma práce s energiemi bez dogmat i předsudků a hledaly odpověď na otázku, co si z něj může odnést každý z nás.
Otevřená mysl neznamená věřit všemu. Znamená nebát se hledat vlastní zkušenost.
Když se řekne práce s energiemi, mnoho lidí zpozorní. Někteří se nadchnou, jiní znejistí a další si představí něco tajemného nebo neuchopitelného. Možná je ale škoda začínat právě u názvů. Mnohem důležitější je podívat se na zkušenost, kterou máme společnou všichni.
Každý z nás totiž zažil okamžiky, kdy nás setkání s určitým člověkem povzbudilo, zatímco jiné nás zanechalo bez sil. Známe chvíle, kdy jsme se probudili plní chuti do života, i dny, kdy nás tížila únava, přestože jsme fyzicky odpočívali. A právě tady může začít rozhovor o energiích – ne jako o něčem tajemném, ale jako o způsobu, jak lépe porozumět sobě a jak uchopit celé toto téma, abychom byli čitelné a srozumitelné.
V podcastu zazněla myšlenka, že energie nemusí být něčím, co přichází zvenčí. Může být odrazem našeho vnitřního světa. Našich myšlenek, emocí, vztahů i toho, zda žijeme v souladu sami se sebou.
Velkou část našeho života ovlivňuje to, čemu věnujeme pozornost. Pokud jsme dlouhodobě vystaveni strachu, konfliktům nebo vnitřním rozporům, přirozeně se cítíme jinak než ve chvílích, kdy prožíváme klid, radost nebo smysluplnost. Ať už tento rozdíl nazveme psychikou, nervovým systémem nebo energií, jeho dopad na náš každodenní život je zřejmý a nedá se přehlédnout ani bagatelizovat.
Práce s energiemi proto nemusí znamenat hledání něčeho nadpřirozeného. Může začínat mnohem prostěji – uvědoměním si vlastních potřeb, nasloucháním svému tělu, schopností zastavit se nebo rozpoznat, co nám prospívá a co nás naopak dlouhodobě vyčerpává.
Důležitým tématem rozhovoru byla také osobní odpovědnost. Často hledáme někoho, kdo nás zachrání, opraví nebo zbaví všech starostí. Jenže žádná metoda ani terapeut nemůže převzít odpovědnost za náš život. Mohou být průvodci, mohou nabídnout podporu nebo nový pohled, ale skutečná změna vždy začíná u člověka samotného.
Možná právě proto je dobré přistupovat k tématu energií s otevřeností i zdravým úsudkem. Ne všechno, co je nové nebo neobvyklé, musí být pravdivé. Stejně tak ale nemusíme automaticky odmítat vše, co zatím neumíme přesně vysvětlit. Otevřená mysl neznamená věřit všemu. Znamená být ochotni zkoumat, ptát se a hledat vlastní zkušenost a nepapouškovat zavedená klišé. Hledat svůj pohled a otevřít nové dveře k poznání.
V závěru podcastu zazněla krásná myšlenka, že jsme možná všichni tak trochu tvůrci svého života. Ne proto, že bychom dokázali ovládat všechno, co se nám děje, ale protože každý den ovlivňujeme způsob, jakým na svět reagujeme. Jaké myšlenky živíme. Jaká slova používáme. Jaké vztahy budujeme. A jak pečujeme sami o sebe. A toto vše děláme nějakým způsobem každý den a to vše lze označit za energii.
Možná právě to je největší kouzlo práce s energiemi. Nečekat, až se změní svět kolem nás, ale začít vnímat svět, který nosíme uvnitř sebe.
Nejdůležitější není to, kolik energie máme. Důležitější je, čemu ji každý den věnujeme.“
A možná si z dnešního povídání nemusíme odnést přesnou definici energie. Možná stačí odnést si otázku: Co mi dnes dodává životní sílu – a co mi ji naopak bere? Odpověď na ni může být prvním krokem k větší spokojenosti, ať už se na svět díváme jakkoli.
