Známe to téměř všechny. Každé pondělí (nebo s každým novým rokem) plánujeme radikální převrat ve svém životním stylu. Více cvičit, méně jíst, mít stoprocentní disciplínu a pevnou vůli. Když se výsledky nedostavují, máme tendenci ještě přitlačit. Výsledkem je však často jediné – naprosté fyzické i mentální vyčerpání a pocit osobního selhání.
Že tudy cesta nevede, potvrzuje i Lucie Šašková, wellness specialistka pro ženy, která se ve své praxi zaměřuje na to, jak dát tělo do rovnováhy a pomoci ženám vybudovat si lepší vztah k sobě samým. V rozhovoru pro podcast Řešidlo na Firstclass.cz vysvětluje, proč je tlak tím největším nepřítelem trvalé změny a jak mohou malé každodenní rituály transformovat náš život.
Wellness nejsou jen vířivky: O co jde doopravdy?
V České republice je pojem „wellness“ stále často redukován na sauny a vířivky. Skutečný rozsah této profese je však mnohem komplexnější a má hluboký přesah do celkového zdraví. Nejde o pouhou estetiku nebo honbu za hubnutím.
„Wellness specialista je někdo, kdo pomáhá trošku více komplexně a s větším už přesahem i do toho zdraví. Snažím se vždycky té ženě pomáhat víc do hloubky, komplexně, skrz výživu, pohyb, sebepéči, selfcare, mindset.“
Sama Lucie si prošla dvěma extrémy, které ji dovedly k hlubokému pochopení ženského těla a duše. Na počátku její cesty stály pochybnosti o vlastním těle, vyvolané zdánlivě banální poznámkou okolí: „Ty ses nějak spravila.“ Slova mají obrovskou váhu a Lucii dovedla až na pódia soutěží bikini fitness.
Od extrémního fitness k biohackingu
Ačkoliv v období závodů dosáhla vizuálně „dokonalé“ postavy s nejnižším procentem tuku ve svém životě, spokojenost nepřišla. Naopak. Tělo začalo pod tlakem drastického režimu křičet o pomoc. Přišly úzkosti, ztráta menstruace a záchvatovité přejídání.
Když si uvědomila, že tělo není nepřítel, ale parťák, se kterým je třeba komunikovat, rozhodla se ho uzdravit a začala se intenzivně vzdělávat v oblasti výživy a hormonů. Jenže upadla do druhého extrému – wellness a biohackingového tlaku.
„Já jsem vlastně jeden tlak vyměnila za druhý. Následovala jsem různé hormonální protokoly, dělala jsem různé desetikrokové rutiny a byla jsem opravdu vystresovaná jenom z toho, když jsem udělala něco, co prostě v tom protokolu nebylo.“
Dnešní sociální sítě často vytvářejí iluzi, že správná sebepéče vyžaduje ranní meditaci, lymfatickou rozcvičku, elektrolyty, kolagen, masáž guashou a dokonalou snídani. Pro běžnou ženu, natož pro matku, je to však zcela zahlcující. Z péče o sebe se tak stává jen další stresující úkol na seznamu povinností.
Tělo se nemění tlakem, mění se rituály
Klíčem k udržitelnosti je změna přístupu: dělat věci z pozice laskavosti, nikoliv z pozice tlaku a snahy tělo za každou cenu „opravit“. Lucie staví svou filozofii a značku Wellness Rituals na myšlence, že rituály nejsou žádné přehnané „ezo“ praktiky, ale malé, osobní, každodenní návyky, které nám přinášejí okamžitou úlevu.
Návyk je něco, co mechanicky zopakujeme.
Rituál je spojen s prožitkem a emocí – je to například pět minut cvičení u otevřeného okna, zapálená svíčka, zapnutá aromalampa nebo chvíle klidu s kávou.
Pokud žena prožívá náročné období, nemusí cvičit hodinu čtyřikrát týdně. Stačí pětiminutová procházka nebo krátké rozdýchání. Je to signál pro mozek: Na mně záleží, já jsem také důležitá.
Nezapomínejme, že péče o sebe nemá být dalším „musím“. Má to být naše úleva. Jaký první malý rituál si pro sebe dopřejete vy?
Celý podcast je k dispozici pro předplatitele
- Přístup k plným verzím podcastu Řešidlo
- Nové epizody uslyšíte jako první
- Kompletní archiv minulých epizod