Většina z nás žije v domnění, že délka našeho života a zdraví jsou pevně zapsány v kartách osudu – v našich genech. Jenže moderní věda ukazuje, že tento „osud“ máme z velké části ve vlastních rukou. V novém díle našeho podcastu na téma dlouhověkosti jsme přivítali výjimečného hosta, vědce a popularizátora genetiky doc. RNDr. Eduarda Kejnovského, CSc., který poodhalil fascinující mechanismy stárnutí i návod, jak jej zpomalit.
Genetika versus životní styl: Poměr sil vás překvapí
Často se vymlouváme na to, že „máme v rodině krátkověkost“. Data však mluví jasně: genetika tvoří u běžné populace pouze 20 až 30 % celkového příspěvku k délce dožití. Zbývajících 70 až 80 % tvoří naše prostředí, chování a životní styl.
Výjimku tvoří pouze tzv. „superstoletí“ (lidé nad 110 let), u kterých hraje genetika drtivou roli a dokáže vyrušit i nezdravé návyky. Pro nás ostatní je ale zásadní to, jak se svým tělem nakládáme každý den.
Tajemství „Modrých zón“ a magických 5S
Docent Kejnovský v rozhovoru vyzdvihl oblasti světa jako Okinawa, Sardinie nebo Ikárie, kde se lidé dožívají nadprůměrného věku v neuvěřitelné vitalitě. Klíčem k jejich úspěchu je soubor pravidel, které vědec shrnuje do tzv. pěti S:
Strava: Ideálem je středomořská dieta bohatá na zeleninu, vlákninu a plody moře, s minimem průmyslově zpracovaných potravin.
Sport (Pohyb): Nejde o ničení se v posilovně, ale o přirozený a pravidelný pohyb – chůzi, dřepy během dne nebo práci na zahradě.
Spánek: Během spánku se mozek doslova čistí a regeneruje. Jeho nedostatek je významným rizikovým faktorem pro vznik civilizačních chorob včetně rakoviny.
Stres: Chronický stres je „spouštěč rakoviny jako hrom“. Zatímco krátkodobý stres (eustres) nás evolučně chránil, ten dlouhodobý nás doslova rozežírá.
Socializace: Kvalitní, netoxické vztahy, rodina a komunita jsou pro zdraví stejně důležité jako vitamíny.
K těmto základům pan Kejnovský přidává ještě šestý pilíř: Hledání smyslu. Lidé, kteří mají pro co žít – ať už je to víra, rodina nebo nedopsaná kniha – mají tendenci přežít i ty nejtěžší krize.
Telomery: Biologické hodiny v našich buňkách
Fascinujícím tématem rozhovoru byly telomery – konce našich chromozomů. Představte si je jako plastové koncovky u tkaniček od bot. Při každém dělení buňky se kousek telomery ztratí, což vede k postupné erozi našeho genetického kódu a stárnutí.
Vědecká bomba však přišla s objevem, že tento proces není jednosměrný. Meditace, relaxace a vystoupení z komfortní zóny (např. otužování nebo občasný hlad) dokážou proces zkracování telomer zpomalit nebo dokonce aktivovat enzym telomerázu, který je prodlužuje. Naopak záněty a stres jejich zkracování dramaticky urychlují.
Druhý mozek v našem břiše
Věděli jste, že ve střevech nosíme 1 až 2 kilogramy mikroorganismů?. Tento mikrobiom (mikrobiota) je dnes považován za náš „druhý mozek“. Nejenže ovlivňuje naši imunitu, ale produkuje 80–90 % dopaminu v našem těle. To, jak se cítíme a jakou máme náladu, je do velké míry výsledkem práce bakterií v našem traktu.
Co si odnést do zítřka?
Eduard Kejnovský uzavírá svou životní filozofii triádou: Láska, příroda a tvorba. Doporučuje méně pracovat, více se věnovat blízkým, nestydět se vyznávat lásku a neustále se učit nové věci.
„Dlouhověkost je vedlejším efektem kvalitně prožitého života,“ říká genetik.
Chcete se dozvědět více o tom, jak funguje editování genomu pomocí CRISPR, co jsou to „designérská miminka“ nebo jaká je budoucnost personalizované medicíny?
Celý hluboký rozhovor, ve kterém docent Kejnovský vysvětluje i složité mechanismy epigenetiky a přenáší nás do kokpitu letadla, kde zažívá absolutní svobodu, najdete pouze na naší platformě pro předplatitele kanálu Longevity.
Investice do znalostí o vlastním těle je tou nejlepší investicí do vaší budoucnosti. Nečekejte na to, až se „geny projeví“ – začněte je ovlivňovat hned teď.
