Nemám ráda konflikty. A přesto se v nich občas ocitnu. Možná to znáte – něco ve vás se ozve, protože vám situace připadá nespravedlivá, a než se nadějete, jste v tom. Stojí vás to energii, klid i vztahy. V dnešní epizodě se dívám na to, proč do konfliktů padáme i tehdy, kdy vlastně nemusíme – a jak si začít vybírat, do kterých ještě vstoupím… a do kterých už ne.
„Ne každý konflikt je pozvánka. Některé jsou jen testem, jestli do nich vstoupíte.“
Taky nemám ráda konflikty. A zároveň mám velmi silný radar na nespravedlnost. A tahle kombinace je někdy dost výbušná.
Protože ve chvíli, kdy něco vyhodnotím jako „tohle není v pořádku“, automaticky mám tendenci vstoupit. Ohradit se. Narovnat to. Vysvětlit.
A pak odcházím vyčerpaná.
Dlouho jsem si myslela, že řešením je „naučit se konflikty zvládat lépe“. Jenže postupně mi dochází, že ještě důležitější je něco jiného:
Ne každý konflikt si zaslouží, abych do něj vstoupila.
Dnes už si mnohem víc všímám tří věcí:
Má pro mě ten vztah hodnotu?
Má pro mě to téma skutečnou váhu?
A mám teď kapacitu to unést?
Pokud mi vyjde „ne“, pak to není slabost. Je to volba.
Často totiž nevstupujeme do konfliktů proto, že je to potřeba.
Ale proto, že nás něco „chytí“ – pocit nespravedlnosti, dotčené ego, starý vzorec.
A tam vzniká ten moment, kdy si můžu začít vybírat.
Mám totiž jednu oblíbenou větu, kterou si v takových chvílích připomínám:
„Do tanga i do konfliktu musí být dva.“
A někdy je to právě moje rozhodnutí, jestli tím druhým budu.
Co se dozvíte, když se dnes zastavíte:
proč nás některé konflikty „vtahují“ víc než jiné
jak rozlišit, kdy má smysl se ozvat – a kdy už ne
co dělat v momentě, kdy cítím, že „už do toho padám“
jak pracovat s pocitem nespravedlnosti, aniž by mě vyčerpal
jednoduchý filtr 3 otázek, který mi pomáhá rozhodnout se
proč odcházet z konfliktu může být někdy ta silnější volba
- Přístup k plným verzím podcastů
- Možnost klást dotazy do poradny
- Nové epizody každý týden

