Hostem našeho podcastu je Kateřina Legnerová, expertka na zaměstnávání lidí 45+ a mezigenerační pracovní kolektivy. Odbornice vysvětluje, jak v praxi funguje věková diskriminace na trhu práce, s čím se potýkají uchazeči středního věku a proč není třeba se bát kariérních změn ani po padesátce. Kateřina Legnerová radí, jak se průběžně připravovat na změnu profese. Změna totiž neznamená skok do neznáma, ale příležitost vyzkoušet něco nového!
Věk kolem 45 let bývá spojený s největší profesní jistotou. A přesto právě v tomto období — často nečekaně — začíná diskriminace na pracovním trhu. „Zjistili jsme, že problém se sháněním práce se netýká lidí okolo padesátky, ale tuto formu diskriminace zažívají už pětačtyřicátníci,“ říká Kateřina Legnerová. Expertka na personalistku v naší nové knize (Vy)zrajeme , popisuje jaké mají zkušenosti lidé ve středním věku, kteří dlouho nemohou sehnat práci.
„Posíláte deset, dvacet, třicet životopisů, ale stále na ně nikdo nereaguje. A tak si říkáte, čím to je? Postupně začnete ztrácet sebevědomí…“ — Kateřina Legnerová
Když člověk přijde nedobrovolně o práci, nastává často stejný scénář: nejdřív šok a naštvání, pak fáze, kdy doufáte, že něco rychle seženete, protože přeci máte mnoho let zkušeností. Jenže pošlete několik desítek životopisů, a stále žádná reakce. „Čím déle to trvá, tím větší frustrace. A také se víc a víc utvrzujete, že vás ani nikde nechtějí kvůli tomu, kolik vám je let,“ říká expertka.
Kde problém vzniká?
- Životopisy často posuzují velmi mladé personalistky, někdy i o generaci mladší než samotní uchazeči. Je naprosto běžné, že práce v HR je startovací pozice.
- Vedoucí manažeři personalistům přímo zadávají, aby na pohovor zvali pouze kandidáty, kteří jsou ve stejné věkové kategorii jako manažeři. Domnívají se, že starší generace by nezapadla do „mladého dynamického kolektivu“. Vedoucí také děsí představa, že by je starší kolega, který je ve věku jejich rodičů, příliš „školil“.
- Firmy předpokládají, že když je někdo zkušený, tak bude chtít automaticky víc peněz než někdo mladší.
„Firmy tvrdí, že berou všechny. Ale já znám spoustu lidí, kteří práci nemůžou sehnat.“ — Kateřina Legnerová
Co Kateřina doporučuje, pokud chcete profesní změnu?
- Neberte profesní změnu jako selhání
- Je to příležitost vyzkoušet něco nového, co jste možná dlouho odkládali
- Průběžně prozkoumávejte, co by vás bavilo
- Přihlašte se do rekvalifikačních kurzů, které můžete absolvovat při práci
- Začněte si budovat novou profesní kariéru
- Postupně si snižujte úvazek, abyste mohli přejít do nové práce nebo začněte podnikat
Kariérní změny? Ano, jde to i po padesátce!
Kateřina v podcastu říká, že nová cesta se dá najít v každém věku:
„Ve 40 jsem změnila pozici, v 50 jsem odešla z korporátu. Učím na univerzitě, ale pořád mám záložní plán, co bych dělala, kdybych ze školství odešla.
Proč si poslechnout celý podcast?
- Zjistíte, kdy opravdu začíná věková diskriminace — a proč je to už kolem 45 let.
- Pochopíte, co zažívá člověk, který měsíce marně hledá práci, a proč to podkopává jeho sebevědomí.
- Dozvíte se, jak uvažují personalisté a manažeři a proč se někdy bojí přijmout zkušenější kandidáty.
- Naučíte se, jak přemýšlet o vlastní kariéře dlouhodobě a proč mít „záložní plán“.
- Získáte inspiraci, jak mohou spolupracovat různé generace a proč age management prospívá firmám i lidem.
- Uslyšíte podporu — že učení, změny a nové výzvy jsou možné v jakémkoli věku.