V této epizodě série Z Marianovy knihovny otevírám spolu s Lukášem Edrem knihu, která mě doslova pohltila – Mysl celého těla od Thomase R. Vernyho. Je to dílo, které propojuje vědu s filosofií a ptá se: kde skutečně sídlí naše mysl? V hlavě? Nebo v každé buňce našeho těla?
Když se věda potká s intuicí
Když jsem si tu knihu nesl domů, říkal jsem si – „tohle si založím, jednou na ni dojde“. Ale nedalo mi to. Otevřel jsem ji, a od té chvíle jsem se od ní neodtrhl.
Thomas R. Verny, kanadský lékař českého původu, v ní ukazuje svět, kde mysl není omezena na mozek. Mluví o epigenetice, o schopnosti našich genů reagovat na prostředí, zkušenosti i emoce. A především o tom, že každá buňka našeho těla nese určitý druh vědomí.
Verny říká, že mysl celého těla je realita, nikoli metafora. A když to čtete, začnete si uvědomovat, že tělo není stroj. Je to živý, spolupracující vesmír, ve kterém každá buňka komunikuje s ostatními – nejen chemicky, ale i energeticky.
Srdce jako centrum vědomí
V knize mě zaujal jeden konkrétní úryvek, který krásně ukazuje, jak daleko jsme možná od pravdy, když říkáme, že „myslíme hlavou“:
„Srdce generuje nejsilnější a největší rytmické elektromagnetické pole lidského těla. Jeho elektrická složka má asi 60× větší amplitudu než pole mozku a magnetická složka je až 5000× silnější. Dá se měřit několik metrů od těla.“
Když jsem ten odstavec četl, hned jsem si vybavil ty okamžiky, kdy vstoupíte do místnosti, potkáte člověka, a okamžitě cítíte energii – buď vás přitahuje, nebo odpuzuje. A vy vlastně nevíte proč.
Věřím, že právě tehdy mezi lidmi působí srdeční rezonance. To, co vysíláme, zachytí druzí nejdřív svým srdcem, a teprve potom svým rozumem. Proto říkám: buďme vědomí nejen hlavou, ale i srdcem.
Všímavost vůči vlastnímu tělu
Téma všímavosti se v mém životě objevuje často. Ve své práci s lidmi se snažím ukazovat, že cesta k sebevědomí a klidu nezačíná v hlavě, ale v těle.
Meditace všímavosti nás učí vnímat, jak proudí dech, jak teče krev, jak funguje každý sval a každá buňka. Když se dokážeme zastavit a opravdu pozorovat to, co se děje uvnitř nás, začne se dít něco zvláštního – tělo a mysl přestanou být dva oddělené světy.
Jeden můj přítel, vědec z Hamburgu, mi jednou ukázal mitochondrie pod mikroskopem. Když se na to díváte, vidíte něco, co vypadá jako drobná továrna – ozubená kolečka, spojky, čidla… a pak vám dojde: tohle není stroj z laboratoře. To je ve mně.
Ta pokora, která z toho plyne, se nedá popsat.
Tajemství života v každé buňce
Tato kniha není jen o vědě. Je o úctě k životu. O tom, že každá buňka má svůj příběh, svou paměť, svůj záměr. A že pokud se naučíme naslouchat tělu, můžeme pochopit víc o sobě i o světě.
Naše mysl není uzavřená v lebce. Je rozprostřená po celém těle. Každý tep srdce, každý nádech, každý pohyb je projevem inteligence života samotného.
Závěrem
Když jsem se s autorem knihy Thomasem Vernym setkal osobně, věnoval mi výtisk s podpisem. Řekl mi, že největší zázrak není mozek, ale vědomí, které dokáže poznat samo sebe.
A právě to je pro mě poselství této knihy.
Doporučuji ji všem, kdo chtějí pochopit, že život není jen biochemie, ale i poezie v pohybu.

