Kolikrát za život jste použili slova NESTÍHÁM a NEMÁM ČAS?
Když člověk otevře diář a vidí hromadu úkolů, povinností a starostí, které na něj čekají, snadno jej přepadne vyčerpání dřív, než se pustí do práce. Však se jen zamyslete, jak hospodaříte se svým časem. Máte v hlavě zapsané nejdřív povinnosti a až potom zábavu? Dáváte přednost štěstí druhých lidí před svým vlastním? Dokážete se každou chvíli nadchnout pro něco nového, ale nic nedotáhnete do konce?
Pokud na tyto otázky kývnete souhlasně hlavou, nemusíte se tím příliš trápit. Nejste totiž sami. S podobnými problémy zápasí mnoho dalších lidí. Ostatně, i nedatovaný sebekoučovací FC diář vznikl proto, abychom se lépe učili zacházet se svým životem a investovali energii do věcí, které dávají smysl našemu životu, a nikoliv životům druhých lidí.
V mnoha knihách osobního rozvoje si můžete přečíst desítky rad, tipů a triků na lepší život. Každý druhý autor předává zaručený návod na úspěch a štěstí. Můžete si přečíst, jak efektivně hospodařit se svým časem, v kolik hodin vstávat, kdy dělat důležité úkoly a jak tyto úkoly prioritizovat. Netvrdím, že nic z toho, co se v těchto chytrých knihách dozvíte, nefunguje. Otázka však je, zda to bude fungovat zrovna nám. Že se někdo rozhodne vstávat v pět hodin ráno, aby udělal nejdůležitější úkoly dne, ještě neznamená, že něco podobného bude fungovat ostatním.
Jeden z nejčastějších dotazů, který mi pokládají posluchači podcastu Myšlením na vrchol, se týká time managementu. Lukáši, kde získat více času na to, co mě baví, a současně plnit všechny povinnosti? I takto jednoduše bych mohl všechny dotazy shrnout. Pokud bych měl i jednoduše odpovědět, tak bych řekl, že základ dobrého time managementu zní: Přestaňte přemýšlet o čase jako o veličině, kterou máte právo vlastnit. Klíčem k time managementu je hospodaření se svou energií, ne hospodaření se svým časem. Záleží na tom, s jakou energií do aktivit vstupujeme. Jistě sami uvidíte rozdíl, když člověk dělá něco s nadšením, a když dělá něco z donucení, protože to udělat musí. Najednou při dané činnosti zažíváme jiné emoce. A právě emoce lze chápat jako zdroj energie pro všechny naše činnosti.
Emoce vs. rozum
Je důležité si uvědomit, že emoce jsou zpracovávány v jiné části mozku než naše myšlenky. Většina z nás se ve škole naučila více nad věcmi přemýšlet a méně je prožívat, respektive je méně procítit. Neustále před emocemi někam utíkáme a mnohdy jenom proto, že nerozumíme jejich významu. Jakmile je ale dokážeme pochopit a dovolíme si je také opravdově a zdravě prožít, tak až potom se stáváme opravdovým a svobodným tvůrcem vlastního života. Kdo je totiž schopen rozhodovat o svých emocích, je schopen rozhodovat o své energii. Jenže dokázat něco podobného ve chvíli, kdy je naše mysl zahlcena nejrůznějšími myšlenkami a povinnostmi, je strašně těžké. Prostě se snažíme všechno vymyslet a trochu se bojíme věci více prožívat.
Pokud nezvládáte vlastní emoce a chcete jim lépe porozumět, začtěte se, prosím, do tištěného workshopu Emoce vs. rozum. Pochopíte, že není potřeba bojovat sami se sebou a zjistíte, jak nalézt cestu k rovnováze mezi světem rozumu a světem emocí. Mnoha lidem totiž dělá potíže emoce zdravě prožít, dusí je v sobě, potlačují a v noci pak dlouho zírají do tmy a přemýšlí, co mohou dělat jinak a lépe. Trápí se jen tím, co bylo a mají obavu z toho, co bude. Vlastně se ve svých myšlenkách trápí emocemi z minulosti nebo budoucnosti a utíká jim přítomnost.
A teď to, prosím, nevnímejte tak, že je špatné nad věcmi přemýšlet a že bychom měli ideálně jen žít v přítomném okamžiku a přestat si lámat nad věcmi hlavu. Myslím si, že je potřeba najít balanc mezi emocemi a myšlenkami. Dosáhnout rovnováhy mezi tím, jak nad věcmi přemýšlíme, kdy nad nimi přemýšlíme a jaké emoce při tom prožíváme. Neříkám, že je snadné něco podobného dokázat. V dnešní době je to výzva pro spoustu lidí, ale ze zpráv od mých posluchačů jsem se dozvěděl, že jakmile si dovolíme přestat nad věcmi tolik přemýšlet, jakmile přestaneme mít strach z budoucnosti a začneme hledat činnosti, ke kterým bychom cítili vášeň, lásku a nadšení, tak se začne měnit celý náš život.
Probudit touhu
Pravdou je, že ve většině případů všichni víme, co a jak máme dělat. Možná i chápeme, proč bychom to měli dělat. Jediné, co nám většinou chybí, je vytrvalost. Jenže tu nejsme schopni získat, dokud nenajdeme správný emoční náboj. Jednoduše řečeno nám chybí touha, která by nám nedovolovala přestat, a protože svůj subjektivní svět dost často zahlcujeme myšlenkami a obavami z budoucnosti, tak se nám nedaří touhu probudit.
Proto, až příště budete mít chuť si postěžovat slovy „nestíhám“ nebo „nemám čas“ zkuste se na malou chvíli zastavit a zamyslet se nad svým životem. Co dělají jiní lidé jinak? Copak má jejich den víc hodin než ten váš? Možná jen lépe hospodaří se svou energií a možná se naučili zdravěji pracovat se svými emocemi, zdrojem naší energie. Podobné hospodaření můžeme vnímat jako neustálý proces, v němž lze mnoho činností zautomatizovat. O každý zdroj naší vnitřní energie potřebujeme pečovat a každý takový zdroj lze vnímat jako palivo pro plamen, který rozpaluje touhu uvnitř nás, která nám nedovolí přestat bez ohledu na to, jak plyne čas.
Přemýšlíte jak? Jak objevit nové talenty? Jak získat novou energii do života? Jak pečovat o zdroj vnitřní síly? Začtěte se, prosím, do tištěného workshopu Udržuj vnitřní plamen. Vedle inspirativních příběhů a zkušeností ze života získáte pracovní listy, které vám s tím pomohou pracovat. Poslední výtisky jsou v doprodeji zde.