Články a rozhovory od odborníků
Obsah tvoříme s předními odborníky z ČR i zahraničí. Odpovídáme na otázky, které vás nejvíce zajímají. Témata rozebíráme do hloubky.
Když to má fungovat, jde to lehce: Lucie Kolaříková v Řešidle o chemii a zdravých vztazíchNová epizoda podcastu Řešidlo přináší upřímnou rozpravu o prvních láskách, seznamovacích hrách i o tom, jak poznat opravdový zájem druhého pohlaví. Hostem je psycholožka, lektorka a koučka Lucie Kolaříková, která společně s moderátorkou odpovídá na otázku šestnáctileté posluchačky řešící nejasné chování svého spolužáka. Jak se nenechat zmást rozporuplnými signály, naučit se důvěřovat vlastním pocitům a najít ve vztazích přirozenou plynulost?
RozhovorProč drobné hádky ničí ložnici? Skutečný důvod, proč ve vztahu chladne vášeňPředstavte si večer, který zná snad každá žena. Děti konečně spí, práce na zítřek je hotová a vy si po celém dni plném shonu zaslouženě sedáte na pohovku. Místo příjemného nadechnutí a společného uvolnění ale v obýváku visí zvláštní, těžké ticho.
On sedí vedle vás, kouká do telefonu a na vaši otázku, jaký měl den, odpoví jen stručným: „Ujde to.“
Ve vás to v tu chvíli zevnitř vře. Místo abyste přešla drobné opomenutí – například že zase nevynesl koš nebo nevyklidil myčku –, vystartujete s ostrou výčitkou. Z malichernosti je rázem chladná hádka. A vy večer uléháte na svou stranu postele s pocitem, že vedle vás žije cizí člověk. Tváříte se, že vás vytočil nepořádek, ale uvnitř víte, že vám chybí něco úplně jiného: jeho pozornost, dotek a pocit, že jste pro něj stále tou jedinou ženskou na světě.
A přesně o tomhle zakopaném psovi dnešních vztahů je náš nejnovější epizoda podcastu.
Jak překonat vnitřního sabotéra a najít radost z pohybuChcete se cítit lépe, mít více energie, konečně se začít hýbat. Jenže pak přijde večer, sednete si na gauč a v hlavě se rozhoří tichá, ale vyčerpávající bitva. Vnitřní hlas vám říká: „Dneska už to nemá cenu, začneš zítra.“ Snaží se vás přesvědčit, že na to prostě nemáte.
Výmluvy, strach ze selhání i pocit, že už je na změnu pozdě, jsou naprosto přirozené. Co když ale klíč k lepšímu životu neleží v přísné disciplíně a odříkání, ale v tom, jak mluvíte sami se sebou? Poznejte, jak přelstít vnitřního sabotéra, proměnit pohyb v radost bez ohledu na věk. Zjistíte, že nejsilnější sval, který potřebujeme trénovat, je naše vlastní mysl.
RozhovorVypalujeme si mozek v přímém přenosu? Neurolog Martin Jan Stránský o tom, jak nás digitální svět připravuje o inteligenci a štěstíSáhnete po telefonu hned po probuzení? Položíte ho na stůl v restauraci dřív, než si objednáte kávu? A když máte chvilku volna, automaticky palcem „skrolujete“ po displeji?
Pokud jste alespoň jednou odpověděli ano, nejste v tom sami. Žijeme v době, která zaměnila digitalizaci za pokrok. Podle renomovaného neurologa a pedagoga MUDr. Martina Jana Stránského však platíme daň z nejvyšších – ztrácíme schopnost hluboce přemýšlet, řešit problémy, a především být doopravdy šťastní.
V upřímném a otevřeném rozhovoru sděluje, co přesně se v našem mozku děje, když vyměníme reálný svět za svit obrazovek, a proč je nejvyšší čas přehodnotit naše každodenní návyky.
Základ, na který jsme zapomněli: Proč je bolest nejlepší učitel a v čem děláme při cvičení největší chyby?Moderní doba nás naučila hledat na všechno rychlou pilulku nebo složitý biohack. Když nás něco zabolí, propadáme panice, vyhledáváme diagnózy a utíkáme z posiloven. Pohybový specialista a trenér Jakub Zadražil však v rozhovoru ukazuje, že cesta ke zdravému, silnému a funkčnímu tělu do vysokého věku bývá překvapivě jednoduchá – pokud se vrátíme k úplným základům a přestaneme pohyb překomplikovávat.
Nutriční terapeutka Markéta Gajdošová: Výživa není názor, ale věda. Jak přestat tělu zakazovat a konečně mu dát, co potřebuje?Většina z nás žije v domnění, že cesta k vysněné postavě a zdravému tělu vede přes přísná omezení, neustálé počítání kalorií a drastické diety. Jenže moderní vědecká výživa ukazuje, že tento věčný boj s vlastní vůlí nás od našeho těla jen odpojuje a vede k zacyklenému kruhu selhání a výčitek. V našem podcastu jsme přivítali nutriční terapeutku Markétu Gajdošovou, NutrSc, RDN, která poodhalila fascinující biochemické souvislosti stravování i návod, jak si vytvořit udržitelný vztah k jídlu bez hladovění.
Názor versus věda: Rozdíl, který mění pravidla hry
V dnešní době plné influencerů a zaručených rad ze sociálních sítí se k výživě vyjadřuje téměř kdokoli. Markéta Gajdošová však v rozhovoru zdůrazňuje zásadní rozdíl mezi volnou živností výživového poradce a odbornou nelékařskou profesí nutričního terapeuta. Výživa totiž není otázkou osobního názoru nebo líbivého marketingu, ale exaktní vědou opírající se o biochemické a fyziologické podstaty fungování lidského těla. Místo zázračných detoxů či spalovačů tuků, které slibují nemožné, vyzdvihuje základní, i když pro marketing „nesexy“ pilíře: dostatečný příjem živin, správnou hydrataci, pestrost a dlouhodobou konzistenci.
Z elitního manažera McKinsey až na absolutní dno. Jak si Filip změnil identitu na Atrey Rae a odprogramoval nemoci z hlavyPředstavte si, že máte všechno, po čem většina lidí touží. Vzdělání, prestižní kariéru v globální konzultační společnosti McKinsey, procestovaný svět a úspěšný byznys. A pak se během jediného roku všechno zhroutí jako domeček z karet.
Vztah se rozpadne. S investorem se rozcházíte v pátém detailu a musíte opustit firmu, kterou jste roky budovali. Peníze jsou pryč. Ve snaze ušetřit se nastěhujete do podnájmu v Řevnicích. Teprve po čase zjišťujete, že dům patří vařičům pervitinu. Až do večera, kdy vás jeden z nich přímo v objektu fyzicky napadne a vy o půlnoci v šoku utíkáte jen s tím, co pobere na zádech.
To není scénář z filmu. To byla realita muže, který se narodil jako Filip Říha.
Dnes tento muž nosí jméno Atrey Rae. Prošel si zážitkem na hranici smrti, ceremonií s Bufo Alvarius, dokázal si z hlavy odprogramovat epilepsii a dnes úspěšně vede značku Wild & Coco. Jaký moment v jeho životě způsobil, že starý Filip musel zemřít, aby mohl vzniknout Atrey?
RozhovorProč hubnutí neselhává na vůli, ale v hlavě: Psycholožka Tereza Jirotka Beníčková o přejídání, emocích a těle jako domově„Stačí zatnout zuby, přestat jíst a cvičit.“ Věta, kterou slyšel snad každý, kdo se kdy pokusil změnit svou postavu. Společnost dodnes nahlíží na nadváhu jako na selhání disciplíny a osobní slabost. Jenže psychoterapeutka Mgr. Tereza Jirotka Beníčková z podcastu Psycholožky v županu a projektu Hubnu hlavou tento zjednodušující mýtus nekompromisně bourá. Skutečná proměna totiž nezačíná počítáním kalorií, ale v naší psychice.
Když klasická medicína nestačí: MUDr. Tereza Feltoni o osobním boji s rakovinou a síle celostního uzdravováníKdyž se řekne lékař, většina z nás si představí člověka v bílém plášti, který na základě laboratorních výsledků předepíše léky nebo doporučí zákrok. Jenže co když vám klasická péče nabídne pouze doživotní užívání farmak či operace, ale vy toužíte po skutečném uzdravení? Přesně před touto volbou stála MUDr. Tereza Feltoni, lékařka s původní specializací v gynekologii, jejíž vlastní příběh radikálně proměnil pohled na to, jak nahlížet na lidské tělo i chronické nemoci.
V otevřeném rozhovoru probírá témata, o kterých se v běžných ordinacích příliš nemluví — od limitů standardní péče přes sílu stravy a detoxikace až po hlubokou práci s psychikou.
RozhovorDo Východního Timoru přiletěl na vypálené letiště bez elektřiny. Dnes docent Šimetka mění české porodnictvíV říjnu roku 1999 přistál mladý český lékař v místě, které připomínalo spíše obraz z pekla. Východní Timor se právě vykláněl ze šokujícího, krvavého konfliktu. Odejité okupující síly za sebou zanechaly spálenou zemi – přes 80 % populace uteklo do džungle, vesnice lehly popelem a letiště v Dili zdobily jen obrněné transportéry bez jediné pasové kontroly.
Když od mámy nepřichází podpora: Jak vystoupit z cyklu věčného zklamáníV novém díle podcastu Řešidlo odpovídá psycholožka, lektorka a koučka Lucie Kolaříková na citlivou otázku posluchačky, která čelí dlouhodobě komplikovanému vztahu se svou matkou.
Posluchačka si z dětství nese zranění z nedostatečné ochrany a podpory v době, kdy jí ubližoval otčím. Přestože je dnes již dospělá, v těžkých životních chvílích se u ní stále vrací touha opřít se o mámu – jenže pokaždé narazí na totéž zklamání, opuštění a bolest. Jak vystoupit z tohoto cyklu, přestat podléhat dětské touze a najít v sobě i svém okolí reálnou oporu?
Vezeme děti na parním stroji do éry AI? Jak obstát v době technologické disrupce?Svět kolem nás se nemění v řádu generací, ale v řádu týdnů. Zvykli jsme si plánovat kariéru na desetiletí dopředu, jenže tento model je definitivně minulostí. Nástup umělé inteligence, velkých jazykových modelů a neustálé digitální stimulace nestaví před nové výzvy pouze firmy a manažery, ale od základu proměňuje školství, trh práce i lidskou psychiku.
Jak v tomto prostředí vychovat děti, které neztratí smysl života? A jak se jako profesionálové adaptovat na dobu, kdy AI přebírá stále větší část analytické i tvůrčí práce?
O kariéře, vzdělávání a kognitivních výzvách dneška jsme hovořili s Mgr. Bohumilem Kartousem, Ph.D., pedagogem, publicistou a prorektorem Vysoké školy ekonomie a managementu (VŠEM)
RozhovorZrádná past perfektních krevních testů. Proč se cítíme vyčerpaní a jak zastavit tělo, které mluví šeptem?Poznáváte se v některém z následujících příběhů?
Příběh 1: „Jste v normě, běžte domů.“
Pravidelně chodíte na preventivní prohlídky, zkrátka vám na zdraví záleží. Jenže v pět odpoledne odpadáte únavou, špatně spíte, vnímáte mírný brain fog a vaše energie je na nule. Lékař se podívá na krevní obraz, projde tabulky, usměje se a řekne: „Všechny hodnoty máte v normě, jste zdraví jako rybička.“ Jenže vy se tak vůbec necítíte.
Příběh 2: Past úspěšného manažera.
Vstáváte v 5:00 ráno. Dáváte si těžký silový trénink, dodržujete přerušovaný půst, nosíte chytré prsteny i hodinky a detailně měříte každý parametr výkony i spánku. V práci podáváte stoprocentní výkony, doma se věnujete rodině. Navenek jedete „na plné pecky“, ale uvnitř cítíte, že postupně ztrácíte radost, motivaci a tělo pomalu začíná dávat najevo, že jede z hlubokých rezerv.
Příběh 3: Zakleté hubnutí a noční nájezdy na ledničku.
Svědomitě držíte kalorický deficit, počítáte každou kalorii a třikrát týdně dřením v posilovně vyčerpáváte tělo. Výsledek? Váha se nehne ani o gram. A co hůř – večer vás přepadne nekontrolovatelná chuť na sladké a vy se s výčitkami přistihnete u vyjídání lednice.
Pokud vám tyto situace zní až příliš povědomě, nejste v tom sami. Dnešní doba nás učí jít neustále na výkon a ignorovat jemné signály vlastního organismu. Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?
Poslechněte si ukázku Longevity podcastu
Hostem Lukáše Edera v nejnovějším díle Longevity podcastu byla Eva Hájková, specialistka na funkční a personalizovanou medicínu a spoluzakladatelka Institutu funkční medicíny a výživy.
RozhovorKdyž se dětský svět rozpadá v tichu: Školní psycholožka o závislosti na mobilech, poruchách příjmu potravy v 6 letech i rozvodových válkáchŠestiletá holčička vstává každé ráno s pocitem, že není dost dobrá. Ještě neumí ani pořádně číst a psát, ale jednu věc už zvládá dokonale – hlídat si svou váhu. Každý den pozoruje svou maminku, která stoupá na osobní váhu, s úzkostí sleduje čísla na displeji a nahlas řeší svou postavu. Dítě tento vzorec nasaje jako houba. Výsledek? V první třídě diagnostikovaná porucha příjmu potravy.
A pak je tu druhý obraz ze školních lavic: Dvanáctiletý chlapec, který po vyučování nespěchá za kamarády na hřiště. Místo toho marně čeká, až si na něj rodiče udělají chvilku času. Doma ale vládne neustálý shon, tlak na nejlepší známky a plánování kroužků od pondělí do pátku. Když tento chlapec nakonec přijde do ordinace školní psycholožky, neřekne si o radu. Jen tiše poprosí, zda si může vzít polštářek, deku, lehnout si na zem a zda by mu mohla číst pohádku a pohladit ho po zádech.
Jsou to příběhy, které znějí neuvěřitelně, ale pro Pavlínu Horáčkovou – speciální pedagožku, školní psycholožku a rodinnou mediátorku – představují denní chléb.
Žijeme v době, kdy mají děti nadbytek hraček, nadbytek možností, ale trpí hlubokým nedostatkem bezpečí a vědomé blízkosti. Proč se dnes děti raději svěřují algoritmům než vlastním rodičům? A jak z nich nevědomky nevychovat úzkostné workoholiky?
Obezita bere našim dětem budoucnost. Jak se dostat ven z bludného kruhu?„Rozmohl se nám tady takový nešvar,“ zaznělo kdysi v kultovním českém filmu. Dnes však tato slova s mrazivou vážností používají lékaři, když mluví o fenoménu, který tiše likviduje zdraví nastupující generace – o dětské obezitě. Data jsou nekompromisní: v USA vzrostla dětská obezita o šokujících 1 600 % a Česká republika nezůstává pozadu. Nárůst od 90. let je i u nás extrémní.
Místo „postavy do plavek“ radost z pohybu na desítky let. Fyzio trenérka radí, jak na toŽijeme v době, kdy jsme ze všech stran zavaleni protichůdnými radami o zdraví a pohybu. Místo radosti z přirozeného fungování těla se často dostavuje zmatek nebo strach, že děláme něco špatně. Přitom klíč ke zdraví nespočívá v extrémních trénincích do absolutního vyčerpání ani v nereálných slibech ze sociálních sítí.
Jak přistupovat ke cvičení udržitelně, proč jsou svaly orgánem dlouhověkosti a jak překonat bolavá záda po úrazech či operacích? Své bohaté zkušenosti sdílí Tereza Zuntová Michálková, bývalá profesionální kickboxerka, certifikovaná trenérka a specialistka propojující fitness s fyzioterapií.
RozhovorTělo váží tunu a blízcí vám radí: „Běž si zaběhat.“ Skutečná realita duševních nemocí a cesta venPředstavte si, že se ráno probudíte a vaše tělo váží tunu. Nemůžete se zvednout z postele, nemáte sílu ani na to si vyčistit zuby. Vaše nitro svírá obrovská, paralyzující bolest, kterou ale nikdo zvenčí nevidí. A do toho za vámi přijde dobrý kamarád a s úsměvem, ve vší dobré víře, vám řekne: „Musíš se víc snažit, nesmíš se tak poddávat. Běž se projít, běž si zaběhat, to rozchodíš!“
Proč jsou tyto nevyžádané rady pro člověka s duševním onemocněním tak nebezpečné? Protože nefungují. Je to stejné, jako byste člověku s poruchou oběhu krve nařídili, aby si silou vůle snížil cukr nebo krevní tlak. Duševní nemoc nelze porazit pouhým „rozhodnutím“. Ocitnete se ve stavu, který připomíná pád do králičí nory – projdete neskutečným světem, který vás naprosto pohltí, a vaše vnímání reality se rozbije na kousky.
Přesně tohle zažil náš dnešní host, peer terapeut Kamil Rain, který čelil těžké formě paranoidní schizofrenie dlouhých 25 let.
Z hospody do lesa. Biochemik Aleš Dvořák o tom, co opravdu prodlužuje životNemusíte zaběhnout maraton, abyste žili déle a zdravěji. Stačí míň sedět, občas vyjít schody a přestat věřit zázrakům z etiket. Biochemik RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D., z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a autor knihy Za hranicemi vytrvalosti rozebírá pohyb, jídlo i doplňky stravy tak, jak to vidí věda.
Prázdniny jako čas na nádech: Co naše děti ve škole pálí a proč zákaz mobilů nic neřešíPrázdniny jsou v plném proudu. Školní tašky leží v koutě, budíky jsou vypnuté a většina rodin si užívá zasloužený oddech. Právě letní měsíce ale bývají ideálním časem na to, abychom se s odstupem a bez bezprostředního stresu podívali na to, co naše děti ve školních lavicích potkává – a s čím jim jako dospělí můžeme pomoci.
Učitel, lektor a popularizátor vzdělávání Mgr. Daniel Pražák, Ph.D. v rozhovoru s moderátorem Pavlem Mirovským otevřeně bilancoval zkušenosti ze své praxe. Bez pozlátek a bez přetvářky pojmenoval výzvy, které se v českém školství opakují rok co rok.
Mít dost je lidské – u dětí i u učitelů
Na sociálních sítích to během školního roku často vypadá, jako by všichni ostatní zvládali školu, kroužky i výchovu na jedničku. Reality-check z praxe je ale úplně jiný.
„Upřímně? Na konci školního roku jsem byl nesmírně rád, že je konec. Svou práci miluju, ale to neznamená, že člověka někdy neubíjí. Potřebujeme se prostě všichni nadechnout, abychom se na ty děti od září zase těšili,“ přiznává otevřeně Daniel Pražák.
Pro nás rodiče z toho plyne zásadní věc: Je v pořádku nemít každý den všechno pod kontrolou. Pokud jste na konci června dojížděli ze záložních zdrojů, neznamená to, že selháváte. Školní docházka není o dokonalosti a prázdninový restart potřebují dospělí stejně jako děti.
Problém č. 1: Mobily ve škole a neviditelné riziko noci
Téma telefonů ve školách rezonuje společností čím dál silněji. Je plošný zákaz jediným řešením?
Podle Daniela Pražáka je plošná restrikce ta nejjednodušší, ale v jádru poměrně hloupá cesta. Děti si totiž způsob, jak pravidla obejít, najdou vždycky – třeba tím, že si do školy přinesou telefony dva.
Ukazuje se, že daleko lépe než pěstování zákazů funguje nabídka jiné aktivity.
„U nás na škole máme na chodbách stolní fotbal, ping-pong i air-hockey. Zkušenost je jasná: Jakmile dáte dětem smysluplnou alternativu, ve většině případů po telefonu samy od sebe nesáhnou,“ popisuje Pražák.
Co si z toho vzít do rodinného života? Škola sice řeší telefony o přestávkách, ale to největší riziko se často odehrává doma, a to i v noci. Když dospívající scrolují po sítích ve tři ráno pod peřinou, podepisuje se to na jejich psychice i soustředění. Místo bojování s učiteli o školní pravidla se v rodinách zkusme zaměřit na noční klid a spánkovou hygienu.
Problém č. 2: Přijímací zkoušky jako finanční síto a psychický tlak
Devátá třída přináší do rodin pravidelně obrovskou míru nejistoty. Jakmile se přiblíží jaro, atmosféra ve třídách i v domovech se radikálně mění a stres vybublává na povrch. Jednotné přijímací zkoušky totiž v našem systému fungují jako neúprosný filtr, který otevírá hluboké nůžky sociální nerovnosti.
Rodiče, kteří na to mají finanční prostředky, mohou svým dětem zaplatit drahé přípravné kurzy – klidně i dvoje. Rodiny, které si to nemohou dovolit, si buď musí utrhnout od pusy, nebo na kurzy rezignují. Výsledkem je, že dítě z finančně slabšího prostředí je brutálně znevýhodněno.
„A můžeme se ptát: Proč ty děti nepřipraví škola?“ otevírá palčivé téma Daniel Pražák. Školy se sice snaží dělat pro děti maximum, ale příprava na Cermat testy není jejich primárním úkolem. Dokument zvaný Rámcový vzdělávací program, který školám určuje, co mají odučit, klade v deváté třídě zcela jiné cíle než dril na jednotné přijímací zkoušky.“
Když k tomu připočteme fakt, že o dalším osudu patnáctiletého člověka rozhodují v podstatě dva dny testů, během nichž může sehrát roli blbá náhodná indispozice nebo rodinná krize, je tento tlak pro dospívající obrovskou zátěží. Největší službou, kterou dětem v tomto období můžeme prokázat, je vytvořit jim doma bezpečný přístav a ukázat jim, že jejich lidská hodnota nezávisí na bodech z testu.
RozhovorMýty a fakta o hormonech s doc. MUDr. Jiřím Votrubou: Kdy suplementace zachraňuje zdraví a kdy naopak ničí tělo?Téma hormonů a dlouhověkosti v posledních letech zaplavilo sociální sítě i nabídky klinických služeb. Zatímco zástupy „biohackerů“ slibují zázračné omlazení, v odborných kruzích vzbuzuje nekontrolovaný boom obavy.
O tom, jak se v záplavě mýtů zorientovat, co skutečně funguje a proč je laický přístup k hormonům rizikovou hrou, hovořil v podcastu doc. MUDr. Jiří Votruba, renomovaný internista a pneumolog.
Tchyně k nám domu pozvala mého švagra s rodinou na týden během mého šestinedělí. Radí psycholožka Lucie KolaříkováCo se dá dělat, když ve vaší rodině rozhoduje jeden člověk a ostatní jen mlčky poslouchají?
A jak si nastavit hranice vůči někomu, kdo každou vaši námitku obrátí tak, že přehnaně reagujete zrovna vy?
Do nové epizody podcastu Řešidlo přišla otázka až ze Spojených států. Odpovídá na ni psycholožka, lektorka a koučka Lucie Kolaříková.
„Oni nevědí, že jsou rukojmí.“
— Lucie Kolaříková
Ing. Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR: AI nám vrátí čas. Záleží jen na nás, zda ho věnujeme lidem!Žijeme v době, kdy se hranice mezi sci-fi a realitou mizí rychleji než kdy dřív. Co nám dříve ve filmech jako Iron Man nebo Matrix přišlo neuvěřitelné, je dnes běžnou součástí našich pracovních dní. Jak v tomto zrychleném světě řídit technologického giganta, nezbláznit se z neustálých změn a neztratit lidskost?
O tom v našem novém rozhovoru mluvila Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR. A ukázala, že i na vrcholu velkého byznysu lze k technologiím i životu přistupovat s lehkostí, humorem a zdravým rozumem.
RozhovorJak přežít dětský vzdor a nezbláznit se? Psycholog Jan Svoboda ukazuje cestuZnáte to. Ráno spěcháte do práce, ale vaše ratolest si zrovna usmyslela, že si ty boty prostě neobuje, hraje si, nebo se rovnou vrhne na zem v hysterickém záchvatu. Odpoledne mu po jasně domluvených třiceti minutách vezmete tablet a následuje další scéna, jako byste mu brali celý svět. Večer, když už melete z posledního a těšíte se na chvíli zaslouženého klidu pro sebe, začne nekonečný maraton: „Mami, já mám žízeň, já musím čůrat, ještě jednu pohádku, já se bojím tmy…“.
Nutriční terapeutka Šárka Knížková: jídelníček může být i nezdravě zdravýPřesně napočítaný. Dost bílkovin, hodně vlákniny, málo tuků, nic, co by rozhoupalo cukr v krvi. A ani jedna věc, kterou by si člověk dal jen proto, že mu chutná. Takový jídelníček nosí klientky pravidelně Ing. Mgr. Šárce Knížkové — nutriční terapeutce, absolventce 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a spoluautorce knihy Mýty o výživě a potravinách, která v podcastu s Tomášem Bartkovským vysvětluje, proč pro takový jídelníček má vlastní pojmenování.
„Je krásný vědět, jak to má být správně, ale je důležitý se z toho nepoprdět.” — Ing. Mgr. Šárka Knížková