Články a rozhovory od odborníků
Obsah tvoříme s předními odborníky z ČR i zahraničí. Odpovídáme na otázky, které vás nejvíce zajímají. Témata rozebíráme do hloubky.
RozhovorSvět bez paragrafů i bez záruk: Jak přežít právo v době AI a marketingového chaosuPrávo pro většinu lidí představuje nepropustnou hradbu latinských výrazů, složitých souvětí a nepřehledných odstavců. Advokátka a lektorka Mgr. Petra Dolejšová, známá svým projektem Bez paragrafů, však ukazuje, že o právu, e-commerce i umělé inteligenci se dá mluvit srozumitelně.
RozhovorKdyž láska narazí na peněženku: Proč nám peníze ničí vztahy a jak to změnit?Představte si Tomáše a Lenku. Jsou spolu pět let, plánují svatbu a nadevše se milují. Lenka si ale sem tam koupí novou značkovou kabelku a Tomášovi tvrdí, že ji pořídila v obrovské slevě. Tomáš si zase z tajného spořicího účtu platí drahé součástky na své kolo, o kterých Lence říká, že stály jen pár stovek. Fungují jako skvělý pár, dokud se nerozhodnou, že si vezmou hypotéku na dům. Najednou na stůl dopadnou reálná čísla a bublina splaskne. Lenka zjistí, že Tomáš nemá na akontaci naspořeno zdaleka tolik, kolik jí sliboval, a Tomáš s hrůzou zírá na výpisy z Lenčiny kreditní karty. To, co začalo jako nevinné „milosrdné lži“, se mění ve zradu, která hrozí rozpadem celého vztahu.
Zní vám to povědomě? Finance jsou jedním z nejintimnějších a zároveň nejvýbušnějších témat v každém partnerství. Co před sebou partneři tají nejčastěji? Jak si nastavit finance ve vztahu tak, aby se nestali jeho zkázou? Na tyto otázky odpovídá v dalším podcastu Ing. Matúš Kuchálik.
RozhovorProf. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá.
Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?
RozhovorVětšina lidí neumí dýchat, pouze ventiluje. Objevte s Janem Skryjou tajemství skryté energie, hlubokého spánku a klidné mysliVětšina z nás bere dýchání jako naprosto samozřejmou věc, nad kterou není potřeba přemýšlet. Vždyť nadechnout se a vydechnout zvládne každý automaticky. Jenže věděli jste, že uděláme v průměru až 25 000 nádechů za den a drtivá většina z nás při tom chybuje? O tom, jak zásadní vliv má dech na naši fyzickou i psychickou kondici, dlouhověkost a zvládání stresu, jsme si v rozhovoru povídali s Janem Skryjou, certifikovaným instruktorem metody Oxygen Advantage®.
RozhovorKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí.
Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď.
Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení?
V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.
RozhovorDěti neučíme pro minulost, ale pro budoucnost. Jak proměnit moderní vzdělávání?Když se řekne česká škola, většině z nás se stále vybaví povědomý obrázek: lavice srovnané do řad, ticho, které přerušuje jen šustění pracovních sešitů, a učitel u tabule, který drží veškerý monopol na vědění. Tento koncept nastavený na dril a poslušnost však v 21. století naráží na svoje limity. Dnešní studenti totiž nepotřebují biflovat encyklopedická data, která dohledají na dva kliky. Potřebují soft skills, schopnost kriticky myslet, flexibilitu a především touhu se neustále učit.
O tom, jak vypadá výuka, která děti nepřipravuje na devadesátá léta, ale na dynamickou budoucnost, si v novém díle podcastu povídal moderátor Pavel Mirovský se středoškolským průvodcem, garantem a programovým ředitelem Ekocentra Chaloupky, Ing. Martinem Křížem.
RozhovorJste podle lékaře zdraví, ale cítíte se na dně? Proč vám běžná vyšetření často nepomohouPředstavte si Janu. Je jí 42 let, vede náročný projekt v práci, stará se o rodinu a snaží se žít zdravě. Přesto se ráno budí vyčerpaná, přes den bojuje s nevysvětlitelnou únavou, trápí ji zažívání a v noci zírá do stropu. Když po týdnech odhodlávání navštíví praktického lékaře, vyslechne si po letmém pohledu na výsledky krve verdikt: „Jste naprosto zdravá, nic vám není.“ Jana odchází z ordinace s pocitem, že si své problémy snad vymýšlí.
RozhovorProč se v dnešním světě cítíme vyčerpaní a jak se vrátit k přirozenému rytmuSpolečnost nás učí neustálé podávaní výkonu bez ohledu na to, jak se cítíme. Výsledkem bývá chronické vyčerpání, frustrace a pocit, že s naším tělem není něco v pořádku. Biologická antropoložka a autorka projektu PREPROGRAMUJ SVOJ CYKLUS®, Mgr. Katarína Miroš Baniari, však tvrdí, že příčina spočívá v zásadním nesouladu mezi moderním životním stylem a evolučním nastavením ženského organismu. Jak naslouchat svému tělu, netrestat se za únavu a využít cykličnost jako osobní navigaci?
RozhovorPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti?
Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii.
Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.
RozhovorZa agresí se často skrývá strach: Každé dítě potřebuje alespoň jednoho stabilního dospěléhoKaždý z nás někdy zažil pocit bezmoci nebo odmítnutí. Co se ale stane v duši dítěte, pro které se svět stane nebezpečným místem dřív, než vůbec dostane šanci poznat, co je to bezpečí? V tomto rozhovoru otevřel vychovatel, krizový intervent a ředitel zapsaného ústavu Neohrožené děti Tomáš Morávek, DiS., náročné, ale zásadní téma: jak vrátit důvěru těm nejzranitelnějším a co se z toho můžeme naučit pro své vlastní vztahy a rodičovství.
RozhovorMáte rakovinu neznamená hned jistý ortel smrti. Jak moderní medicína poráží nebezpečné mýty a vrací pacientům nadějiDvakrát měř, jednou řež. U zdraví to však platí trojnásobně. Diagnóza onkologického onemocnění je momentem, kdy se člověku i celému jeho okolí během jediné vteřiny promění svět. V České republice si větu „máte rakovinu“ vyslechne přibližně 65 tisíc lidí ročně. Ačkoli v první chvíli přichází šok a přirozený strach, přední český pneumolog doc. MUDr. Jiří Votruba, CSc. zdůrazňuje zásadní myšlenku: rakovina už dávno neznamená automatický ortel smrti a dnešní medicína nabízí nesrovnatelně vyšší šance na vyléčení i kvalitní život než kdykoli v minulosti.
Přesto mezi lidmi stále přežívá řada hluboce zakořeněných mýtů a nebezpečných iluzí. Proč v momentech osobní krize podléháme pochybným návodům a jakým směrem se ve skutečnosti ubírá moderní onkologie?
„Ztratit víru a naději je pro onkologického pacienta to nejhorší, co se dá udělat. Ta víra a naděje v to, že to dobře dopadne, dělá velikánský rozdíl v léčebných výsledcích.“
— doc. MUDr. Jiří Votruba, CSc.
RozhovorSlova, která vám tajně ničí zdraví: Proč kňourání spouští v těle chronický zánět a jak znovu najít vnitřní klidPředstavte si úplně běžné úterní ráno. Zvoní budík, vy vstáváte s pocitem, že jste se vlastně ani nevyspali, a první, co vám bleskne hlavou, je: „Na tohle dneska nemám.“ Během dne se nakupí pracovní úkoly, do toho hypotéka, zprávy z domova, zrychlené tempo moderního světa. Zapnete telefon, prolétnete sociální sítě a v duchu si řeknete: „Je to zbytečný, stejně to nemá cenu.“ Poznáváte se v tom?
Možná si říkáte, že jde jen o obyčejná slova, která občas prohodí každý z nás. MUDr. Kateřina Cajthamlová ale v novém rozhovoru pro FirstClass varuje, že tato zdánlivě nenápadná věta má na naše tělo devastující dopad. Když tato slova vyslovujeme nebo si je opakujeme v duchu, náš organismus je bere doslova. A začnou se dít věci, které si s psychikou na první pohled ani nespojíme.
V tomto článku si přiblížíme nejzásadnější myšlenky z rozhovoru s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou. Nezapomeňte, že na konci tohoto článku najdete kompletní videozáznam celého podcastu, který byste si rozhodně neměli nechat ujít.
RozhovorBěžte k lékaři dřív, než bude pozdě. Obezita a zanedbaná prevence jsou časovanou bombouZdraví často považujeme zа samozřejmost – dokud o něj nepřijdeme. Většina z nás navštěvuje praktického lékaře až ve chvíli, kdy se objeví vážnější akutní problém. Málokdo si však uvědomuje, že řadě závažných civilizačních chorob lze účinně předejít, pokud přijdeme včas.
Hostem našeho rozhovoru byl praktický lékař a obezitolog MUDr. Jakub Mitro, MBA., který otevřeně promluvil o tom, jak vypadá realita v českých ordinacích, proč je obezita chronickým onemocněním mozku a jaký potenciál nabízejí moderní přístupy ke zdraví.
RozhovorŠkolství na rozcestí: Proč technologie děti nespasí a v čem spočívá skutečné umění se učit?Naše společnost prochází jednou z největších technologických proměn v historii. Zatímco do našich kapes i pracovišť dorazila generativní umělá inteligence, ve školních lavicích se stále do velké míry přežívá model založený na pasivním memorování dat a jednotném drilu pro všechny.
Jak má vypadat vzdělávání v 21. století? Pomůže dětem bezbřehá digitalizace? Má smysl plošně zakazovat mobilní telefony ve školách? A jak se s nástupem moderních nástrojů mění samotná úloha učitele i rodiny?
O těchto tématech v našem studiu hovořil výzkumník z mezioborového týmu IRTIS Masarykovy univerzity, Mgr. Bc. Libor Juhaňák, Ph.D. Přinášíme vám přehledný a myšlenkově bohatý rozbor klíčových témat celého rozhovoru.
Změnily se děti, nebo jsme se proměnili my? Dnešní rodina čelí tiché krizi autority a pozornostiSvět kolem nás zrychluje a školství nezůstává pozadu. Jenže když nahlédneme pod pokličku moderního vzdělávání, zjistíme překvapivou věc: dětská přirozenost se za staletí v zásadě nezměnila. Co se však proměnilo dramaticky, jsou naše očekávání, způsob rodinného života a prostředí, ve kterém dnešní děti vyrůstají.
Proč mají dnešní prvňáčci problém porozumět mluvenému slovu? Proč se z obyčejných frustrací stávají úzkostné stavy a jaký vliv má na vyvíjející se mozek moderní „zlepšovák“ v podobě chytrého telefonu?
O tom v novém díle podcastu Laskavá výchova hovoří Lukáš Eder s Magdalénou Marešovou, dlouholetou pedagožkou a ředitelkou Základní a mateřské školy v Hosíně.
RozhovorDoplňky stravy pod drobnohledem: Jak prokouknout marketingové triky a nevyhazovat peníze z okna radí Prof. Ing. Lucie Cahlíková, Ph.D.Trh s doplňky stravy zažívá obrovský boom. Regály lékáren i nabídky e-shopů přetékají pilulkami na energii, lepší spánek, silnější imunitu či věčné mládí. Málokdo ale tuší, co doopravdy kupuje.
Prof. Ing. Lucie Cahlíková, Ph.D., vedoucí Katedry farmakognozie a farmaceutické botaniky na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy, v novém díle Longevity podcastu odhaluje, jak se správně orientovat ve světě přírodních látkách a nenaletět líbivému marketingu.
Návrat k přírodě i k sobě: Proč nás chronický stres připravuje o zdraví a jak najít rovnováhuJíte zdravě, snažíte se hýbat, dbáte na spánek, ale přesto se neustále cítíte vyčerpaní a bez energie? Cesta k vitálnímu tělu a dlouhověkosti nevede přes drahé biohacky ani hrsti syntetických tablet. Klíčové principy jsou překvapivě jednoduché, přirozené a často zcela zadarmo.
O holistickém přístupu k lidskému tělu, vlivu stresu na střevní mikrobiom, hormonální rovnováze i o tom, jak správně zacházet s doplňky stravy, jsme si povídali s Ing. Ivetou Ječmík Skuherskou, klinickou naturopatkou a expertkou na výživu.
Za hranice technologií: Proč každá diskuse o AI musí končit otázkou po smyslu lidského životaPředstavte si osmnáctiletého studenta těsně před maturitou. Stojí na prahu dospělosti, zmítán existenciální krizí, a klade si otázky: „Proč to všechno dělám? Abych šel na vysokou, pak do práce, vydělával na jídlo a mohl dál pracovat?“ Většina z nás tuto mladickou rozervanost postupně zaplašila pod tíhou ekonomického tlaku a každodenního shonu. Jenže podle odborníka na umělou inteligenci a filozofii Ing. Mgr. Jana Romportla, Ph.D., se tato otázka nyní vrací s nevídanou sílou – a tentokrát se jí nevyhne nikdo z nás.
RozhovorDítě v síti: Když se z nevinné konverzace stane noční můra celého domova. Prof. Kamil KopeckýByl to úplně obyčejný pracovní den. Představte si, že sedíte doma v obýváku, na stole chladne káva a vaše osmiletá dcera leží na koberci. V ruce drží mobilní telefon, na tváři lehký úsměv, prsty kmitají po displeji. Myslíte si, že si jen dopisuje se spolužačkou ze školy nebo hraje neškodnou dětskou hru.
Ve skutečnosti v tu stejnou chvíli – ve dvě, ve čtyři nebo v šest hodin ráno, kdy má vaše dítě klidně spát – probíhá na druhé straně obrazovky mrazivá manipulace. Neznámý člověk posílá holčičce zprávu: „Pošli mi fotku svého klitorisu.“ Dítě, které ještě ani neví, co to slovo znamená, zmateně odpovídá: „Ale já nevím, co to je.“ A pachatel s chladným kalkulem instruuje: „Tak si roztáhni nohy, vyfoť se, pošli mi to a já ti zakroužkuju, kde to je.“ Dítě poslechne. Během několika sekund vznikne materiál, který rodině promění život v peklo.
Tohle není scénář z katastrofického filmu. Je to reálná kasuistika z poradny projektu E-Bezpečí. Příběh, který dokonale ilustruje, jak tenká je hranice mezi zdánlivým bezpečím domova a predátorským světem za obrazovkou mobilu. Nejen o tomot příběhu mluvil prof. Kopecký v našem podcastu.
Kdo je prof. Kamil Kopecký?
Jedním z nejvýznamnějších českých odborníků na problematiku kyberbezpečnosti, rizikového chování na internetu a využití umělé inteligence je prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.. Působí na Univerzitě Palackého v Olomouci a je vedoucím národního projektu E-Bezpečí a Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Jako odborný poradce se podílel na celovečerním dokumentu V síti nebo oceňovaném seriálu #martyisdead. Dlouhodobě pomáhá dětem, rodičům i školám orientovat se v nástrahách i příležitostech digitálního věku.
Neurovědec a psycholog Petr Bob: Výčitkami si rozsekáváme vlastní duši. Jak v sobě probudit vnitřní léčivou sílu?V každém z nás se skrývají přirozené léčivé síly. Nejde o žádnou magii, kterou bychom vytáhli z tajného šuplíku, ale o schopnost porozumět sami sobě a zbavit se vnitřních konfliktů. Proč se ale své vlastní přirozenosti tak často bráníme? O strachu ze zodpovědnosti, neuvěřitelné síle mindfulness, vlivu stresu na náš mozek i o tom, proč jsou růžové brýle zamilovanosti jen projekcí naší vlastní mysli, jsme si v podcastu povídali s uznávaným neurovědecem a psychologem Petr Bob.
Moderní doba nám nabízí spoustu „anestetik“. Můžeme se hnát za penězi, snažit se před sebou samými utéct na druhý konec světa, nebo hromadit věci v domnění, že až získáme desáté auto, budeme konečně šťastní. Tento způsob života nás ale odpojuje od naší podstaty a nevede k tomu, co skutečně hledáme – k vnitřnímu klidu a štěstí.
Tlak na dokonalost nás ubíjí, lékem je obyčejný život a „nudné“ návykyŽijeme v době, kdy nás ovládají algoritmy a reklama neustále útočí na náš strach z nemocí. Mnohem častěji věříme zaplaceným influencerům než vystudovaným odborníkům. Utrácíme tisíce korun za detoxikační náplasti, spalovače tuků či zázračné kávy na potlačení stresu, abychom vzápětí zjistili, že nám klíč k dlouhému životu protéká mezi prsty.
Podle uznávaného internisty a pneumologa doc. MUDr. Jiřího Votruby totiž děláme zásadní chybu: věnujeme enormní pozornost nepodstatným malichernostem a ty nejdůležitější základy ignorujeme.
Začít budovat svaly v padesáti? Tělo vám poděkuje, ale musíte znát pravidla, radí Mgr. Jan Caha, Ph.D.Myslíte si, že zvedání činek a silový trénink jsou vyhrazeny jen pro dvacátníky, kteří se chtějí blýsknout před zrcadlem v posilovně? Odborník na výživu a trénink Mgr. Jan Caha, Ph.D. v novém podcastu tento mýtus jasně vyvrací. Prozradil nejen to, proč bychom se posilování ve vyšším věku rozhodně neměli bát, ale také rozebral nejčastější chyby v hubnutí a poodhalil marketingové triky výrobců takzvaných proteinových potravin.
Návyková látka je jen anestetikum na vnitřní bolest: Přednosta adiktologie Michal Miovský o tom, proč si problém málokdy přiznámeZávislost není otázkou slabé vůle ani náhlého selhání jedince. Jde o plíživý, dlouhodobý proces, do kterého vstupují biologické i sociální faktory. O tom, proč je hranice mezi běžným chováním a patologií tak křehká, jak zásadní roli hrají naše obranné mechanismy i naši nejbližší, hovoří v rozhovoru pro First Class přední český odborník prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., klinický psycholog, psychoterapeut a přednosta Kliniky adiktologie.
Mgr. Daniela Koubková: Proč si do života podvědomě zveme lidi, kteří otevírají naše stará zranění?Znáte ten pocit, když se ohlédnete za svými minulými vztahy a s mrazením v zádech zjistíte, že procházíte stále stejným scénářem? Mění se tváře, jména i prostředí, ale pocit na konci zůstává stejný: opuštění, nejistota, úzkost nebo touha utéct.
Často si pokládáme otázku, proč máme takový „špatný vkus na lidi“ a jak je možné, že nás znova a znova přitahuje někdo, s kým nám po čase není dobře. Odpověď většinou neleží v náhodě, ale v hlubokých vzorcích, které si v sobě neseme už od dětství.
Psycholožka a psychoterapeutka Daniela Koubková v našem novém rozhovoru vysvětluje, že náš mozek má přirozenou tendenci vyhledávat to, co je mu známé – i kdyby to známé znamenalo bolest.