Články a rozhovory od odborníků
Obsah tvoříme s předními odborníky z ČR i zahraničí. Odpovídáme na otázky, které vás nejvíce zajímají. Témata rozebíráme do hloubky.
RozhovorSvět bez paragrafů i bez záruk: Jak přežít právo v době AI a marketingového chaosuPrávo pro většinu lidí představuje nepropustnou hradbu latinských výrazů, složitých souvětí a nepřehledných odstavců. Advokátka a lektorka Mgr. Petra Dolejšová, známá svým projektem Bez paragrafů, však ukazuje, že o právu, e-commerce i umělé inteligenci se dá mluvit srozumitelně.
RozhovorKdyž láska narazí na peněženku: Proč nám peníze ničí vztahy a jak to změnit?Představte si Tomáše a Lenku. Jsou spolu pět let, plánují svatbu a nadevše se milují. Lenka si ale sem tam koupí novou značkovou kabelku a Tomášovi tvrdí, že ji pořídila v obrovské slevě. Tomáš si zase z tajného spořicího účtu platí drahé součástky na své kolo, o kterých Lence říká, že stály jen pár stovek. Fungují jako skvělý pár, dokud se nerozhodnou, že si vezmou hypotéku na dům. Najednou na stůl dopadnou reálná čísla a bublina splaskne. Lenka zjistí, že Tomáš nemá na akontaci naspořeno zdaleka tolik, kolik jí sliboval, a Tomáš s hrůzou zírá na výpisy z Lenčiny kreditní karty. To, co začalo jako nevinné „milosrdné lži“, se mění ve zradu, která hrozí rozpadem celého vztahu.
Zní vám to povědomě? Finance jsou jedním z nejintimnějších a zároveň nejvýbušnějších témat v každém partnerství. Co před sebou partneři tají nejčastěji? Jak si nastavit finance ve vztahu tak, aby se nestali jeho zkázou? Na tyto otázky odpovídá v dalším podcastu Ing. Matúš Kuchálik.
RozhovorProf. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá.
Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?
RozhovorVětšina lidí neumí dýchat, pouze ventiluje. Objevte s Janem Skryjou tajemství skryté energie, hlubokého spánku a klidné mysliVětšina z nás bere dýchání jako naprosto samozřejmou věc, nad kterou není potřeba přemýšlet. Vždyť nadechnout se a vydechnout zvládne každý automaticky. Jenže věděli jste, že uděláme v průměru až 25 000 nádechů za den a drtivá většina z nás při tom chybuje? O tom, jak zásadní vliv má dech na naši fyzickou i psychickou kondici, dlouhověkost a zvládání stresu, jsme si v rozhovoru povídali s Janem Skryjou, certifikovaným instruktorem metody Oxygen Advantage®.
RozhovorKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí.
Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď.
Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení?
V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.
RozhovorDěti neučíme pro minulost, ale pro budoucnost. Jak proměnit moderní vzdělávání?Když se řekne česká škola, většině z nás se stále vybaví povědomý obrázek: lavice srovnané do řad, ticho, které přerušuje jen šustění pracovních sešitů, a učitel u tabule, který drží veškerý monopol na vědění. Tento koncept nastavený na dril a poslušnost však v 21. století naráží na svoje limity. Dnešní studenti totiž nepotřebují biflovat encyklopedická data, která dohledají na dva kliky. Potřebují soft skills, schopnost kriticky myslet, flexibilitu a především touhu se neustále učit.
O tom, jak vypadá výuka, která děti nepřipravuje na devadesátá léta, ale na dynamickou budoucnost, si v novém díle podcastu povídal moderátor Pavel Mirovský se středoškolským průvodcem, garantem a programovým ředitelem Ekocentra Chaloupky, Ing. Martinem Křížem.
RozhovorJste podle lékaře zdraví, ale cítíte se na dně? Proč vám běžná vyšetření často nepomohouPředstavte si Janu. Je jí 42 let, vede náročný projekt v práci, stará se o rodinu a snaží se žít zdravě. Přesto se ráno budí vyčerpaná, přes den bojuje s nevysvětlitelnou únavou, trápí ji zažívání a v noci zírá do stropu. Když po týdnech odhodlávání navštíví praktického lékaře, vyslechne si po letmém pohledu na výsledky krve verdikt: „Jste naprosto zdravá, nic vám není.“ Jana odchází z ordinace s pocitem, že si své problémy snad vymýšlí.
RozhovorProč se v dnešním světě cítíme vyčerpaní a jak se vrátit k přirozenému rytmuSpolečnost nás učí neustálé podávaní výkonu bez ohledu na to, jak se cítíme. Výsledkem bývá chronické vyčerpání, frustrace a pocit, že s naším tělem není něco v pořádku. Biologická antropoložka a autorka projektu PREPROGRAMUJ SVOJ CYKLUS®, Mgr. Katarína Miroš Baniari, však tvrdí, že příčina spočívá v zásadním nesouladu mezi moderním životním stylem a evolučním nastavením ženského organismu. Jak naslouchat svému tělu, netrestat se za únavu a využít cykličnost jako osobní navigaci?
RozhovorPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti?
Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii.
Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.
RozhovorZa agresí se často skrývá strach: Každé dítě potřebuje alespoň jednoho stabilního dospěléhoKaždý z nás někdy zažil pocit bezmoci nebo odmítnutí. Co se ale stane v duši dítěte, pro které se svět stane nebezpečným místem dřív, než vůbec dostane šanci poznat, co je to bezpečí? V tomto rozhovoru otevřel vychovatel, krizový intervent a ředitel zapsaného ústavu Neohrožené děti Tomáš Morávek, DiS., náročné, ale zásadní téma: jak vrátit důvěru těm nejzranitelnějším a co se z toho můžeme naučit pro své vlastní vztahy a rodičovství.
RozhovorMáte rakovinu neznamená hned jistý ortel smrti. Jak moderní medicína poráží nebezpečné mýty a vrací pacientům nadějiDvakrát měř, jednou řež. U zdraví to však platí trojnásobně. Diagnóza onkologického onemocnění je momentem, kdy se člověku i celému jeho okolí během jediné vteřiny promění svět. V České republice si větu „máte rakovinu“ vyslechne přibližně 65 tisíc lidí ročně. Ačkoli v první chvíli přichází šok a přirozený strach, přední český pneumolog doc. MUDr. Jiří Votruba, CSc. zdůrazňuje zásadní myšlenku: rakovina už dávno neznamená automatický ortel smrti a dnešní medicína nabízí nesrovnatelně vyšší šance na vyléčení i kvalitní život než kdykoli v minulosti.
Přesto mezi lidmi stále přežívá řada hluboce zakořeněných mýtů a nebezpečných iluzí. Proč v momentech osobní krize podléháme pochybným návodům a jakým směrem se ve skutečnosti ubírá moderní onkologie?
„Ztratit víru a naději je pro onkologického pacienta to nejhorší, co se dá udělat. Ta víra a naděje v to, že to dobře dopadne, dělá velikánský rozdíl v léčebných výsledcích.“
— doc. MUDr. Jiří Votruba, CSc.
RozhovorSlova, která vám tajně ničí zdraví: Proč kňourání spouští v těle chronický zánět a jak znovu najít vnitřní klidPředstavte si úplně běžné úterní ráno. Zvoní budík, vy vstáváte s pocitem, že jste se vlastně ani nevyspali, a první, co vám bleskne hlavou, je: „Na tohle dneska nemám.“ Během dne se nakupí pracovní úkoly, do toho hypotéka, zprávy z domova, zrychlené tempo moderního světa. Zapnete telefon, prolétnete sociální sítě a v duchu si řeknete: „Je to zbytečný, stejně to nemá cenu.“ Poznáváte se v tom?
Možná si říkáte, že jde jen o obyčejná slova, která občas prohodí každý z nás. MUDr. Kateřina Cajthamlová ale v novém rozhovoru pro FirstClass varuje, že tato zdánlivě nenápadná věta má na naše tělo devastující dopad. Když tato slova vyslovujeme nebo si je opakujeme v duchu, náš organismus je bere doslova. A začnou se dít věci, které si s psychikou na první pohled ani nespojíme.
V tomto článku si přiblížíme nejzásadnější myšlenky z rozhovoru s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou. Nezapomeňte, že na konci tohoto článku najdete kompletní videozáznam celého podcastu, který byste si rozhodně neměli nechat ujít.
RozhovorBěžte k lékaři dřív, než bude pozdě. Obezita a zanedbaná prevence jsou časovanou bombouZdraví často považujeme zа samozřejmost – dokud o něj nepřijdeme. Většina z nás navštěvuje praktického lékaře až ve chvíli, kdy se objeví vážnější akutní problém. Málokdo si však uvědomuje, že řadě závažných civilizačních chorob lze účinně předejít, pokud přijdeme včas.
Hostem našeho rozhovoru byl praktický lékař a obezitolog MUDr. Jakub Mitro, MBA., který otevřeně promluvil o tom, jak vypadá realita v českých ordinacích, proč je obezita chronickým onemocněním mozku a jaký potenciál nabízejí moderní přístupy ke zdraví.
RozhovorŠkolství na rozcestí: Proč technologie děti nespasí a v čem spočívá skutečné umění se učit?Naše společnost prochází jednou z největších technologických proměn v historii. Zatímco do našich kapes i pracovišť dorazila generativní umělá inteligence, ve školních lavicích se stále do velké míry přežívá model založený na pasivním memorování dat a jednotném drilu pro všechny.
Jak má vypadat vzdělávání v 21. století? Pomůže dětem bezbřehá digitalizace? Má smysl plošně zakazovat mobilní telefony ve školách? A jak se s nástupem moderních nástrojů mění samotná úloha učitele i rodiny?
O těchto tématech v našem studiu hovořil výzkumník z mezioborového týmu IRTIS Masarykovy univerzity, Mgr. Bc. Libor Juhaňák, Ph.D. Přinášíme vám přehledný a myšlenkově bohatý rozbor klíčových témat celého rozhovoru.
Změnily se děti, nebo jsme se proměnili my? Dnešní rodina čelí tiché krizi autority a pozornostiSvět kolem nás zrychluje a školství nezůstává pozadu. Jenže když nahlédneme pod pokličku moderního vzdělávání, zjistíme překvapivou věc: dětská přirozenost se za staletí v zásadě nezměnila. Co se však proměnilo dramaticky, jsou naše očekávání, způsob rodinného života a prostředí, ve kterém dnešní děti vyrůstají.
Proč mají dnešní prvňáčci problém porozumět mluvenému slovu? Proč se z obyčejných frustrací stávají úzkostné stavy a jaký vliv má na vyvíjející se mozek moderní „zlepšovák“ v podobě chytrého telefonu?
O tom v novém díle podcastu Laskavá výchova hovoří Lukáš Eder s Magdalénou Marešovou, dlouholetou pedagožkou a ředitelkou Základní a mateřské školy v Hosíně.
RozhovorDoplňky stravy pod drobnohledem: Jak prokouknout marketingové triky a nevyhazovat peníze z okna radí Prof. Ing. Lucie Cahlíková, Ph.D.Trh s doplňky stravy zažívá obrovský boom. Regály lékáren i nabídky e-shopů přetékají pilulkami na energii, lepší spánek, silnější imunitu či věčné mládí. Málokdo ale tuší, co doopravdy kupuje.
Prof. Ing. Lucie Cahlíková, Ph.D., vedoucí Katedry farmakognozie a farmaceutické botaniky na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy, v novém díle Longevity podcastu odhaluje, jak se správně orientovat ve světě přírodních látkách a nenaletět líbivému marketingu.
RozhovorPřečtěte si knihu svého života: Jak vám genetický test může zachránit zdraví i usnadnit hubnutíZnáte ten pocit. Stoupnete si na váhu, podíváte se do zrcadla a s povzdechem si řeknete: „Mám to prostě v genech.“ Tuto větu velmi často a rádi používáme jako dokonalou výmluvu pro to, proč se nám nedaří zhubnout, proč nám nesedí určitý sport nebo proč nás trápí nejrůznější zdravotní neduhy. Skutečnost je ale mnohem pestřejší, hlubší a hlavně nadějnější. Abyste pochopili, co vaše DNA skutečně říká a proč není důvod k panice, spojili jsme se pro tento článek s naším ověřeným a bezpečným partnerem, společností Chromozoom, která představuje absolutní špičku v oblasti genetického testování.
V našem rozhovoru to naprosto přesně vystihla molekulární bioložka Renata Michalovská:
„Geny jsou karty, které nám někdo rozdal. Ale jakou s nimi budeme hrát hru, tak to je jenom o nás a o vlastně okolí, které to tvoří.“
Odbornice dodává, že i když dostanou dva lidé dvakrát naprosto stejné karty – což je typický příklad jednovaječných dvojčat – jejich životní hra dopadne pokaždé jinak. Záleží totiž na spoluhráčích, prostředí a životním stylu. Můžete mít v DNA zapsanou silnou predispozici k efektivnímu ukládání tuků, ale to z vás nutně nedělá obézního člověka, pokud svůj životní styl této informaci přizpůsobíte.
Lidský genom byl podle expertky teprve v posledních dvou letech konečně dokončen, úplně poznán a osekvenován, což molekulární biologii posunulo neuvěřitelným tempem kupředu. Odborníci dnes přirovnávají naši DNA k obsáhlé knize. „Představte si, že máte knihu, a abyste ji pochopil a zjistil například kdo je vrah, tak vám nesmí chybět nejenom nějaké slovo nebo stránka. Prostě ji musíte mít kompletní,“ vysvětluje v podcastu Renata Michalovská, proč je pro laboratoř tak zásadní získat kvalitní vzorek. Pomocí moderní, plně automatizované technologie zvané sekvenování nové generace (NGS) dokážou stroje přečíst celé geny a hledat v nich sebemenší odchylky a běžné varianty, které jsou asociované s nějakým onemocněním nebo predispozicí. Zásadní roli hraje také takzvaná epigenetika, tedy to, jak svým chováním a stravou určité geny dokážeme aktivovat, nebo naopak „vypnout“.
Návrat k přírodě i k sobě: Proč nás chronický stres připravuje o zdraví a jak najít rovnováhuJíte zdravě, snažíte se hýbat, dbáte na spánek, ale přesto se neustále cítíte vyčerpaní a bez energie? Cesta k vitálnímu tělu a dlouhověkosti nevede přes drahé biohacky ani hrsti syntetických tablet. Klíčové principy jsou překvapivě jednoduché, přirozené a často zcela zadarmo.
O holistickém přístupu k lidskému tělu, vlivu stresu na střevní mikrobiom, hormonální rovnováze i o tom, jak správně zacházet s doplňky stravy, jsme si povídali s Ing. Ivetou Ječmík Skuherskou, klinickou naturopatkou a expertkou na výživu.