Přečtěte si knihu svého života: Jak vám genetický test může zachránit zdraví i usnadnit hubnutí
Znáte ten pocit. Stoupnete si na váhu, podíváte se do zrcadla a s povzdechem si řeknete: „Mám to prostě v genech.“ Tuto větu velmi často a rádi používáme jako dokonalou výmluvu pro to, proč se nám nedaří zhubnout, proč nám nesedí určitý sport nebo proč nás trápí nejrůznější zdravotní neduhy. Skutečnost je ale mnohem pestřejší, hlubší a hlavně nadějnější. Abyste pochopili, co vaše DNA skutečně říká a proč není důvod k panice, spojili jsme se pro tento článek s naším ověřeným a bezpečným partnerem, společností Chromozoom, která představuje absolutní špičku v oblasti genetického testování. V našem rozhovoru to naprosto přesně vystihla molekulární bioložka Renata Michalovská: „Geny jsou karty, které nám někdo rozdal. Ale jakou s nimi budeme hrát hru, tak to je jenom o nás a o vlastně okolí, které to tvoří.“ Odbornice dodává, že i když dostanou dva lidé dvakrát naprosto stejné karty – což je typický příklad jednovaječných dvojčat – jejich životní hra dopadne pokaždé jinak. Záleží totiž na spoluhráčích, prostředí a životním stylu. Můžete mít v DNA zapsanou silnou predispozici k efektivnímu ukládání tuků, ale to z vás nutně nedělá obézního člověka, pokud svůj životní styl této informaci přizpůsobíte. Lidský genom byl podle expertky teprve v posledních dvou letech konečně dokončen, úplně poznán a osekvenován, což molekulární biologii posunulo neuvěřitelným tempem kupředu. Odborníci dnes přirovnávají naši DNA k obsáhlé knize. „Představte si, že máte knihu, a abyste ji pochopil a zjistil například kdo je vrah, tak vám nesmí chybět nejenom nějaké slovo nebo stránka. Prostě ji musíte mít kompletní,“ vysvětluje v podcastu Renata Michalovská, proč je pro laboratoř tak zásadní získat kvalitní vzorek. Pomocí moderní, plně automatizované technologie zvané sekvenování nové generace (NGS) dokážou stroje přečíst celé geny a hledat v nich sebemenší odchylky a běžné varianty, které jsou asociované s nějakým onemocněním nebo predispozicí. Zásadní roli hraje také takzvaná epigenetika, tedy to, jak svým chováním a stravou určité geny dokážeme aktivovat, nebo naopak „vypnout“.
Co byste měli vědět o svých genech
-
Intolerance není alergie: Potravinové intolerance, jako je celiakie (intolerance na lepek) nebo intolerance na laktózu, jsou pevně dané ve vaší genetické výbavě a během života se již nezmění. Na rozdíl od nich jsou klasické alergie reakcí imunitního systému a mohou se během vašeho života různě vyvíjet a měnit.
-
Pravidlo dvou zásahů: U vážných onemocnění, jako je rakovina, funguje takzvaná dvouzásahová hypotéza. „Představte si to, jako že dostanete nějaký zásah blesku… aby došlo k tomu propuknutí onemocnění,“ popisuje bioložka. Zdravý člověk potřebuje dva tyto vnější zásahy, ale pokud nesete mutaci například v genu BRCA (stejně jako herečka Angelina Jolie), máte už jednu alelu poškozenou. K propuknutí nemoci pak stačí jen jeden zásah a riziko rakoviny prsu šplhá až na 86 %.
-
Metabolismus a léky (Farmakogenetika): Vaše geny určují, zda jste pomalý, rychlý, či ultrarychlý metabolizátor léčiv. To je kriticky důležité například u chemoterapie, kde podle expertky platí: „Pokud jste pomalý metabolizátor nebo ultrarychlý, tak pro vás může být ta dávka, která je předepsaná standardně, až například jako letální.“. Stejný vliv to má i na běžná analgetika nebo antidepresiva, která v Česku užívá neuvěřitelných 700 000 lidí, z nichž zhruba 13 % tvoří děti a mladiství.
-
Sportovní potenciál odhalen: Z určitých genetických polymorfismů lze velmi přesně vyčíst, zda máte ve svalech více zastoupena rychlá, nebo naopak pomalá svalová vlákna. Geny vám tak dají jasnou odpověď na to, jestli máte předpoklady spíše k vytrvalostním sportům, nebo k výbušným disciplínám a sprintu.
-
Skrytí přenašeči: V české populaci chodí mnoho lidí, kteří jsou zcela zdraví, ale nesou si v sobě mutaci na jedné alele pro cystickou fibrózu nebo spinální svalovou atrofii. Pokud se však potkají dva tito nositelé a mají spolu dítě, existuje 25% šance, že potomek tímto závažným onemocněním onemocní.
Proč dávají genetické testy smysl
Znalost vlastní DNA vám umožňuje přejít od pasivního čekání na to, co se ve vašem těle pokazí, k aktivní prevenci a vysoce personalizovanému přístupu ke zdraví. Samotný proces testování je dnes navíc naprosto bezbolestný a rychlý. Podle jednoduchého návodu si doma provedete pouhý stěr z vnitřní strany tváře odběrovou stěrovkou, vložíte do krabičky a odešlete.
Extrémně důležitá je ale bezpečnost vašich dat. I proto jsme pro toto téma zvolili spolupráci s Chromozoom. Podle Renaty Michalovské je zásadní sledovat, kam vzorek putuje. Renomované české laboratoře (jako je právě ta, se kterou Chromozoom spolupracuje) přijímají vzorky pod anonymním kódem, analyzují je přímo v Praze v přísně certifikovaném prostředí a nezpracovávají je na zahraničních online cloudových platformách, ke kterým může mít přístup kdekdo. Po vyhodnocení informací se vzorek navíc podle informovaného souhlasu zlikviduje.
Největší přínos pro každodenní život ale spočívá v tom, co s daty uděláte dál. Místo toho, abyste do sebe naslepo sypali doplňky stravy a měli na kuchyňské lince pět různých krabiček, můžete dostávat vitamíny přesně na míru. Na základě vaší DNA se totiž zjistí, jak vaše tělo vstřebává například měď, hořčík či jiné prvky, a vy dostanete předpřipravené denní sáčky sestavené jen a pouze pro potřeby vašeho unikátního organismu. Genetické testy vám tak zkrátka do detailu ukážou, jaké karty jste dostali, abyste s nimi mohli rozehrát tu nejlepší možnou partii.
