VYZRAJEME: Jak ze svého věku udělat nejlepšího přítele – Lukáš Eder, Will Harlow, Mark Hyman, Lucie Kolaříková, Gabriela Končitíková, Ján Praško, Aleš Stuchlík, Vladimír Beneš, Lukáš Drásta, Kateřina Jirglová, František Knobloch, Kateřina Legnerová, Romana Ljubasová, Judita Matyášová, Helena Neumannová, Daniel Pražák, Vladimíra Rychlik, Margit Slimáková, Lea Surovcová, Ilona Štorová, Lenka Špaková, Petr Šrámek, Lenka Šulová, Vladimír Tuka, Marek Orko Vácha, Rostislav Václavek, Lucie Vidovićová

Pro koho je kniha VYZRAJEME vhodná?

Přemýšlíte, jak přijmout přibývající roky bez strachu a současně se připravit na další životní etapy?

Co se v knize VYZRAJEME dozvíte?

• Jak přemýšlet o stárnutí jako o součásti aktivního života
• Co dělat pro kondici mozku, kvalitní spánek, pohyb, dech a stravu
• Jak pracovat se stresem, emocemi, pamětí a vyhořením v různých etapách života
• Jak posilovat mezigenerační porozumění v rodině, škole, firmě i komunitě
• Jak se připravit na penzi nejen finančně, ale i vztahově a profesně
• Co pomáhá pečujícím zvládat sendvičovou generaci a neztratit vlastní potřeby
• Jak využít poznatky z age managementu a longevity v každodenním životě

Vladimír Beneš

Vladimír Beneš je český neurochirurg, vysokoškolský pedagog a vědec, jeden z nejvýznamnějších představitelů svého oboru u nás. Působil jako přednosta Neurochirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kterou vedl více než dvacet let.

Je autorem a spoluautorem stovek odborných publikací, podílel se na rozvoji moderních neurochirurgických metod a vychoval řadu následovníků. V roce 2020 se stal členem Evropské akademie věd a umění a o rok později byl zvolen předsedou Učené společnosti České republiky.

Kromě lékařské praxe se věnuje i popularizaci vědy – ve svých přednáškách a rozhovorech se často zamýšlí nad hranicemi lidského poznání, etikou medicíny nebo otázkami stárnutí, lidské identity a smyslu života.

Lenka Šulová   Profesorka Lenka Šulová je přední česká psycholožka a odbornice na vývojovou a sociální psychologii. Ve své akademické kariéře působila na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývala např. raným psychickým vývojem dítěte, rodinnými a partnerskými vztahy či interkulturní psychologií. Kromě výuky a výzkumné činnosti vede soukromou poradenskou praxi zaměřenou na rodinné systémy, střídavou péči, dospívající či seniory — přičemž klade důraz na to, jak různé životní fáze (i stárnutí) souvisí s kvalitou vztahů a psychickou pohodou. Je autorkou nebo spoluautorkou celé řady odborných publikací, např. Raný psychický vývoj dítěte, Bilingvismus a interkulturní komunikace či Psychologie v perinatální péči.

Aleš Stuchlík Přední český neurovědec a pedagog, působící jako vedoucí Oddělení neurofyziologie paměti na Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR. Ve své vědecké práci se zaměřuje na základní výzkum učení, paměti a prostorové orientace – zkoumá, jak fungují mozkové mechanismy, které stojí za tím, že se člověk učí, pamatuje si nebo naviguje v prostoru. Kromě akademického výzkumu se Aleš Stuchlík věnuje popularizaci neurovědy a aplikaci jejích poznatků v oblasti mentoringu a koučinku – propojuje vědecký pohled na mozek s praktickým rozvojem osobnosti a profesního potenciálu.

Ján Praško Pavlov Psychiatr, psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Ján Praško Pavlov vede od roku 2008 coby přednosta Kliniku psychiatrie na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 2010 dosáhl profesorského titulu v oboru psychiatrie. Ve své vědecké a publikační činnosti se zaměřuje na problematiku afektivních poruch — studoval například cirkadiánní rytmy a fototerapii u depresí, léčbu sociálních fóbií či kognitivně-behaviorální terapii. V rozhovorech a podcastech se věnuje mnoha rozšířeným zdravotním problémům, zejména nespavosti. Je autorem řady knih a příruček zaměřených na psychické nemoci a duševní pohodu (např. Deprese a jak ji zvládat, Poruchy osobnosti, Nespavost).

Margit Slimáková Margit Slimáková je česká farmaceutka, specialistka na výživu a zdravotní prevenci, autorka bestsellerů a průkopnice osvětových projektů v oblasti stravování a zdraví. Ve své praxi se zaměřuje na podporu „skutečného jídla” a komplexní péči o zdraví — bez spoléhání na rychlé diety či zázračné doplňky. Založila think-tank Globopol, který propojuje lékaře, výživové specialisty a další odborníky v oblasti prevence. Její práce zahrnuje také osvětové kampaně ve školách a nemocnicích, online kurzy o výživě, blogy a přednášky.

Lucie Kolaříková Lucie Kolaříková je česká psycholožka, terapeutka a lektorka osobního rozvoje. Ve své práci propojuje metody systemické terapie, kognitivně-behaviorální terapie (KBT) a transakční analýzy s přirozenou spiritualitou a inspirací z východních filozofií. Od roku 2002 provází jednotlivce i skupiny na cestě sebepoznání a osobního růstu. Od roku 2012 vytváří transformační online programy, které pomohly tisícům žen zlepšit vztah k sobě samým a prohloubit vnitřní spokojenost. Je autorkou a mentorkou ženského rozvojového klubu Ultimátně spokojená®, kde dlouhodobě podporuje ženy v nalezení autenticity, radosti a rovnováhy v životě.

Marek Orko Vácha Marek Orko Vácha je římskokatolický kněz, molekulární biolog, teolog, bioetik, pedagog a popularizátor vědy. Působí na Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, jehož přednostou byl v letech 2007–2024, a zároveň slouží jako farní kněz v Lechovicích u Znojma. Ve své odborné a publikační činnosti propojuje témata evoluční biologie, medicíny, spirituality a etiky – zejména environmentální etiku, vztah člověka k přírodě a smysl životního stárnutí. Je autorem řady knih a článků, v nichž hledá rovnováhu mezi vědeckým poznáním, náboženským vnímáním člověka a skutečností každodenního života. V knize Vyzrajeme se zamýšlí nad tím, jak proces stárnutí vidět nejen jako biologickou změnu, ale jako příležitost k etickému, duchovnímu a společenskému dozrávání.

Lea Surovcová

Televizní redaktorka a moderátorka Lea Surovcová působí v domácí redakci České televize. Ve své novinářské práci se dlouhodobě zaměřuje na sociální, zdravotnická a menšinová témata – přináší příběhy lidí, kteří čelí životním výzvám, a upozorňuje na nedostatky v systémech, které mají pomáhat.

Vystudovala pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor český jazyk a výtvarná výchova. Než se vydala na dráhu novinářky, působila jako učitelka. Později začala pracovat v regionálním zpravodajství a postupně přešla do České televize, kde se věnuje nejen zpravodajství, ale i dokumentární tvorbě.

Je autorkou oceňovaných dokumentů, mimo jiné Nejsme Down! – o životech lidí s Downovým syndromem, nebo Těžko v duši – o psychických potížích dětí a dospívajících. Její přístup se vyznačuje empatií, lidskostí a snahou otevírat společensky důležitá, ale často opomíjená témata. V knihách i mediálních projektech přináší hlas těm, kteří bývají přehlíženi, a přispívá tak k větší citlivosti společnosti vůči slabším a zranitelnějším.

Daniel Pražák Učitel, popularizátor pedagogiky a aktivní hlas v diskusi o současném školství. Daniel Pražák působí jako vyučující přírodopisu a dějepisu na základní škole a zároveň pokračuje ve studiích jako doktorand na Univerzitě Karlově v oboru výzkumu a rozvoje vzdělávání. Sám kdysi prošel domácím vzděláváním (ve 4. a 5. třídě), což výrazně formovalo jeho přístup k učení a k roli učitele, který se nechce stát jen přednášejícím, ale průvodcem žáků. Angažuje se také mimo katedru, je lektorem v projektech pro učitele (např. Tablety pro učitele), vede podcast Hovory z kabinetu, kde přináší inspiraci pro české pedagogy, a vystupuje jako komentátor situace ve školství (např. vysílání o syndromu vyhoření učitelů). Jeho práce je cenná také pro témata, jako jsou inovace ve výuce, využití technologií, duševní zdraví učitelů i žáků a samotné stárnutí učitelů či změny generací ve školství.

Judita Matyášová Novinářka, editorka a kulturní manažerka, která od roku 2003 působí v celostátních médiích. Ve své práci se věnuje převážně tématům kultury, historie a cestování, přičemž zvláštní pozornost věnuje také inspirativním příběhům starší generace. Je autorkou knih a projektů, které dokumentují osudy pamětníků a dějiny menšin (např. české židovské děti zachráněné v Dánsku). V roli editorky knihy „Vyzrajeme“ přináší citlivý přístup k tématu stárnutí — spojuje novinářskou preciznost s hlubším porozuměním lidských příběhů a mezigeneračních souvislostí.

Co v knize VYZRAJEME najdete?

26 částí knihy

1. 1

   Judita Matyášová

   • Rozmanitý obraz starší generace: od obětí šmejdů až k akčním hrdinům
2. 2

   Lenka Špaková

   • Pečovat o své blízké, ale neztratit sám sebe
3. 3

   Lea Surovcová

   • Dnes už není problém prosadit příběh o aktivních seniorech do hlavních televizních zpráv
4. 4

   Lucie Vidovićová

   • Nejčastější stereotypy o seniorech? Chudý, osamělý a technologicky negramotný
5. 5

   Lukáš Drásta

   • Domov pro seniory nenahradí skutečný domov, ale může to být místo, kam se těšíte
6. 6

   Ilona Štorová

   • Příprava na důchod rozhodně neznamená jen to, že máte finanční „polštář“
7. 7

   Vladimír Tuka

   • Penze nemusí být o přežívání, ale o nové životní výzvě
8. 8

   Kateřina Jirglová

   • Recept na mezigenerační porozumění? Děti trochu zpomalí, senioři zrychlí!
9. 9

   Lenka Šulová

   • Jak se vyrovnáváme se stárnutím? Aktivitou, rezignací nebo kritikou
10. 10

    Kateřina Legnerová

    • Firmy si stěžují na nedostatek zaměstnanců, a přitom ignorují starší generaci
11. 11

    Romana Ljubasová

    • Péče o blízkého člověka nemá být povinnost, kterou musí každý zvládnout
12. 12

    Will Harlow

    • Ukázka z knihy Spokojené tělo po padesátce: Základní pohyby (Devět v devadesáti!)
13. 13

    Vladimíra Rychlik

    • Menopauza je postupná přeměna, kdy začínám žít vlastním tempem
14. 14

    Helena Neumannová

    • Hledáme léčbu daleko od domova, a můžeme navázat na odkaz předků
15. 15

    Rostislav Václavek

    • Kvalitní dýchání vrací sílu i čas
16. 16

    Margit Slimáková

    • Neřešte pořád diety, ale raději poslouchejte své tělo
17. 17

    Ján Praško Pavlov

    • Pro staršího člověka může být kvalitní spánek důležitým spojencem
18. 18

    Vladimír Beneš

    • Lidský mozek potřebuje celý život nové podněty
19. 19

    Aleš Stuchlík

    • Stres je užitečný mechanismus, ale my s ním bojujeme jako s digitálním predátorem
20. 20

    Gabriela Končitíková

    • Tomáš Baťa moc dobře věděl, proč je důležité najít balanc mezi prací a odpočinkem
21. 21

    Daniel Pražák

    • Učit budoucí generaci znamená naslouchat zkušenějším, ale slyšet i hlas mladých
22. 22

    Mark Hyman

    • Ukázka z knihy Navždy mladí: Hormeze – aktivace hojivých a reparačních mechanismů
23. 23

    František Knobloch

    • Mladá generace vnímá stárnutí jako něco negativního, co se jich ještě dlouho nebude týkat
24. 24

    Petr Šrámek

    • Není důležité hledat lék na nesmrtelnost, ale dosáhnout únikové rychlosti dlouhověkosti
25. 25

    Lucie Kolaříková

    • Ženy okolo padesátky čelí komplexní výzvě, jak přeskládat svůj život
26. 26

    Marek Orko Vácha

    • Životní poledne je období, kdy si můžete konečně splnit osobní i profesní sny