Tělo se nemění tlakem, ale rituály. Wellness specialistka Lucie Šašková navrhuje, jak vystoupit z kolotoče extrémů

Wellness nejsou jen vířivky: O co jde doopravdy?

V České republice je pojem „wellness“ stále často redukován na sauny a vířivky. Skutečný rozsah této profese je však mnohem komplexnější a má hluboký přesah do celkového zdraví. Nejde o pouhou estetiku nebo honbu za hubnutím.

„Wellness specialista je někdo, kdo pomáhá trošku více komplexně a s větším už přesahem i do toho zdraví. Snažím se vždycky té ženě pomáhat víc do hloubky, komplexně, skrz výživu, pohyb, sebepéči, selfcare, mindset.“

Sama Lucie si prošla dvěma extrémy, které ji dovedly k hlubokému pochopení ženského těla a duše. Na počátku její cesty stály pochybnosti o vlastním těle, vyvolané zdánlivě banální poznámkou okolí: „Ty ses nějak spravila.“ Slova mají obrovskou váhu a Lucii dovedla až na pódia soutěží bikini fitness.

Od extrémního fitness k biohackingu

Ačkoliv v období závodů dosáhla vizuálně „dokonalé“ postavy s nejnižším procentem tuku ve svém životě, spokojenost nepřišla. Naopak. Tělo začalo pod tlakem drastického režimu křičet o pomoc. Přišly úzkosti, ztráta menstruace a záchvatovité přejídání.

Když si uvědomila, že tělo není nepřítel, ale parťák, se kterým je třeba komunikovat, rozhodla se ho uzdravit a začala se intenzivně vzdělávat v oblasti výživy a hormonů. Jenže upadla do druhého extrému – wellness a biohackingového tlaku.

„Já jsem vlastně jeden tlak vyměnila za druhý. Následovala jsem různé hormonální protokoly, dělala jsem různé desetikrokové rutiny a byla jsem opravdu vystresovaná jenom z toho, když jsem udělala něco, co prostě v tom protokolu nebylo.“

Dnešní sociální sítě často vytvářejí iluzi, že správná sebepéče vyžaduje ranní meditaci, lymfatickou rozcvičku, elektrolyty, kolagen, masáž guashou a dokonalou snídani. Pro běžnou ženu, natož pro matku, je to však zcela zahlcující. Z péče o sebe se tak stává jen další stresující úkol na seznamu povinností.

Tělo se nemění tlakem, mění se rituály

Klíčem k udržitelnosti je změna přístupu: dělat věci z pozice laskavosti, nikoliv z pozice tlaku a snahy tělo za každou cenu „opravit“. Lucie staví svou filozofii a značku Wellness Rituals na myšlence, že rituály nejsou žádné přehnané „ezo“ praktiky, ale malé, osobní, každodenní návyky, které nám přinášejí okamžitou úlevu.

• Návyk je něco, co mechanicky zopakujeme.

• Rituál je spojen s prožitkem a emocí – je to například pět minut cvičení u otevřeného okna, zapálená svíčka, zapnutá aromalampa nebo chvíle klidu s kávou.

Pokud žena prožívá náročné období, nemusí cvičit hodinu čtyřikrát týdně. Stačí pětiminutová procházka nebo krátké rozdýchání. Je to signál pro mozek: Na mně záleží, já jsem také důležitá.

Nezapomínejme, že péče o sebe nemá být dalším „musím“. Má to být naše úleva. Jaký první malý rituál si pro sebe dopřejete vy?

Celý podcast je k dispozici pro předplatitele