Smysl života se nehledá, ale odhaluje: Daniel Paulus o odvaze převzít zodpovědnost
V tomto rozhovoru s lektorem a průvodcem jungiánské psychologie Danielem Paulusem se věnujeme smyslu života, krizi středního věku, vztahům, zodpovědnosti i rodičovství. Daniel Paulus mimo jiné mluví o tom, proč dosavadní způsob života může přestat fungovat, jak se ve vztazích projevují naše projekce a proč smysl podle něj nelze najít, ale pouze odhalit.
Kapitoly rozhovoru12 pasáží · Vyberte, kde začít
Sledujete veřejnou část z rozhovoru. S bezplatným ověřeným účtem si každý měsíc odemknete jeden článek nebo celý rozhovor.
Dozvíte se, jak si všímat opakujících se vzorců, co nám mohou ukázat konflikty s druhými a proč může být seberozvoj také formou útěku. Daniel Paulus zároveň vysvětluje, jak chápe převzetí zodpovědnosti, proč je důležité zůstávat chvíli v tichu a co se mohou rodiče naučit od svých dětí.
Nejzajímavější momenty
Kliknutím na kartu spustíte rozhovor ve vybrané pasáži.
Celý obsah rozhovoru
12 momentů · 58 minCo můžeme dát životu místo hledání štěstí
Jak poznat, že dosavadní způsob života nestačí
Proč nás druzí rozčilují a co nám tím ukazují
Kdy končí zamilovanost a začíná vztah
Proč hledáme smysl do šířky místo do hloubky
Když se z byznysu stane útěk do spirituality
Kdy se disciplína a seberozvoj mění v útěk
Proč Daniel Paulus spojuje dospělost se zodpovědností
Čí hlas slyšíme ve vlastní hlavě
Co nám o sobě ukážou ticho a samota
Proč děti sledují náš život, ne naše rady
Jak v dětech zachovat otevřenost a zvídavost
Naposledy aktualizováno
Jaké další rozhovory by vás mohly zajímat?
Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá.
Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?
Když mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí.
Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď.
Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení?
V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.
PhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti?
Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii.
Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.