Právník, který vyměnil paragrafy za živé bakterie: Příběh o disciplíně a cestě k miliónovému impériu Beavia
S bývalým právníkem a zakladatelem značky Beavia Štěpánem Hodačem se v tomto rozhovoru věnujeme začátkům jeho potravinářského podnikání, fermentaci, budování týmu i expanzi do zahraničí. Štěpán Hodač mimo jiné mluví o výrobě prvního humusu v kuchyni své babičky, drahé televizní kampani a náročném zavádění procesů, které firmě pomohly růst.
Kapitoly rozhovoru11 pasáží · Vyberte, kde začít
Sledujete veřejnou část z rozhovoru. S bezplatným ověřeným účtem si každý měsíc odemknete jeden článek nebo celý rozhovor.
Dozvíte se, jak se z malého projektu stala firma s obratem přes 110 milionů korun, proč se při výrobě spoléhá na kvalitní suroviny a co se naučil při vstupu do obchodních řetězců i Německa. Štěpán také sdílí svůj pohled na fermentované potraviny, podnikatelskou odpovědnost, disciplínu a život bez cukru.
Nejzajímavější momenty
Kliknutím na kartu spustíte rozhovor ve vybrané pasáži.
Celý obsah rozhovoru
11 momentů · 47 minJak cesta do Izraele odstartovala podnikání
Proč je výroba kimchi složitá alchymie
Co pomohlo českému humusu uspět v Německu
Jak host vysvětluje přínos fermentovaných potravin
Proč se televizní reklama za miliony nevyplatila
Jak firma odhalila olovo v kádích kimchi
Kdy procesy a audity mění amatéry v profesionály
Proč se výrobní know-how nedá snadno okopírovat
Co ukazují rychlé růsty a pády firem
Proč Štěpán Hodač odmítl přidávat cukr
Jaké byly první týdny života bez cukru
Naposledy aktualizováno
Jaké další rozhovory by vás mohly zajímat?
Svět bez paragrafů i bez záruk: Jak přežít právo v době AI a marketingového chaosuPrávo pro většinu lidí představuje nepropustnou hradbu latinských výrazů, složitých souvětí a nepřehledných odstavců. Advokátka a lektorka Mgr. Petra Dolejšová, známá svým projektem Bez paragrafů, však ukazuje, že o právu, e-commerce i umělé inteligenci se dá mluvit srozumitelně.
Školství na rozcestí: Proč technologie děti nespasí a v čem spočívá skutečné umění se učit?Naše společnost prochází jednou z největších technologických proměn v historii. Zatímco do našich kapes i pracovišť dorazila generativní umělá inteligence, ve školních lavicích se stále do velké míry přežívá model založený na pasivním memorování dat a jednotném drilu pro všechny.
Jak má vypadat vzdělávání v 21. století? Pomůže dětem bezbřehá digitalizace? Má smysl plošně zakazovat mobilní telefony ve školách? A jak se s nástupem moderních nástrojů mění samotná úloha učitele i rodiny?
O těchto tématech v našem studiu hovořil výzkumník z mezioborového týmu IRTIS Masarykovy univerzity, Mgr. Bc. Libor Juhaňák, Ph.D. Přinášíme vám přehledný a myšlenkově bohatý rozbor klíčových témat celého rozhovoru.