Podnikání a investování · Článek

Právník, který vyměnil paragrafy za živé bakterie: Příběh o disciplíně a cestě k miliónovému impériu Beavia

Většina lidí začíná svůj byznys s vidinou rychlého zisku. Štěpán Hodač, zakladatel značky Beavia (dříve I love humus), na to šel jinak. Přes Izrael, meditační ášrámy a kuchyni své babičky vybudoval firmu s obratem přesahujícím 110 miliónů korun. Jak se z garážového projektu stane evropský exportér a proč je „obyčejné“ kvašené zelí klíčem k dlouhověkosti i úspěšnému podnikání?

15. května 2026

Od smluv k hmatatelné radosti

Štěpán Hodač původně kráčel po nalinkované cestě práva. Jako právník sice pomáhal lidem vyhrávat spory, ale chyběla mu jedna zásadní věc: okamžitá, hmatatelná zpětná vazba. Tu našel až v Izraeli, kde propadl chuti hummusu.

„Když jsem někomu vytvořil smlouvu, málokdy tam byla emoce. Ale když jsem kamkoliv donesl hummus a lidé ho ochutnali, byli nadšení. To mě nabilo,“ vzpomíná Hodač na začátky, kdy produkt vyráběl v babiččině kuchyni a sám ho rozvážel.

Alchymie bez chemie: Když produkt „pracuje“

Dnes Beavia vyváží do devíti zemí EU a její tržby se pohybují v desítkách miliónů. Cesta k těmto číslům však nebyla přímočará. Podnikání s fermentovanými potravinami je totiž vysoká škola logistiky a kvality. Na rozdíl od unifikovaných potravin je kimchi „živý“ produkt, který neustále pracuje.

  • Suroviny z celé Evropy: Aby byla chuť po celý rok stejná, musí firma sledovat cukernatost a pH zeleniny, na kterou v každé zemi pršelo jinak.

  • Filozofie Clean Label: Štěpán od začátku odmítal konzervanty. „Jaký je rozdíl mezi konzervantem a jedem? Jen ve velikosti dávky,“ říká s odkazem na mikrobiom, který chemie v jídle postupně likviduje.

  • Drtivá lekce s olovem: Profesionální úroveň firmy prověřila krize, kdy díky přísným standardům zachytili čtyři tuny kontaminovaného zelí. Důvod? Myslivci na poli dodavatele použili zakázané olověné broky, které do zeleniny zarostly. Díky precizním procesům se toxický náklad k zákazníkům nikdy nedostal.

Marketing, který chutná: Proč slevy nejsou zlo?

Zatímco mnozí podnikatelé vnímají slevové akce jako dehonestaci značky, Hodač je vidí jako investici do edukace. „Jsme niche produkt. Sleva přitáhne člověka, který by si nás běžně nekoupil. Když ochutná a zjistí zdravotní benefity, už u nás zůstane,“ vysvětluje strategii, která mu pomohla prorazit i na náročném německém trhu.

Disciplína jako základní kámen

Úspěch Beavia není náhoda, ale odraz Štěpánovy osobní disciplíny. Jako ranní ptáče vstává v 5:30, cvičí, vyřizuje agendu a připravuje snídani rodině ještě předtím, než se ostatní probudí. Tato pravidelnost mu dává sílu řídit expandující firmu a zároveň se připravovat na vstup do aktivních záloh armády.

„Když chceš vyrábět něco zdravého a fakt tím pomoct lidem, musí to být dobré. Jinak to lidé dlouhodobě jíst nebudou,“ uzavírá Hodač.

Chcete vědět víc?

V plné verzi podcastu na  se dozvíte:

  • Jak probíhalo extrémně náročné škálování výroby z garáže do továrny.

  • Proč trval přenos know-how k partnerské firmě 1,5 roku místo plánovaných 3 měsíců.

  • Jak konkrétně fermentované potraviny ovlivňují mozek a imunitu skrze mikrobiom.

  • Detailní pohled na chybu v televizní reklamě, která firmu stála milióny.

Celý rozhovor Lukáše Edera se Štěpánem Hodačem naleznete v naší prémiové sekci.

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Svět bez paragrafů i bez záruk: Jak přežít právo v době AI a marketingového chaosuPrávo pro většinu lidí představuje nepropustnou hradbu latinských výrazů, složitých souvětí a nepřehledných odstavců. Advokátka a lektorka Mgr. Petra Dolejšová, známá svým projektem Bez paragrafů, však ukazuje, že o právu, e-commerce i umělé inteligenci se dá mluvit srozumitelně.2. 11. 2026 · zdarmaŠkolství na rozcestí: Proč technologie děti nespasí a v čem spočívá skutečné umění se učit?Naše společnost prochází jednou z největších technologických proměn v historii. Zatímco do našich kapes i pracovišť dorazila generativní umělá inteligence, ve školních lavicích se stále do velké míry přežívá model založený na pasivním memorování dat a jednotném drilu pro všechny. Jak má vypadat vzdělávání v 21. století? Pomůže dětem bezbřehá digitalizace? Má smysl plošně zakazovat mobilní telefony ve školách? A jak se s nástupem moderních nástrojů mění samotná úloha učitele i rodiny? O těchto tématech v našem studiu hovořil výzkumník z mezioborového týmu IRTIS Masarykovy univerzity, Mgr. Bc. Libor Juhaňák, Ph.D. Přinášíme vám přehledný a myšlenkově bohatý rozbor klíčových témat celého rozhovoru.12. 10. 2026 · zdarmaZa hranice technologií: Proč každá diskuse o AI musí končit otázkou po smyslu lidského životaPředstavte si osmnáctiletého studenta těsně před maturitou. Stojí na prahu dospělosti, zmítán existenciální krizí, a klade si otázky: „Proč to všechno dělám? Abych šel na vysokou, pak do práce, vydělával na jídlo a mohl dál pracovat?“ Většina z nás tuto mladickou rozervanost postupně zaplašila pod tíhou ekonomického tlaku a každodenního shonu. Jenže podle odborníka na umělou inteligenci a filozofii Ing. Mgr. Jana Romportla, Ph.D., se tato otázka nyní vrací s nevídanou sílou – a tentokrát se jí nevyhne nikdo z nás.7. 10. 2026 · zdarma
Všechny články