Porodnost v Česku je na dně. „Až dostaneme rozum, šance na dítě už nebude,“ říká profesor Krofta
Porody v České republice klesají čtvrtý rok v řadě a předčily i ty nejpesimističtější prognózy. Reprodukční zdraví populace se zhoršuje natolik, že o tom mluví už nejen demografové, ale i lékaři. V novém díle podcastu mluví prof. MUDr. Ladislav Krofta, CSc., MBA — gynekolog a porodník, primář a dočasný ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí, jeden z nejuznávanějších českých odborníků na fetální medicínu. „Reprodukce je základním biologickým znakem, stejně jako pohyb, růst, přijímání potravy. A my jsme vystaveni sociálním trendům, které se snaží tyto základní principy upozadit. Až dostaneme rozum, tak už v řadě případů tu možnost nemáme se k tomu vrátit.” — prof. MUDr. Ladislav Krofta Ukázka rozhovoru s prof. Kroftou (celý podcast najdete na konci článku)
77 600 dětí. Nejnižší porodnost v historii měření v ČR. A nikdo neví proč.
Profesor Krofta otevírá rozhovor neúprosnými daty. V roce 2025 se v České republice narodilo 77 600 dětí — nejnižší počet od roku 1785, kdy se v Česku porodnost začala evidovat. Čtyři roky po sobě, od roku 2021, porody strmě klesají. „Předčily i ty nejpesimističtější prognózy,” říká profesor Krofta.
A jeho odpověď na otázku proč je překvapivě upřímná: vlastně nevíme. Trend se podle něj šíří napříč celou Evropskou unií, začal zhruba ve stejnou dobu — a má pravděpodobně ekonomické, politické i sociální příčiny. Ale ani jejich součet podle profesora Krofty hluboký pokles posledních čtyř let úplně nevysvětlí.
Průměrné české prvorodičce je skoro 30 let. V Podolí 32.
Vedle toho roste i průměrný věk prvorodiček. Český průměr je 29,6 let, v podolské porodnici dokonce 32,4 let. Tahle statistika má reálné medicínské důsledky. Stoupá podíl žen, které neotěhotněly přirozeně a potřebovaly asistovanou reprodukci. Objevují se ženy s časným ovariálním selháním v podstatně nižším věku, než bývalo zvykem. A některá česká data naznačují, že i samotné cykly IVF jsou méně efektivní — méně vajíček, méně schopných oplodnění.
„Je tady celá řada indicií, které poukazují na to, že se s reprodukčním zdravím populace něco děje,” říká profesor Krofta. K tomu se přidává jeden konkrétní viník, kterého opakovaně zmiňuje — nadváha. Snižuje pravděpodobnost otěhotnění a zvyšuje riziko nejzávažnějších těhotenských komplikací včetně preeklampsie a fetální růstové restrikce.
Sociální tlak versus biologie
Doktor Krofta v rozhovoru otevírá i kontroverznější rovinu. Současné ženy podle něj žijí pod sociálním tlakem, který říká: musíš studovat, musíš si najít práci, musíš uspět, musíš získat významnou pozici. A tento tlak nutně oddaluje to, co je z biologického hlediska základním reprodukčním oknem — věk mezi 20 a 30 lety.
„Pro nás je to z biologického pohledu jednoznačně nevýhodné a my za to zaplatíme,” říká.
Když mluví o budoucnosti oboru, není jeho výhled idylický. Manipulace s geny, umělé dělohy, implantace čipů do mozku — to vše je podle něj na stole a může vést k tomu, že vznikne skupina jedinců dramaticky převyšujících původní neupravené obyvatelstvo. Co s tím lidstvo udělá, je otevřená otázka.
Proč si poslechnout celý podcast
- Císařský řez na přání — proč Krofta patří k zastáncům legalizace a jaké je u nás reálné procento.
- Autonomie pacientky vs. medicínský úsudek — kdy lékař ustoupí a kdy ne.
- Nitroděložní operace plodů — co dnes lékaři zvládnou ještě před porodem.
- Co s ekonomickým tlakem na porodnice — proč pacientky čím dál víc rozhodují o postupech a co to dělá s kvalitou péče.
Celý podcast pro předplatitele
Otevřený rozhovor s jedním z nejuznávanějších českých porodníků o stavu, kam česká reprodukce směřuje. Profesor Krofta propojuje data z první ruky s klinickou zkušeností a osobním pohledem.
Předplatné otevírá celou epizodu a archiv dalších zajímavých rozhovorů.
Obsah pro členy
Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.
Vybrat členstvíUž máte členství? Přihlásit se
