Zdraví a dlouhověkost · Článek

Dlouhověkost nezačíná v těle. Začíná v mozku vysvětluje prof. Aleš Stuchlík

Prof. Aleš Stuchlík o tom, proč bez zdravého mozku nemá dlouhý život smysl Když se dnes mluví o dlouhověkosti, slyšíme hlavně o svalech, vitaminech, dechových technikách a biohackingu. Ale něco v tom vyprávění často chybí. To nejdůležitější. Mozek. „Bez funkčního mozku ten život za moc nestojí,“ říká neurovědec prof. Aleš Stuchlík v rozhovoru, který jde proti módním zkratkám longevity. Protože i dokonale vyživené a vytrénované tělo je k ničemu ve chvíli, kdy mozek začne selhávat. A nejde jen o to, jak dlouho budeme žít, ale v jaké kvalitě.

23. ledna 2026

Mozek rozhoduje, kdy život skutečně končí

Smrt člověka se neurčuje zastavením srdce. Určuje se smrtí mozku.
„V momentě, kdy dojde k mozkové smrti, je člověk prohlášen za zesnulého, i když tělo může být ještě udržováno při ‘životě’,“ vysvětluje Stuchlík.

Mozek je řídící centrum všeho:

  • paměti

  • rozhodování

  • emocí

  • vztahů

  • identity

„Mozek jsme my,“ říká bez váhání. A dodává, že právě neurodegenerativní onemocnění – typicky Alzheimerova choroba – dnes představují jednu z největších hrozeb stáří.

Alzheimer: epidemie dlouhověkosti

Stárnutí populace je megatrend. A s ním přichází prudký nárůst demencí.
Alzheimerovu nemoc dnes neumíme vyléčit. Umíme ji maximálně oddálit.

„Drtivá většina případů Alzheimerovy nemoci není genetická,“ upozorňuje Stuchlík.
A to je zásadní zpráva.

Pouze malá část případů je tzv. familiární (dědičná). Většina je sporadická – a jejím nejsilnějším rizikovým faktorem je věk. Právě tady ale vstupuje do hry životní styl.

Kognitivní rezerva: polštář, který vás může zachránit

Jedním z klíčových pojmů rozhovoru je kognitivní rezerva.

Stuchlík ji přirovnává k jízdě autem na mokré silnici:
„Když máš rezervu, vybereš zatáčku. Nejdeš na hraně.“

Existují lidé, kteří mají v mozku patologické změny typické pro Alzheimerovu chorobu – amyloidové plaky, patologický protein tau – a přesto nemají demenci. Mozek si dokáže poradit.

Čím?

  • mentální aktivitou

  • učením se novým věcem

  • pohybem

  • sociálními vazbami

To všechno kognitivní rezervu buduje.

Proč někteří sedmdesátníci působí mladší než čtyřicátníci

Stuchlík potvrzuje pozorování, které známe všichni:
Někteří lidé v pokročilém věku působí mentálně svěží, zvídaví a živí. Jiní rezignují dávno před důchodem. „Stáří často nezačíná v těle, ale v hlavě,“ říká.
Rozhodující je postoj:

  • jestli žijeme v přítomnosti

  • jestli se dál učíme

  • jestli svět bereme jako dobrodružství, ne jako hrozbu

Zajímavý je i efekt vícejazyčnosti – studie ukazují, že bilingvní lidé mají statisticky pozdější nástup demence.

Neurony nestárnou. Stárne jejich prostředí

Jedna z nejpřekvapivějších myšlenek rozhovoru:
Samotné neurony jsou extrémně dlouhověké.

„Problém není ve stárnutí neuronů, ale ve stárnutí jejich prostředí,“ vysvětluje Stuchlík.

Stárnou:

  • cévy

  • synapse

  • podpůrné buňky (glie)

  • metabolické procesy

Proto má tak zásadní vliv:

  • pohyb

  • spánek

  • strava

  • práce se stresem

Ne proto, že by „živily neurony“, ale protože udržují prostředí, ve kterém neurony fungují.

Chronický stres: tichý ničitel mozku

Krátkodobý stres může být užitečný. Chronický stres je devastující.

Dlouhodobě zvýšený kortizol:

  • poškozuje hipokampus (paměť)

  • narušuje prefrontální kůru (rozhodování)

  • podporuje neurozánět

„Mozek se pod chronickým stresem doslova mění,“ říká Stuchlík.
A dodává, že deprese dnes není chápána jen jako „chemická nerovnováha“, ale jako stav spojený s dlouhodobým zánětem a narušenou plasticitou mozku.

Pohyb jako lék na mozek

Pohyb není jen pro svaly. Je to jedna z nejsilnějších intervencí pro mozek.

„Svaly při pohybu vylučují látky, které podporují neuroplasticitu,“ vysvětluje Stuchlík.
Pravidelný pohyb:

  • zlepšuje prokrvení mozku

  • podporuje tvorbu nových spojů

  • zpomaluje kognitivní úpadek

Nejde o extrémy. Jde o pravidelnost.

Podceňovaný faktor dlouhověkosti? Zuby

Možná největší překvapení rozhovoru: ústní hygiena.

Chronické mikrozáněty v dutině ústní:

  • zvyšují systémový zánět

  • ovlivňují cévy

  • mají nepřímý vliv i na mozek

„Ústní mikrobiota a záněty jsou dnes intenzivně studované téma,“ potvrzuje Stuchlík.
Čistit si zuby není banalita. Je to prevence.

„Buďte v pohodě.“ Nejjednodušší a nejtěžší rada

Na závěr rozhovoru dává prof. Stuchlík doporučení, které zní až banálně:

„Buďte v pohodě.“

Protože i z dokonalého seberozvoje se může stát stres.
A stres – jak už víme – mozku neprospívá.

Dlouhověkost není o dokonalosti. Je o rovnováze.

POKRAČOVÁNÍ PRO PŘEDPLATITELE KANÁLU LONGEVITY

Za paywallem najdete:

  • celý, nezkrácený podcast s prof. Alešem Stuchlíkem

  • hlubší vysvětlení kognitivní rezervy

  • detailní debatu o Alzheimerově nemoci, stresu a mozkové plasticitě

  • konkrétní odpovědi na otázku, co má skutečně smysl dělat pro zdraví mozku

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Většina lidí neumí dýchat, pouze ventiluje. Objevte s Janem Skryjou tajemství skryté energie, hlubokého spánku a klidné mysliVětšina z nás bere dýchání jako naprosto samozřejmou věc, nad kterou není potřeba přemýšlet. Vždyť nadechnout se a vydechnout zvládne každý automaticky. Jenže věděli jste, že uděláme v průměru až 25 000 nádechů za den a drtivá většina z nás při tom chybuje? O tom, jak zásadní vliv má dech na naši fyzickou i psychickou kondici, dlouhověkost a zvládání stresu, jsme si v rozhovoru povídali s Janem Skryjou, certifikovaným instruktorem metody Oxygen Advantage®.26. 10. 2026 · pro členyJste podle lékaře zdraví, ale cítíte se na dně? Proč vám běžná vyšetření často nepomohouPředstavte si Janu. Je jí 42 let, vede náročný projekt v práci, stará se o rodinu a snaží se žít zdravě. Přesto se ráno budí vyčerpaná, přes den bojuje s nevysvětlitelnou únavou, trápí ji zažívání a v noci zírá do stropu. Když po týdnech odhodlávání navštíví praktického lékaře, vyslechne si po letmém pohledu na výsledky krve verdikt: „Jste naprosto zdravá, nic vám není.“ Jana odchází z ordinace s pocitem, že si své problémy snad vymýšlí.22. 10. 2026 · pro členyProč se v dnešním světě cítíme vyčerpaní a jak se vrátit k přirozenému rytmuSpolečnost nás učí neustálé podávaní výkonu bez ohledu na to, jak se cítíme. Výsledkem bývá chronické vyčerpání, frustrace a pocit, že s naším tělem není něco v pořádku. Biologická antropoložka a autorka projektu PREPROGRAMUJ SVOJ CYKLUS®, Mgr. Katarína Miroš Baniari, však tvrdí, že příčina spočívá v zásadním nesouladu mezi moderním životním stylem a evolučním nastavením ženského organismu. Jak naslouchat svému tělu, netrestat se za únavu a využít cykličnost jako osobní navigaci?21. 10. 2026 · pro členy
Všechny články